Vyvíjíme GIS - Invenio, screeningový online systém pro vyhledávání rozumově nadaných dětí pomocí psychodiagnostických počítačových her

Mimořádně intelektově nadaných dětí by měla být v populaci přibližně 2 až 3 %. Přitom dle analýz MŠMT (ČTK, 2019) bylo v roce 2019 registrováno pouze 894, což je asi 0,1 % všech žáků základních škol. Ukazuje se tedy, že mimořádné nadání většiny žáků zůstává v průběhu školní docházky neodhaleno. Na tento nepříznivý stav upozorňuje i tematická zpráva České školní inspekce (2016), která doporučuje zaměřit pozornost škol právě na identifikaci nadání.

I autoři tematické zprávy si totiž uvědomují, že přesná identifikace je prvním a nezbytným krokem k nastavení adekvátní vzdělávací péče o nadané děti. Současně autoři řady longitudinálních studií (Freeman, 2001; Gross, 2004) poukazují na to, že nevhodný pedagogický přístup může u takových dětí vést k rozvoji řady problémů v chování a emoční a sociální oblasti, jako je např. školní podvýkon, agresivita, narušení sebepojetí apod. Nemluvě o ztrátě v důsledku nevyužitého potenciálu nadprůměrných schopností, která dopadá nejen na samotného žáka a jeho bezprostřední okolí, ale i na společnost jako celek. V ideálním případě by však identifikace neměla spočívat v pouhé nominaci, tedy označení dítěte jako nadaného. Aby navazující pedagogická intervence co nejvíce odpovídala potřebám dítěte, měli by mít pedagogové co nejjasnější představu o jeho silných a slabých stránkách v dílčích kognitivních oblastech či školních dovednostech. Například vzdělávací potřeby verbálně nadaného dítěte se mohou velmi lišit od potřeb dítěte nadaného v oblasti matematiky (Feldhusen, Jarwan, 2000), někteří v logickém úsudku výrazně nadprůměrní žáci mohou mít problémy s rychlostními úkoly (Reams, Chamrad, Robinson, 1990) apod. Z tohoto důvodu je vhodnější při identifikaci nadání využívat takové nástroje, které umožní zmapovat profil dílčích schopností testovaných žáků.

Proces identifikace mimořádného nadání se obvykle skládá ze dvou kroků, z nichž první je označován jako tzv. screening. V rámci něho jsou plošně testovány větší skupiny dětí, obvykle celé třídy. Na základě screeningu pak menší skupinka žáků, splňující určitý hraniční bod (tzv. cut-off point), postupuje do další fáze, ve které dochází ke komplexnější (obvykle individuální) diagnostice. V běžné praxi v České republice je mimořádné nadání obvykle diagnostikováno v pedagogicko-psychologické poradně na základě výsledku v komplexním inteligenčním testu (Durmeková, Novotná, 2011), jako je např. Woodcock-Johnson – Mezinárodní edice II (WJ IE II COG; Ruef, Furman, Munoz-Sandoval, 2010). Žáci se přitom ke komplexnímu vyšetření dostávají obvykle na žádost rodičů, v ojedinělých případech také na doporučení pedagogů. Jedná se však o izolované aktivity motivovaných osob. Je zřejmé, že v České republice neprobíhá žádný systematický screening nadání přímo na školách, což dokládá i zmíněná zpráva České školní inspekce (2016). Mimořádné nadání většiny žáků tak zůstává přehlíženo.

Tento stav je do velké míry zapříčiněn nedostatkem standardizovaných nástrojů, které by bylo možné využít v případě screeningové fáze identifikačního procesu. Aktuálně jsou specificky na identifikaci nadání v ČR zaměřeny pouze dva nástroje, které by bylo možné využít pro screening nadprůměrných schopností na základní škole. Jedná se o Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice 3–5 (TIM^3–5; Cígler, Jabůrek, Straka, Portešová, 2017) a Posuzovací škály a didaktické testy k vyhledávání nadaných žáků – IDENA (Hříbková, Nejedlý, Zhouf a kol., 2013). Obě metody jsou však zaměřeny poměrně úzce na konkrétní školní dovednosti. Teoreticky je možné využít pro screening některý ze skupinově administrovatelných metod typu CFT 20-R (Fajmonová, Hönigová, Urbánek, Širůček, 2015) či KIT (Říčan, Laciga, 2017), které jsou obvykle zaměřeny na fluidní inteligenci (viz dále), případně na tzv. obecnou inteligenci. Tyto metody však vyžadují při administraci i vyhodnocení zapojení psychologa. Plošné zadávání takto koncipovaných výkonových testů v celé třídě může být navíc pro některé žáky stresující. Testové materiály obvykle na první pohled vyvolávají dojem zkoušky, což může v některých citlivějších jedincích zvyšovat testovou úzkost, a snižovat tak jejich výkon (Fajmonová, Hönigová, Urbánek, Širůček, 2015).

Z uvedeného je zřejmé, že v České republice aktuálně chybí diagnostický nástroj, který by splňoval většinu z následujících kritérií:

Ve spolupráci s Jihomoravským krajem a za podpory Technologické agentury ČR jsme se proto rozhodli tuto nepříznivou situaci změnit a vyvinout online diagnostický systém GIS – Invenio, který je určen ke screeningu rozumově nadaných žáků 1.–5. třídy základní školy. Ten vychází z empiricky podložené psychologické teorie C-H-C (dle autorů Cattell–Horn–Carroll, viz např. Schneider, McGrew, 2018), dle níž se inteligence skládá z řady dílčích schopností. Současně systém využívá moderní přístup tzv. game-based assessmentu, v jehož rámci jsou jednotlivé subtesty pojaty jako jednoduché počítačové hry, do kterých jsou integrovány herní prvky, jako např. příběh, komiksová grafika, zvuky, sbírání bodů apod. Díky tomu obvykle dochází ke zvyšování motivace, hravosti a snižování případných obav u testovaných dětí. Hry systému GIS – Invenio jsou zadávány online v rámci webového prohlížeče, software tedy není třeba instalovat. Žáci ovládají hry pomocí myši, instrukce a další doprovodné herní zvuky jsou jim prezentovány prostřednictvím sluchátek.

Jak už bylo řečeno, systém GIS – Invenio vychází z teoretického modelu C-H-C, aktuálně nejrozšířenější teorie inteligence. Ta rozděluje kognitivní (intelektové) schopnosti do tří hierarchických vrstev na základě jejich obecnosti. První vrstvu tvoří velké množství dílčích, tzv. úzkých, schopností, jako je např. induktivní usuzování. Každá hra v rámci systému je zaměřena na jednu z nich. Tyto úzké schopnosti jsou ve druhé vrstvě sdružovány do schopností obecnějších, tzv. širokých, jako je např. fluidní inteligence. Na každou z těchto širokých schopností je tedy možné nahlížet z různých úhlů pohledu v závislosti na tom, na jakou úzkou schopnost je kladen v rámci dané hry důraz. Pomocí jednoho testu lze obvykle zachytit jen dílčí část široké schopnosti. I v rámci Invenia jsou proto některé hry zaměřeny na stejnou širokou schopnost, ale odlišují se v tom, jakými úkoly tuto schopnost měří (tedy v zaměření na úzkou schopnost). Třetí, nejvyšší vrstvu dle C-H-C teorie tvoří jediná schopnost, která je obvykle označována jako obecná inteligence (g faktor)¹⁾.

V současnosti tvoří náš systém čtyři diagnostické hry, z nichž tři jsou zaměřeny na tzv. fluidní inteligenci. Ta bývá vymezena jako způsob usuzování, který využíváme při setkání s relativně novými úkoly, jejichž řešení nemáme zautomatizované a u kterých se není možné primárně spolehnout na dříve naučené postupy či předchozí znalosti (např. Schneider, McGrew, 2018). Je možné si ji jednoduše představit jako logické usuzování, které využíváme při řešení problémů nejrůznějšího typu (čtení textu, psaní eseje, řešení matematické úlohy apod.). Dle řady autorů je tato schopnost klíčovou charakteristikou při identifikaci rozumově nadaných žáků, protože představuje kognitivní potenciál dítěte (Silverman, 2009). Z tohoto důvodu fluidní inteligenci věnujeme v rámci systému hned tři hry, každá z nich však přistupuje k této schopnosti z jiného úhlu pohledu. Čtvrtá aktuálně vyvinutá hra systému měří efektivitu, s jakou se dítě učí nové, pro něj neznámé spojení mezi dvěma nesouvisejícími prvky (tzv. asociační paměť). Přehled jednotlivých her včetně jejich názvů a zaměření v rámci teorie C-H-C je uveden v tabulce č. 1. Další hry, zaměřené na jiné široké schopnosti, jsou aktuálně v procesu vývoje.

Každá jednotlivá hra systému je pojímána jako svébytná psychodiagnostická metoda, která vyžaduje dlouholetý vývoj, zahrnující ověřování jednotlivých testových položek, herních prvků, reliability a validity testu či tvorbu norem. Aktuálně proto ke každé z vyvinutých her vzniká technický manuál pokrývající všechny jednotlivé kroky vývoje. Manuály pro jednotlivé hry budou postupně zveřejňovány na našich stránkách²⁾, kde je možné nalézt také více informací o systému GIS – Invenio jako takovém.

Do budoucna bychom rádi v rámci her využívali tzv. adaptivní testování. To spočívá v tom, že dítěti jsou v průběhu hraní vždy administrovány ty položky, které nejlépe odpovídají jeho aktuálně odhadnuté úrovni měřené schopnosti. Tato skutečnost redukuje frustraci hráčů, protože žáky s nadprůměrnými schopnostmi nenudí příliš lehkými úlohami a naopak nepředkládá obtížné položky žákům průměrným či podprůměrným. Obvykle také vede ke zkrácení délky administrace a k vyšší reliabilitě (přesnosti) celého měření.

Jak už bylo naznačeno, usilovně pracujeme na vývoji dalších her. Kromě snahy pokrýt ostatní kognitivní schopnosti v rámci modelu C-H-C, jako jsou vizuoprostorové procesy či pracovní paměť, je naším cílem rozšířit zaměření systému i mimo tento kognitivní rámec. Již v tuto chvíli například přemýšlíme nad podobou her zaměřených na školní dovednosti typu matematika a český jazyk (tzv. testy achievementu). Testování tohoto typu dovedností přitom není důležité jen pro identifikaci nadání v daných oblastech. Srovnání výkonu v tomto typu her s výsledky v kognitivních subtestech by mohlo například pomoci odhalit případné specifické poruchy učení, jako je dyslexie či dyskalkulie. Kromě kognitivních testů a testů školních dovedností nás také zajímají tzv. socioemoční schopnosti. V této oblasti jsme v rámci projektu TAČR ve spolupráci s odborníky z JAMU vytvořili podnětové materiály, které aktuálně ověřujeme. Jedním z cílů takto zaměřených her je odhalení deficitů v sociální či emoční oblasti žáků, na které by následně mohla navázat přesně cílená intervenční opatření.

V tuto chvíli je již několik her systému využíváno pro reálnou diagnostiku v praxi. S ohledem na spolupráci s Jihomoravským krajem bude v dalších měsících systém využíván primárně na školách v tomto regionu. Postupně bychom však rádi systém nabídli k využívání do škol po celé České republice. Pokud vás systém zaujal a rádi byste ho v budoucnu využili, sledujte aktuality na facebookových stránkách systému GIS – Invenio³⁾.

Tento článek je výsledkem výzkumné činnosti podporované v rámci grantu MUNI/A/1137/2019 „Faktory ovlivňující identifikaci a rozvoj mimořádně nadaných žáků“.

Diagnostický systém GIS – Invenio a jeho jednotlivé dílčí subtesty vznikají za podpory: