od 1. 1. 2024
Metodické doporučení nahrazuje dosavadní konstantní výklad vyhlášky o FKSP, která je nahrazena právní úpravou na úrovni jednotlivých zákonných právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem.
Celé metodické doporučení ke stažení
Nejvýznamnější změny v oblasti FKSP a sociálního fondu
Nejvýznamnějšími změnami v oblasti FKSP a sociálního fondu (společně dále jako „fond“) jsou pro všechny subjekty (vyjma zdravotních pojišťoven) povinně vytvářející fond:
- zrušení vyhlášky o FKSP,
- snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 %,
- povinnost použít nejméně 50 % základního přídělu do fondu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
Změny pod písm. b) a c) se dotýkají nejen subjektů povinně tvořících fond a doposud postupujících dle vyhlášky o FKSP, ale také subjektů, které měly doposud v rámci hospodaření s fondem relativní volnost, neboť nepodléhaly povinnosti postupovat podle vyhlášky o FKSP (typicky se jedná např. o veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce).
Principy nové právní úpravy
V rámci konsolidačního balíčku dochází mj. ke snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 % a ke zrušení vyhlášky o FKSP. Právní úprava tvorby a hospodaření s fondem bude na základě konsolidačního balíčku od 1. 1. 2024 upravena na úrovni příslušných zákonných právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem pro jednotlivé typy subjektů. Tyto právní předpisy v omezeném rozsahu přebírají některé principy, které byly doposud normovány ve vyhlášce o FKSP.
Základní smysl a účel fondu zůstává zachován beze změny – je i nadále vytvářen především k průběžnému zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.
Výrazně se mění právní pojetí plnění, na které lze z fondu přispívat. Namísto dosavadní právní úpravy vyhlášky o FKSP, která definovala plnění, na které lze příspěvek z FKSP poskytnout, se nově u části základního přídělu stanoví, na jaké plnění organizace příspěvek poskytnout musí. Zároveň se stanoví rozsah této povinnosti - organizace musí použít na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, nejméně 50 % ze základního přídělu rozpočtovaného k 1. lednu rozpočtového roku (dále jen „účelově vázaná část přídělu“).
Jakým způsobem organizace naloží se zbývající částí přídělu, je zcela na jejím uvážení (dále jen „volná část přídělu“). Rozsah a obsah plnění z volné části přídělu je limitován pouze smyslem a účelem fondu. Měla by z něj být poskytnuta taková plnění, která slouží k zajištění sociálních, kulturních a dalších potřeb, a tato plnění by měla být poskytnuta primárně zaměstnancům.
Novou právní úpravou se nepřejímají dosavadní požadavky hospodaření obsažené ve vyhlášce o FKSP (zejména § 3 vyhlášky o FKSP). Nově již tedy organizace nejsou povinny např. plnění zcela uhradit. Pokud by však organizace měla zájem setrvat u dosavadní praxe nastavené vyhláškou o FKSP, může pravidla, která ji vyhovovala, promítnout do svého vnitřního předpisu. Veškerá další pravidla (mimo zákonnou úpravu), týkající se hospodaření a použití FKSP si účetní jednotka stanoví v kolektivní smlouvě (dohodě) nebo upraví vnitřním předpisem.
Specifika nové právní úpravy kladou na organizace zvýšené nároky co do znalosti relevantních právních předpisů. Vedle právních předpisů upravujících činnost jednotlivých typů subjektů a jejich povinnost tvořit fond (a hospodařit s ním za podmínek stanovených příslušným právním předpisem) se jedná zejména o právní úpravu zákona o daních z příjmů a právních předpisů upravujících jednotlivé produkty spoření na stáří.
Pro subjekty, které tvořily fond dobrovolně /viz bod 2 písm. c) Metodického doporučení/, se zrušením vyhlášky o FKSP nic nemění a mohou postupovat tak, jak byly zvyklé doposud. Mohou se jich však dotknout změny v oblasti zákona o daních z příjmů, zejména ve vazbě na úpravu plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Další změny v úpravě FKSP
Na úrovni příslušného právního předpisu upravujícího tvorbu a hospodaření s fondem dané organizace se normuje povinnost/oprávnění upravit použití fondu právním předpisem, kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem. Právním předpisem se rozumí právní předpis upravující činnost organizace a její povinnost tvořit fond (v zásadě zde tedy předpis odkazuje sám na sebe, resp. normuje své oprávnění oblast FKSP upravit).
Aktuálně se nepředpokládá přijetí jiného (např. prováděcího) právního předpisu, který by tuto problematiku upravoval. V praxi dotčené ustanovení pro jednotlivé organizace přináší povinnost vytvořit zásady/pravidla čerpání, popř. jakýkoliv jiný vhodný vnitřní předpis, který bude transparentně upravovat hospodaření a podmínky čerpání příspěvku z FKSP v mezích obecné zákonné úpravy.
Zásady/pravidla čerpání mohou být součástí kolektivní smlouvy, kolektivní dohody, ale může se jednat také o samostatný vnitřní předpis. Bude vždy záležet na interním nastavení resp. rozhodnutí uvnitř dané organizace. Povinností zůstává respektovat pravomoc odborové organizace spolurozhodovat ve smyslu § 225 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce). Jedná se o obdobu dosavadní právní úpravy, nejde o věcný posun. Zrušení vyhlášky o FKSP, resp. definic, postupů a pravidel v ní obsažených však přináší nutnost podrobnější úpravy dané oblasti v rámci vnitřních zásad/pravidel dané organizace.
Významnějších změn nedoznala ani právní úprava dalších příjmů fondu. Stejně jako doposud jsou zdrojem příjmů fondu také:
- náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb,
- peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
- splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb (v tomto případě se nejedná o žádnou změnu oproti současnému stavu; nesplacená část zápůjčky je v souladu s právními předpisy v oblasti účetnictví vedena jako pohledávka za zaměstnancem).
Pouze v případě příspěvkových organizací (ať už státních nebo zřízených územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) zůstávají příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z FKSP.
Novou právní úpravu zpravidla doplňují v jednotlivých právních předpisech přechodná ustanovení. Přechodná ustanovení upravují správu zůstatků, které budou ve fondu evidovány k 31. 12. 2023. Konstatuje se, že i ve vztahu k těmto zůstatkům jsou organizace povinny postupovat podle nové právní úpravy. Uvedené nezakládá povinnost použít 50 % zůstatku na produkty spoření na stáří, pouze se za účelem odstranění potenciálních výkladových nejasností staví najisto, že se s případným zůstatkem nebude hospodařit podle vyhlášky o FKSP.
V rozpočtových pravidlech je dále upraveno poskytování peněžitého příspěvku na stravování. Vztah FKSP k poskytování stravy ve vlastním stravovacím zařízení a k poskytování stravy prostřednictvím někoho jiného (např. stravenky) je upraven v prováděcích vyhláškách k oběma zákonům. Jde o vyhlášky č. 296/2022 Sb. (k rozpočtovým pravidlům) a č. 84/2005 Sb. (k rozpočtovým pravidlům územních rozpočtů).
- Jednotlivé aspekty nové právní úpravy FKSP
- Změny v právní úpravě stravování v rozpočtových pravidlech a v rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
- Právní úprava FKSP ve vybraných právních předpisech od 1. 1. 2024
Nejčastější otázky a odpovědi
Bude přijata „nová vyhláška o FKSP“ nebo jiný právní předpis, který podrobněji stanoví pravidla pro nakládání s prostředky fondu?
Nikoliv. Nepředpokládá se žádná další podrobnější právní úprava nad rámec konsolidačního balíčku a návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří. Pravidla pro hospodaření a použití fondu si organizace upraví vnitřním předpisem.
Jak naložit se zůstatkem fondu z roku k 31. 12. 2023?
Zůstatek fondu se převede do roku 2024. Povinnost použít nejméně 50 % z rozpočtovaného přídělu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, se uplatní pouze ve vztahu k základnímu přídělu, který bude rozpočtován k 1. 1. 2024 (a v letech následujících), nikoliv na zůstatek, který bude ve fondu kulturních a sociálních potřeb k 31. 12. 2023. Zůstatek k 31. 12. 2023 bude tedy možné použít v roce 2024 dle uvážení organizace.
Jak naložit s potenciálním budoucím zůstatkem k 31. 12. 2024 a v letech následujících?
Pro další osud zůstatku bude významný účel, pro který byly prostředky deponovány. Pokud bude organizace evidovat zůstatek na prostředcích určených na produkty spoření na stáří, tzn. na účelově vázanou část přídělu, připočte tento zůstatek k požadovaným min. 50 % z rozpočtovaného přídělu na produkty spoření na stáří v dalším roce. Zjednodušeně řečeno, pokud se jedná o část účelově vázaného přídělu, její případný zůstatek bude už „navždy“ účelově vázán na produkty spoření na stáří. Jejich použití na jiné účely by bylo porušením právních předpisů, resp. rozpočtové kázně. Zůstatek na prostředcích určených k jiným účelům, resp. volné části přídělu zůstává i nadále volnou částí přídělu v dalších letech a lze jej nadále volně použít.
Podléhají ostatní příjmy (zdroje fondu) jako např. náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, nebo peněžní a jiné dary určené do fondu také povinnosti použít minimálně 50 % z nich na produkty spoření na stáří?
Účelová vázanost na produkty spoření na stáří se týká pouze rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku, nikoliv ostatních příjmů fondu.
Můžeme vnitřním předpisem vyloučit povinnost použít minimálně 50 % přídělu na produkty spoření na stáří, pokud naši zaměstnanci nebudou mít zájem čerpat příspěvky na produkty spoření na stáří?
Nikoliv. Vnitřní nastavení pravidel/zásad pro čerpání fondu musí být v souladu se zákonnou právní úpravou, která takový postup neumožňuje.
Můžeme dále vytvářet dokument „Zásady/Pravidla čerpání“?
Ano. Příslušné právní předpisy předpokládají právě přijetí vnitřního předpisu, ve kterém budou upravena pravidla tvorby a hospodaření s fondem.
Můžeme v rámci vnitřního předpisu převzít dosavadní úpravu vyhlášky o FKSP a využít ji pro volnou část přídělu?
Ano, v rámci vnitřního předpisu je možné se inspirovat dosavadní vyhláškou o FKSP, pokud jsou některé postupy v ní obsažené pro danou organizaci vyhovující. Vždy je však třeba respektovat povinnost poskytnout 50 % na produkty spoření na stáří. Zároveň doporučujeme seznámit se s novelami zákona o daních z příjmů, aby daná organizace mohla v rámci interního nastavení pravidel/zásad zohlednit také např. změny v osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Mění se nějak právní úprava pro obce nebo pro podnikatelský sektor? Budou muset také povinně použít minimálně 50 % přídělu na produkty spoření na stáří?
Nikoliv, dané změny se dotýkají pouze typů subjektů, které povinně tvoří fond. V tomto ohledu se z hlediska hospodaření s fondem pro obce, kraje či podnikatelský sektor oproti dosavadnímu stavu nic nemění. Jediné změny, které se jich dotknou, jsou změny v rozsahu plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti obsažené v novelách zákona o daních z příjmů.
Je potřeba mít i nadále pro FKSP samostatný bankovní účet?
U organizačních složek státu vedení účtu FKSP vyžaduje § 45 odst. 6 rozpočtových pravidel. Jde o účet povinně vedený v České národní bance, což vyplývá z § 3 písm. h) bod 5 rozpočtových pravidel. Pro ostatní typy subjektů, přestože to zákon explicitně nezmiňuje, lze zřízení samostatného účtu pro správu FKSP, resp. vedení prostředků odděleně od ostatních prostředků organizace jedině doporučit. Ostatně i samotná vyhláška o FKSP v § 3 odst. 2 stanovovala, že „Prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank“, resp. že „Prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně“. Kromě toho, že je již organizace mají zřízené, je vedení na samostatném bankovním účtu praktické i při hospodaření s fondem. Navíc peněžní prostředky FKSP vykazují vybrané účetní jednotky na samostatné položce aktiv rozvahy.
Jak správně stanovit rozsah účelově vázaných prostředků na produkty spoření na stáří?
Zákon v tomto ohledu stanoví povinnost použít nejméně 50 % základního přídělu rozpočtovaného k 1. lednu rozpočtového roku na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. V tomto ohledu je nezbytné vždy k 1. lednu daného rozpočtového roku učinit rozhodnutí o rozdělení. V mnoha případech se bude jednat o kvalifikovaný odhad, který by měl být založen na všech dostupných informacích (např. informace o rozpočtovaných prostředcích od zřizovatele, výhled vývoje platů, plánovaný počet zaměstnanců, lze vycházet i z předchozího roku apod.). Takovéto rozdělení základního přídělu na účelově vázanou část a volnou část přídělu je pak určující pro zbytek daného roku, a to i v případě, že se skutečný základní příděl do fondu v průběhu roku změní. Pokud tedy např. bude skutečná výše základního přídělu vyšší než rozpočtovaná, tak v tomto případě rozdíl půjde na volnou část přídělu. Pokud by naopak byla skutečná výše přídělu na konci roku nižší, nebude se proporcionálně krátit vázaná část přídělu. Dané ponížení půjde na úkor volné části přídělu. Např. může nastat situace, že na základě kvalifikovaného odhadu bude rozpočtovaný (předpokládaný) základní příděl k 1. lednu stanoven 8 mil. Kč a v návaznosti na něj budou účelově vázány min. 4 mil. Kč. Následně však bude skutečná výše základního přídělu v rámci vyúčtování na konci roku 8,4 mil. Kč. Požadovaných 50 % bude účelově vázáno z těch 8 mil Kč (tedy 4 mil. Kč), nikoliv z výsledných 8,4 mil. Kč (nikoliv tedy 4,2 mil. Kč). Lze jen doporučit, aby rozhodnutí o rozdělení základního přídělu k 1. lednu mělo určitou formální podobu (např. sepsat zápis o rozdělení základního přídělu). Tento postup vyplývá z rozpočtových pravidel a rozpočtových pravidel územních rozpočtů pro organizační složky státu a příspěvkové organizace, nicméně analogicky se uplatní i pro další organizace, které povinně tvoří fond a mají povinnost alokovat nejméně 50 % základního přídělu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
Musí být čerpání účelově vázané části přídělu umožněno zaměstnancům již od 1. ledna 2024? Jak nastavit toto čerpání?
Vymezení podmínek čerpání v dané organizaci na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, by mělo být součástí pravidel/zásad pro hospodaření s fondem. Obecně by organizace měla umožnit čerpání z fondu co nejdříve tak, aby byla schopna zabezpečovat potřeby zaměstnanců a plnit tím účel fondu. Záleží zcela na dané organizaci, jak si tato pravidla nastaví. Lze nastavit čerpání jednorázově za rok, či pravidelně - měsíčně/čtvrtletně. Podstatné je, že příspěvek může být poskytnut pouze zaměstnanci (je tak potřeba zohlednit situace, kdy v průběhu roku přestane být zaměstnancem), a je samozřejmě nutné respektovat obecná pravidla rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace. V tomto ohledu se jeví praktické poskytovat příspěvek zaměstnancům např. na měsíční bázi.
Je nutné přispívat na všechny produkty spoření na stáří?
Ačkoliv to právní předpisy výslovně nestanoví, lze to důrazně doporučit, zejména s ohledem na rovné možnosti všech zaměstnanců a jejich rovné postavení. Každý zaměstnanec může mít jiné preference z hlediska volby produktu spoření na stáří. Pokud by daná organizace např. přispívala pouze na penzijní připojištění, pak by části zaměstnanců fakticky odepřela možnost podpory jejich spoření na stáří, jelikož penzijní připojištění je produkt, který si již nelze nově sjednat a tyto smlouvy pouze „dobíhají“.
Jakým způsobem postupovat v praxi, když ze 70 zaměstnanců má penzijní připojištění 35 zaměstnanců. Celá polovina 1% přídělu má být rozdělena mezi těchto 35 zaměstnanců?
S ohledem na skutečnost, že individuální pravidla čerpání si stanoví do značné míry sama příspěvková organizace (v kolektivní smlouvě / v kolektivní dohodě / ve vnitřním předpisu), doporučujeme stanovit osobní limit pro jednoho zaměstnance tak, aby zmiňovaných 35 zaměstnanců nevyčerpalo celý objem prostředků připadajících na všech 70 zaměstnanců. Lze jen doporučit, aby organizace nastavila daná pravidla tak, aby umožnila a byla schopna pokrýt potenciální příspěvek i těch zaměstnanců, kteří nějaký produkt spoření na stáří zatím nemají sjednaný, ale v průběhu roku by si ho sjednat mohli či chtěli. Zároveň platí, že nespotřebovaná část prostředků (z důvodu např. malého počtu zaměstnanců využívajících spoření na stáří) zůstává ve fondu FSKP pro příští rok, přičemž tyto nespotřebované peněžní prostředky budou nadále účelově určené (na produkty spoření na stáří). Současně doporučujeme, aby sama organizace motivovala své zaměstnance ke zřízení produktů spoření na stáří, neboť zřízení těchto produktů je v jejich vlastním zájmu.
Jak postupovat v případě, že v dané organizaci nikdo žádný produkt spoření na stáří nemá a ani si ho nehodlá založit?
Skutečnost, že žádný ze zaměstnanců nemá žádný produkt spoření na stáří, je v tomto ohledu irelevantní. I v tomto případě nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu bude muset být alokováno na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Pokud z této části nebude v daném roce vyplacen žádný příspěvek, zůstanou tyto prostředku ponechány ve fondu i pro následující rok účelově vázány na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Nelze je nikdy použít na jiné účely.
Zdroj: https://www.mfcr.cz/assets/attachments/2024-01-01_Metodicky-pokyn-k-FKSP.pdf