MZDR 15757/2020-35/MIN/KAN
MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ
Praha 17. září 2020
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm.
g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“),
nařizuje
postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva
a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem
SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:I.
1. Všem osobám se s účinností ode dne
18. září 2020 od 0:00 hod.
do odvolání
tohoto mimořádného opatření zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích
cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky,
které brání šíření kapének, a to:a) ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování (např.
hotelový pokoj),
b) v prostředcích veřejné dopravy.
2. Zákaz podle bodu 1 se nevztahuje na:
a) děti do dvou let věku,
b) děti a pedagogické pracovníky v mateřské škole a děti a osoby o ně pečující v
dětské skupině,
c) žáky a pedagogické pracovníky 1. stupně základní školy v budovách škol a školských
zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mimo jejich
společné prostory,
d) žáky, studenty a pedagogické pracovníky podle školského zákona a studenty a akademické
pracovníky podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, v rámci
vzdělávací aktivity, jejíž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku (zejm.
tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje),
e) internáty a domovy mládeže, jde-li o zaměstnance nebo ubytované děti, žáky nebo
studenty,
f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školy zřízené
při nich a střediska výchovné péče při poskytování služeb internátní formou,
g) školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti,
h) žáky, studenty a pedagogické pracovníky ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského
zákona,
i) zaměstnance a děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
j) osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra, a kognitivní poruchou
nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální
duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu,
k) pacienty, jsou-li hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo
je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb,
l) zdravotnické pracovníky po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování
zdravotních služeb,
m) uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní
stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy
se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících odlehčovací sociální služby v
pobytové formě,
n) další případy zřetele hodné, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních
služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních
sociálních služeb,
o) zaměstnance a osoby v obdobném postavení včetně ústavních činitelů po dobu, kdy
vykonávají práci na jednom místě, pracuje-li taková osoba ve vzdálenosti nejméně
2 metry od jiné osoby,
p) osoby řídící vozidlo veřejné dopravy, kdy nejsou v přímém kontaktu s cestujícím
při jeho odbavení,
q) soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a jejich obhájce, účastníky civilních,
správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce, svědky, znalce, tlumočníky
a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení,
r) osoby při provádění autorského díla (např. divadelního, tanečního nebo hudebního
představení), osoby přednášející a osoby účinkující při tvorbě a výrobě audiovizuálního
díla nebo pořadu,
s) moderátory, redaktory a další osoby vystupující v rozhlasových, televizních a
dalších pořadech,
t) osoby, které vykonávají práci zařazenou rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté pro rizikový faktor pracovních podmínek
zátěž teplem, a dále osoby, jež vykonávají práci, která dosud nebyla kategorizována
a u které lze předpokládat, že po provedení kategorizace bude z důvodu přítomnosti
rizikového faktoru pracovních podmínek zátěž teplem spadat do kategorie třetí nebo
čtvrté,
u) zákazníky provozoven stravovacích služeb v době konzumace potravin a pokrmů včetně
nápojů, a to za podmínky, že zákazník sedí u stolu,
v) osoby cestující v prostředcích veřejné dopravy po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci
potravin a pokrmů včetně nápojů,
w) snoubence v průběhu sňatečného obřadu a další osoby tomuto obřadu přítomné a osoby
činící prohlášení o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a další
osoby tomuto prohlášení přítomné,
x) osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení jejich portrétní fotografie, popř.
fotografie novomanželů, včetně společné fotografie s členy domácnosti a dalšími blízkými
osobami,
y) sportovce nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.,
z) osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén, koupelový
bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště, lázeňských a léčebných bazénů
a saun.
II.
S účinností ode dne 18. září 2020 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření
Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. září 2020, č. j. MZDR 15757/2020-34/MIN/KAN.
III.
Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.
Odůvodnění:
Zavádí se povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest ve vnitřních prostorech
staveb. Obdobně se zavádí povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest v prostředcích
veřejné dopravy. Z tohoto pravidla se stanoví výjimky.
Důkazy o vlivu roušek na prevenci přenosu SARS-CoV-2 jsou stále četnější a ochranu
nosu a úst doporučují na jejich základě veřejnosti i významné odborné organizace,
včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropského střediska pro kontrolu a
prevenci nemocí (ECDC) a Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí Spojených států
amerických (CDC).
V průměru dochází k více než pětinásobnému snížení rizika přenosu (v recentním
systematickém přehledu ze 17,4 % bez obličejové masky na 3,1 % s obličejovou maskou,
např. N95, chirurgická nebo 12-16 vrstvová bavlněná rouška). Účinnost tohoto opatření
na úrovni jednotlivce i na úrovni populace kromě toho prokázalo i několik dalších
studií o používání zdravotnických nebo nezdravotnických roušek. Správně nošená rouška
(tj. rouška zakrývající nos a ústa) je nejen účinná při snižování šíření viru pomocí
respiračních sekretů (tj. kontrola zdroje nákazy), ale také při ochraně jednotlivců
před onemocněním COVID-19. Roušky představují jednoduchou bariéru, která zabraňuje
šíření kapének respiračních sekretů vzduchem na jiné lidi, především při mluvení,
kašlání nebo kýchání.
Kapičky větší než 10 mm (velké kapky) jsou často generovány kašlem nebo kýcháním,
ale i křičením, smíchem či běžnou mluvou, a dochází k jejich uvolňování někdy velkou
rychlostí (50 m/s při kýchání, 10m/s při kašli). Díky svým rozměrům a velké rychlosti
se tyto velké kapky dostávají na daleko větší vzdálenosti než malé kapky. Velké kapky
mohou bez bariéry doletět až do vzdálenosti více jak 2 metry (kašel) a více jak 6
metrů (kýchání). Samotné dodržování dvoumetrové distanční vzdálenosti nemusí zabránit
přenosu těchto velkých kapek, které mohou obsahovat virus. Doma vyrobené roušky a
chirurgické roušky však mohou šíření těchto velkých kapek zabránit.
Ochrana použitím roušky může ovlivňovat pravděpodobnost míry přenosu viru v komunitě
podobně jako dodržování dvoumetrového odstupu od ostatních osob a omezení volného
pohybu osob na veřejnosti. V případě kombinace těchto přístupů, omezení shlukování
se osob a nošení obličejových roušek může zdvojnásobit účinek opatření a vést k oploštění
křivky pozitivních případů onemocnění COVID-19 v populaci.
Snížení přenosu virů v populaci prostřednictvím nošení roušek je finančně nenákladná
intervence, která může zabránit zvýšení úmrtnosti populace a vést ke snížení ekonomických
ztrát souvisejících se zvýšenou nemocností.
Zkušenosti z praxe ukázaly, že země podporující nošení roušek a respirátorů měly
nižší úmrtnost na koronavirovou infekci. Zavedení roušek do praxe rovněž vedlo ke
zpomalení denního nárůstu nových případů oproti období před rouškami.
Ochranný efekt poskytovaný rouškami se prokázal i u publikovaných kazuistik v
rámci leteckého transportu a u typu provozoven poskytujících služby na malou vzdálenost,
kde i přes blízký kontakt a delší dobu expozice nedošlo k nákaze 25 spolucestujících,
ani 140 exponovaných zákazníků díky tomu, že všechny kontakty i samotní nakažení
měli používali roušku.
Popsaný byl přenos nákazy nového koronaviru v uzavřených klimatizovaných veřejných
prostorách, kdy jejich vzdálenost ani směr šíření viru neodpovídali přímému přenosu
kapénkami a předpokládal se vzdušný přenos vzduchotechnikou. Vnitřní klimatizované
prostory včetně veřejné dopravy lze považovat za rizikovější, stejně jako nedostatečně
větrané neklimatizované prostory. Ukazuje se, že vliv na šíření viru nového koronaviru
může mít i směr proudění vzduchu, údržba, resp. stav vzduchotechniky, a přítomnost
či absence HEPA filtrů.
V rámci epidemických výskytů v některých vnitřních prostorách s klimatizací dosáhlo
reprodukční číslo nákazy SARS-CoV-2 až hodnoty 11. Systematické přehledy přitom ukázaly
redukci reprodukčního čísla používáním obličejových masek (roušek) v intervalu 6
až 80 %, včetně beta-koronavirů jako původců onemocnění SARS, MERS a COVID-19.
S nástupem dětí do škol a většího počtu dětí do předškolních zařízení dochází
každoročně na podzim a v zimě ke zvýšené incidenci respiračních nákaz s podobnou
symptomatologií jako v případě nového koronaviru SARS-CoV-2. Z hlediska ochrany nastavených
systému a prevence koinfekcí i superinfekcí je žádoucí snížit jejich vliv na zvýšenou
morbiditu populace co nejvíce. Vzhledem k podobnému způsobu šíření sezónních virových
nákaz se zde rovněž uplatní ochranný efekt roušek, resp. jiných forem ochrany nosu
a úst jako přidaná hodnota k protekci vůči koronavirům.
Vzhledem k uvedenému a další studiím i praktickým zkušenostem je z hlediska přenosu
virových respiračních nákaz považováno za rizikovější vnitřní prostředí než venkovní,
proto je potřeba zaměřit tímto směrem preventivní opatření ve smyslu plošně nařízené
ochrany nosu a úst přednostně.
Efektivita používání ochrany dýchacích cest na bránění přenosu onemocnění COVID-19
vyplývají z řady zahraničních studií, které byly např. publikovány zde:
- https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS2213-2600(20)30352-0/fulltext
-
https://www.thelancet.com/action/showPdf?pii=S0140-6736%2820%2931142-9
- https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/nejmc2007800
-
https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/69/wr/mm6928e2.htm
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7182754/
-
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7323555/.
S účinností od 18. září 2020 se ruší výjimka z povinnosti nošení ochranných prostředků
dýchacích cest ve školách a školských zařízeních a na vysokých školách, kromě žáků
prvního stupně základních škol.
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA
ministr zdravotnictví