jednotná přijímací zkouška

Enormní tlak na úspěch v přijímacím řízení na střední školy dává prostor různým taktikám při podávání přihlášek. Uchazeči volí školy podle statistik z předešlých ročníků. Mladí lidé se bohužel nerozhodují na základě kvality a výsledků jednotlivých škol.

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) a maturitní zkouška (MZ) jsou dvě významné etapy vzdělávací dráhy žáků. Tematická zpráva se zaměřuje na souvislost mezi výsledky maturitní a jednotné přijímací zkoušky, rozdíly mezi školami a jejich přidanou hodnotu. Výsledky ukazují, že úspěšnost u maturit silně navazuje na výsledky z JPZ – žáci s nižším skóre u přijímaček zpravidla dosahují slabších výsledků i u maturit. Jednotná přijímací zkouška se tak stává spíše nástrojem pro třídění podle výchozí úrovně než výběrem podle potenciálu, a to napříč téměř 200 různými obory středního vzdělávání.

I letos proběhly přijímací zkoušky na střední školy tak, jak jsme po léta zvyklí, pod taktovkou CERMAT. Deváťáci se nejdříve rozhodli, kam se podle svých priorit přes systém DiPSy přihlásí, a teprve poté vykonali jednotnou přijímací zkoušku. Ta prověřila jejich znalosti z matematiky a českého jazyka a podle ní se rozhodne, na jakou školu budou žáci nakonec přijati.

Při procházení nových funkcí informačního systému pro přijímací řízení (dále jen „DiPSy“) se nemohu zbavit dojmu, že novela školského zákona, která umožnila jeho vznik, se příliš nepovedla. Ve snaze celé řízení maximálně zjednodušit totiž autoři v zákoně definovali řadu postupů, které administrativní náročnost vedení související dokumentace spíše zvyšují.