Vrácení odstupného
Zaměstnanci byl ukončen hlavní pracovní poměr dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., z důvodu snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce ke dni 31. 3. a bylo mu vyplaceno odstupné. V druhé polovině měsíce května vznikla potřeba krátkodobě jej zaměstnat na 10 pracovních dnů na dohodu o provedení práce. Jakým způsobem se mělo správně zohlednit přijaté odstupné vůči odměně za provedení práce? Zaměstnanec byl v té době veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Co vše měl hlásit Úřadu práce? A měla také něco zohlednit organizace?
Související předpisy:
§ 52, 68 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 25 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění p. p.
ODPOVĚĎ:
Podle § 68 odst. 1 zákoníku práce platí, že bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Z toho tedy vyplývá, že v případě, kdy je zaměstnanec po skončení pracovního poměru zaměstnán u bývalého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, žádné odstupné nevrací. Odstupné se vrací pouze v případě, kdy je uzavřen pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti. Dohody o provedení práce jsou natolik krátkým a zaměstnance nezajišťujícím pracovněprávním vztahem, že zákon k nim nepřihlíží. Z toho důvodu zaměstnavatel žádné odstupné vůči odměně z dohody o provedení práce zohledňovat nemusí. Pokud se týká vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tak podle § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů platí, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Z vašeho dotazu nevyplývá výše odměny z oné dohody o provedení práce a ta je rozhodující. Pokud odměna z dohody o provedení práce v příslušném měsíci přesáhla polovinu minimální mzdy, tedy byla vyšší než 4 000 Kč, pak měl dotyčný uchazeč o zaměstnání povinnost tuto skutečnost úřadu práce oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o provedení práce. Zaměstnavatel v této souvislosti žádné povinnosti vůči úřadu práce nemá, to je výhradně záležitost uchazeče o zaměstnání a úřadu práce.