178/2001 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Schválený: 18.04.2001

178/2001 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 18. dubna 2001,

kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Změna: 523/2002 Sb.

Změna: 441/2004 Sb.

Změna: 441/2004 Sb. (část)

Vláda nařizuje podle § 133a odst. 6 a § 134c odst. 7 a k provedení § 134 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tímto nařízením se stanoví v souladu s právem Evropských společenství¹⁾ rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště.

(2) Na práce vykonávané

a) v otevřených a polootevřených pracovištích stánků se vztahují požadavky uvedené v § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 až 23, § 24 odst. 1, § 27 a 28 a v přílohách č. 1 až 3, 5 až 9 a 11 k tomuto nařízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak^1a), a

b) jako artistická a umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, se vztahují požadavky uvedené v § 14, 17, 21 a 28 a v přílohách č. 3 a 11 k tomuto nařízení. Požadavky uvedené v § 2 až 13, § 15 a 16, § 18 až 20, § 22 až 27 a dále v příloze č. 1 částech A, B, D a E, přílohách č. 2 až 5, č. 7 až 10 k tomuto nařízení se na artistickou a uměleckou činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, vztahují přiměřeně. Požadavky uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení se vztahují pouze na dílny umělecké výroby.

(3) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu^1b) a zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště stanovené zvláštními právními předpisy.²⁾

(4) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků středních škol včetně učilišť, odborných učilišť, speciálních škol a školských zařízení při práci, která je součástí přípravy na povolání. Pracoviště dalších právnických nebo fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru, pokud se na nich provádí příprava žáků na povolání, musí vyhovovat požadavkům tohoto nařízení.

§ 2

Při zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek se postupuje podle tohoto nařízení a zvláštních právních předpisů.³⁾ Není-li zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek takto upraveno, postupuje se podle metod obsažených v české technické normě. Při použití jiné metody musí být doloženo, že je z hlediska záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků alespoň ekvivalentní metodě uvedené v české technické normě.

ČÁST DRUHÁ

RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK A MINIMÁLNÍ OPATŘENÍ K OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

§ 3

Osvětlení

(1) Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž zaměstnanců slunečním zářením. Osvětlovací otvory musí být upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu záření. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.

(2) Osvětlení pracovišť denním, umělým, popřípadě sdruženým osvětlením musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou činnost, pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

(3) Pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení, a předpokládaná doba práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen "trvalá práce"), se mohou zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o

a) pracoviště pouze s nočním provozem,

b) pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,

c) pracoviště, jehož účel nebo konstrukce neumožňují zřídit dostačující počet osvětlovacích otvorů,

d) pracoviště, na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, které nelze docílit denním světlem, nebo

e) zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před nepříznivými vlivy, jejichž zdrojem je technologie, nebo před pronikáním škodlivin z výrobní nebo jiné činnosti (například velíny).

(4) Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým hodnotám a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Okna a osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnancům musí být umožněno manipulovat s okny, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat světlíky nebo větrací zařízení z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.

(5) Pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci při výpadku umělého osvětlení vystaveni ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybavena dostačujícím nouzovým osvětlením.

§ 4

Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 st. C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 st. C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 st. C a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.

(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky.

(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4st. C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10st. C do 4st. C, musí být zřízeny ohřívárny.

(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 st. C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 st. C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 st. C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 st. C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 st. C.

(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.

§ 5

Ochranné nápoje

(1) K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním. Součástí ochranného nápoje mohou být i potravní doplňky^3a).

(2) Ochranné nápoje se poskytují

a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce,

b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu),

c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,

d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 st.C a nižší,

e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní doby nižší než 4 st.C.

(3) Ochranné nápoje podle odstavce 2 písm. a) až c) se poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených za směnu potem a dýcháním. Na pracovištích uvedených v odstavci 2 písm. d) a e) se poskytují teplé nápoje v množství alespoň půl litru za směnu.

(4) Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1 hmotnostní procento; nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol.

§ 6

Větrání pracoviště

(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů.

(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(3) Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při činnosti strojů, technických zařízení nebo jiné technologické činnosti, musí být podle technických možností zachyceny přímo u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní zařízení. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.

(4) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení koncentrace plynných látek a aerosolů pod hodnoty přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací. Množství přiváděného venkovního vzduchu na 1 zaměstnance však nesmí být nižší než hodnoty uvedené v bodu 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Podíl venkovního vzduchu v celkovém množství přiváděného vzduchu přitom nesmí klesnout pod 15 %.

(5) Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší a s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 10 zaměstnanců se připouští snížení podílu venkovního vzduchu v rozsahu stanoveném v bodu 6 přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

§ 7

Fyzická zátěž a prostorové požadavky související s fyzickou zátěží

(1) Celková fyzická zátěž zaměstnance nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Lokální svalová zátěž nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Při měření lokální svalové zátěže musí být dodrženy zásady stanovené v části D přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(3) Prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo související s fyzickou zátěží zaměstnance jsou upraveny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

Zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny

§ 8

(1) Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance.

(2) Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky dané práce musí být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením.

(3) Zaměstnanci musí být před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména

a) s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,

b) s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,

c) se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, zejména příliš častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené tempo práce.

§ 9

Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména vhodnými organizačními opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo k jejímu omezení. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi, možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

§ 10

Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce a psychická zátěž související s prací

(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží

a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,

b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,

c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,

d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,

e) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob,

f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,

g) práce pouze v nočních směnách.

(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží

a) velikost kritického detailu,

b) náročnost na diskriminaci detailů,

c) nároky na adaptaci zraku,

d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,

e) práce za zvláštních světelných podmínek,

f) používání zvětšovacích přístrojů a

g) neodstranitelné oslňování.

Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami a opatření k ochraně zdraví

§ 11

(1) Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení obsahující zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního okolí.

(2) Hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení.

§ 12

(1) Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.

(2) Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou upraveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.

§ 13

Ustanovení § 11 a 12 se nevztahují na kabiny řidičů pro obsluhu vozidel a strojního zařízení, počítačové systémy v dopravních střediscích, počítačové systémy určené převážně pro veřejné užívání, přenosné systémy používané na pracovišti po omezenou dobu, kalkulátory, registrační zařízení pokladen, zařízení, která mají malou obrazovku určenou pro bezprostřední používání údajů nebo výsledků měření, a psací stroje označované jako psací stroje s okénkem.

§ 14

Hodnocení zdravotního rizika chemických faktorů a prachu

(1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků⁴⁾ (dále jen "chemické látky") nebo prachu, které se považují za zdraví škodlivé, zahrnuje

a) zjištění přítomnosti chemické látky a prachu na pracovišti,

b) zjištění nebezpečných vlastností chemické látky a prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců,

c) využití údajů z bezpečnostních listů upravených zvláštním právním předpisem,⁴⁾

d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice,

e) popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou nebo spojených s vývinem prachu,

f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo ukazatelích biologických expozičních testů, zejména přijatých členskými státy Evropské unie,

g) posouzení účinku opatření, která byla stanovena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví,

h) využití závěrů již provedených lékařských prohlídek a vyšetření a dalších informací z dostupných zdrojů.

(2) Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době,⁵⁾ aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu, a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin. V případě vyšší plicní ventilace nebo delší doby výkonu práce se přípustné expoziční limity stanoví podle části E přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(3) Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven. S ohledem na možnosti chemické analýzy lze při hodnocení pracovního ovzduší porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této chemické látky po dobu nejvýše 10 minut.

(4) Nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční limity chemických látek, jakož i zásady pro stanovení přípustných expozičních limitů směsí chemických látek a dále základní zásady hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin v pracovním ovzduší jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity pro prach a postup při stanovení azbestových a jiných vláken je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám nebo prachu cestou dýchacího ústrojí. Nadměrnou expozicí se rozumí stav, při kterém v důsledku havárie nebo obdobné nepředvídatelné okolnosti dochází k takovému zvýšení koncentrace látek v pracovním ovzduší, u kterého je pravděpodobnost ohrožení zdraví mimořádně vysoká.

(5) Hodnocení zdravotního rizika musí být provedeno i s ohledem na další činnosti, jako je například údržba nebo úklid, u nichž lze z jejich povahy předpokládat, že mohou být spojeny s možností značného zvýšení expozice zaměstnanců chemickým látkám nebo prachu. Hodnocení zdravotního rizika musí brát v úvahu též možnost nehod a havárií. Pokud nepostačují dostupná technická opatření k omezení expozice zaměstnanců při takových činnostech a situacích na hygienicky přijatelnou míru, musí být

a) do doby odstranění příčin situace, která vedla k nadměrné expozici nebo k významnému zvýšení expozice, omezen počet zaměstnanců jen na ty, kteří provádějí nezbytné práce, za účelem odstranění těchto příčin,

b) zaměstnancům podle písmene a) poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající dané chemické látce nebo prachu a očekávané míře expozice,

c) kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li o havárii spojenou s únikem chemických látek do pracovního prostředí a pokud je to účelné vzhledem k povaze uniklých látek a jejich množství. Doba expozice zaměstnanců chemickým látkám, kteří vykonávají v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, musí být zkrácena na co nejmenší míru.

(6) Hygienicky přijatelnou mírou podle odstavce 5 se rozumí snížení rizika na úroveň stanovenou přípustnými expozičními limity a nejvyššími přípustnými koncentracemi.

(7) Kontrolovaným pásmem se rozumí ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně označená a zajištěná tak, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané osoby.

Hodnocení zdravotních rizik plynoucích z expozice olovu a jeho iontových sloučenin a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

§ 15

(1) Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu. Postup a výsledky hodnocení expozice musí být konzultovány se zaměstnanci nebo jejich zástupci. Příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu, a metoda hodnocení expozice olovu jsou upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 mikrogramů.m

-3

, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen "plumbaemie"). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 mikrogramů Pb.l-1 krve a nižší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie.

(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 mikrogramů.m

-3

a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.

(4) Při opakovaně zjišťovaném překračování biologických limitů expozice musí být zajištěny preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, které musí být u každého jednotlivce uzavřeny posouzením jeho zdravotní způsobilosti k práci při dané expozici. Frekvenci vyšetřování plumbaemie u zaměstnanců, stejně jako případné vyřazení zaměstnance z expozice olovu a jeho návrat k práci, spojené s expozicí, stanoví lékař závodní preventivní péče. U zaměstnance, který je vyřazen z práce spojené s expozicí olovu na podkladě posudku lékaře závodní preventivní péče, musí být vyšetřována plumbaemie po celou dobu jeho vyřazení každý měsíc.

(5) Hodnocení expozice musí být revidováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení nesprávné, nebo došlo-li na pracovišti ke změně technologie či použitých materiálů.

(6) Četnost měření koncentrace olova v ovzduší a vyšetřování plumbaemie mohou být prováděny jen jednou za rok tehdy, když nedošlo k žádné změně materiálů a podmínek expozice a koncentrace olova v ovzduší ve dvou po sobě jdoucích měřeních nepřesáhly přípustný expoziční limit 50 mikrogramů.m^-3 ani nejvyšší přípustnou koncentraci 200 mikrogramů.m^-3 nebo nebylo-li u žádného zaměstnance zjištěno překročení limitní hodnoty plumbaemie.

§ 16

(1) Pokud je v pracovním ovzduší překračována hodnota přípustného expozičního limitu olova, musí být zjištěn důvod tohoto překročení a přijata příslušná opatření k nápravě, jakož i ověřena jejich účinnost kontrolním měřením koncentrace olova ve vzduchu. Lékař závodní preventivní péče posoudí, zda je třeba neprodleně provést stanovení biologických ukazatelů u zaměstnanců exponovaných olovu.

(2) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice nemohou být přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 1 měsíce a další stanovení koncentrací olova ve vzduchu prokazují, že jsou hodnoty přípustného expozičního limitu stále překračovány, nesmí se na pracovišti pokračovat v práci, dokud nejsou provedena náhradní opatření pro ochranu zdraví zaměstnanců. Pokud je jejich nezbytnou součástí ochrana dýchacích cest vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky, nelze tento způsob ochrany považovat za trvalé opatření a jeho užití musí být u každého zaměstnance omezeno na nezbytnou dobu.

(3) Při nehodách, které mohou vést k nadměrné expozici zaměstnanců olovu, musí být provedena opatření upravená v § 14 odst. 5.

(4) Při pracích, u kterých se dá předpokládat, že bude překročena hodnota přípustného expozičního limitu nebo nejvýše přípustná koncentrace olova v pracovním ovzduší (§ 15), a u nichž technická opatření pro omezení koncentrace ve vzduchu nejsou rozumně dosažitelná,⁶⁾ určí zaměstnavatel po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci opatření potřebná pro zajištění ochrany zaměstnanců před započetím těchto prací.

(5) Je-li u zaměstnance zjištěno překročení hodnoty plumbaemie 400 mikrogramů Pb.l-1, musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich odstranění. Zaměstnanec může být na podkladě posouzení lékaře závodní preventivní péče převeden na jinou práci spojenou s menší expozicí olovu a podrobovat se častějším lékařským vyšetřením.

(6) Pro omezení rizika vstupu olova do organismu musí být zajištěn vyčleněný prostor, v němž zaměstnanci mohou jíst, pít a kouřit, aniž jsou vystaveni riziku kontaminace olovem. Zejména v horkých provozech, kde musí zaměstnanci častěji pít, musí být zajištěna pitná voda nebo jiné nápoje, které nejsou kontaminovány olovem. Zaměstnanci musí být vybaveni vyhovujícím ochranným oděvem pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky. Ochranný oděv musí být uložen odděleně od civilního oděvu. Čištění může být prováděno jen v prádelnách nebo čistírnách, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny, pokud zaměstnavatel sám nemá možnost takového praní nebo čištění. Při převážení musí být ochranný oděv uložen v uzavřených kontejnerech.

§ 17

Chemické karcinogeny, pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity a mutageny

(1) Chemické karcinogeny a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity a mutageny jsou chemické látky a pracovní procesy uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení. Chemickými karcinogeny jsou i další chemické látky označené podle zvláštního právního předpisu⁷⁾ větou R 45 nebo R 49, dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Mutageny jsou chemické látky uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení a další látky označené podle zvláštního právního předpisu⁷⁾ větou R 46.

(2) Za chemické karcinogeny nebo mutageny se považují i chemické přípravky, které obsahují 0,1 % nebo vyšší podíl chemických látek uvedených v odstavci 1, pokud jejich klasifikace není upravena zvláštním právním předpisem jinak.⁷⁾

§ 18

Hodnocení zdravotního rizika

Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnanců a stanovena odpovídající opatření. Hodnocení se opakuje pravidelně alespoň jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům. Při hodnocení výše rizika musí být zhodnoceny všechny cesty expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.

§ 19

Opatření k ochraně zdraví při práci s chemickými karcinogeny nebo mutageny

(1) Zaměstnavatel musí omezit, pokud je to technicky možné, používání karcinogenů a mutagenů na pracovištích zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví.

(2) Jestliže z výsledků hodnocení expozice karcinogenům nebo mutagenům vyplyne, že je riziko pro zdraví zaměstnanců významné, a nelze-li karcinogeny a mutageny z technických důvodů nahradit látkami, přípravky nebo uplatněním postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví, musí zaměstnavatel zajistit, aby výroba nebo používání karcinogenů a mutagenů byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí zaměstnavatel zajistit, aby byla snížena expozice zaměstnanců na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.

(3) Kdekoliv je používán chemický karcinogen nebo mutagen, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:

a) omezit množství karcinogenu nebo mutagenu na pracovišti,

b) omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,

c) upravit pracovní procesy a jejich technologické řízení tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik karcinogenů nebo mutagenů na pracoviště,

d) zachycovat chemické karcinogeny a mutageny u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání, které musí být řešeno tak, aby bylo slučitelné s požadavky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí,

e) zabezpečit vhodné analytické postupy pro měření karcinogenů a mutagenů v pracovním prostředí, zvláště pro včasnou detekci nadměrných expozic v důsledku nepředvídatelné události nebo havárie,

f) používat vhodné pracovní postupy a metody práce,

g) poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky podle zvláštního právního předpisu,⁸⁾

h) zabezpečit oddělené uložení pracovních a ochranných oděvů a občanského oblečení zaměstnanců; řádné skladování pracovních a ochranných oděvů na místě k tomu určeném, kontrolu jejich funkčnosti a čištění před a po každém použití,

i) zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlah, stěn a povrchů pracoviště,

j) vypracovat havarijní plány pro případ mimořádné situace, která může mít za následek nadměrnou expozici chemickým karcinogenům nebo mutagenům; informovat zaměstnance nebo jejich zástupce o nadměrných expozicích, jejich příčinách a opatřeních k nápravě,

k) zajistit prostředky pro bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s chemickými karcinogeny a mutageny včetně používání těsně uzavřených kontejnerů; zařízení, kontejnery a obaly, které obsahují karcinogeny nebo mutageny, jasně, čitelně a viditelně označit způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem,⁴⁾

l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovištích, kde je riziko kontaminace karcinogeny nebo mutageny; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory,

m) zajistit pro zaměstnance sanitární a pomocná zařízení s odpovídajícím vybavením a provedením,

n) zajistit a ověřovat znalosti zaměstnanců o právních předpisech vydaných k ochraně zdraví,

o) zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců.

(4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o neočekávaných příhodách a nehodách, při nichž může dojít k jejich nadměrné expozici. Do doby, než jsou odstraněny příčiny nadměrné expozice a nastane normální stav,

a) mají do postiženého prostoru přístup pouze zaměstnanci provádějící opravy a jiné nezbytné práce,

b) těmto zaměstnancům musí být poskytnuty ochranné oděvy a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které musí používat,

c) trvání expozice každého z těchto zaměstnanců musí být omezeno na co nejkratší nezbytně nutnou dobu,

d) zaměstnanci, kteří nejsou vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, uvedenými v písmenu b), nesmí do postiženého prostoru vstupovat.

(5) Při určitých činnostech, například při údržbě, u nichž lze z jejich povahy usuzovat, že mohou být spojeny s významně zvýšenou expozicí zaměstnanců, jejíž omezení již není možné technickými prostředky,

a) stanoví zaměstnavatel opatření potřebná ke zkrácení doby expozice a k ochraně zdraví zaměstnanců při těchto činnostech po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci,

b) musí být exponovaným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které musí používat po celou dobu trvání zvýšené expozice; tato doba však musí být u každého zaměstnance omezena na nezbytnou míru,

c) musí být řádně označen prostor, v němž se provádějí uvedené činnosti, instalováno varovné upozornění o možném překročení limitní hodnoty azbestu, a musí do něho být zamezen přístup nepovolaným osobám.

§ 20

(1) Kontrolované pásmo se zřizuje, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny a mutageny skupiny 1, a jde-li o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými v příloze č. 9 k tomuto nařízení. V laboratořích se zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li chemické karcinogeny skupiny 1 používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace. Při pracích s dalšími chemickými karcinogeny označenými ve smyslu zvláštního právního předpisu⁷⁾ větou R 45 nebo R 49 nebo při pracích s mutageny označenými větou R 46, jakož i při pracích spojených s expozicí prachu tvrdých dřev se zřizuje kontrolované pásmo tehdy, jsou-li tyto práce zařazeny podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ do kategorie třetí nebo čtvrté.

(2) Jde-li o látky, které mohou být významně vstřebávány pokožkou, zahrnují se do kontrolovaného pásma i příslušející sanitární zařízení.

(3) Kontrolované pásmo podle odstavce 1 se nezřizuje na pracovištích zdravotnických zařízení, s výjimkou pracovišť přípravy roztoků cytostatik.

§ 21

Ochrana zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu

(1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:

a) aktinolit CAS č. 77536-66-4,

b) amosit CAS č. 12172-73-5,

c) antofylit CAS č. 77536-67-5,

d) chrysotil CAS č. 12001-29-5,

e) krokydolit CAS č. 12001-28-4,

f) tremolit CAS č. 77536-68-6.

(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnanců azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délka větší než 5 mm, průměr menší než 3 mm a poměr délky k průměru větší než 3 : 1 v pracovním ovzduší.

(3) Při práci s azbestem musí být dodržována opatření k ochraně zdraví podle § 19, a to v rozsahu odpovídajícím jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem. Pro tyto práce se zřizuje kontrolované pásmo obdobně podle § 14 odst. 7.

(4) Koncentrace azbestu v pracovním ovzduší musí být snížena na co nejmenší rozumně dosažitelnou míru, vždy však na hodnotu nižší, než je hodnota přípustných expozičních limitů stanovená pro daný druh azbestu v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(5) Měření a hodnocení azbestu v ovzduší pracovišť se provádí způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to nejméně každé 3 měsíce a vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny, která může ovlivnit expozici zaměstnanců. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu.

(6) Při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly použity stavební materiály obsahující azbest, musí být dodržena tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:

a) technologické postupy používané při zacházení se stavebními materiály obsahujícími azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do ovzduší,

b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny, je-li to možné, před prováděním prací,

c) s odpadem obsahujícím azbest se nakládá jako s nebezpečným odpadem. Odpad z materiálů obsahujících azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a v neprodyšně utěsněných obalech opatřených štítkem obsahujícím upozornění, že obsahují azbest; to se nevztahuje na těžbu azbestu,

d) prostor, v němž se provádí odstraňování staveb nebo jejich částí, musí být vymezen kontrolovaným pásmem; v kontrolovaném pásmu nelze jíst, pít ani kouřit; pro tyto účely musí být vyhrazeno a řádně označeno místo, které není kontaminováno azbestem,

e) zaměstnanci v kontrolovaném pásmu musejí být vybaveni ochranným oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Ochranný oděv musí být ukládán odděleně od občanského oděvu na místě k tomu určeném a řádně označeném; po každém použití musí být provedena kontrola, zda není ochranný oděv poškozen, a musí být vyčištěn. Je-li ochranný oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze ochranný oděv znovu použít. Ochranný oděv zůstává na označeném místě u zaměstnavatele. Pokud je prán nebo čištěn mimo podnik zaměstnavatele, přepravuje se v uzavřených kontejnerech,

f) pro zaměstnance musí být zajištěny umývárny, sprchy a další sanitární zařízení a pomocná zařízení potřebná s ohledem na povahu práce,

g) musí být vypracován plán prací obsahující údaje o

1. místu vykonávané práce,

2. povaze a pravděpodobném trvání práce,

3. metodách používaných pro práce s materiály obsahujícími azbest,

4. zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnanců vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště,

5. opatřeních k ochraně zdraví při práci,

h) po odstranění příčin nadměrné expozice provede zaměstnavatel kontrolní měření odpovídající vlastnostem dané látky a povaze příčin nadměrné expozice.

(7) Opatření uvedená v odstavci 6 písm. a), c), d), e), f) a h) se vztahují i na jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.

(8) Pro zaměstnance, kteří jsou nebo mohou být exponováni azbestu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být zajištěno bezplatné školení v pravidelných intervalech, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence k ochraně zdraví při práci, a to zejména o

a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření,

b) typech výrobků nebo materiálů, které mohou obsahovat azbest,

c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,

d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu,

e) bezpečných pracovních postupech a ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování,

f) výběru vhodného ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek k jeho používání,

g) správných pracovních postupech při nadměrné nebo zvýšené expozici v důsledku havárie nebo náhlého úniku během údržby či opravy,

h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest,

i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest,

j) rozsahu preventivní lékařské péče u zaměstnanců exponovaných azbestu.

(9) Hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu, musí obsahovat náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.⁹⁾

(10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob a podmínky pro zacházení s azbestem stanovené zvláštním právním předpisem.⁴⁾

§ 22

Biologické činitele

(1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy. Pod pojmem mikroorganismus se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu. Pod pojmem buněčná kultura se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organismu, které rostou in vitro.

(2) Biologické činitele se třídí podle míry rizika infekce do 4 skupin, a to

a) biologický činitel skupiny 1, u něhož není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka,

b) biologický činitel skupiny 2, který může způsobit onemocnění člověka a může být nebezpečím pro zaměstnance. Je však nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,

c) biologický činitel skupiny 3, který může způsobit závažné onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,

d) biologický činitel skupiny 4, který způsobuje u člověka závažné onemocnění a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště, přičemž obvykle není dostupná žádná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění.

(3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin je uveden v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

§ 23

Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli

(1) Při jakékoliv činnosti, která může být spojena s expozicí zaměstnanců biologickým činitelům, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnanců a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jejich zdraví.

(2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele, přičemž míru rizika vyjádřenou zařazením práce do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ určuje nejnebezpečnější činitel.

(3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnanců biologickým činitelům.

(4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací včetně údajů o

a) zařazení biologických činitelů, které jsou nebo by mohli být nebezpeční pro lidské zdraví, do skupiny podle seznamu uvedeného v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

b) doporučení kompetentních institucí k ochraně zdraví zaměstnanců při práci s některým biologickým činitelem, při níž jsou nebo mohou být vystaveni tomuto činiteli,

c) onemocněních souvisejících s prací, jimiž mohou být zaměstnanci postiženi,

d) potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které se mohou vyskytnout u zaměstnanců jako důsledek práce,

e) výskytu nemocí z povolání u zaměstnanců.

§ 24

Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

(1) Jestliže z výsledků hodnocení rizika vyplývá, že expozice nebo potenciální expozice se týká biologického činitele skupiny 1, není třeba uplatňovat zvláštní specifické požadavky na ochranu zdraví zaměstnance, ale musí být dodržovány obecné požadavky ochrany zdraví při práci.

(2) Jestliže se při hodnocení prací prokáže, že nejsou spojeny s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli, ale možnou expozici těmto činitelům nelze vyloučit při činnostech spojených s prací

a) v zařízeních na výrobu potravin,

b) v zemědělství,

c) při nichž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty zvířecího původu,

d) ve zdravotnictví včetně prosektur,

e) v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích, s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří, neboť práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2 až 4,

f) v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo

g) v zařízeních na čištění odpadních vod,

se uplatňují požadavky ochrany zdraví obdobně jako při práci spojené s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 až do doby, než výsledky hodnocení prokáží, že tato opatření není třeba činit.

(3) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání nebezpečného biologického činitele vyhnout a nahradit ho biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není v podmínkách, v nichž je používán, nebezpečný, případně je méně nebezpečný pro zdraví zaměstnanců.

(4) Pokud z výsledků hodnocení vyplývá, že je práce s biologickými činiteli spojena s rizikem, musí být expozice zaměstnanců zamezena. Pokud to není technicky proveditelné, musí být riziko expozice sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví zaměstnanců. Za tím účelem se uplatňují tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:

a) udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,

b) úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření, která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologických činitelů do pracovního prostředí,

c) používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li jiným způsobem vyloučit expozici,

d) hygienická opatření, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,

e) označování pracovišť, na kterých jsou vykonávány práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 zařazené podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ do kategorie třetí nebo čtvrté, značkou pro biologické riziko; vzor bezpečnostní značky je upraven v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

f) zjišťování přítomnosti používaných biologických činitelů mimo uzavřený systém, pokud jsou potřebné testy účelné a technicky proveditelné,

g) zajištění prostředků včetně bezpečných a identifikovatelných kontejnerů (popřípadě i příslušně upravených) pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu zaměstnanci,

h) úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickými činiteli a jejich přepravu v rámci pracoviště.

(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4. U činností spojených s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 se postupuje podle zvláštního právního předpisu^9a).

(6) Při všech činnostech, které jsou spojeny s možností ohrožení zdraví zaměstnanců biologickými činiteli, musí opatření k ochraně zdraví zaměstnanců zahrnovat

a) zákaz jídla, pití a kouření v pracovních prostorech, kde je nebezpečí kontaminace biologickými činiteli, a zákaz vstupu v osobních ochranných pracovních prostředcích mimo vymezená pracoviště,

b) zajištění sanitárních zařízení odpovídajících povaze provozu,

c) poskytování ochranných oděvů a jiných osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům,

d) ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě k tomu určeném, jakož i jejich kontrolu, čištění a dezinfekci, pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich výměnu před dalším použitím,

e) vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,

f) odstraňování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních prostředků, které mohou být kontaminovány biologickými činiteli v prostoru pracoviště; předtím, než se přikročí k jejich dekontaminaci nebo vyčištění, popřípadě k jejich zničení, se uloží odděleně od ostatního šatstva,

g) vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující minimálně postup při závažné havárii nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli a vždy, jde-li o práce nebo jakékoliv manipulace s biologickými činiteli skupiny 4,

h) očkování, pokud je účelné, zvláště těch zaměstnanců, kteří nejsou imunní vůči biologickým činitelům, jimž jsou nebo mohou být vystaveni,

i) informování zaměstnanců nebo jejich zástupců o každé havárii nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli.

§ 25

Další opatření k ochraně zdraví zaměstnanců ve zdravotnických a veterinárních zařízeních

(1) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve zdravotnických a veterinárních zařízeních musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickými činiteli, o kterých je známo, že jsou nebo je u nich podezření, že mohou být přítomny u lidí, zvířat anebo v materiálech nebo vzorcích, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným povahou práce v těchto zařízeních.

(2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 musí být

a) stanoveny vhodné postupy dekontaminace a dezinfekce,

b) užívány postupy umožňující bezpečnou manipulaci s kontaminovaným odpadem a jeho bezpečnou likvidaci.

(3) V zařízeních určených pro izolaci pacientů, u nichž jsou příčinou onemocnění biologičtí činitelé skupiny 3 nebo 4 nebo u nichž je podezření na tuto infekci, a v zařízeních pro izolaci takto infikovaných nebo nemocných zvířat musí být zajištěna k minimalizaci rizika opatření odpovídající dané skupině biologických činitelů podle tabulky č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení.

§ 26

Zvláštní opatření v průmyslových procesech, laboratořích a prostorách pro chov laboratorních zvířat

(1) V laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata, která byla záměrně infikována biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 nebo která jsou jejich nosiči, popřípadě jsou v tomto ohledu podezřelá, musí být přijata tato opatření:

a) laboratoře, jejichž činnost zahrnuje manipulaci s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 pro účely výzkumu, vývoje, výuky nebo diagnostiky, musí v zájmu omezení rizika infekce odpovídat požadavkům na izolaci provozu uvedeným v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,

b) v návaznosti na vyhodnocení zdravotních rizik podle § 23 a po zajištění materiálních a technických požadavků na izolaci, které odpovídají daným biologickým činitelům a míře rizika, se stanoví další opatření v souladu s požadavky upravenými v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení. Činnosti zahrnující manipulaci s biologickými činiteli smějí být vykonávány, jde-li o biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4, pouze v pracovních prostorech odpovídajících alespoň požadavkům uvedeným pro danou skupinu v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,

c) laboratoře, v nichž se zachází s materiálem, u kterého není jisté, zda neobsahuje biologické činitele, kteří mohou být nebezpeční pro zdraví člověka, ale jejichž činnost není přímo zaměřena na práce s biologickými činiteli, jako je například jejich kultivace, musí odpovídat alespoň požadavkům pro pracoviště s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 2. Úroveň zabezpečení těchto laboratoří musí odpovídat skupině 3 nebo 4, pokud je podezření, že je to zapotřebí, a orgán ochrany veřejného zdraví na základě zvláštního právního předpisu nestanoví jinak.¹⁰⁾

(2) Při průmyslových procesech, při nichž se používají biologičtí činitelé skupin 2, 3 nebo 4, musí úroveň opatření k ochraně zdraví zaměstnanců odpovídat zásadám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a dále musí být zajištěna tato opatření:

a) izolace procesů podle požadavků uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,

b) při všech činnostech spojených s používáním biologických činitelů, při nichž nelze s konečnou platností vyhodnotit rizika pro zdraví zaměstnanců, avšak je podezření, že mohou být při zamýšlené činnosti významná, smějí být potřebné práce vykonávány pouze na pracovištích odpovídajících požadavkům uvedeným v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení pro skupinu 3. O dalších opatřeních může na podkladě vyhodnocení rizika rozhodnout na základě zvláštního právního předpisu orgán ochrany veřejného zdraví.¹¹⁾

§ 27

Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků

Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem³⁾ a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.

ČÁST TŘETÍ

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ

§ 28

Zásobování vodou

(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou¹²⁾ v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.^1a) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým požadavkům podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾

(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 st.C.

§ 29

Sanitární a pomocná zařízení

(1) Sanitárními zařízeními se rozumí šatny, umývárny, sprchy a záchody. Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních oděvů, ohřívárny, místnosti pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro poskytování první pomoci a prostory pro uskladnění úklidových prostředků.

(2) Pracoviště musí být vybavena sanitárními a pomocnými zařízeními v rozsahu upraveném přílohou č. 11 k tomuto nařízení.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 31

Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na

a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení,

c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.

§ 32

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr zdravotnictví:

prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

Příl.1

Část A

Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví

1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.

2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad

2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,

2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,

2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m

tělesného povrchu (W.m

-2

2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.

Tabulka č. 1:

Třídy práce podle celkového (brutto)
průměrného energetického výdeje

+-------------------+------------------------------------+---------------+
|Třída práce        | Příklady činností                  | M (W.m-2)     |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|I                  | Práce vsedě s minimální pohybovou  | =< 80         |
|                   | aktivitou (kancelářské             |               |
|                   | administrativní práce, kontrolní   |               |
|                   | činnost v dozornách a velínech),   |               |
|                   | práce vsedě spojená s lehkou       |               |
|                   | manuální prací rukou a paží (psaní |               |
|                   | na stroji, práce s PC, jednoduché  |               |
|                   | šití, laboratorní práce,           |               |
|                   | sestavování nebo třídění drobných  |               |
|                   | lehkých předmětů).                 |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIa                | Výstupní kontrola, řízení osobního | 81 až 105     |
|                   | vozidla za běžných provozních      |               |
|                   | podmínek.                          |               |
|                   | Práce vstoje občasně spojená s     |               |
|                   | pomalou chůzí po rovné podlaze s   |               |
|                   | přenášením lehkých břemen nebo     |               |
|                   | překonáváním malých odporů (vaření,|               |
|                   | strojní opracovávání a montáž      |               |
|                   | malých lehkých dílců, kusová práce |               |
|                   | nástrojářů a mechaniků, prodavači).|               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIb                | Práce vsedě s trvalým zapojením    | 106 až 130    |
|                   | obou rukou, paží a nohou (dělnice v|               |
|                   | potravinářské výrobě, mechanici,   |               |
|                   | strojní opracování a montáž středně|               |
|                   | těžkých dílců, práce na ručním     |               |
|                   | lisu, řidiči nákladních vozidel,   |               |
|                   | traktorů, autobusů, trolejbusů a   |               |
|                   | ostatních drážních vozidel).       |               |
|                   | Práce vstoje s trvalým zapojením   |               |
|                   | obou rukou, paží a nohou spojená s |               |
|                   | přenášením břemen do 10 kg         |               |
|                   | (prodavači při silné frekvenci     |               |
|                   | zákazníků, lakýrníci, svařování,   |               |
|                   | soustružení, strojové vrtání,      |               |
|                   | dělník v ocelárně, valcíř hutních  |               |
|                   | materiálů, tažení nebo tlačení     |               |
|                   | lehkých vozíků).                   |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIIa               | Práce vstoje s trvalým zapojením   | 131 až 160    |
|                   | obou horních končetin občas v      |               |
|                   | předklonu nebo vkleče, chůze,      |               |
|                   | (údržba strojů, mechanici, obsluha |               |
|                   | koksové baterie, práce ve          |               |
|                   | stavebnictví - ukládání panelů na  |               |
|                   | stavbách pomocí mechanizace,       |               |
|                   | skladníci s občasným přenášením    |               |
|                   | břemen do 15 kg, řezníci na        |               |
|                   | jatkách, zpracování masa, pekaři,  |               |
|                   | malíři pokojů, operátoři           |               |
|                   | poloautomatických strojů,          |               |
|                   | vystrojování vnitřku karoserií v   |               |
|                   | automobilovém průmyslu, obsluha    |               |
|                   | válcovacích tratí v kovoprůmyslu,  |               |
|                   | hutní údržba, průmyslové žehlení   |               |
|                   | prádla, čištění oken, ruční úklid  |               |
|                   | velkých ploch, strojní výroba v    |               |
|                   | dřevozpracujícím průmyslu).        |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIIb               | Práce vstoje s trvalým zapojením   | 161 až 200    |
|                   | obou horních končetin, trupu,      |               |
|                   | chůze, (práce ve stavebnictví -    |               |
|                   | kladení cihel při tradiční         |               |
|                   | výstavbě, skládání cihel, čištění  |               |
|                   | menších odlitků sbíječkou a        |               |
|                   | broušením, příprava forem na 15 až |               |
|                   | 50 kg odlitky, foukači skla -      |               |
|                   | výroba velkých kusů, obsluha       |               |
|                   | gumárenských lisů, práce na lisu v |               |
|                   | kovárnách, chůze po zvlněném terénu|               |
|                   | bez zátěže, zahradnické práce a    |               |
|                   | práce v zemědělství).              |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IVa                | Práce spojená s rozsáhlou činností | 201 až 250    |
|                   | svalstva trupu, horních i dolních  |               |
|                   | končetin (práce ve stavebnictví,   |               |
|                   | práce s lopatou ve vzpřímené       |               |
|                   | poloze, přenášení břemen o váze 25 |               |
|                   | kg, práce se sbíječkou, práce v    |               |
|                   | lesnictví s jednomužnou a          |               |
|                   | dvojmužnou motorovou pilou, svoz   |               |
|                   | dřeva, práce v dole - chůze po     |               |
|                   | rovině a v úklonu do 15 st., práce |               |
|                   | ve slévárnách, čištění a broušení  |               |
|                   | velkých odlitků, příprava forem pro|               |
|                   | velké odlitky, strojní kování      |               |
|                   | menších kusů, plnění tlakových     |               |
|                   | nádob plyny).                      |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IVb                | Práce spojená s rozsáhlou a        | 251 až 300    |
|                   | intenzivní činností svalstva trupu,|               |
|                   | horních i dolních končetin (práce  |               |
|                   | na důlních pracovištích s ruční    |                       |
|                   | ražbou - práce se sbíječkou, práce |               |
|                   | v lomech, práce v zemědělství s    |               |
|                   | vysokým podílem ruční práce, ruční |               |
|                   | sekání s kosou, strojní kování     |               |
|                   | větších kusů).                     |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|V                  | Práce spojená s rozsáhlou a velmi  | 301 a více    |
|                   | intenzivní činností svalstva trupu,|               |
|                   | horních i dolních končetin         |               |
|                   | (transport těžkých břemen např.    |               |
|                   | pytlů s cementem, výkopové práce,  |               |
|                   | práce sekerou při těžbě dřeva,     |               |
|                   | chůze v úklonu 15 až 30 st., ruční |               |
|                   | kování velkých kusů, práce na      |               |
|                   | důlních pracovištích s ruční ražbou|               |
|                   | v nízkých slojích).                |               |
+-------------------+------------------------------------+---------------+

3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:

3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 st.C,

3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 st.C,

3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 st.C,

3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m

-2

Tabulka č. 2:

Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok

+-----+----------+------------------------------+-----------+--------+-------------+
|     |          |Operativní teplota to (st.C)  |  va       |Rh      |SRto max+++  |
|     |          +-------+----------+-----------+(m.s-1
)    |(%)     |(g.h-1)      |
|Třída|   M      |to
 min |to
 opt    |to max     |           |        |--------     |
|práce|  (W.m-2
) |       |          |           |           |        |(g.sm-1)     |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+--------+-------------+
|I    |=< 80     |20     |22 +/- 2  |28         | 0,1 - 0,2 |        |  107        |
|     |          |       |          |           |           |        |  ----       |
|     |          |       |          |           |           |        |  856        |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+        +-------------+
|IIa  |81 - 105  |18     |20 +/- 2  |27         | 0,1 - 0,2 |        |  136        |
|     |          |       |          |           |           |        | ----        |
|     |          |       |          |           |           |        | 1091        |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+        +-------------+
|IIb  |106 - 130 |14     |16 +/- 2  |26         | 0,2 - 0,3 |30 - 70 |  171        |
|     |          |       |          |           |           |        | ----        |
|     |          |       |          |           |           |        | 1368        |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+        +-------------+
|IIIa |131 - 160 |10+    |12 +/- 2+ |26+        | 0,2 - 0,3 |        |  256        |
|     |          |       |          |           |           |        | ----        |
|     |          |       |          |           |           |        | 2045        |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+        +-------------+
|IIIb |161 - 200 |10++   |12 +/- 2++|26++       | 0,2 - 0,3 |        |  359        |
|     |          |       |          |           |           |        | ----        |
|     |          |       |          |           |           |        | 2639        |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+--------+-------------+

Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách.

Vysvětlivky k tabulce:

to min   je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo
to opt   je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo
to max   je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5
va  je rychlost proudění vzduchu
SR  je intenzita pocení
Rh  je relativní vlhkost
+   z hlediska energetického výdeje  práce není celosměnově únosná
    pro ženy
++  z hlediska energetického výdeje  práce není celosměnově únosná
    pro muže
+++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2
to
  stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu

Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny.

Operativní  teplota  to  (st.C)  je  jednotná  teplota  uzavřeného
černého  prostoru, ve  kterém by  tělo sdílelo  radiací a konvekcí
stejně tepla,  jako ve skutečném  teplotně nehomogenním prostředí.
Při  známé  střední  radiační  teplotě  tr  (st.C) (účinné teplotě
okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (st.C) se určí z výrazu:

to
 = tr
 + A (ta
 - tr),

kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab. č. 3.

Tabulka č. 3

Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty t

na rychlosti proudění vzduchu v

(m.s

-1

)

+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
|va
 (m.s-1)   | 0,2  | 0,3   | 0,4  | 0,6   | 0,8   |   1,0   |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
|A (-)        | 0,50 | 0,53  | 0,60 | 0,65  | 0,70  |   0,75  |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+

Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s

-1

lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru t

(st.C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s

-1

) lze střední radiační teplotu t

(st.C) pro výpočet operativní teploty to (st.C) stanovit ze vztahu:

                                           
tr
 = [(tg
 +  273)4 
 + 2,9 . 108
   . va0,6
   (tg
  - ta
)]1/4    - 273

kde t

- výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,10 m (st.C) t

- teplota vzduchu (st.C) v

- rychlost proudění vzduchu (m.s

-1

)

nebo ze vztahu:

                                         
tr
 = [(tg
 + 273)4
  + 2,5 . 108
  . va0,6 
   (tg - ta)]1/4
    - 273

kde t

- výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,15 m (st.C) t

- teplota vzduchu (st.C) v

- rychlost proudění vzduchu (m.s

-1

)

Střední radiační teplota t

(st.C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.

clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.

Na pracovištích, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru t

a suchou teplotou t

menší než 1 st.C, lze jako výslednou teplotu používat hodnotu t

(st.C) naměřenou suchým teploměrem.

Část B

Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže

1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží.

2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním. Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.

Tabulka č. 4

Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen

+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|                 |Neaklimatizované osoby    | Aklimatizované osoby      |
|Energetický výdej|Maximální směnově průměrná| Maximální směnově průměrná|
|brutto M (W.m-2
) |intenzita pocení SRmax
    | intenzita pocení SRmax    |
|                 |(g.h-1
.m-2
)                       | (g.h-1
.m-2)               |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|=< 80            |147                       | 147                       |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|> 80             |206                       | 270                       |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+

3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ . m

-2

. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min

-1

4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.

Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c: sm - doba práce za směnu celkem max - krátkodobě únosná doba práce

Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 0,1 m.s

-1

, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo

+----------+-------+----------------------------------------------------+
|          |Třída  | Doba práce podle celkového energetického brutto    |
|          |práce  |               výdeje (W.m-2)                       |
|          |       +----------------------------------------------------+
|          |       |  I    IIa   IIb   IIIa   IIIb    IVa    IVb   V    |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
|          |W.m-2  |  80   105   130   160     200    250    300   350  |
|          |brutto |                                                    |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
 20         sm       480   480   480   480     403    323    232   188
            max      480   480   480   480     403    323    151   47
------------------------------------------------------------------------
 22         sm       480   480   480   480     403    323    218   179
            max      480   480   480   480     403    323    87    38
------------------------------------------------------------------------
 24         sm       480   480   480   480     403    282    207   171
            max      480   480   480   480     403    282    61    32
------------------------------------------------------------------------
 26         sm       480   480   480   480     403    245    196   163
            max      480   480   480   480     403    157    47    27
------------------------------------------------------------------------
 28         sm       480   480   480   480     352    230    186   156
            max      480   480   480   480     352    83     37    24
------------------------------------------------------------------------
 30         sm       480   480   480   468     280    217    177   150
            max      480   480   480   468     280    56     30    21
------------------------------------------------------------------------
 32         sm       480   480   480   348     262    205    169   144
            max      480   480   480   348     111    41     25    18
------------------------------------------------------------------------
 34         sm       480   480   392   308     245    195    161   138
            max      480   480   392   151     59     31     21    16
------------------------------------------------------------------------
 36         sm       385   433   351   287     230    185    154   132
            max      385   433   130   66      38     24     17    14
------------------------------------------------------------------------
 38         sm       274   395   324   268     217    176    148   127
            max      274   106   63    42      28     20     15    12
------------------------------------------------------------------------
 40         sm       247   362   301   251     205    168    142   123
            max      90    56    40    30      22     16     13    11
------------------------------------------------------------------------
 42         sm       226   335   281   236     194    160    136   118
            max      52    38    30    23      18     14     11    10
------------------------------------------------------------------------
 44         sm       207   311   263   223     185    153    131   114
            max      36    28    23    19      15     12     10    9
------------------------------------------------------------------------
 46         sm       191   290   248   211     176    147    126   110
            max      27    22    19    16      13     11     9     8
------------------------------------------------------------------------
 48         sm       178   272   233   200     168    140    121   106
            max      22    18    16    13      11     9      8     7
------------------------------------------------------------------------
 50         sm       166   256   221   190     160    135    117   103
            max      20    17    15    13      11     9      8     7
------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 0,5 m.s

-1

, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo

+----------+-------+----------------------------------------------------+
|          |Třída  | Doba práce podle celkového energetického brutto    |
|          |práce  |               výdeje (W.m-2)                       |
|          |       +----------------------------------------------------+
|          |       |  I    IIa   IIb   IIIa   IIIb    IVa    IVb   V    |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
|          |W.m-2  |  80   105   130   160     200    250    300   350  |
|          |brutto |                                                    |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
 20         sm       480   480   480   480     403    323    260   191
            max      480   480   480   480     403    323    260   55
------------------------------------------------------------------------
 22         sm       480   480   480   480     403    323    221   181
            max      480   480   480   480     403    323    115   42
------------------------------------------------------------------------
 24         sm       480   480   480   480     403    316    209   172
            max      480   480   480   480     403    316    73    35
------------------------------------------------------------------------
 26         sm       480   480   480   480     403    248    197   164
            max      480   480   480   480     403    248    52    29
------------------------------------------------------------------------
 28         sm       480   480   480   480     382    231    187   157
            max      480   480   480   480     352    101    40    25
------------------------------------------------------------------------
 30         sm       480   480   480   480     290    217    177   150
            max      480   480   480   480     290    63     32    22
------------------------------------------------------------------------
 32         sm       480   480   480   386     261    205    169   143
            max      480   480   480   386     145    45     27    19
------------------------------------------------------------------------
 34         sm       480   480   443   307     244    194    161   137
            max      480   480   443   241     66     33     22    16
------------------------------------------------------------------------
 36         sm       423   459   347   284     228    184    153   132
            max      423   459   190   74      40     25     18    14
------------------------------------------------------------------------
 38         sm       267   387   319   264     215    174    147   127
            max      267   136   70    44      29     20     15    12
------------------------------------------------------------------------
 40         sm       240   354   296   247     203    166    140   122
            max      105   60    41    30      22     16     13    11
------------------------------------------------------------------------
 42         sm       218   326   275   232     192    158    135   117
            max      54    38    29    23      18     14     11    10
------------------------------------------------------------------------
 44         sm       199   302   257   218     182    151    129   113
            max      35    27    22    18      15     12     10    9
------------------------------------------------------------------------
 46         sm       184   281   241   206     173    145    124   109
            max      25    21    18    15      13     10     9     8
------------------------------------------------------------------------
 48         sm       170   263   227   195     165    138    119   105
            max      21    18    15    13      11     9      8     7
------------------------------------------------------------------------
 50         sm       159   247   214   185     157    133    115   101
            max      19    17    14    12      11     9      8     7
------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 1 m.s

-1

, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo

+----------+-------+----------------------------------------------------+
|          |Třída  | Doba práce podle celkového energetického brutto    |
|          |práce  |               výdeje (W.m-2)                       |
|          |       +----------------------------------------------------+
|          |       |  I    IIa   IIb   IIIa   IIIb    IVa    IVb   V    |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
|          |W.m-2  |  80   105   130   160     200    250    300   350  |
|          |brutto |                                                    |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
 20         sm       480   480   480   480     403    323    269   193
            max      480   480   480   480     403    323    269   61
------------------------------------------------------------------------
 22         sm       480   480   480   480     403    323    224   182
            max      480   480   480   480     403    323    144   46
------------------------------------------------------------------------
 24         sm       480   480   480   480     403    323    210   173
            max      480   480   480   480     403    323    82    37
------------------------------------------------------------------------
 26         sm       480   480   480   480     403    265    198   165
            max      480   480   480   480     403    265    56    30
------------------------------------------------------------------------
 28         sm       480   480   480   480     395    231    187   157
            max      480   480   480   480     395    112    42    25
------------------------------------------------------------------------
 30         sm       480   480   480   480     301    217    177   150
            max      480   480   480   480     301    66     33    22
------------------------------------------------------------------------
 32         sm       480   480   480   399     259    204    168   143
            max      480   480   480   399     155    46     27    19
------------------------------------------------------------------------
 34         sm       480   480   457   303     244    192    160   137
            max      480   480   457   303     67     33     22    16
------------------------------------------------------------------------
 36         sm       426   475   342   280     226    182    152   131
            max      426   475   224   76      40     25     18    14
------------------------------------------------------------------------
 38         sm       267   378   313   260     212    173    146   126
            max      267   146   70    43      28     20     15    12
------------------------------------------------------------------------
 40         sm       232   344   289   243     200    164    139   121
            max      105   58    40    29      22     16     13    11
------------------------------------------------------------------------
 42         sm       210   316   268   227     189    156    133   116
            max      51    36    28    22      17     14     11    9
------------------------------------------------------------------------
 44         sm       191   292   250   214     179    149    128   112
            max      32    26    21    18      14     12     10    8
------------------------------------------------------------------------
 46         sm       176   272   234   201     170    142    123   108
            max      24    20    17    14      12     10     9     8
------------------------------------------------------------------------
 48         sm       163   254   220   191     162    136    118   104
            max      20    17    15    13      11     9      8     7
------------------------------------------------------------------------
 50         sm       151   238   208   181     154    131    113   100
            max      19    19    16    12      10     9      8     7
------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 0,1 m.s

-1

, tg = a, rh < 70 %, 0,64 clo

+----------+-------+----------------------------------------------+
|          |Třída  |  Doba  práce  podle  celkového  energetického|
|          |práce  |         brutto   výdeje (W.m-2)              |
|          |       +----------------------------------------------+
|          |       |  I    IIa   IIb   IIIa   IIIb    IVa    IVb  |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
|          |W.m-2  |  80   105   130   160     200    250    300  |
|          |brutto |                                              |
+----------+-------+----------------------------------------------+
 20         sm       480   480   480   411     329    263    227
            max      480   480   480   411     329    263    227
-------------------------------------------------------------------
 22         sm       480   480   480   411     329    263    224
            max      480   480   480   411     329    263    117
-------------------------------------------------------------------
 24         sm       480   480   480   411     329    263    212
            max      480   480   480   411     329    263    75
-------------------------------------------------------------------
 26         sm       480   480   480   411     329    241    200
            max      480   480   480   411     329    157    54
-------------------------------------------------------------------
 28         sm       480   480   480   411     329    226    190
            max      480   480   480   411     329    83     41
-------------------------------------------------------------------
 30         sm       480   480   480   411     275    213    181
            max      480   480   480   411     275    56     33
-------------------------------------------------------------------
 32         sm       480   480   480   342     257    202    172
            max      480   480   480   342     111    41     27
-------------------------------------------------------------------
 34         sm       480   480   385   303     241    191    164
            max      480   480   385   151     59     31     22
-------------------------------------------------------------------
 36         sm       378   425   345   282     226    182    157
            max      378   425   130   66      38     24     18
-------------------------------------------------------------------
 38         sm       269   388   319   263     213    173    150
            max      269   106   63    42      28     20     16
-------------------------------------------------------------------
 40         sm       243   356   296   246     202    165    144
            max      90    56    40    30      22     16     14
-------------------------------------------------------------------
 42         sm       222   329   276   232     191    157    138
            max      52    38    30    23      18     14     12
-------------------------------------------------------------------
 44         sm       203   306   259   219     181    150    132
            max      36    28    23    19      15     12     10
-------------------------------------------------------------------
 46         sm       188   285   243   207     173    144    127
            max      27    22    19    16      13     11     9
-------------------------------------------------------------------
 48         sm       175   267   229   196     165    138    122
            max      22    18    16    13      11     9      8
-------------------------------------------------------------------
 50         sm       163   252   217   186     157    133    118
            max      20    17    15    13      11     9      8
-------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 0,5 m.s

-1

, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo

+----------+-------+----------------------------------------------+
|          |Třída  |  Doba  práce  podle  celkového  energetického|
|          |práce  |         brutto   výdeje (W.m-2)              |
|          |       +----------------------------------------------+
|          |       |  I    IIa   IIb   IIIa   IIIb    IVa    IVb  |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
|          |W.m-2  |  80   105   130   160     200    250    300  |
|          |brutto |                                              |
+----------+-------+----------------------------------------------+
 20         sm       480   480   480   411     329    263    227
            max      480   480   480   411     329    263    227
-------------------------------------------------------------------
 22         sm       480   480   480   411     329    263    227
            max      480   480   480   411     329    263    176
-------------------------------------------------------------------
 24         sm       480   480   480   411     329    263    214
            max      480   480   480   411     329    263    94
-------------------------------------------------------------------
 26         sm       480   480   480   411     329    243    202
            max      480   480   480   411     329    243    62
-------------------------------------------------------------------
 28         sm       480   480   480   411     329    227    191
            max      480   480   480   411     329    214    45
-------------------------------------------------------------------
         30         sm       480   480   480   411     285    63     181
            max      480   480   480   411     275    56     36
-------------------------------------------------------------------
 32         sm       480   480   480   329     256    201    172
            max      480   480   480   329     145    45     29
-------------------------------------------------------------------
 34         sm       480   480   435   301     239    190    164
            max      480   480   435   241     66     93     23
-------------------------------------------------------------------
 36         sm       415   451   341   279     224    180    156
            max      415   451   190   74      40     25     19
-------------------------------------------------------------------
 38         sm       262   380   314   260     211    171    149
            max      262   136   70    44      29     20     16
-------------------------------------------------------------------
 40         sm       236   348   290   243     199    163    142
            max      105   60    41    30      22     16     14
-------------------------------------------------------------------
 42         sm       214   320   270   228     188    156    136
            max      54    38    29    23      18     14     12
-------------------------------------------------------------------
 44         sm       196   297   253   214     179    149    131
            max      35    27    22    18      15     12     10
-------------------------------------------------------------------
 46         sm       180   276   237   202     170    142    126
            max      25    21    18    15      13     10     9
-------------------------------------------------------------------
 48         sm       167   258   223   192     162    136    121
            max      21    18    15    13      11     9      8
-------------------------------------------------------------------
 50         sm       156   243   211   182     154    131    116
            max      19    17    14    12      11     9      8
-------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 1 m.s

-1

, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo

+----------+-------+----------------------------------------------+
|          |Třída  |  Doba  práce  podle  celkového  energetického|
|          |práce  |         brutto   výdeje (W.m-2)              |
|          |       +----------------------------------------------+
|          |       |  I    IIa   IIb   IIIa   IIIb    IVa    IVb  |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
|          |W.m-2  |  80   105   130   160     200    250    300  |
|          |brutto |                                              |
+----------+-------+----------------------------------------------+
 20         sm       480   480   480   411     329    263    227
            max      480   480   480   411     329    263    227
-------------------------------------------------------------------
 22         sm       480   480   480   411     329    263    224
            max      480   480   480   411     329    263    117
-------------------------------------------------------------------
 24         sm       480   480   480   411     329    263    215
            max      480   480   480   411     329    263    109
-------------------------------------------------------------------
 26         sm       480   480   480   411     329    260    202
            max      480   480   480   411     329    260    67
-------------------------------------------------------------------
 28         sm       480   480   480   411     329    227    191
            max      480   480   480   411     329    112    47
-------------------------------------------------------------------
 30         sm       480   480   480   411     296    213    181
            max      480   480   480   411     296    66     36
-------------------------------------------------------------------
 32         sm       480   480   480   392     255    200    171
            max      480   480   480   392     155    46     29
-------------------------------------------------------------------
 34         sm       480   480   449   298     237    189    163
            max      480   480   449   298     67     33     23
-------------------------------------------------------------------
 36         sm       419   467   336   275     222    179    155
            max      419   467   224   76      40     25     19
-------------------------------------------------------------------
 38         sm       262   371   308   255     208    170    148
            max      262   146   70    43      28     20     16
-------------------------------------------------------------------
 40         sm       228   338   284   238     196    161    141
            max      105   58    40    29      22     16     13
-------------------------------------------------------------------
 42         sm       206   311   264   223     186    154    135
            max      51    36    28    22      17     14     12
-------------------------------------------------------------------
 44         sm       188   287   246   210     176    146    129
            max      32    26    21    18      14     12     10
-------------------------------------------------------------------
 46         sm       173   267   230   198     167    140    124
            max      24    20    17    14      12     10     9
-------------------------------------------------------------------
 48         sm       160   249   217   187     159    134    119
            max      20    17    15    13      11     9      8
-------------------------------------------------------------------
 50         sm       149   234   204   178     151    128    115
            max      19    16    14    12      10     9      8
-------------------------------------------------------------------

Část C

Požadavky na mikroklimatické podmínky při práci v hlubinných dolech

1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45.

2. Na pracovištích v podzemí, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (t

) a suchou teplotou vzduchu (t

) je menší než 1 st.C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem.

3. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t

max

) a dlouhodobě únosná doba práce (t

) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku. Směnová efektivní pracovní doba (PD

) nesmí však překročit dlouhodobě únosnou dobu práce (tsm).

4. Směnová efektivní pracovní doba (PD

) je stanovena vztahem:

     PDef
 = 480 - tD
 - tPNP
 - tSM (min),

kde:
tD   - je  doba sjezdu  a výjezdu,  dopravy na  pracoviště k  tomu
       určenými  pracovními  prostředky   a  chůze  na  pracoviště
       v úklonu do 3 stupňů a ta = < 26 st.C,
tPNP - podmínečně nutné  přestávky v práci,  např. čekací doba  po
       trhací práci,
tSM  - normativ  směnových  časů,  např.  pracovní  porada, osobní
       potřeba, odstrojení a  ustrojení, služební rozhovor, osobní
               očista,  přestávka  na  jídlo  a  oddech  podle  zvláštního
       právního předpisu⁵⁾.

5. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (tsm), musí být stanoven režim práce a odpočinku.

6. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce (t

) a krátkodobě únosné práce (t

max

), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:

     c = tsm
/tmax

Délka jednoho pracovního cyklu (tprc) se vypočte ze vztahu:

     tprc
 = tsm/c (min)

Celková doba pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:

     Suma tprc
 = tprc
 . c (min)

7. Minimální doba trvání jedné přestávky (t

) je stanovena na 30 minut.

a) Celková doba trvání přestávek za směnu (Sumat

) se vypočte ze vztahu:

     Sumatp
 = tp
 . (c - 1) (min

)

b) V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty:

     rh (%)      ta (st.C)
   ---------------------------
     do 60           31
     61 - 75         30
     76 - 90         29
     91 - 100        28

8. Na pracovištích, kde musí být stanoven režim práce a odpočinku a nejsou zajištěny podmínky podle bodu 7 písm. b), je práce zakázána. Práce je zakázána i na pracovištích, kde t

max

je kratší než 30 minut.

9. Ustanovení podle bodu 8 věty druhé se nevztahuje na havarijní situace, kdy je třeba vykonat práce nezbytné pro ochranu života zaměstnanců.


   Tabulky č. 1 - 45

              Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce
               na důlních pracovištích v minutách

Část D

Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku

1. Povrchová teplota strojů a technických zařízení přístupných dotyku nesmí být při trvání dotyku 8 hodin a delším, jestliže se jich dotýká jen malá část těla (méně než 10% celého kožního povrchu těla) nebo malá část hlavy (méně než 10% kožního povrchu hlavy), vyšší než 43 st. C.

2. Prahy popálení pro trvání dotyku 1 minutu a delším s ohledem na druh materiálu jsou uvedeny v tabulce. Hodnoty povrchových teplot strojů a technických zařízení musí být nižší než hodnoty uvedené v tabulce.

Tabulka prahů popálení materiály
+--------------------+-------------------------------------------+
|materiál            |      prahy popálení pro trvání dotyku     |
|                    +-----------+----------+----------+---------+
|                    | 10 sekund | 1 minuta | 10 minut | 8 hodin |
|                    |           |          |          | a déle  |
|                    +-----------+----------+----------+---------+
|                    |    st.C   |   st.C   |   st.C   |  st.C   |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|kov                 |     55    |    51    |    48    |   43    |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|keramické, skleněné |           |          |          |         |
|a kamenné materiály |     66    |    56    |    48    |   43    |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|plasty              |     71    |    60    |    48    |   43    |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|dřevo               |     89    |    60    |    48    |   43    |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+

Poznámka:

Práh popálení je povrchová teplota vymezující hranici mezi kůží bez popálení a povrchovou popáleninou vyvolanou dotykem kůže s horkým povrchem při určitém trvání dotyku. Hodnota 51 st. C pro dobu 1 minuty platí také pro jiné materiály s vysokou tepelnou vodivostí, které nejsou v tabulce uvedeny, pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 st. C.

Pro dotyk kůže s chladným povrchem platí, že pokud venkovní teplota klesne pod 4 st. C musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic.

3. Teplota chladících a jiných technických kapalin, které přicházejí při trvalé práci do styku s nechráněnou kůží nesmí být nižší než 22 st. C.

Část E

Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu

------------------------------------------------------------------
Proudění                  Aktuální teplota vzduchu (st.C)
vzduchu    -------------------------------------------------------
 m.s-1       +5     -1     -7     -12     -16     -23     -29
------------------------------------------------------------------
 1,8         +5     -1     -7     -12     -16     -23     -29
------------------------------------------------------------------
 2,2         +3     -3     -9     -15     -21     -26     -32
------------------------------------------------------------------
 4,5         -2     -9     -15    -23     -30     -36     -43
------------------------------------------------------------------
 6,7         -6     -13    -21    -28     -38     -43     -50
------------------------------------------------------------------
 8,9         -8     -16    -23    -32     -40     -47     -55
------------------------------------------------------------------
11,2         -9     -18    -26    -34     -42     -51     -59
------------------------------------------------------------------
13,4         -11    -19    -28    -36     -44     -53     -62
------------------------------------------------------------------
15,6         -12    -20    -29    -37     -45     -55     -63
------------------------------------------------------------------
17,9         -12    -21    -30    -38     -47     -56     -65
------------------------------------------------------------------

Příl.2

Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť a způsoby jejich měření a hodnocení

Část A

Tabulka č. 1

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Látka                             číslo CAS           PEL          NPK-P          Poznámky          Faktor
                                                ----------------------------                       přepočtu
                                                          mg.m-3                                    na ppm
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetaldehyd                       75-07-0              50            100                              0,555
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetanhydrid                     108-24-7               -             20                              0,240
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aceton                            67-64-1             800           1500                              0,421
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetonitril                       75-05-8              70            100              D               0,595
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Akrolein                                                  v. 2-Propenal
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Akrylaldehyd                                              v. 2-Propenal
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Akrylonitril                                              v. 2-Propennitril
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allylalkohol                                              v. 2-Propen-1-ol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allylglycidylether               106-92-3              25             50              D,S             0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allylchlorid                                              v. 3-Chlor-1-propen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allyloxy-2,3-epoxypropan                                  v. Allylglycidylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aminobenzen                                               v. Anilin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Aminopyridin                   504-29-0               2              4                              0,260
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
        Amoniak                         7664-41-7              14             36                              1,438
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amylacetát                                                v. Pentylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amylalkohol                    30899-19-5             300            600               D              0,278
(všechny isomery)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anhydrid kyseliny octové                                  v. Acetanhydrid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anilin                            62-53-3                5            10              D,P             0,263
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Antimon                         7440-36-0               0,5           1,5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Antimonu sloučeniny, jako Sb                               0,5           1,5
(s výjimkou oxidu
antimonitého)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsan                                                     v. Arsenovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsen                           7440-38-2               0,1           0,4              P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsenu sloučeniny, jako As                              0,1           0,4              P
(s výjimkou
arsenovodíku)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsenovodík                     7784-42-1               0,1           0,2              P              0,313
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Azid sodný                     26628-22-8               0,1           0,3              D              0,376
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aziridin                                                  v. Ethylenimin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Barya sloučeniny                                        0,5           2,5
rozpustné, jako Ba
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzen                            71-43-2                3            10              D,P             0,313
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzíny                                                400          1000
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren                     50-32-8               0,005         0,025           D,P             0,097
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p-Benzochinon                    106-51-4               0,4           0,8                             0,226
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Benzochinon                                           v. p-Benzochinon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzoylperoxid                    94-36-0                5             10              S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzylalkohol                    100-51-6               40             80                             0,226
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzylchlorid                                             v. alfa-Chlortoluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Berylium                        7440-41-7               0,001         0,002           S,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Berylia sloučeniny, jako Be                               0,001         0,002           S,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bifenyl                           92-52-4                1              3              D              0,158
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Biphenyl                                              v. Bifenyl
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bis(2-ethylhexyl)ester                                    v. Di-(2-ethylhexyl) ftalát
1,2-benzendikarbonové
kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bis(2-chlorethyl)ether           111-44-4               30             60              D              0,171
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bis(chlormethyl)ether            542-88-1               0,0002        0,0005           P              0,213
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Brom                            7726-95-6               0,7           1,4                             0,153
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bromethan                         74-96-4               20             40              D              0,224
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Brom-2-chlor-1,1,1-            151-67-7               15             30                             0,124
trifluorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Brommethan                        74-83-9               20             40             D,P             0,257
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bromovodík                     10035-10-6                -              6                             0,302
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bromtrifluormethan                                        v. Trifluorbrommethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3-Butadien                     106-99-0               10             20              P              0,425
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Buta-1,3-dien                                             v. 1,3-Butadien
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butanol (všechny isomery)         71-36-3              300            600              D              0,330
                                  78-92-2
                                  78-83-1
                                  75-65-0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butanon                         78-93-3              600            900                             0,339
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butanthiol                       109-79-5               1,5             3                             0,271
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butenal                       4170-30-3                1              4               D             0,349
                                 123-73-9
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butoxyethanol                  111-76-2              100            200               D             0,207
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butoxyethanol acetát                                    v. 2-Butoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-(2-buthoxyethoxy)-             112-34-5              100            200                             0,151
ethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butoxyethylacetát              112-07-2              130            300                D            0,153
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylacetát (všechny             123-86-4              950           1200                             0,211
isomery)                         105-46-4
                                 540-88-5
                                 110-19-0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Butylakrylát                   141-32-2               10                     20               D,S           0,191
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylalkohol                                              v. Butanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylcelosolv                                             v. 2-Butoxyethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylcelosolvacetát                                       v. 2-Butoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylester 2-propenové                                    v. n-Butylakrylát
kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylmerkaptan                                            v. Butanthiol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
terc-Butyl-methylether          1634-04-4              100            200                             0,277
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Butylmethylketon                                        v. 2-Hexanon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
iso-Butylmethylketon                                      v. 4-Methyl-2-pentanon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butyl 2-propenoát                                         v. n-Butylakrylát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celosolvacetát                                            v. 2-Ethoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cínu anorganické                                         2              4                D
sloučeniny, jako Sn
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cínu sloučeniny                                         0,1           0,2                D
organické, jako Sn
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexan                       110-82-7              500           1000                             0,290
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexanamin                                            v. Cyklohexylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexanol                     108-93-0              200            400                D            0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexanon                     108-94-1               40             80                D            0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexen                       110-83-8             1000           1300                             0,298
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexylamin                   108-91-8               20             40                D            0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diacetonalkohol                  123-42-2              200            300                             0,210
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4,4-Diamino-                     101-77-9               0,1           0,2              D,S,P
difenylmethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Diaminoethan                 107-15-3               25             50               D,S           0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diazomethan                      334-88-3               0,1           0,2                P            0,582
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibenzoylperoxid                                          v. Benzoylperoxid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diboran                        19287-45-7               0,1           0,2                             0,837
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibromdifluormethan               75-61-6              800           1300                             0,116
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dibromethan                  106-93-4                1              2               D,P           0,182
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibutylester 1,2-benzen-                                  v. Dibutylftalát
dikarboxylové kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibutylftalát                     84-74-2                5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dicyklopentadien                  77-73-6                3              6                              0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethanolamin                    111-42-2                5             10                 P            0,232
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethylamin                      109-89-7               15             30                 D            0,334
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Diethylaminoethanol            100-37-8               50            100                 D            0,208
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethylentriamin                 111-40-0                4              8                              0,237
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Diethylethanamin                                      v. Triethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethylether                      60-29-7              300            600                              0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Di-(2-ethylhexyl) ftalát          117-81-7                5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenylamin                      122-39-4               10             20                D,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenylether                     101-84-8                5             10                               0,144
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenylmethan-4,4- diisokyanát   101-68-8               0,05          0,1                 S             0,098
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenyloxid                                                v. Difenylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dihydrogenselenid                                          v. Selenovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3-Dihydroxybenzen              108-46-3               45             90
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Dihydroxybenzen              123-31-9                2              4                D,S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Dichloranilin                554-00-7                5             10                               0,151
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorbenzen                 95-50-1              100            200                 D             0,166
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Dichlorbenzen                106-46-7              100            200                 D             0,166
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,2-Dichlordiethylether                                    v. Bis(2-chlorethyl)ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlordifluormethan              75-71-8             3000           5000                               0,202
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
        1,1-Dichlorethan                  75-34-3              400            800                 D             0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorethan                 107-06-2               10             20                D,P            0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dichlorethen                  75-35-4                8             16                               0,252
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorethen                 540-59-0              800           1600                               0,252
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dichlorethylen                                         v. 1,1-Dichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorethylen                                         v. 1,2-Dichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlorid kys. uhličité                                    v. Fosgen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlorfluormethan                75-43-4               40             80                               0,238
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlormethan                     75-09-2              200            500                 D             0,288
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetra-        76-14-2             3000           5000                               0,143
fluorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diisokyanatohexan                                           v. Hexamethylendiisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Diisokyanáttoluen                                       v. Toluylen-2,4-diisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,6-Diisokyanáttoluen                                       v. Toluylen-2,6-diisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Dimethylacetamid             127-19-5               30             60                 D             0,281
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylamin                     124-40-3               3,8             9                 D             0,542
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Dimethylanilin               121-69-7               25             50                 D             0,202
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Dimethylbenzenamin                                      v. N,N-Dimethylanilin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylether                    115-10-6                -           2000                               0,531
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylethylamin                598-56-1               10             20                               0,334
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-(1,1-Dimethylethyl)-4-                                    v. p-(terc-Butyl)toluen
methylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylformamid                  68-12-2               30             60                D,P            0,335
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dimethylhydrazin              57-14-7               0,025         0,05               D,P            0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylhydrazin                                            v. 1,1-Dimethylhydrazin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dimethylhydrazin             540-73-8               0,025         0,05               D,P            0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylisopropylamin            996-35-0               10             20                               0,280
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylsulfát                    77-78-1               0,1           0,2                D,P            0,194
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrobenzen                  25154-54-5                1              2                D,P            0,145
(všechny isomery)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitroglykol                                               v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrochlorbenzen                                          v. 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4,6-Dinitro-o-kresol             534-52-1               0,2           0,4                 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrotoluen (směs isomerů)   25321-14-6               0,75          1,5                D,P            0,134
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Dioxan                       123-91-1               70            140                 D             0,277
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Epichlorhydrin                                              v. 1-Chlor-2,3-epoxipropan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanal                                                     v. Acetaldehyd
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Ethandiamin                                             v. 1,2-Diaminoethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanamin                                                   v. Ethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethan-1,2-diol                                              v. Ethylenglykol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Ethandioldinitrát                                       v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanol                           64-17-5             1000           3000                               0,532
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanolamin                      141-43-5                5             10                               0,400
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethenon                                                     v. Keten
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethenylbenzen                                               v. Styren
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethenylester kys. octové                                    v. Vinylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Ethoxyethanol                  110-80-5               20             40                D,P            0,271
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Ethoxyethylacetát              111-15-9               25             50                D,P            0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylacetát                      141-78-6              700            900                               0,278
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylakrylát                     140-88-5               20             40                D,S            0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylalkohol                                                v. Ethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
        Ethylamin                         75-04-7                9             20                 D             0,542
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylbenzen                      100-41-4              200            500                 D             0,230
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylbromid                                                 v. Bromethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylcelosolv                                               v. 2-Ethoxyethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendiamin                                               v. 1,2-Diaminoethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendibromid                                             v. 1,2-Dibromethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendichlorid                                            v. 1,2-Dichlorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendinitrát                                             v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykol                    107-21-1               50            100                 D             0,394
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykoldinitrát            628-96-6               0,5             1                 D             0,161
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonobutyl-                                     v. 2-Butoxyethanol
ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonobutyl-                                     v. 2-Butoxyethylacetát
etheracetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonoethyl-                                     v. 2-Ethoxyethanol
ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonoethyl-                                     v. 2-Ethoxyethylacetát
etheracetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonomethyl-                                    v. 2-Methoxyethanol
ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmono-                                          v. 2-Methoxyetylacetát
methyletheracetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenchlorhydrin                                          v. 2-Chlorethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenimin                      151-56-4                1              2                D,P            0,567
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenoxid                       75-21-8                1              3                D,P            0,556
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylester kyseliny 2-                                      v. Ethylakrylát
propenové
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Ethylethanamin                                            v. Diethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylether                                                  v. Diethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethyl-3-ethoxypropionát          763-69-9              150            500                               0,167
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylformiát                     109-94-4              300            450                               0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethyl-2-propenoat                                           v. Ethylakrylát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fenol                            108-95-2               7,5            15                 D             0,260
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Fenylbenzenamin                                           v. Difenylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fenylethylen                                                v. Styren
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fenylhydrazin                    100-63-0                1              2                 D             0,225
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Fenylpropen                     98-83-9              250            500                               0,207
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluor                           7782-41-4               1,5             3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluorid, anorganický                                     2,5             -
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluorovodík                     7664-39-3               1,5           2,5                               1,223
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Formaldehyd                       50-00-0               0,5              1               D,S            0,814
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosfin                                                      v. Fosforovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosfor (bílý, žlutý)             7723-14-0               0,1           0,3                               0,197
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosforovodík                    7803-51-2               0,1           0,2                               0,719
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosforoxychlorid                                            v. Oxychlorid fosforečný
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosforpentachlorid                                          v. Chlorid fosforečný
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosfortrichlorid                                            v. Chlorid fosforitý
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosgen                                                      v. Karbonylchlorid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 11                                                    v. Trichlorfluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 12                                                    v. Dichlordifluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 12B2                                                  v. Dibromdifluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 13                                                    v. Chlortrifluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 13B1                                                  v. Trifluorbrommethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 21                                                    v. Dichlorfluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 114                                                   v. 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------
Ftalanhydrid                      85-44-9                5             10                 S             0,165
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
        2,5-Furandion                                               v. Maleinanhydrid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Furankarboxaldehyd                                        v. Furfural
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Furanmethanol                                             v. 2-Furylmethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Furfural                          98-01-1               10             20                 D             0,255
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Furfurylalkohol                                             v. 2-Furylmethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Furylmethanal                                               v. Furfural
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Furylmethanol                   98-00-0               20             40                 D             0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Glutaraldehyd                                               v. 1,5-Pentandial
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Glyceroltrinitrát                 55-63-0               0,5             1                 D             0,108
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Halotan                                                     v. 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Heptan                         142-82-5             2000              -                               0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Heptan-2-on                      110-43-0              150            300                 D             0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Heptan-3-on                      106-35-4               95              -                               0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexachlorbenzen                  118-74-1               0,02            -                D,P            0,086
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1,2,3,4,4-Hexachlor-            87-68-3               0,25          0,5                 D             0,115
1,3-butadien
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexachlorethan                    67-72-1               10             20                 D             0,103
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexachlornaftalen               1335-87-1               0,2           0,6                 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexamethylen-1,6-                822-06-0               0,035         0,07                S             0,145
diisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Hexan                          110-54-3              100            400                D,P            0,284
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Hexanon                        591-78-6               20             40                D,P            0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexan                                                 1000           2000                 D             0,284
(s výjimkou n-Hexanu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrazin                         302-01-2               0,05          0,1               D,S,P           0,763
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrid lithný                   7580-67-8               0,025         0,075
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrochinon                                                 v. 1,4-Dihydroxybenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxid draselný               1310-58-3                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxid sodný                  1310-73-2                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxid vápenatý               1305-62-0                2              4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlor                           7782-50-5               1,5             3                               0,344
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chloracetaldehyd                 107-20-0                -              3                               0,311
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorbenzen                      108-90-7               40             90                               0,217
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Chlor-1,3-butadien             126-99-8               10             20                 D             0,276
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlordifluormethan                75-45-6             3600              -                               0,283
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Chlor-2,4-dinitrobenzen         97-00-7               0,5             1                P,D            0,121
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Chlor-2,3-epoxipropan          106-89-8                1              2               D,S,P           0,266
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Chlorethanol                   107-07-3                -              3                 D             0,304
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorethen                                                  v. Vinylchlorid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid amonný (dýmy)          12125-02-9                5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid fosforečný             10026-13-8                1              2                 P             0,117
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid fosforitý               7719-12-2                1              3                 P             0,178
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid vápenatý               10043-52-4                5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid zinečnatý               7646-85-7                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethan                       74-87-3              100            200                D,P            0,484
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethoxymethan                                          v. Chlormethylmethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Chlormethyl)benzen                                         v. alfa-Chlortoluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethylmethylether           107-30-2               0,003         0,006              D,P            0,304
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Chlor-4-nitrobenzen            100-00-5                1              2                D,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chloroform                                                  v. Trichlormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chloropren                                                  v. 2-Chlor-1,3-butadien
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorované bifenyly                                                 v. Polychlorované bifenyly
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorovodík                     7647-01-0                8             15                               0,679
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3-Chlor-1-propen                 107-05-1                3              6                               0,320
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
alfa-Chlortoluen                 100-44-7                5             10                               0,193
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlortrifluormethan               75-72-9             4000           6000                               0,2734
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chromu (VI) sloučeniny                                  0,05          0,1                S,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chromu ostatní sloučeniny       7758-97-6               0,5           1,5
(včetně chromanu               13530-65-9
olovnatého a zinečnatého)        a další
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Chromová žluť                                               v. Chromu ostatní sloučeniny

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,2-Iminobis(ethanol)                                       v. Diethanolamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3-Isobenzofurandion                                       v. Ftalanhydrid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isofluran                      26675-46-7               15             30                               0,133
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isopentylacetát                                             v. Pentylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isophoron                         78-59-1                5             10                               0,177
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isopropylamin                     75-31-0               10             20                               0,413
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isopropylbenzen                                             v. Kumen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jod                             7553-56-2                -              1                               0,093
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jodmethan                         74-88-4                2              8                 D             0,172
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kadmium a jeho                  7440-43-9               0,05          0,1                 D
sloučeniny, jako Cd
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
epsilon-Kaprolaktam (prach)      105-60-2                1              3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
epsilon-Kaprolaktam (páry)       105-60-2               10             40                               0,216
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Karbonylchlorid                   75-44-5               0,08          0,4                               0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Keten                            463-51-4               0,9           1,8                               0,581
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kobalt a jeho sloučeniny,       7440-48-4               0,05          0,1                 S
jako Co
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kresol (všechny isomery)        1319-77-3               20             40                 D             0,226
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Krotonaldehyd                                               v. 2-Butenal
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kumen                             98-82-8              100            250                 D             0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyanamid                         420-04-2                2             10                D,S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyanid jako HCN                   57-12-5                3             10                 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyanovodík                        74-90-8                3             10                 D             0,905
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina dusičná                7697-37-2               2,5             5                               0,388
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina ethanová                                           v. Kyselina octová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina ethandiová                                         v. Kyselina šťavelová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina fosforečná             7664-38-2                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina chloristá              7601-90-3                1              2                               0,243
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina methanová                                          v. Kyselina mravenčí
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina mravenčí                 64-18-6                9             18                               0,531
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina octová                   64-19-7               25             35                               0,408
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina pikrová                  88-89-1               0,1           0,5                 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina propanová                                          v. Kyselina propionová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina propionová               79-09-4               30             60                               0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina sírová, jako SO3       7664-93-9                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina šťavelová               144-62-7                1              5                 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Maleinanhydrid                   108-31-6               0,8           1,6                 S             0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mangan                          7439-96-5                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mangan-jeho sloučeniny,                                  1              2
jako Mn
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Měď (prach)                     7440-50-8                1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Měď (dýmy)                      7440-50-8               0,1           0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mesitylen                                                           v. 1,3,5-Trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methanal                                                    v. Formaldehyd
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methanamin                                                  v. Methylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methanol                         67-56-1               250           1000                 D             0,754
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3-methoxy-n-butylacetát        4435-53-4               100            200                               0,167
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methoxyethanol                109-86-4                15             30                D,P            0,321
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methoxyethylacetát            110-49-6                25             50                D,P            0,207
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methoxy-1-methylethylacetát   108-65-6               270            550                 D             0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-methoxy-2-propanol            107-98-2               270            550                 D             0,271
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-methoxy-1-propylacetát      70657-70-4               270            550                               0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(2-Methoxymethylethoxy)-      34590-94-8               270            550                 D             0,165
propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylacetát                     79-20-9               600            800                               0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylakrylát                    96-33-3                20             40                 S             0,284
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylalkohol                                               v. Methanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylamin                       74-89-5                10             20                 D             0,787
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4-Methylanilin                                              v. p-Toluidin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Methylanilin                  100-61-8                 2              4                D,P            0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylbenzen                                                v. Toluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Methylbenzenamin                                          v. N-Methylanilin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylbromid                                                v. Brommethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3-Methyl-1-butanol                                          v. Amylalkohol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Methylbutylacetát             626-38-0               270            540                               0,188
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcelosolv                                              v. 2-Methoxyethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcelosolvacetát                                        v. 2-Methoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcyklohexan                108-87-2              1500           2000                               0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcyklohexanol            25639-42-3               200            400                               0,214
(všechny isomery)              a další
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Methylcyklohexan-2-on         583-60-8               150            300                 D             0,218
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methyldinitrobenzen                                         v. Dinitrotoluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methyl-4,6-dinitrofenol                                   v. 4,6-Dinitro-o-kresol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1'-Methylenbis(4-                                         v. Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
isokyanatobenzen)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4,4'-Methylendianilin                                       v. 4,4'-Diaminodifenylmethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylenchlorid                                             v. Dichlormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylester 2-methyl-2-                                     v. Methylmetakrylát
propenové kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylethylketon                                            v. 2-Butanon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5-Methylheptan-3-on             541-85-5                50            100                 D             0,191
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5-Methylhexan-2-on              110-12-3                95             -                                0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylhydrazin                   60-34-4                0,02          0,04                D             0,530
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylchlorid                                               v. Chlormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methyljodid                                                 v. Jodmethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylkyanid                                                v. Acetonitril
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylmetakrylát                 80-62-6                50            150                D,S            0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Methylmethanamin                                          v. Dimethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4-Methyl-2-pentanon             108-10-1                80            200                 D             0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minerální oleje                                             v. Oleje minerální
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Molybden                       7439-98-7                 5             25
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Molybdenu sloučeniny, jako Mo                            5             25
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Monochlormethylmethyleter                                   v. Chlormethylmethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Morfolin                        110-91-8                50            100                 D             0,280
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nafta solventní                                        200           1000
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
        Naftalen                         91-20-3                50            100                               0,191
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikl                           7440-02-0                0,5             1                 S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Niklu sloučeniny, jako Ni                               0,05          0,25                S
(s výjimkou
nikltetrakarbonylu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikltetrakarbonyl             13463-39-3                0,01          0,02               D,P            0,143
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikotin                          54-11-5                0,5           2,5                 D             0,151
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrobenzen                      98-95-3                 5             10                 D             0,199
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitroglycerin                                               v. Glyceroltrinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitroglykol                                                 v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p-Nitrochlorbenzen                                          v. 1-Chlor-4-nitrobenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrosní plyny (NOx), oxidy   11104-93-1                10             20
dusíku s výjimkou oxidu       10102-43-9
dusného                       10102-44-0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrotoluen (všechny           1321-12-6                10             20                 D             0,179
isomery)                         a další
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oleje minerální (aerosol)                                5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Olovo                          7439-92-1                0,05          0,2                 P*

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Olova anorganické                                       0,05          0,2                 P*
sloučeniny, jako Pb

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1'-Oxybis(benzen)                                         v. Difenylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Oxybis(ethan)                                           v. Diethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid antimonitý (jako Sb)      1309-64-4                0,1           0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý                                               v. nitrózní plyny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusnatý                                                v. nitrózní plyny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusný                    10024-97-2               180            360                               0,555
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid fosforečný                1314-56-3                 1              2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid hořečnatý                 1309-48-4                 5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid osmičelý, jako Os        20816-12-0                0,002         0,004                             0,096
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid sírový                    7446-11-9                 1              2                               0,306
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý                  7446-09-5                 5             10                               0,382
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhelnatý                   630-08-0                30            150                 P             0,873
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhličitý                   124-38-9              9000          45000                               0,556
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid vanadičný (prach,         1314-62-1                0,05          0,1                 P
dýmy)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid vápenatý                  1305-78-8                 2              4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid zinečnatý, jako Zn        1314-13-2                 2              5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxiran                                                      v. Ethylenoxid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1'-Oxybis(2-chloroethan)                                  v. bis(2-chlorethyl)ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxychlorid fosforečný         10025-87-3                0,5             1                               0,159
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ozon                          10028-15-6                0,1           0,2                               0,509
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentan                          109-66-0              2000           3000                               0,339
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,5-Pentandial                  111-30-8                 -            0,8                 S             0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentachlorfenol                  87-86-5                0,5           1,5                 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentakarbonyl železa, jako    13463-40-6                0,2           0,5                               0,125
Fe
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentanol                                                    v. Amylalkohol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentylacetát (všechny           628-63-7               270            540                               0,188
isomery)                        620-11-1
                                123-92-2
                                625-16-1
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentylester kyseliny                                        v. Pentylacetát
octové
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Perchlorethylen                                             v. Tetrachlorethylen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Peroxid vodíku                 7722-84-1                 1              2                               0,719
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Piperazin                       110-85-0                0,1           0,3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Platina (kov)                  7440-06-4                0,5             1
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Platiny sloučeniny, jako Pt                                     0,001          0,002
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Polychlorované bifenyly        1336-36-3                0,5             1                D,P
(technické)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propanamin                                                v. Isopropylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
iso-Propanol                     67-63-0               500           1000                 D             0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Propanol                       71-23-8               500           1000                 D             0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Propanol                                                  v. n-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propanol                                                  v. iso-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propanon                                                  v. Aceton
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,3-Propantrioltrinitrát                                  v. Glycerintrinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propenal                      107-02-8               0,25           0,5                               0,436
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propen-1-ol                   107-18-6                 4            10                  D             0,422
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propennitril                  107-13-1                 2             6                 D,P            0,461
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Beta-Propiolakton                57-57-8                 1             2                  P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Propylacelát                  109-60-4                800           1000                              0,240
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
iso-Propylalkohol                            v.iso-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Propylalkohol                              v.n-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pseudokumen                                  v.1,2,4-Trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pyrethrum                      8003-34-7                 5            10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pyridin                         110-86-1                 5            10                  D             0,309
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Resorcin                                     v.1,3-Dihydroxybenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuť                           7439-97-6               0,05           0,15               D,P            0,122
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuti alkyl-sloučeniny,                                0,01           0,03               D,P
jako Hg
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuti anorganické a aryl-                              0,05           0,15               D,P
sloučeniny, jako Hg
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selen                          7782-49-2               0,1            0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selenu sloučeniny, jako Se                             0,1            0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selenovodík                    7783-07-5               0,07           0,17
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirník fosforeřný              1314-80-3                 1             2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirouhlík                        75-15-0                10            20                  D             0,322
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirovodík                      7783-06-4                10            20                                0,719
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Solventní nafta                              v. Nafta solventní
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stříbro                        7440-22-4               0,1            0,3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stříbra rozpustné                                      0,01           0,03
sloučeniny, jako Ag
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Styren                          100-42-5               100           400                  D             0,235
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sulfan                                       v. Sirovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sulfotep (ISO)                 3689-24-5               0,1             -
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tellur a jeho sloučeniny,     13494-80-9               0,1            0,5
jako Te
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Terpentýn-aerosol              8006-64-2                5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Terpentýn-páry                 8006-64-2              300            800                                0,180
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethylester kyseliny                     v. Tetraethylsilikát
křemičité
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethylolovo, jako Pb         78-00-2               0,05           0,1                 D             0,076
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethylsilikát                78-10-4               50            200                                0,117
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethoxysilan                             v. Tetraethylsilikát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O,O,O,O-Tetraethyl-                          v. Sulfotep (ISO)
dithiopyrofosfát,O,O,O,O-
Tetraethyldifosforoditioát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrafosfor                                  v. Fosfor (bílý, žlutý)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrahydrofuran                 109-99-9              150            300                  D             0,339
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrahydro-1,4-oxazin                        v. Morfolin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrachlorethen                 127-18-4              250            750                  D             0,147
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrachlorethylen                            v. Tetrachlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrachlormethan                 56-23-5               10             20                 D,P            0,159
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrakarbonyl niklu                          v. Nikltetrakarbonyl
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetramethylolovo, jako Pb        75-74-1               0,05           0,1                 D                     0,091
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Thallium                       7440-28-0               0,1            0,5                D,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Thallia sloučeniny                                     0,1            0,5                D,P
rozpustné, jako Tl
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Toluen                          108-88-3              200            500                  D             0,266
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
m-Toluidin                      108-44-1                5             10                 D,P            0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
o-Toluidin                       95-53-4                5             10                 D,P            0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p-Toluidin                      106-49-0                5             10                 D,P            0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Toluylendiisokyanát         584-84-9               0,05           0,1                 S             0,141
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,6-Toluylendiisokyanát          91-08-7               0,05           0,1                 S             0,140
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Triethanolamin                  102-71-6                5             10                                0,164
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Triethylamin                    121-44-8                8             12                  D             0,242
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trifluorbrommethan               75-63-8             4000           6000                                0,164
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,4-Trichlorbenzen            120-82-1               15             35                  D             0,135
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1,1-Trichlorethan              71-55-6              500           1000                                0,184
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1,2-Trichlorethan              79-00-5               50            100                  D             0,183
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorethen                    79-01-6              250            750                  D             0,186
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorethylen                              v. Trichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorfluormethan              75-69-4             3000           4500                                0,178
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorid-oxid fosforečný                   v. Oxychlorid fosforečný
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlormethan                   67-66-3               10             20                 P,D            0,205
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trimethylamin                    75-50-3               10             20                                0,413
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,3-Trimethylbenzen           526-73-8              100            250                  D             0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,4-Trimethylbenzen            95-63-6              100            250                  D             0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3,5-Trimethylbenzen           108-67-8              100            250                  D             0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4,6-Trinitrofenol                          v. Kyselina pikrová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4,6-Trinitrotoluen            118-96-7                -             0,5                D,P            0,108
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Uhličitany alkalických kovů                              5             10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vanad (prach)                  7440-62-2               0,05           0,15
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylacetát                     108-05-4               30             50                                0,284
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylbenzen                                  v. Styren
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylchlorid                     75-01-4               7,5            15                  P             0,391
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylidenchlorid                             v. 1,1-Dichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Xylen (všechny isomery)        1330-20-7              200            400                  D             0,230
                                 95-47-6
                                106-42-3
                                108-38-3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Xylidin                      95-68-1                5             10                 D,P            0,202
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Xylidin (všechny isomery       1300-73-8               10             20                 D,P            0,202
s výjimkou 2,4-xylidinu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zinkchromát                                  v. Chroman zinečnatý
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky k tabulce:

Kolona 2:  číslo  CAS  -  registrační   číslo  látky  používané  v
           Chemical Abstracts

Kolona 5:  D - při expozici se  významně uplatňuje pronikání látky
           kůží
           S - látka má senzibilizační účinek
           P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky

Kolona 6:  Faktor přepočtu z  údaje v mg.m-3
 na údaj  ppm platí za
           podmínky teploty 25 st. C a tlaku 100 kPa.
P* - pro  hodnocení  expozice  je  rozhodující  výsledek vyšetření
     plumbaemie

Tabulka č. 2

----------------------------------------------------------------------------------------------------
     číslo CAS                     Látka
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      50-00-0                      Formaldehyd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      50-32-8                      Benzo(a)pyren
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      54-11-5                      Nikotin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      55-63-0                      Glyceroltrinitrát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      56-23-5                      Tetrachlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      57-12-5                      Kyanidy jako HCN
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      57-14-7                      1,1-Dimethylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      57-57-8                      beta-Propiolakton
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      60-29-7                      Diethylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
              60-34-4                      Methylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      62-53-3                      Anilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      64-17-5                      Ethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      64-18-6                      Kyselina mravenčí
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      64-19-7                      Kyselina octová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      67-56-1                      Methanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      67-63-0                      iso-Propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      67-64-1                      Aceton
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      67-66-3                      Trichlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      67-72-1                      Hexachlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      68-12-2                      Dimethylformamid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      71-23-8                      n-Propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      71-36-3                      Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      71-43-2                      Benzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      71-55-6                      1,1,1-Trichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      74-83-9                      Brommethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      74-87-3                      Chlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      74-88-4                      Jodmethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      74-89-5                      Methylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      74-90-8                      Kyanovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      74-96-4                      Bromethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-01-4                      Vinylchlorid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-04-7                      Ethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-05-8                      Acetonitril
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-07-0                      Acetaldehyd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-09-2                      Dichlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-15-0                      Sirouhlík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-21-8                      Ethylenoxid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-31-0                      Isopropylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-34-3                      1,1-Dichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-35-4                      1,1-Dichlorethen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-43-4                      Dichlorfluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-44-5                      Karbonylchlorid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-45-6                      Chlordifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-50-3                      Trimethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-61-6                      Dibromdifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-63-8                      Trifluorbrommethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-65-0                      Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-69-4                      Trichlorfluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-72-9                      Chlortrifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-71-8                      Dichlordifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      75-74-1                      Tetramethylolovo, jako Pb
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      76-14-2                      1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetra-fluorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      77-73-6                      Dicyklopentadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      77-78-1                      Dimethylsulfát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      78-00-2                      Tetraethylolovo, jako Pb
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      78-10-4                      Tetraethylsilikát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      78-59-1                      Isophoron
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      78-83-1                      Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      78-92-2                      Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      78-93-3                      2-Butanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      79-00-5                      1,1,2-Trichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      79-01-6                      Trichlorethen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      79-09-4                      Kyselina propionová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      79-20-9                      Methylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      80-62-6                      Methylmetakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      84-74-2                      Dibutylftalát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      85-44-9                      Ftalanhydrid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      87-68-3                      1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3-butadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      87-86-5                      Pentachlorfenol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      88-89-1                      Kyselina pikrová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      91-08-7                      2,6-Toluendiisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      91-20-3                      Naftalen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      92-52-4                      Bifenyl
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      94-36-0                      Benzoylperoxid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      95-47-6                      Xylen isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      95-50-1                      1,2-Dichlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      95-53-4                      o-Toluidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
              95-63-6                      1,2,4-Trimethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      95-68-1                      2,4-Xylidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      96-33-3                      Methylakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      97-00-7                      1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      98-00-0                      2-Furylmethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      98-01-1                      Furfural
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      98-82-8                      Kumen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      98-83-9                      2-Fenylpropen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
      98-95-3                      Nitrobenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-00-5                      1-Chlor-4-nitrobenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-37-8                      2-Diethylaminoethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-41-4                      Ethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-42-5                      Styren
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-44-7                      alfa-Chlortoluen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-51-6                      Benzylalkohol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-61-8                      N-Methylanilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     100-63-0                      Fenylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     101-68-8                      Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     101-77-9                      4,4'-Diamino-difenylmethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     101-84-8                      Difenylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     102-71-6                      Triethanolamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     105-46-4                      Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     105-60-2                      epsilon-Kaprolaktam (páry a prach)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-35-4                      Heptan-3-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-42-3                      Xylen isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-46-7                      1,4-Dichlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-49-0                      p-Toluidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-51-4                      p-Benzochinon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-89-8                      1-Chlor-2,3-epoxipropan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-92-3                      Allylglycidylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-93-4                      1,2-Dibromethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     106-99-0                      1,3-Butadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-02-8                      2-Propenal
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-05-1                      3-Chlor-1-propen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-06-2                      1,2-Dichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-07-3                      2-Chlorethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-13-1                      2-Propennitril
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-15-3                      1,2-Diaminoethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-18-6                      2-Propen-1-ol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-20-0                      Chloracetaldehyd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-21-1                      Ethylenglykol (aerosol a páry)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-30-2                      Chlormethylmethylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     107-98-2                      1-methoxy-2-propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-05-4                      Vinylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-10-1                      4-Methyl-2-pentanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-24-7                      Acetanhydrid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-31-6                      Maleinanhydrid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-38-3                      Xylen isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-44-1                      m-Toluidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-46-3                      1,3-Dihydroxybenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-65-6                      2-Methoxy-1-methylethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-67-8                      1,3,5-Trimethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-87-2                      Methylcyklohexan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-88-3                      Toluen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-90-7                      Chlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-91-8                      Cyklohexylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-93-0                      Cyklohexanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-94-1                      Cyklohexanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     108-95-2                      Fenol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-60-4                      n-Propylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-66-0                      Pentan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-79-5                      Butanthiol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-86-4                      2-Methoxyethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-89-7                      Diethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-94-4                      Ethylformiát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     109-99-9                      Tetrahydrofuran
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-12-3                      5-Methylhexan-2-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-19-0                      Butylacetát         isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-43-0                      Heptan-2-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-49-6                      2-Methoxyethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-54-3                      n-Hexan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-80-5                      2-Ethoxyethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-82-7                      Cyklohexan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-83-8                      Cyklohexen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-85-0                      Piperazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-86-1                      Pyridin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     110-91-8                      Morfolin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     111-15-9                      2-Ethoxyethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     111-30-8                      1,5-Pentandial
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     111-40-0                      Diethylentriamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     111-42-2                      Diethanolamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     111-44-4                      Bis(2-chlorethyl)ether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     111-76-2                      2-Butoxyethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     112-07-2                      2-Butoxyethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     112-34-5                      2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     115-10-6                      Dimethylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     117-81-7                      Di-(2-ethylhexyl) ftalát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     118-74-1                      Hexachlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     118-96-7                      2,4,6-Trinitrotoluen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     120-82-1                      1,2,4-Trichlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     121-44-8                      Triethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     121-69-7                      N,N-Dimethylanilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     122-39-4                      Difenylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     123-31-9                      1,4-Dihydroxybenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     123-42-2                      Diaceton alkohol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     123-73-9                      2-Butenal
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     123-86-4                      Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     123-91-1                      1,4-Dioxan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     123-92-2                      Pentylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     124-38-9                      Oxid uhličitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     124-40-3                      Dimethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     126-99-8                      2-Chlor-1,3-butadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     127-18-4                      Tetrachlorethylen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     127-19-5                      N,N-Dimethylacetamid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     140-88-5                      Ethylakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     141-32-2                      n-Butylakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     141-43-5                      Ethanolamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     141-78-6                      Ethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     142-82-5                      n-Heptan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     144-62-7                      Kyselina šťavelová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     151-56-4                      Ethylenimin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     151-67-7                      2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     334-88-3                      Diazomethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     302-01-2                      Hydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     420-04-2                      Kyanamid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     463-51-4                      Keten
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     504-29-0                      2-Aminopyridin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     526-73-8                      1,2,3-Trimethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     534-52-1                      4,6-Dinitro-o-kresol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     540-59-0                      1,2-Dichlorethen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     540-73-8                      1,2-Dimethylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     540-88-5                      Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     541-85-5                      5-Methyl-3-heptanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     542-88-1                      Bis(chlormethyl) ether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     554-00-7                      2,4-Dichloranilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     583-60-8                      1-Methylcyklohexan-2-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     584-84-9                      2,4-Toluendiisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     591-78-6                      2-Hexanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     598-56-1                      Dimethylaethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     620-11-1                      3-Pentylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     625-16-1                      Amylacetát terciál.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     626-38-0                      1-Methylbutylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     628-63-7                      Pentylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     628-96-6                      Ethylenglykoldinitrát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     630-08-0                      Oxid uhelnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
             763-69-9                      Ethyl-3-ethoxypropionát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     822-06-0                      Hexamethylen-1,6-diisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
     996-35-0                      Dimethylisopropylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1300-73-8                      Xylidiny (všechny isomery) s výjimkou 2,4-xylidinu)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1305-62-0                      Hydroxid vápenatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1305-78-8                      Oxid vápenatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1309-48-4                      Oxid hořečnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1309-64-4                      Oxid antimonitý (jako Sb)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1310-58-3                      Hydroxid draselný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1310-73-2                      Hydroxid sodný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1314-13-2                      Oxid zinečnatý, jako Zn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1314-56-3                      Oxid fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1314-62-1                      Oxid vanadičný (prach, dýmy)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1314-80-3                      Sirník fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1319-77-3                      Kresoly (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1321-12-6                      Nitrotolueny (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1330-20-7                      Xyleny (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1335-87-1                      Hexachlornaftalen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1336-36-3                      Polychlorované bifenyly (technické)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    1634-04-4                      terc-Butyl-methylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    3689-24-5                      Sulfotep (ISO)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    4170-30-3                      2-Butenal
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    4435-53-4                      3-methoxy-n-butylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7439-92-1                      Olovo
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7439-96-5                      Mangan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7439-97-6                      Rtuť
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7439-98-7                      Molybden
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-02-0                      Nikl
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-06-4                      Platina (kov)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-22-4                      Stříbro
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-28-0                      Thallium
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-36-0                      Antimon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-38-2                      Arsen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-41-7                      Berylium
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-43-9                      Kadmium
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-48-4                      Kobalt
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-50-8                      Měď (dýmy a prach)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7440-62-2                      Vanad (prach)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7446-09-5                      Oxid siřičitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7446-11-9                      Oxid sírový
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7553-56-2                      Jod
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7580-67-8                      Hydrid lithný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7601-90-3                      Kyselina chloristá
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7646-85-7                      Chlorid zinečnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7647-01-0                      Chlorovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7664-38-2                      Kyselina fosforečná
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7664-39-3                      Fluorovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7664-41-7                      Amoniak
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7664-93-9                      Kyselina sírová, jako SO3
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7697-37-2                      Kyselina dusičná
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7722-84-1                      Peroxid vodíku
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7719-12-2                      Chlorid fosforitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7723-14-0                      Fosfor (bílý, žlutý)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7726-95-6                      Brom
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7758-97-6                      Chroman olovnatý, jako Cr
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7782-41-4                      Fluor
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7782-49-2                      Selen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7782-50-5                      Chlor
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7783-06-4                      Sirovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7783-07-5                      Selenovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7784-42-1                      Arsenovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    7803-51-2                      Fosforovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    8003-34-7                      Pyrethrum
----------------------------------------------------------------------------------------------------
    8006-64-2                      Terpentýn (páry a aerosol)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10024-97-2                      Oxid dusný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10025-87-3                      Oxychlorid fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10026-13-8                      Chlorid fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10028-15-6                              Ozon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10035-10-6                      Bromovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10043-52-4                      Chlorid vápenatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10102-43-9                      Oxid dusnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   10102-44-0                      Oxid dusičitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   11104-93-1                      Nitrosní plyny (NOx)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   12125-02-9                      Chlorid amonný (dýmy)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   13463-39-3                      Nikltetrakarbonyl
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   13463-40-6                      Pentakarbonyl železa, jako Fe
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   13494-80-9                      Tellur
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   13530-65-9                      Chroman zinečnatý, jako Cr
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   19287-45-7                      Diboran
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   20816-12-0                      Oxid osmičelý, jako Os
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   25154-54-5                      Dinitrobenzeny (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   25321-14-6                      Dinitrotolueny (směs isomerů)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   25639-42-3                      Methylcyklohexanoly (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   26628-22-8                      Azid sodný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   26675-46-7                      Isofluran
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   30899-19-5                      Amylalkoholy (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   34590-94-8                      (2-Methoxymethylethoxy)-propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
   70657-70-4                      2-methoxy-1-propylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Amylalkoholy (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Benzíny
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Berylia sloučeniny, jako Be
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Cínu organické sloučeniny, jako Sn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Dinitrobenzen (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Dinitrotoluen (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Fluorid, anorganický
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Hexan (s výjimkou n-hexanu)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Chromu sloučeniny
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Kadmia sloučeniny, jako Cd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Kobaltu sloučeniny, jako Co
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Kresol (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Manganu sloučeniny, jako Mn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Methylcyklohexanol (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Molybdenu sloučeniny, jako Mo
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Nafta solventní
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Niklu sloučeniny, jako Ni
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Nitrotoluen (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Oleje minerální
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Olova anorganické sloučeniny, jako Pb
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Platina sloučeniny
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Rtuti alkyl-sloučeniny jako Hg
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Rtuti anorganické a aryl-sloučeniny jako Hg
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Selenu sloučeniny, jako Se
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Stříbra sloučeniny, jako Ag
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Telluru sloučeniny, jako Te
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Thalia rozpustné sloučeniny, jako Te
----------------------------------------------------------------------------------------------------
                                   Uhličitany alkalických kovů
----------------------------------------------------------------------------------------------------

Část B

Přípustné expoziční limity směsi chemických látek

 Přípustný expoziční  limit směsi chemických  látek se stanoví
podle následujících zásad:

1. Jde-li o  dvě nebo  více látek,  které působí  na týž  orgánový
   systém, předpokládá  se, že působí  aditivně (účinek se  sčítá)
   pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů
   jejich  naměřených koncentrací  k jejich  PEL nebo  NPK-P nesmí
   přesahovat 1:


           k1
     k2
               kn
          ---- + ---- + ....... + ---- <= 1
          PEL1
   PEL2
             PELn

            k1
         k2
                    kn
         -------- + -------- + ........ + -------- <= 1
         NPK - P1
   NPK - P2
              NPK - Pn

   k1
 - kn         jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek
   PEL1
 - PELn     jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek
   NPK-P1
 - NPK-Pn jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek

2.  Pokud nelze  aditivní účinek  jednotlivých látek předpokládat,
            koncentrace  žádné složky  směsi nesmí  překračovat její NPK-P
    ani PEL.

Část C

Hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin v ovzduší pracovišť

1. Zásady:

a) Jestliže v pracovním ovzduší nelze s jistotou vyloučit přítomnost jedné, či více látek v plynné formě nebo jako aerosolu, musí se zhodnotit jejich koncentrace.

b) Při tomto hodnocení je třeba zjistit všechny skutečnosti, které mohou být relevantní pro expozici:

ba) látky používané nebo vyráběné,

bb) technická zařízení a technologické operace,

bc) časové a prostorové rozdělení koncentrací látek.

c) Limitní hodnota pro chemické látky nebo prach v pracovním ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Pokud jsou podklady nedostatečné pro kvalifikované posouzení, zda jsou limitní hodnoty dodrženy, musí být provedeno další šetření a měření.

d) Jestliže hodnocení ukáže, že:

da) nejsou limitní hodnoty dodrženy, musí být zjištěny důvody, pro které byla limitní hodnota překročena a musí být zavedena co nejrychleji odpovídající opatření pro nápravu situace a hodnocení se musí zopakovat;

db) jsou limitní hodnoty dodrženy, musí se podle potřeby v pravidelných intervalech provádět následná měření, aby se potvrdilo, že dosavadní situace stále trvá; čím více se zjištěná hodnota blíží hodnotě limitní, tím častěji se musí měření provádět;

dc) nedochází současně k podstatným změnám v podmínkách pracoviště, které by mohly pravděpodobně vést ke změně expozice zaměstnance, může být snížena frekvence kontrol dodržení limitní hodnoty měřením; v takových případech musí být však pravidelně kontrolováno, zda hodnocení vedoucí k tomuto závěru je stále ještě použitelné.

e) Jestliže jsou zaměstnanci vystaveni současně nebo následně více než jedné látce, musí být tato skutečnost brána v úvahu při hodnocení zdravotního rizika, jemuž jsou vystaveni.

2. Požadavky na měřicí postupy:

a) Postup měření musí dávat o inhalační expozici zaměstnance škodlivinám v pracovním ovzduší reprezentativní výsledky odvozené od časově váženého průměru jejich koncentrací (k

). Výpočet časově váženého průměru koncentrací musí postihnout všechny pracovní operace i veškerou ostatní činnost v průběhu pracovní doby. Průměrnou koncentrací kp se rozumí hodnota vypočtená z naměřených koncentrací k1 kn podle vzorce:

 
                      k1
.t1
 + k2
.t2
 + .....+ kn
.tn
                  kp = ----------------------------
                         t1
 + t2
 + ........ + tn

      k1
-kn      koncentrace v ovzduší získané jednotlivými
                 odběry (měřeními)
      t1
-tn
      doba trvání jednotlivých odběrů (měření)

b) Pro zjištění inhalační expozice zaměstnance na pracovišti, musí se použít tam, kde je to možné, osobní odběr vzorků ovzduší vhodným zařízením, připevněným na těle. Tam, kde skupina zaměstnanců provádí identické nebo podobné úkony na stejném místě a je obdobně exponována, považuje se za reprezentativní pro celou skupinu, je-li odběr prováděn na vybraných zaměstnancích uvnitř této skupiny. Odběry vzorků a měření na pevně stanovených místech (stacionární) se mohou používat, jestliže jejich výsledky umožňují zjistit míru inhalační expozice zaměstnance na pracovišti. Vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny a v bezprostřední blízkosti zaměstnanců.

c) Postup měření musí odpovídat látce, která má být měřena, jejím limitním hodnotám (PEL, NPK-P) a složení pracovního ovzduší.

Výsledek musí být dostatečně spolehlivý s ohledem na limitní hodnoty látky a udán ve stejných jednotkách.

d) Jestliže metoda měření není specifická jen pro danou látku, musí být celá naměřená hodnota vztažena na látku, která má být hodnocena.

e) Meze stanovitelnosti musí odpovídat nejméně jedné čtvrtině PEL.

f) Musí být zajištěna správnost měřicího postupu. U metody musí být zajištěna celková správnost odpovídající odhadu relativní chyby +/- 25%.

g) Pro měření musí být použity postupy ověřené v podmínkách praxe.

Příl.3

Přípustné expoziční limity pro prach

1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PEL

. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice, která vyhovuje současně všem následujícím podmínkám:

tloušťka vlákna < 3 mikrometry

délka vlákna > 5 mikrometry

poměr délka : tloušťka > 3

2. Hodnoty přípustného expozičního limitu prachu v pracovním ovzduší jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 5. Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:


                      % x1
       % x2
              % xn    
           PELs = [ -------- + -------- + .... + -------- ]-1
                    100.PEL1
   100.PEL2
          100.PELn

     kde:

     PELs            = PEL směsi látek 1 až n

     PEL1
 až PELn    = PEL látek 1 až n

     % x1
 až % xn    = hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech

Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL.

Příklady:

a) Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PELc = 2 mg.m

-3

) a 20 % vláken textilních synt.(PELc = 4 mg.m

-3

                      80     20    
           PELs
 = [------ + ----- ]-1
  = 2,2 mg.m-3
                    100.2   100.4

V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL.

b) Směs obsahuje vlnu (PELc = 6 mg.m

-3

), syntetická vlákna textilní (PELc = 4 mg.m

-3

) a půdní prach (PELc = 10 mg.m

-3

). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit.

PELs = 4 mg.m

-3

hodnota platná pro látku s nejnižším PELc.

3. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky.

Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní složky nesmí její PEL

překračovat hodnoty uvedené v tabulce č. 1.

Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PEL

pro fibrogenní složku, tak i PEL

pro daný druh prachu.

4. Pokud prach obsahuje méně než 1% krystalického SiO2 a neobsahuje azbest považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně nespecifickým účinkem platí PEL

10 mg.m

-3

5. PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.

Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem1)

------------------------------------------------------------------------------------------------
Látka                                            PELr
 (mg.m-3
)                   PELc (mg.m-3)
                                             respirabilní frakce (Fr)        celková koncentrace
                                             ---------------------------------------------------
                                             Fr = 100 %2)
------------------------------------------------------------------------------------------------
křemen                                                 0,1                          -
------------------------------------------------------------------------------------------------
kristobalit                                            0,1                          -
------------------------------------------------------------------------------------------------
tridymit                                               0,1                          -
------------------------------------------------------------------------------------------------
gama-oxid hlinitý                                      0,1                          -
------------------------------------------------------------------------------------------------
                                             Fr </= 5 %      Fr > 5 %
------------------------------------------------------------------------------------------------
dinas                                          2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
grafit                                         2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
prach černouhelných dolů4)                     2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
koks                                           2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
slída                                          2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
talek3)                                        2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu)       2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
šamot                                          2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
horninové prachy                               2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------
slévárenský prach                              2,0          10 : Fr                10
------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky:

1) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.

2) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech.

Fibrogenní složka - křemen, kristobalit, tridymit, gama - oxid hlinitý.

3) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.

4) Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem

------------------------------------------------------------------
Látka                                       PELc
 (mg.m-3)
------------------------------------------------------------------
amorfní SiO2                                     4,0
------------------------------------------------------------------
svářečské dýmy1)                                 5,0
------------------------------------------------------------------
bentonit                                         6,0
------------------------------------------------------------------

Vysvětlivka:

1) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.

Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

------------------------------------------------------------------
Látka                                           PELc
 (mg.m-3)
------------------------------------------------------------------
baryt                                           10,0
cement                                          10,0
čedič tavený                                    10,0
dolomit                                         10,0
železo a jeho slitiny1)                         10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2
O3)     10,0
hnědé uhlí a lignit                             10,0
magnezit                                        10,0

ledek  amonný                                   10,0

ocelárenská struska                             10,0
oxidy železa                                    10,0
popílek                                         10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit) 10,0
půdní prachy                                    10,0
sádra                                           10,0
saze                                             2,0
siderit                                         10,0
škvára                                          10,0
vápenec, mramor                                 10,0
vysokopecní struska                             10,0
------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky k tabulce:

 1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou
    stanoveny PEL,  posuzuje se prašnost i  podle PEL těchto kovů.
    Za dodržení PEL se považuje stav,  kdy je dodržen jak PELc pro
    slitinu železa, tak i PEL  pro jednotlivé kovy, rozhodující je
    přitom  ten, jehož  PEL je  nejnižší. Slitiny  jiných kovů než
    železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých
    kovů přítomných  ve slitině, rozhodující  je přitom ta  složka
    slitiny, jejíž PEL je nejnižší.

Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

-------------------------------------------------------------------------------
Látka                                                            PELc (mg.m-3)
-------------------------------------------------------------------------------

Textilní prachy:
bavlna                                                           2,0
len                                                              2,0
konopí                                                           2,0
hedvábí                                                          2,0
syntetická vlákna textilní                                       4,0
sisal                                                            6,0
juta                                                             6,0

Živočišné prachy:
peří                                                             4,0
vlna                                                             6,0
srst                                                             6,0
ostatní živočišné prachy                                         6,0

Rostlinné prachy:
mouka                                                            4,0
tabák                                                                    4,0
čaj                                                              4,0
káva zelená                                                      2,0
koření                                                           2,0
prach obilní                                                     6,0
Prach z

- chromu                                                         0,5

- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin1)    1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev2)                             2,0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin      5,0
ostatní rostlinné prachy                                         6,0

Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic                            5,0
prach PVC                                                        5,0
prach z broušení pneumatik                                       3,0
prach epoxidových pryskyřic                                      2,0

prach papíru                                                     6,0

prach polyakrylátových pryskyřic                                 5,0
prach polyesterových pryskyřic                                   5,0
prach polyethylenu                                               5,0
prach polypropylenu                                              5,0
prach polymerních materiálů                                      5,0

prach polystyrenu                                                5,0
prach siřičitanu vápenatého                                      5,0

prach sklolaminátů                                               5,0

prach škrobu                                                     4,0

-------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky k tabulce:
1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon
   (Tieghemella  heckelii), mansonie  (Mansonia altissima), peroba
   žlutá  (Paratecoma  peroba),  avodiré  (Turraenthus africanus),
   citroník  (Chloroxylon), Indigbo-limba  (Terminalia avirensis),
   západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),

2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto
   nařízení.

Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
-----------------------------------------------------------------------------------
Látka                                                            PEL
                                                         početní koncentrace
                                                 (počet respirabilních vláken.cm-3)
-----------------------------------------------------------------------------------
azbestová vlákna
-----------------------------------------------------------------------------------

- chrysotil1)                                                     0,1

-----------------------------------------------------------------------------------

- amfibolové azbesty1)                                            0,1

-----------------------------------------------------------------------------------
umělá minerální vlákna                                             1
(např. čedičová, skleněná, strusková)
-----------------------------------------------------------------------------------
                                                        hmotnostní koncentrace
                                                                (mg/m3)
-----------------------------------------------------------------------------------
umělá minerální vlákna1)                                           4
(vlákna všech rozměrů)
-----------------------------------------------------------------------------------

  Vysvětlivka:
     1) Pro  umělá  minerální  vlákna  musí  být dodrženy současně
        přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.

    Měření a hodnocení expozice prachu

Pro  hodnocení  expozice  platí  obdobně  zásady  uvedené  v části
C přílohy  č. 2  k tomuto   nařízení pro  chemické látky  s těmito
doplňky:
a) Způsob  a  technika  odběru   a  stanovení  koncentrace  frakcí
   polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním
   ovzduší podle  přijatých konvencí v  ČSN EN 481  gravimetricky.
   Strategie měření, výběr vhodného  měřicího postupu a zpracování
   výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.

Princip zkoušky.

Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž
se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.

Prosávání  vzduchu  je   nejčastěji  zajištěno  čerpací  jednotkou
s elektronickou regulací průtoku,  popř. jiným způsobem (Venturiho
trubice  napojená  na  zdroj   stlačeného  vzduchu,  rotace  misky
s filtrem apod.).

Vstupním  zařízením může  být cyklon,  impaktor, elutriátor, popř.
jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu,
které  musí odpovídat  přijatým konvencím  uvedeným v  ČSN EN 481.
(V tomto  smyslu je možno používat  i zařízení splňující požadavky
Johannesburgské konvence).

Rozsah použití zkoušky.

Je  to  rozdíl  mezi  horní  mezí  stanovitelnosti  a mezí detekce
hmotnosti  odebraného  prachu  na  filtru.  Rozsah použití zkoušky
závisí na  době odběru, citlivosti  analytických vah, typu  filtru
a typu prachu.

Mez detekce  je nejmenší statisticky významný  rozdíl v hmotnosti,
který  lze  vypočítat  z  hmotnosti  filtru  s  odebraným  prachem
a hmotnosti  čistého filtru.  Je  ji  možno odhadnout  z hmotností
opakovaně vážených slepých vzorků takto:
XD
 = Xo
 + k.so
 kde  xo  průměrný  rozdíl  hmotnosti slepých vzorků
               před expozicí a po expozici
               k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
               so   je  průměrná   směrodatná  odchylka  hmotnosti
               slepých  vzorků před  a po  expozici (viz  kapitola
               - Validace)

Horní mez  stanovitelnosti polétavého prachu  je největší hmotnost
odebraného  prachu  v  případě,  že  ještě  nedochází k odpadávání
prachových  částic z  filtru.  Je  závislá na  maximální únosnosti
filtru  (u membránového  filtru je  asi 15  - 20  mg, u  některých
vláknitých  filtrů až  80 mg,   u PUF  filtrů závisí  na velikosti
filtru a pórů).

Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.

Vzorek  prachu je  získán prosáváním  zkoumaného ovzduší odběrovou
aparaturou. Před  odběrem se doporučuje  provést kontrolu těsnosti
aparatury. Průtoková  rychlost, která musí  být dodržena po  celou
dobu odběru  v povolených mezích  (max. +/- 5  % hodnoty průtokové
rychlosti  jmenovité)  se  liší  podle  druhu použitého odběrového
zařízení. U  osobních odběrových aparatur s  čerpadlem se pohybuje
hodnota  jmenovité   průtokové  rychlosti  v   rozmezí  1  -   3,5
litrů/min, u osobních vzorkovačů  (samplerů), u nichž je prosávání
založeno  na  jiném  principu  než  je  tomu  u sestavy čerpadlo +
odběrová  hlavice  i  více,  např.  10  litrů/min. U stacionárních
aparatur  až  50  litrů/min.  Zároveň  s  reálnými vzorky je nutno
transportovat slepé  vzorky, tj. vzorky, se  kterými se manipuluje
zcela  obdobně jako  s  reálnými  vzorky, vyjma  prosávání vzdušin
těmito  filtry. Doporučuje  se počet  1 až  4, popř. počet slepých
vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.

Vzorek prachu se uchovává a  transportuje v odběrové hlavici popř.
se exponované filtry v objímkách,  miskách či jinak fixované podle
typu použité aparatury přemístí  do transportních obalů nebo boxů.
V laboratoři se filtry umisťují v  Petriho miskách v exsikátoru do
dalšího  zpracování. Doba  archivace exponovaných  filtrů je  dána
minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře,
pokud nebyl  filtr podroben dalším  destruktivním zkouškám. Obecně
postup  vzorkování  a  konzervace  vzorků  musí  respektovat návod
k použití   konkrétního  odběrového   zařízení  výrobce,   není-li
v rozporu s některým bodem standardní metody.

Etalony, referenční materiály.

Závaží  o rozsahu  hmotnosti <  1000 mg,  pokud možno odpovídající
hmotnosti vážených filtrů

Přístroje a zařízení.

Kompletní odběrová hlavice  (vybavená selektorem oddělující frakce
polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená
z materiálu,  který   zaručuje,  že  nebude   ovlivněno  stanovení
koncentrace prachu  ani následné analýzy  filtru (stanovení obsahu
kovů,  organických  látek  apod.).  Čerpací  jednotka  -  čerpadlo
        zajišťující dodržení hodnoty  požadovaného jmenovitého průtoku při
odběru   s   maximální   odchylkou   +/-   5   %,   tedy  čerpadlo
s elektronickou regulací průtoku  nebo čerpadlo vybavené omezovací
tryskou  (kontrola průtoku  je možná  pouze při  vybavení soustavy
vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty  podtlaku, pod níž nesmí
klesnout, má-li se průtok s  postupným zanášením filtru snížit jen
do  povolené  odchylky)  nebo  jiné,  vybavené  indikátorem chybné
funkce čerpadla  nebo automatickým přerušovačem  chodu čerpadla se
záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na
pracovišti.  Čerpadla  pro  osobní  odběr  vzorků chemických látek
- požadavky  a  zkušební  metody,  ČSN   EN  12912  -  Ovzduší  na
pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým
průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).

Časoměrné zařízení  vhodného typu a rozsahu,  např. stopky. Hadice
přiměřeného  průměru a  materiálu, zaručujícího  stálost vnitřního
průřezu  v  podtlakovém  (nebo  přetlakovém)  režimu při prosávání
odebírané  vzdušiny, s  dostatečnou tepelnou  odolností (pryž, PU,
PVC apod.)

Držáky filtrů.

Podpůrné destičky pro podložení filtru.

Průtokoměr  požadovaného  rozsahu   průtočné  rychlosti  a  takové
přesnosti  jejího měření,  aby bylo  možno spolehlivě  kontrolovat
její kolísání v rozsahu požadovaných  +/- 5 %, průtoku, nebo suchý
nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.

Stativ,  či jiné  zařízení pro  instalaci stacionárních odběrových
zařízení  ve výšce  odpovídající výšce  dýchací zóny  exponovaného
pracovníka (s ohledem na  jeho pracovní polohu). Příslušenství pro
osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).

Exsikátor  s  nasyceným  roztokem  K2
CO3  pro  udržení  konstantní
relativní vlhkosti 44 %.

Analytické váhy s citlivostí 10 g nebo lepší.

Petriho  misky nebo  jiné  zařízení  pro transport  a přechovávání
filtrů.

Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.

Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.

Teploměr,  vlhkoměr,  tlakoměr  pro  měření  veličin při kalibraci
(justaci) odběrové  sestavy v laboratoři a  podmínek odběru vzorků
ovzduší na pracovišti.

Filtry.

Výběr  druhu  filtru  musí  uživatel  přizpůsobit podmínkám odběru
vzorku  (např.  mikroklimatické  podmínky)  a  potřebě  eventuální
následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti
filtrů,  jako druh  materiálu, obsah  nečistot, průměr  a tloušťku
filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru,
pórovitost  (např.  průměr  vláken,  tloušťka  a  plošná  hmotnost
u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů),
odolnost vůči podtlaku.

Membránové  filtry (pro  inhalabilní  frakci  velikost pórů  < 2,5
mikrometru,   pro  respirabilní   frakci  velikost   pórů  <   1,5
mikrometri), např.  směs esterů celulózy,  nitrát celulózy, acetát
celulózy,  celulóza, polykarbonát,  polyamid, polytetrafluoretylen
(PTFE).  Vhodné pro  všechny  druhy  prachu vyjma  prachů, jejichž
částice  mají  malou  měrnou  hmotnost  (např.  dřevných  prachů).
Většina  z nich  není vhodná  (s výjimkou  PTFE) pro  odběr prachu
v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

Vláknité  filtry  (pórovitost  se  významně  liší  u  různých typů
materiálů, pro  křemenné filtry jsou požadavky  přibližně - průměr
vláken < 1,0 mikrometru, tloušťka filtru > 400 mikrometrů a plošná
hmotnost >  5 mg/cm2) - skleněné,  křemenné (quartz), AFPC. Vhodné
pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou
měrnou  hmotnost.  Tyto  filtry   mají  zpravidla  vyšší  únosnost
zachyceného materiálu.

Polyuretanová   pěna   (druhy   dodávané   výrobcem  pro  odběrové
zařízení). Pokud  není výrobcem uveden  návod na další  zpracování
tohoto  filtru, není  vhodnou volbou  v případě  provádění dalších
analýz  odebraného  prachu  a  v  prostředí  s  vyšší  koncentrací
organických rozpouštědel.

Postup zkoušky.

Postup  zkoušky   spočívá  ve  stanovení   hmotnostní  koncentrace
inhalabilní  a/nebo  respirabilní  frakce,  popřípadě  jiné frakce
poletavého  prachu  v  pracovním  ovzduší  osobní nebo stacionární
odběrovou  aparaturou.  Stanovení   sestává  z  přípravných  prací
v laboratoři,  vlastního  odběru,   zpracování  vzorku  a  výpočtu
koncentrace prachu.

Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce

c = m/V, kde

c ... koncentrace frakce (mg/m3)
m ... celková hmotnost prachu (mg)
V ... objem odebraného vzorku (m3)

Celková  hmotnost prachu  se vypočítá  z rozdílu  hmotností filtru
před a po odběru (expozici)

m = W2
 - W1, kde

W1 ... hmotnost filtru před odběrem (mg)
W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)

Stejným  způsobem  se  provede  výpočet  i  pro  slepé vzorky (viz
kapitola - Validace).

Objem vzorku  vzduchu se stanoví  měřením prošlého objemu  vzduchu
nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru

V = Q . t, kde

Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t ... doba odběru (min)
Q se  stanoví podle  návodu výrobce  zařízení (aritmetický  průměr
  hodnot  průtokové  rychlosti  na  začátku  a  na  konci  odběru,
  jmenovitý  průtok   čerpadla  s  omezovací   tryskou,  Venturiho
  trubice).

Přepočet na  standardní podmínky se  provádí tehdy, nebylo-li  při
měření použito měřidla kalibrovaného  za standardních podmínek. Za
standardní podmínky se považuje T = 20 st.C a p = 101,3 kPa.

V případě, kdy  měřidlo průtoku je v  odběrové sestavě zařazeno za
odběrovou  hlavicí po  směru proudění  prosávaných vzdušin  (např.
je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při
výpočtu  odebraného objemu  je  nutno  provést korekci  na tlakové
a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:

                                       
V = Q . t . (pkal 
    . todb
    / podb
    . tkal
   )1/2   , kde
                         

Q       ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t       ... doba odběru (min)
pkal    ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen
            mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
todb    ... teplota během kalibrace (st.C)
 
podb    ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
 
tkal    ... teplota odebraného vzduchu (st.C)
 

1.  Stanovení  hmotnostní  koncentrace  inhalabilní  frakce prachu
osobní odběrovou aparaturou.

Použije se  zařízení s odběrovou  hlavicí vyhovující konvenci  pro
inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.

Přípravné práce.

Vizuální kontrola stavu  odběrových zařízení, kontrola akumulátorů
čerpadla, hadic.

Kondicionace  filtrů   -  před  odběrem  vzorku   musí  být  filtr
kondicionován  při  konstantní  relativní  vlhkosti  a  konstantní
teplotě  nejméně  24  hodiny.  Doporučuje  se,  aby  pro  dosažení
nejlepší  přesnosti okolní  teplota byla  v rozsahu  15 -  30 st.C
a byla  udržována  v  rozmezí  +/-  3  st.  C,  relativní  vlhkost
v rozmezí 20  - 45 %  +/- 5  %.  Po odběru vzorků  musí být filtry
kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí
být   v  exsikátoru   během  kondicionace   uloženy  v  otevřených
přepravních zařízeních, např. Petriho  miskách. Exsikátor musí být
umístěn  co nejblíže  analytickým váhám,  aby se  čas, po který je
filtr vystaven  jiné vlhkosti, zkrátil na  minimum. Z téhož důvodu
je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem
K2CO3.  Pokud  je  v  laboratoři  k  dispozici  váhovna s řízenými
tepelně  vlhkostními podmínkami,  postačí pro  kondicionaci filtrů
uložení v této místnosti v  prázdném exsikátoru nebo pod ochranným
obalem.

Kontrola  správné funkce  analytických  vah  - před  vážením každé
série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg,
pokud  možno odpovídající  hmotnosti vážených  filtrů. Odchylka od
deklarované  hodnoty musí  být  menší  než v  laboratoři vypočtená
kombinovaná   nejistota  z   nejistoty  kalibrace   tohoto  závaží
a nejistoty  kalibrace  vah.  Pokud  vznikne  podezření  na  změnu
podmínek  vážení (teplota,  vibrace, mechanický  otřes apod.),  je
nutno provést novou kalibraci vah.  Vážení čistých filtrů - filtry
musí  být zváženy  do 1  minuty po  vyjmutí z  exsikátoru, aby  se
jejich   hmotnost  nezměnila   vlivem  odlišné   okolní  vlhkosti.
Exsikátor se  musí zavřít po  každém vyjmutí filtru.  Po kalibraci
analytických  vah  se  filtry  bez  objímky  a podpůrných destiček
zváží. Filtry se přechovávají v  laboratoři v čisté Petriho misce.
Manipulace s nimi se děje  pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez
dotýkání  se  exponované  plochy  filtru,  pouze  za okraj. Vážení
filtrů  s objímkami  je  možné  u speciálních  odběrových zařízení
podle specifikace výrobců.

Sestavení  odběrové  hlavice  -  filtr  a  podpůrná destička se do
objímky vloží  ihned po zvážení,  objímky se uloží  v transportním
obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.

Odběr vzorku v terénu.

Sestaví  se  odběrová  aparatura  -  čerpadlo,  hadička,  odběrová
hlavice s filtrem, upevní se  na pracovníka exponovaného prachu na
pracovišti, do jeho dýchací zóny  (ve smyslu ČSN EN 1540). Nastaví
se  požadovaný průtok  sestavy justací  čerpadla (průtokoměrem  či
jiným zařízením).

Zaznamená  se čas  začátku odběru,  průtoková rychlost  na začátku
měření  popřípadě jiné  parametry  než  průtok, mající  význam pro
měření.

Po  odběru  vzorku  se  zaznamená  čas  ukončení odběru, průtoková
rychlost na konci měření popřípadě  jiné. Filtr v objímce se vyjme
z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.
        
Zpracování vzorku v laboratoři.

Před vážením  se filtr po  odběru vzorku kondicionuje  za stejných
podmínek  jako  před  odběrem.  Požadavky  na  vážení exponovaných
filtrů  jsou   stejné  jako  u  vážení   čistých  filtrů.  Výpočet
koncentrace prachu je uveden výše.

Všechny  práce  či  manipulace  se  zařízením  musí  být v souladu
s postupem stanoveným výrobcem zařízení.

2.  Stanovení  hmotnostní  koncentrace  respirabilní frakce (podle
přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.

Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně
fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné
při  výzkumných   a  speciálních  úkolech.   Použije  se  zařízení
s odběrovou   hlavicí   vyhovující   konvenci   pro  respirabilní,
popřípadě jinou frakci podle ČSN  EN 481. Celý postup je identický
jako  u inhalabilní  frakce s  tím, že  některá zařízení  umožňují
stanovení   inhalabilní,  respirabilní   popřípadě  jiných  frakcí
současně  (odběr jedinou  odběrovou hlavicí).  V tomto  případě se
provádí nejen vážení filtru  ke stanovení koncentrace respirabilní
frakce,  ale   i  vážení  ostatních   zachycených  podílů  prachu.
Inhalabilní frakce  je pak dána  součtem všech zachycených  podílů
prachu.

3.  Stanovení  hmotnostní  koncentrace  inhalabilní a respirabilní
frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.

Postup je identický jako  u stanovení koncentrace uvedených frakcí
poletavého  prachu osobní  odběrovou aparaturou.  Rozdíl je  pouze
u odběru vzorku  v terénu, kdy po  sestavení odběrové aparatury se
tato umístí  na referenčním místě  na pracovišti v  úrovni dýchací
zóny, neupevňuje se na  pracovníka. Referenčními místy jsou míněna
místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb
pracovníků.

Požadavky na metrologickou návaznost.

Metrologická návaznost  je upravena zákony  a prováděcími předpisy
v platném znění.

Časové  intervaly úkonů  metrologické návaznosti  (kalibrací) jsou
dány uvedenými  předpisy (vyhláška č.  264/2000 Sb., o  základních
měřicích jednotkách a ostatních  jednotkách a o jejich označování)
pro  stanovená   měřidla,  v  případě   nestanovených  měřidel  si
laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.

Průtoková  rychlost v  sestavě čerpadlo-odběrová  hlavice se  měří
vždy  minimálně před  a po  každém odběru  průtokoměrem či nepřímo
měřidlem   jiné  veličiny,   při  zapojení   sestavy  (viz  schéma
nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:








Čerpací jednotka (v zapojení  nasává) --- odběrová hlavice osazená
filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit
k odběru  vzorků)  ---  průtokoměr.  Jiné  zapojení  může způsobit
nepřesné  nastavení správné  hodnoty průtokové  rychlosti odběrové
aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci
soustavy.)

Vyjádření výsledků.

Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku
se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.

Zaokrouhlování výsledků.

Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.

Validace metody, kontrola stability zkoušek.

V následujícím textu  jsou použity názvy  parametrů podle ČSN  ISO
3534 - 1.

Pro  validaci metody  musí laboratoř  ověřit následující parametry
pro  konkrétní   podmínky  a  použitou   laboratorní  a  odběrovou
techniku.

Rozsah kalibrace -  u průtoku je dán rozdílem  nejvyšší a nejnižší
hodnoty  kalibrační  závislosti.  Pracovní  rozsah měřidla průtoku
musí  respektovat  jmenovité  hodnoty  průtoků  hlavic  odběrových
aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku
nižší dolní  meze váživosti vah než  je hmotnost použitého čistého
filtru.

Nejistota  kalibrace -  vyjadřuje výskyt  chyb při  kalibraci nebo
použití  měřícího  zařízení  (průtokoměrů,  vah,  plynoměrů atd.).
Zpravidla  je  vyjádřena  jako  rozšířená  kombinovaná  standardní
nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší
než  +/- 5  % hodnoty  průtoku, které  jsou požadovány u stability
průtoku  čerpacích  jednotek,  v  praxi  se  pohybuje  do +/- 3 %.
Používají  se váhy  s citlivostí  0,01 mg  nebo lepší. Mez detekce
(mez  stanovitelnosti)  -  lze  odhadnout  výpočtem  z opakovaných
měření  slepých pokusů  (pro daný  typ filtru).  Doporučuje se pro
výpočet  použít  sady  nejméně  10  naměřených  rozdílů  hmotnosti
slepých vzorků (čistých  filtrů) před a po expozici  (myslí se tím
vystavení  filtru  stejným  podmínkám  jako  neznámé  vzorky s tím
rozdílem,  že  slepými  vzorky  není  prosáván  vzduch  obsahující
aerosol).

Mez  stanovitelnosti  se  použije  v  případě  požadavku  dodržení
shodnosti v celém rozsahu kalibrace  a vypočte se stejným způsobem
jako  mez  detekce  při  použití  koeficientu  k  =  10. V souladu
s postupem  zkoušky se  provádí  vážení  slepých filtrů  při každé
sérii  vzorků.  Z  výsledků  se  sestrojí  regulační  diagram, kde
v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti
(před  a   po  expozici).  Pokud  poté   dojde  u  slepého  vzorku
k překročení regulačních mezí (+/- 3 so), musí být výsledky u této
série  prohlášeny  za  neplatné.  Shodnost  - vyjadřuje přítomnost
a velikost  náhodných chyb,  tj. variabilitu  jednotlivých dílčích
kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží
jako  výchozí parametr  (vyjádřený jako  směrodatná odchylka)  pro
odhad nejistoty výsledku.

Strannost (správnost)  - je rozdíl mezi  střední hodnotou výsledků
zkoušek  a  přijatou  referenční  hodnotou.  Strannost  metody lze
hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění
referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy
odběrových zařízení  a různé druhy  prachu nebylo možno  stanovit,
zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.

Specifičnost -  je odhadována na základě  znalosti principu metody
a experimentů,  kterými  je  možno  odhalit  rozsah rušivých vlivů
interferujících s  měřeným faktorem. Měření  koncentrace prachu je
metodou nespecifickou  - v případě výskytu  kapalného aerosolu při
měření  závisí  záchyt  kapalných  částic  na  filtru (nebo částic
pevných,  na které  se kapalné  mohou vázat)  na tenzi par kapalné
látky.

Nejistota  výsledků  -  parametr  přidružený  k  výsledku  měření,
charakterizující  rozptyl  hodnot  důvodně  přisuzovaný výsledkům.
Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou
standardní nejistotu podle zákona o  šíření nejistot. Je to souhrn
nejistot   všech  veličin   vstupujících  do   procesu  vynásobený
koeficientem rozšíření.

Při výpočtu kombinované standardní  nejistoty výsledku se významně
podílí na výsledku tyto složky:
- nejistota  vnesená   kalibrací  měřidel;  přebírá   se  z  údaje
  o nejistotě kalibrace,
- vzorkování,  v  úvahu   připadá  vliv  směru/rychlosti  proudění
  vzduchu,   vlhkost   při   odběru,   shoda   průběhu  odlučování
  jednotlivých  frakcí  prachu  odběrovým  zařízením  s  konvenční
  funkcí,
- vliv  experimentálních   podmínek  na  zkušební   postup,  vlivy
  prostředí při vážení a justaci průtoku,
- vlastnosti  a stav  předmětu zkoušení,  interference, distribuce
  částic aerosolu, vliv  možného elektrostatického náboje váženého
  filtru na výslednou hmotnost,
- další  vlivy,  chyby  operátora,  aproximace, předpoklady, které
  jsou součástí zkušební metody.

Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku

                                              
U (p, q, r, ...) = k . (up2
 + uq2
 + ur2
 + ...)1/2

kde

k ... koeficient rozšíření,
up ... dílčí standardní nejistota parametru p,
uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,
ur ... dílčí standardní nejistota parametru r

Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:

Bezpečnost práce  v laboratoři se  řídí ČSN 01  8003 - Zásady  pro
bezpečnou    práci   v    chemických   laboratořích,    manipulace
s chemikáliemi  zákonem  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických látkách
a chemických  přípravcích  a  o  změně  některých  dalších zákonů,
v platném   znění.  K   odběru  vzorků   ovzduší  v   organizacích
podléhajících  zákonu   č.  44/1988  Sb.,  o   ochraně  a  využití
nerostného bohatství  (horní zákon) v  organizacích vykonávajících
činnost  hornickým způsobem,  a v  organizacích, kde  se vyskytuje
prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít
zařízení v  souladu s ČSN  EN 50014 Nevýbušná  elektrická zařízení
a pracovníci   jsou  povinni   respektovat  veškeré   bezpečnostní
předpisy  uvedené   v  platné  legislativě  a   nebo  v  interních
předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.

b) Odběr vzorku pro stanovení početní koncentrace azbestových a jiných vláken v pracovním ovzduší:

1. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší.

2. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 mikrom s vytištěnými čtverci upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má nástavec směřovat dolů.

3. K odběru vzorků ovzduší se používá přenosné bateriové čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1 litr/min +/- 5% a má být udržován v rozmezí +/- 10% počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a nemá kolísat.

4. Doba odběru se měří s tolerancí 2%.

5. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400 vlákny/mm

. Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí na podložní sklíčko, zprůhlední za použití aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem.

6. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop vybavený:

6.1 osvětlením podle Koehlera,

6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem a s nezávislým centrováním fázového prstence,

6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až 0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být 65 až 85%,

6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a musí být vybaven zaostřováním,

6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím při pracovním měření kruhové pole o průměru 100 mikrometrů +/- 2 mikrometry.

7. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní testovací destičky. Kontrola se provádí denně před zahájením práce.

8. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel:

8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je větší než 5 mikrometrů, průměr menší než 3 mikrometry, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1,

8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno; jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou,

8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile uvnitř exponované plochy filtru,

8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom měří na nerozdělené části,

8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek odpovídá definici počitatelného vlákna,

8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha,

8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch,

8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100 polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.

Příl.4

Požadavky na větrání pracovišť

1. Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být:

50 m

/h na osobu pro práci převážně vsedě,

70 m

/h na osobu pro práci převážně vstoje a v chůzi,

90 m

/h na osobu při těžké fyzické práci.

Tato minimální množství venkovního vzduchu musí být dále zvýšena při další zátěži větraného prostoru, např. teplem, pachy, kouřením. V místnostech, kde je povoleno kouření se zvyšuje množství přiváděného vzduchu o 10 m

/h na osobu. Celkové množství přiváděného vzduchu se určuje podle nejvyššího počtu osob současně užívajících prostor.

2. Pro pracovní prostory s přístupem veřejnosti (například obchody) se zvyšuje množství přiváděného vzduchu úměrně předpokládané zátěži 0,2 - 0,3 osoby/m

podlahové plochy.

3. Při venkovních teplotách vyšších než 26 st. C a nižších než 0 st. C může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše však na polovinu.

4. Proudění vzduchu na pracovištích musí být řešeno tak, aby bylo zabezpečeno dobré provětrání pracovišť.

5. Proudění vzduchu nesmí přispívat k šíření škodlivin v provozu. Pokud je na pracovišti požadováno nucené větrání, musí být přivádění vzduch filtrován a v zimě ohříván.

6. Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch přiváděný na pracoviště neobsahoval chemické látky nebo aerosoly v koncentraci vyšší než 5% jejich přípustného expozičního limitu. Při použití teplovzdušného větrání a klimatizace nesmí podíl venkovního vzduchu poklesnout pod 15% celkového množství přiváděného vzduchu. Přitom musí být dodrženy požadavky na minimální množství přiváděného venkovního vzduchu podle bodu 1.

Na  pracovištích  se  zvláštními  nároky  na  čistotu  ovzduší
    s malým  počtem   zaměstnanců  se  připouští   snížení  podílu
    venkovního vzduchu v přiváděném vzduchu takto:

      V/n     1000     1500     2000     2500     3000     4000
      p[%]      10        8      6.5      5.5        5        4

    kde značí
    V ... množství přiváděného vzduchu [m3/h]
    n ... počet osob v místnosti
    p ... podíl venkovního vzduchu [%].

7. Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu a signalizací jakékoliv poruchy řídícího systému.

8. Větrací zařízení musí být udržována v řádném technickém stavu. Proto musí být stanoveny podle druhu zařízení pevné intervaly prohlídek, o kterých musí být vedeny průběžné záznamy.

9. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu vzduchu.

10. V provozech, ve kterých může v důsledku poruchy dojít k náhlému vývinu škodlivin v míře, která může způsobit akutní poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Toto větrání má mít, pokud je to technicky možné, automatické spouštění v závislosti na koncentraci uniklých škodlivin. Jinak musí být zajištěna snadná dostupnost jeho spouštění, které musí být instalováno před vstupem na pracoviště. Větrání musí být podtlakové, tak aby při jeho chodu nemohly škodliviny pronikat do prostor s pracovištěm sousedících. Množství odpadního vzduchu musí být voleno tak, a výduch umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob ve venkovním prostoru a na okolních pracovištích.

11. Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacími nebo hermetizačními nástavci či zařízeními (například skříně, kapoty) zamezujícími šíření škodlivin do prostoru.

12. Vývody odpadního vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání škodlivin do prostorů pracovišť větracím zařízením.

13. Jakékoliv nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat ovzduší pracoviště a tím představovat nebezpečí pro zdraví pracovníků, musí být neprodleně odstraňovány.

Příl.5

Přípustné hodnoty fyziologických ukazatelů pracovní zátěže

Část A

Přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence

1. Hodnoty energetického výdeje (netto) mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1. 1)

2. Hodnoty energetického výdeje (netto) chlapců a dívek ve věku 15 až 18 let při fyzické práci vykonávané převážně velkými svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulkách č. 2 a č. 3. 1)

3. Měření energetického výdeje a srdeční frekvence se provádí podle normových metod.

Tabulka č. 1

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický výdej1)                              Jednotky            Muži                Ženy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový průměrný2)                                 MJ                6,8                  4,5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový přípustný3)                                MJ                 8                   5,4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4)                                            MJ               1600                 1060
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový přípustný5)                           kJ.min-1             34,5                 23,7
                                                   w                 575                  395
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 2

Chlapci
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický                 Jednotky                        Věková skupina
výdej1)                                     -------------------------------------------------------
                                              15 až 16           16 až 17          17 až 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový                       MJ                5,9                6,9               7,9
průměrný2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový                       MJ                6,2                7,3               8,5
přípustný3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4)                       MJ               1390               1620              1860
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový                   kJ.min-1            26,4                 30              32,4
přípustný5)                   w                 440                500               540
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 3


Dívky
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický                Jednotky                         Věková skupina
výdej1)                                     -------------------------------------------------------
                                              15 až 16           16 až 17          17 až 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový                       MJ                3,7                3,8               4,8
průměrný2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový                       MJ                4,4                4,6               5,0
přípustný3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4)                       MJ                870                890              1130
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový                   kJ.min-1            20,9               22,2              22,5
přípustný5)                   w                 350                370               375
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky k tabulkám č. 1 - 3

1) Při práci svalstva horních končetin vstoje se všechny hodnoty uvedené v tabulkách č. 1 až č. 3 sníží o 20 %, při práci obou horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny vstoje se hodnoty sníží o 50%, při práci jednou horní končetinou vsedě se sníží o 75%. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako práce celým tělem.

2) Vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být překročena v průběhu pracovní doby při rovnoměrném rozdělení pracovní doby.

3) Určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne, měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej za daný interval nesmí překročit energetický výdej směnový průměrný.

4) Určuje nejvyšší přípustný energetický výdej vynaložený na práci v průběhu roku a odpovídá množství energie vynaložené za 235 pracovních dnů při průměrném směnovém energetickém výdeji.

5) Určuje energetický výdej, který nesmí být v průběhu směny překročen ani při krátkodobých operacích. Hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných, fyzicky velmi zdatných skupin zaměstnanců (například důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky.

4. Směnové průměrné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci mužů a žen, vykonávané převážně velkými svalovými skupinami, nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 4. V průběhu pracovního procesu nesmí srdeční frekvence překročit ani opakovaně krátkodobě hodnotu 150.min

-1

. Tato hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných skupin zaměstnanců (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním lékařským prohlídkám a splňují zdravotní požadavky pro tuto práci.

Pro mladistvé nejsou limitní hodnoty srdeční frekvence stanoveny vzhledem ke specifickým změnám probíhajícím v organismu v tomto údobí života.

Tabulka č. 4

Směnově průměrné hodnoty srdeční frekvence
------------------------------------------------------------------
A Průměrná                                    102
------------------------------------------------------------------
B Nejvyšší přípustná                          110
------------------------------------------------------------------
C Zvýšení nad výchozí hodnotu                  28
------------------------------------------------------------------

Poznámky k tabulce č. 4

A - hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob, pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence.

B - hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota C, tj. zvýšení pracovní srdeční frekvence nad výchozí (klidovou) hodnotu.

C - nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě únosná.

Část B

Přípustné hodnoty lokální zátěže svalů vyjádřené v % maximální svalové síly (F

max

)

1. Celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil nesmí překročit hodnoty vyjádřené procentem maximální svalové síly (%F

max

) exponované svalové skupiny uvedené v tabulce č. 5.

2. Četnosti pohybů, při nichž jsou zatěžovány malé svalové skupiny předloktí a ruky nesmí za osmihodinovou směnu překročit při uvedených vynakládaných svalových silách hodnoty počtů pohybů za osmihodinovou směnu uvedené v tabulce č. 6.

3. Četnost pohybů drobných svalů prstů a ruky nesmí překročit při vynakládaných svalových silách 3% F

max

. hodnotu 110, u 6% F

max

hodnoty 90 za minutu.

4. Pracovní úkony s použitou silou nad 70% F

max

u práce převážně dynamické, jako pravidelná součást hlavní pracovní operace, jsou nepřípustné. Pracovní úkony s použitou silou 55-70 % F

max

, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.

Pracovní úkony u práce převážně statické, s použitou silou vyšší než 45 % F

max

jako pravidelná součást hlavní pracovní operace, jsou nepřípustné.


  Tabulka č. 5
------------------------------------------------------------------
         Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při
                        práci s převahou:
------------------------------------------------------------------
Převážně dynamické složky            Převážně statické složky
------------------------------------------------------------------
  Celosměnově průměrné                Celosměnově průměrné
------------------------------------------------------------------
         30                                    10
------------------------------------------------------------------

Poznámky k tabulce č. 5 F

max

(maximální svalová síla) je síla, kterou je schopna vyšetřovaná osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní poloze. Vyjadřuje se ve fyzikálních jednotkách (N). Měří se individuálně nebo se odhaduje z tabelárních hodnot. % F

max

(procento maximální svalové síly) udává poměr vynaložené svalové síly k F

max

, přičemž F

max

odpovídá 100 %. Celosměnově průměrná F

max

je časově vážený průměr svalových sil vynakládaných zatěžovanou svalovou skupinou.


Tabulka č. 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
  % Fmax                Počet pohybů za              Počet pohybů za             Počet pohybů za
                        směnu - 480 min             minutu při trvání           minutu při trvání
                                                       stahu < 2s                  stahu </= 3s
---------------------------------------------------------------------------------------------------
     7                    27 600                          37                           24
---------------------------------------------------------------------------------------------------
     8                    24 300                          36                           23
---------------------------------------------------------------------------------------------------
     9                    21 800                          34                           22
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    10                    19 800                          33                           21
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    11                    18 100                          32                           20
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    12                    16 700                          30                           19
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    13                    15 500                          29                           19
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    14                    14 000                          28                           18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    15                    13 500                          27                           17
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    16                    12 700                          26                           16
---------------------------------------------------------------------------------------------------
            17                    12 000                          25                           15
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    18                    11 400                          24                           15
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    19                    10 900                          23                           14
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    20                    10 400                          22                           14
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    21                    10 000                          21                           13
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    22                     9 600                          21                           12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    23                     9 300                          20                           12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    24                     9 000                          19                           12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    25                     8 700                          18                           11
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    26                     8 400                          18                           11
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    27                     8 100                          17                           10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    28                     7 800                          17                           10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    29                     7 500                          16                           10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    30                     7 200                          15                            9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    31                     6 900                          15                            9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    32                     6 600                          14                            9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    33                     6 300                          14                            9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    34                     6 000                          13                            8
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    35                     5 800                          12                            7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    36                     5 600                          12                            7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    37                     5 400                          11                            7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    38                     5 200                          11                            6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    39                     5 000                          10                            6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    40                     4 800                          10                            6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    41                     4 600                          10                            5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    42                     4 400                           9                            6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    43                     4 200                           9                            5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    44                     4 000                           9                            5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    45                     3 800                           8                            5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    46                     3 600                           8                            5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    47                     3 400                           7                            5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    48                     3 200                           7                            4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    49                     3 000                           7                            4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    50                     2 700                           7                            4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    51                     2 400                           7                            4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    52                     2 100                           7                            3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
    53                     1 800                           7                            3
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Část C

Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen

1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Manipulaci s břemenem vstoje nebo vsedě je možno vykonávat při dodržení počtů zdvihů a kumulativních hmotností uvedených v tabulce a předpokladu, že bude ve stanovené pracovní době rozložena rovnoměrně.

2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.¹⁴⁾

3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.

Tabulka č. 1

Nejvyšší  přípustné  hmotnostní  limity  pro  zvedání  a přenášení
břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje¹⁾

+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|Hmotnost ručně  | Délka vertikální    | Maximální počet|Maximální celková hmotnost|
|zvedaných a     | dráhy břemene       | zdvihů za 1    |(kg) břemen zvedaných a   |
|přenášených     |                     | minutu         |přenášených za 1 směnu    |
|břemen nesmí být|                     |                |                          |
|větší než (kg)  |                     |                |                          |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|15              |podlaha - zápěstí²⁾  | 5              |6500                      |
|                |zápěstí - rameno²⁾   | 6              |                          |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|10              |podlaha - zápěstí²⁾  | 7              |                          |
|                |zápěstí - rameno²⁾   | 8              |5500                      |
|                |podlaha - rameno²⁾  | 6              |                          |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|5               |podlaha - zápěstí    | 9              |                          |
|                |podlaha - rameno     | 8              |                          |
|                |podlaha - nad rameno | 5              |4000                      |
|                |zápěstí - rameno     |10              |                          |
|                |zápěstí - nad rameno | 8              |                          |
|                |rameno - nad rameno  | 6              |                          |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+

Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.


Tabulka č. 2

Největší  přípustná  vzdálenost  pro  přenášení  břemen ženami při
dobrých úchopových možnostech

+----------------------------------------------+-----+----+----+
|Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)        | 15  | 10 | 5  |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
|Maximální vzdálenost přenášení (m)            | 10  | 15 |20  |
+----------------------------------------------+-----+----+----+

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

Část D

Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže horních končetin

1. Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení lokální svalové zátěže

Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:

- popis práce se sledováním časových faktorů práce,

- režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo roku (zvláště u sezónních prací),

- rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby relaxace,

- podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži,

- plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,

- zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.

2. Popis časových faktorů práce (časový snímek)

Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny, rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.

a) Obecné zásady

- před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další faktory), které budou sledovány,

- zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,

- měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce zaměstnanců,

- časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.

b) Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se provádí metodou nepřerušovaného pozorování:

- průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony, operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),

- do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance (měřené znaky tak, jak po sobě následují),

- zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba trvání jednotlivých úkonů.

3. Popis pracovního místa

Zaměřuje se zejména na

- manipulační rovinu a pohybový prostor,

- ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,

- pracovní nástroje a nářadí,

- manipulovaný materiál.

4. Popis pracovních poloh

Popis zahrnuje zejména

a) Polohu těla

- základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní činnosti,

- zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče, ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60 st., v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),

- vnucené polohy.

Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.

b) Polohu končetin

- postavení horních končetin a rukou,

- postavení dolních končetin.

5. Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů

Úhel alfa: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitální rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0 st., při vzpažování nabývá kladných hodnot až do +90 st., resp. +80 st., při klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných až do -90 st.

Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například -100 st. Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).

Úhel beta: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0 st. (addukce paže). Rozvírá se do +90 st. při abdukci paže.

Úhel gama: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí, tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca +30 st. do +180 st. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako poměrnou část z maxima dosahu.

Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce. Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu nebo části stroje.

6. Popis pracovních pohybů

Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači, a podobně).

7. Postup při hodnocení četnosti pohybů:

- přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou jednotku,

- při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.

A) Měření pracovní zátěže

1. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče, dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního časového záznamu. Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní činnosti nebo pro činnosti neustále se opakující.

2. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem - metoda pro přesnější měření svalových sil.

Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (% F

max

3. Metoda tzv. pracovní integrované elektromyografie - nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.

4. Souhrnné hodnocení lokální svalové zátěže:

Posuzují se:

- statické a dynamické prvky svalové práce u sledované činnosti,

- vynakládané svalové síly a četnosti pohybů,

- intenzita a plynulost práce,

- kvantifikace celkové manipulované hmotnosti za časovou jednotku,

- individuální pracovní stereotypy.

Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti.

Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus.

Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.

5. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle:

- velikosti svalové síly,

- doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace,

- pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru,

- střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,

- střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event. v jednotlivých měsících během roku,

- četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, směny.

B) Závěrečné hodnocení lokální svalové zátěže

Posuzuje se, zda:

- v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly),

- hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,

- četnost pohybů za minutu a za směnu v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.

Část E

Postup při úpravách PEL v pracovním ovzduší

1. Postup upravuje základní zásady při stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech nebo delší pracovní době než osm hodin. Tyto úpravy se provádějí pro konkrétní práci.

2. Při stanovení PEL se stanoví:

a) za jakých podmínek a na jakou dobu se upravené PEL stanoví,

b) způsob sledování a vyhodnocování dodržení upravených hodnot PEL,

c) způsob sledování a vyhodnocování zdravotního stavu zaměstnanců.

Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech

1. Před úpravou PEL při těžké fyzické práci se posoudí:

a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min,

b) zda jde o práci trvalou nebo přerušovanou,

c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat,

d) zda se současně prodlouží práce na dobu delší než 8 hodin,

e) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek.

2. Pro stanovení úprav PEL platí, že

a) 20 litrům minutové ventilace a 100% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,

b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50% hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.

Stanovení PEL při delší pracovní době než osm hodin

1. Před úpravou PEL pro delší pracovní dobu než 8 hodin, se posoudí zejména:

a) o kolik hodin je pracovní směna prodloužena,

b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,

c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně,

d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci,

e) další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.

2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:

                                 8.PEL
                        PELt = ----------
                                   t

    kde PELt  - je nová hodnota  PEL pro pracovní dobu  trvající t
                hodin
         t    - je pracovní doba v hodinách.

Příl.6

Část A

Prostorové požadavky na pracoviště

1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m

mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.

Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce, musí být

a) při ploše do 20 m

nejméně 2,50 m,

b) při ploše do 50 m

nejméně 2,60 m,

c) při ploše od 51 do 100 m

nejméně 2,70 m,

d) při ploše od 101 do 2000 m

nejméně 3,00 m,

e) při ploše více než 2000 m

nejméně 3,25 m.

3. Světlá výška místností se šikmými stropy při ploše do 20 m

, na kterých se vykonává trvalá práce, musí být minimálně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Místnosti s plochami uvedenými v písmenech b) až e) musí mít minimálně nad polovinou podlahové plochy světlé výšky zde uvedené.

4. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m.

5. Výšky uvedené v bodu 2 písm. d) a e) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m.

6. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:

12 m

vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

15 m

vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

18 m

vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.

7. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.

Část B

Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení

1. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m

(mimo zařízení a spojovací cesty).

2. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m

musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně.

3. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:

20 m

vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

25 m

vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

30 m

vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením. Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení.

Část C

Některé požadavky na pracovní místo

1. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 - 1180 mm, u žen 930 - 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 - 310 mm a u žen 210 - 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 +/- 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby.

2. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 - 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 - 200 mm.

3. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.

4. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.

Obr. 1

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

Obr. 2

Dosahy horních končetin ve svislé rovině pro práci vsedě

Vysvětlivky k obr. č. 2

Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou.

Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy - mírné předklánění, pohyb do stran.

Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.

Obr. 3

Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje

5. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny

a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou opěrou.

b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek.

c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.

d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.

e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.

f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran.

g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm]

Nejmenší výška nad podlahou                                         600
Nejmenší celková šířka                                              500
Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)                500
Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)               700
Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu 200

h) Pohybový prostor pro nožní ovládače:

- maximálně 400 mm od roviny  h (svislá rovina proložená místem
  nejvíce vystupující hrany pracovní  roviny, kolmá k vodorovné
  rovině - podlaze),
- minimálně 200 mm od roviny h vpřed,
- maximálně 250 mm nad základnou,
- maximálně  350  mm  do  stran  od  svislé roviny procházející
  středem sedadla, kolmé k rovině h.

Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.

i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách.

j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat.

    
    
 Přípustné síly pro ovladače
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Typ ovladače      |Tvar, polohy a frekvence       |Způsob ovládání,                         |
|                  |ovládání                       |minimální a maximální                    |
|                  |                               |síly (N)                                 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Tlačítko          |Kruhové, čtvercové,            |Jedním prstem              min. 2,5      |
|                  |obdélníkové, hřibové           |                           max. 8        |
|                  |                               |dlaní                      min. 2,5      |
|                  |                               |                           max. 50       |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Přepínač páčkový  |Válcový, kuželový, hranolový   |                                         |
|                  |dvoupolohový: min. 30st. na    |                                         |
|                  |strany od svislé osy,          |                                         |
|                  |třípolohový: min. 30st. na     |                                         |
|                  |strany od svislé osy a kolmo   |Prsty                      min. 2,5      |
|                  |k základně                     |                           max. 10       |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------|
|Přepínač otočný   |Kruhová základna, úchopová část|Prsty                      min. 2,5      |
|                  |kuželová, obdélníková          |                           max. 15       |
|                  |při zrakové kontrole: max.     |                                         |
|                  |počet poloh - 24, min. úhel    |                                         |
|                  |mezi polohami - 15st.          |                                         |
|                  |při hmatové kontrole: max.     |                                         |
|                  |počet poloh - 8, min. úhel mezi|                                         |
|                  |polohami - 45st.               |                                         |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Točítko           |Válcový, kuželový průměr do 2,5|Prsty                      min. 2,5      |
|                  |cm                             |                           max. 4        |
|                  |průměr větší než 2,5 cm        |                           min. 2,5      |
|                  |                               |                          max. 15        |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Kolo ruční        |Vnější průměr věnce se volí    |Jednou rukou               min. 10       |
|                  |podle rychlosti otáčení, při   |                           max. 100      |
|                  |větší rychlosti menší průměr   |oběma rukama               min. 10       |
|                  |                               |                           max. 200      |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Volant            |a) technická zařízení pracovně |Oběma rukama               max. 115      |
|                  |nepojíždějící                  |                                         |
|                  |b) technická zařízení pracovně |jednou nebo oběma         rukama   max. 80       |
|                  |pojíždějící                    |oběma rukama               max. 350      |
|                  |c) všechna technická zařízení  |                                         |
|                  |při selhání posilovače řízení  |                                         |
|                  |(při nouzovém řízení)          |                                         |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Volant            |Zemědělská a lesnická zařízení |                                         |
|                  |a) tech. zařízení pracovně     |                                         |
|                  |nepojíždějící                  |Oběma rukama               max. 120      |
|                  |b) tech. zařízení pracovně     |                                         |
|                  |pojíždějící                    |jednou nebo oběma rukama   max. 120      |
|                  |c) všechna zařízení při selhání|oběma rukama               max. 490      |
|                  |posilovače řízení (při nouzovém|                                         |
|                  |řízení)                        |                                         |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Páka ruční        |Rukojeť: válcová, kuželová,    |Horní končetinou                         |
|                  |kulová                         |pohyb páky:                              |
|                  |trvale:                        |vpřed a vzad               min. 10       |
|                  |                               |                           max. 60       |
|                  |                               |do stran                   min. 10       |
|                  |                               |                           max. 40       |
|                  |často:                         |vpřed a vzad               min. 10       |
|                  |                               |                           max. 120      |
|                  |                               |do stran                   min. 10       |
|                  |                               |                           max. 80       |
|                  |zřídka:                        |nahoru a dolů:             min. 10       |
|                  |                               |                           max. 300      |
|                  |                               |(nouzová a parkovací                     |
|                  |                               |brzda) u zemědělských a                  |
|                  |                               |lesnických strojů:         max. 250      |
|                  |                               |nouzová a parkovací brzda                |
|                  |                               |                           max. 295      |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Páka nožní (pedál)|Obdélníkový, kruhový, čtvercový|Pohybem celé nohy                        |
|                  |trvale:                        |                           min. 10       |
|                  |                               |                           max. 90       |
|                  |často:                         |pedál provozní nouzové     min. 40       |
|                  |                               |brzdy                      max. 400      |
|                  |                               |                                         |
|                  |                               |pedál ovládaný pohybem     min. 20       |
|                  |                               |nohy v kotníku             max. 60       |
|                  |                               |                                         |
|                  |                               |zemědělské a lesnické                    |
|                  |                               |stroje:                                  |
|                  |pedál spojky:                  |                           max. 245      |
|                  |pedál akcelerátoru:            |                           max. 60       |
|                  |pedál provozní a nouzové brzdy:|                           max. 580      |
|                  |ostatní pedály:                |                           max. 150      |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+

Trvale používané ovladače - takové,  které jsou používány více než
40x za pracovní dobu.
Často používané  ovladače - takové,  které jsou používány  20 - až
40x za pracovní dobu.
Zřídka používané ovladače - takové,  které jsou používané méně než
20x za pracovní dobu.

Rozměry ruky
+-------------------+----------------------+----------------------+
|                   |        Muži          |           Ženy       |
|                   +----------+-----------+------------+---------+
|                   | Průměr   |   95 %    |    Průměr  |    95 % |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Délka ruky dlaňová | 18,8     |   20,3    |    17,2    |    18,6 |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Délka dlaně        | 10,7     |   11,7    |    9,8     |    10,7 |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Délka III. prstu   | 8,1      |   9       |    7,4     |    8,2  |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Šířka ruky         | 8,8      |   9,7     |    8       |    8,8  |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+

Část D

Pracovní polohy a jejich hodnocení

Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.

Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce.

Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.

Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:

1. KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů

2. KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy přijatelné.

Přijatelná pracovní poloha:

Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje.

Podmíněně přijatelná pracovní poloha:

Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.

Nepřijatelná pracovní poloha:

Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.

Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny.

Hodnocení poloh:

- Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4st.

- Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.

- Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definováno jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.

    
TRUP








+-----------------------------------------------------------------+
|KROK 1:                                                          |
|                                                                 |
|                               NEPŘIJATELNÁ POLOHA               |
+------------------------------+----------------------------------+
|Statická poloha trupu         |Předklon trupu větší než 60st.    |
|                              |Záklon bez opory celého těla.     |
|                              |Výrazný  úklon či  pootočení trupu|
|                              |větší než 20st.                   |
+------------------------------+----------------------------------+

|Dynamická poloha trupu        |Předklon trupu větší než 60st. při|
|                              |frekvenci pohybů větší nebo       |
|                              |rovné 2/min.                      |
|                              |Výrazný úklon trupu či pootočení                                 |
|                              |větší než 20st. při frekvenci     |
|                              |pohybů větší nebo rovné 2/min.    |
|                              |Záklon trupu při frekvenci        |
|                              |větší nebo rovné než 2/min.       |

+------------------------------+----------------------------------+
|                               PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA       |
+------------------------------+----------------------------------+
|Statická poloha               |Předklon  trupu 40st.  - 60st. bez|
|                              |opory trupu (KROK 2 A).           |
|                              |Záklon  trupu s  oporou těla (KROK|
|                              |2 B).                             |
|                              |Výrazný  úklon   či  rotace  větší|
|                              |10st. a menší než 20st.           |
+------------------------------+----------------------------------+
|Dynamická poloha              |Předklon trupu větší než 60st. při|
|                              |frekvenci pohybů menší než        |
|                              |2/min (KROK 2 C).                 |
|                              |Výrazný úklon trupu do stran větší|
|                              |než 20st. při frekvenci           |
|                              |pohybů  menší než  2/min. (KROK  2|
|                              |A).                               |
|                              |Záklon trupu  při frekvenci pohybů|
|                              |menší než 2/min (KROK 2 C).       |
+------------------------------+----------------------------------+
+------------------------------+----------------------------------+
|KROK 2:                       |A         Přijatelná, jestliže doba držení|
|                              |  v této poloze je nižší než      |
|                              |  maximálně přijatelný  čas držení|
|                              |  (v minutách).                   |
|                              |B Přijatelná,  jestliže  je  opora|
|                              |  trupu (zádová opěra).           |
|                              |C Nepřijatelná, jestliže  stroj je|
|                              |  používán po dobu delší než      |
|                              |  polovinu pracovní směny.        |
+------------------------------+----------------------------------+

HLAVA - KRK







+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1:                                                           |
+------------------------------------------------------------------+
|                               NEPŘIJATELNÁ POLOHA                |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha              | Předklon hlavy větší  než 25st. bez|
|                             | podpory trupu.                     |
|                             | Záklon   hlavy  bez   podpory  celé|
|                             | hlavy.                             |
|                             | Úklon  a  rotace  hlavy  větší  než|
|                             | 15st.                              |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha             | Úklon  a  rotace  hlavy  větší  než|
|                             | 15st. s frekvencí pohybů větší     |
|                             | nebo rovné 2/min.                  |
|                             | Předklon hlavy větší  než 25st. při|
|                             | frekvenci pohybů větší nebo        |
|                             | rovné 2/min.                       |
+-----------------------------+------------------------------------+
|                               PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA        |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha              | Předklon    hlavy   25    -   40st.|
|                             | s podporou celého trupu (KROK 2 A).|
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha             | Předklon  hlavy  25   -  40st.  při|
|                             | frekvenci pohybů  menší než  2/min |
|                             | (KROK 2 B).                        |
|                             | Záklon hlavy do 15st. při frekvenci|
|                             | pohybů menší než 2/min.            |
|                             | (KROK 2 B).                        |
|                             | Úklony  a  rotace  hlavy  do  15st.|
|                             | s frekvencí menší než 2/min.       |
|                             | (KROK 2 B).                        |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2:                      | A Musí   být    dodržen   maximálně|
|                             |   přijatelný čas držení.           |
|                             | B Nepřijatelná,     je-li     stroj|
|                             |   používán po dobu delší než       |
|                             |   polovinu pracovní směny.         |
+-----------------------------+------------------------------------+

HORNÍ KONČETINY (PAŽE)








+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1:                                                           |
+-----------------------------+------------------------------------+
|                             | NEPŘIJATELNÁ POLOHA                |
+-----------------------------+------------------------------------+

|Statická poloha              | Nevhodná   poloha   paže   (zpětné |
|                             | ohnutí paže, krajní zevní rotace   |
|                             | paže, zvednuté rameno).            |
|                             | Vzpažení paže větší než 60st.,     |
|                             | není-li paže podepřena.            |

+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická  poloha            | Vzpažení paže větší  než 60st. při |
|                             | frekvenci pohybu větší nebo        |
|                             | rovné 2/min.                       |
|                             | Zapažení   při   frekvenci  pohybu |
|                             | větší nebo rovné 2/min.            |
+-----------------------------+------------------------------------+
|                               PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA        |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha              | Vzpažení   paže  40st.   -  60st., |
|                             | jestliže paže není podepřena (KROK |
|                             | 2 A).                              |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha             | Vzpažení  paže 40st.  - 60st.  při |
|                             | frekvenci pohybů větší nebo rovné  |
|                             | 2/min (KROK 2 C, B).               |
|                             | Zapažení   při   frekvenci  pohybů |
|                             | menší než 2/min. (KROK 2 B).       |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2:                      | A Musí   být   dodržen   maximálně |
|                             |   přijatelný čas držení.           |

|                             | B Nepřijatelná,     je-li    stroj |
|                             |   používán po dobu delší než       |
|                             |   polovinu pracovní směny          |

+-----------------------------+------------------------------------+
DOLNÍ KONČETINY








+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1:                                                           |
+------------------------------------------------------------------+
|                               NEPŘIJATELNÉ POLOHY                |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy              | Extrémní  flexe  kolena,  extrémní |
|                             | dorzální/plantární flexe v         |
|                             | kotníku.                           |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy             | Polohy kloubů v  rozsahu, který se |
|                             | blíží maximálním rozpětím s        |
|                             | frekvencí pohybů  větší nebo rovné |
|                             | 2/min.                             |
+-----------------------------+------------------------------------+
|                               PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY        |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy             | Polohy kloubů v  rozsahu, který se |
|                             | blíží maximálnímu rozpětí s        |
|                             | frekvencí  pohybů větší  než 2/min |
|                             | (KROK 2 B).                        |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2:                      | B Nepřijatelné,     je-li    stroj |
|                             |   používán po dobu delší než       |
|                             |   polovinu pracovní směny.         |
+-----------------------------+------------------------------------+

 OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA

+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1:                                                           |
+------------------------------------------------------------------+
|                               NEPŘIJATELNÉ POLOHY                |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy              | Extrémní   flexe    nebo   extenze |
|                             | v lokti, extrémní supinace a       |
|                             | pronace  zápěstí,  extrémní  flexe |
|                             | a extenze zápěstí.                 |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy             | Polohy kloubů v  rozsahu, který se |
|                             | blíží maximálním rozpětím s        |
|                             | frekvencí pohybů  větší nebo rovné |
|                             | 2/min.                             |
+-----------------------------+------------------------------------+
|                               PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY        |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy              | Práce  vleže,  v  kleče,  v  dřepu |
|                             | (KROK 2 B).                        |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy             | Polohy kloubů v  rozsahu, který se |
|                             | blíží maximálnímu rozpětí s        |
|                             | frekvencí pohybů  menší než 2/min. |
|                             | (KROK 2 B).                        |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2:                              | B Nepřijatelné,     je-li    stroj |
|                             |   používán po dobu delší než       |
|                             |   polovinu pracovní směny.         |
+-----------------------------+------------------------------------+

Příl.7

Část A

Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou

1. Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady jako je kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či z jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m

2. Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí). Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné, kontrastní proti pozadí.

3. Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení musí být matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum.

4. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému kdo ji vyžaduje.

5. Pracoviště musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby zaměstnancům umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy a střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.

6. Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách.

7. Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a odrazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla.

8. Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí však překračovat hodnoty stanovené pro daný typ práce zvláštním právním předpisem.³⁾

9. Na pracovišti musí být zajištěny mikroklimatické podmínky, jejichž parametry odpovídají přípustným hodnotám stanoveným v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro daný typ práce.

10. Při navrhování, výběru nákupu a úpravě softwaru a při tvorbě úkolů s použitím zařízení s obrazovkou musí zaměstnavatel vzít v úvahu tyto zásady:

a) software musí být vhodný pro daný úkol,

b) software musí být snadno použivatelný a v případě potřeby přizpůsobitelný úrovni pracovníkových znalostí nebo zkušeností; bez vědomí zaměstnanců se nemá používat žádné kontrolní zařízení ke kvantitativní nebo kvalitativní kontrole zaměstnanců,

c) systémy musí poskytovat pracovníkům zpětnou vazbu o jejich činnosti,

d) systémy musí zobrazovat informace v podobě a rychlosti, jež jsou přizpůsobeny operátorům,

e) musí být uplatňovány zásady ergonomie softwaru, zvláště při zpracování dat.

Část B

Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže

Psychická zátěž

a) Vnucené pracovní tempo

Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.

Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat. Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo.

b) Monotonie

Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti.

Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:

monotonie pohybová - tj.  opakující se  manuální činnosti stejného
                     typu   a   skládající   se   z   jednoduchých
                     pohybových úkonů;

monotonie úkolová  - tj. opakující  se pracovní činnosti  s nízkým
                     počtem  a  s  malou  proměnlivostí typů úkonů
                     (např.   obsluha  jednoduchých   strojů,  tj.
                     vkládání a odebírání  obrobků), situace chudá
                     na počet nebo variabilitu podnětů.

Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů.

V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

Hodnocení monotonie

Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria:

- časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);

- počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.

Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech.

Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.

Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech.

Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.

c) Časový tlak

Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy.

Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:

- přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce);

- složitostí řízeného objektu;

- neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah;

- soustředěným monitorováním více než čtyři hodiny za pracovní dobu;

- přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;

- mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně.

d) Sociální interakce a interpersonální aktivity

Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.

Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.

Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50 % směny denně.

e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob

Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost vykonávané pracovní činnosti, náročnost práce vyplývající z možného obecného ohrožení zdraví výkonem dané pracovní činnosti, tedy práce spojené s odpovědností a vědomím nebezpečí ohrožení vlastního zdraví a života nebo zdraví a života dalších osob.

Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.

f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu

Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu.

Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž

V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.

Například:

1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.

2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby.

3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací.

4) Nároky na ostatní smyslové orgány.

Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).

Zraková zátěž

a) Velikost kritického detailu

Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován.

V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností.

Tabulka č. 1

 Rozměry kritického detailu d
 (rozměry uvedeny v mm)
+-------+--------------------------------------+
|Poměr  |         Pozorovací vzdálenost D      |
+-------+----------+------------+--------------+
|D/d    | 350      |    500     |  1 000       |
+-------+----------+------------+--------------+
|1 670  |   0,21   |      0,30  |      0,60    |
+-------+----------+------------+--------------+
|1 000  |   0,35   |      0,50  |      1,00    |
+-------+----------+------------+--------------+

Poznámka:

V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém je detail vnímán, a obloukové minuty. Poměr D/d = 1670 je roven hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d = 1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20 - 22 obloukových minut.

b) Náročnost na diskriminaci detailů

V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů).

Tabulka č. 2

Kontrast jasu  (K) ve vztahu k  rozlišitelnosti předmětů od pozadí
se posuzuje podle hodnot:

+-------------+-----------------+-----------------------------+
|Velký        | K >= 0,8        | velmi dobrá rozlišitelnost  |
+-------------+-----------------+-----------------------------+
|Střední      | 0,5 =< K < 0,8  | dobrá rozlišitelnost        |
+-------------+-----------------+-----------------------------+
|Malý         | K < 0,5         | špatná rozlišitelnost       |
+-------------+-----------------+-----------------------------+

Kontrast se stanoví podle vzorce:

      /La
 - Lb/
K =   ---------
      Lb

K = kontrast
La
 = jas kritického detailu cd/m2
Lb
 = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2

c) Nároky na adaptaci zraku

Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění.

Rozlišují se tři stupně oslnění:

- rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu;

- omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti;

- oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.

Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100.

Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.

d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly

Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí.

K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.

e) Práce za zvláštních světelných podmínek

Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.

Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.

f) Používání zvětšovacích přístrojů.

Příl.8

Hodnocení expozice olovu a jeho iontovým sloučeninám a příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu

1. Všechna měření koncentrace olova ve vzduchu musí být provedena v souladu s požadavky uvedenými v části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

Způsob odběru vzorků ovzduší musí zajistit, že bude možno zhodnotit expozici jednotlivého zaměstnance nebo skupiny zaměstnanců za nejnepříznivějších podmínek, přičemž se bere v úvahu charakter prováděné práce, pracovní podmínky a délka pracovní expozice.

2. Ke stanovení koncentrace olova v krvi (plumbemie) musí být použita metoda atomové absorpční spektrometrie nebo jiná metoda srovnatelná z hlediska přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků.

3. Práce uvedené v příkladovém seznamu je nutno vyhodnotit po stránce expozice olovu a jeho iontovým sloučeninám vždy, když nelze na základě dlouhodobých zkušeností nebo opakovaných hodnocení určit, že tato práce na konkrétním pracovišti odpovídá kategorii první.¹⁵⁾

Příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu

1. Manipulace s koncentráty olova.

2. Tavení a zušlechťování olova a zinku (primární a sekundární).

3 Výroba postřiku arsenátu olova a manipulace s ním.

4. Výroba oxidu olovnatého.

5. Výroba dalších sloučenin olova (včetně té části výroby sloučenin alkyl olova, kde tato výroba zahrnuje vystavení zaměstnance metalickému olovu a jeho iontovým sloučeninám).

6. Výroba barev, smaltů, nátěrových hmot a tmelů obsahujících olovo.

7. Výroba baterií a jejich regenerace (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo).

8. Řemeslnické a umělecké práce v cínu a olovu.

9. Výroba olověné pájky.

10. Výroba olověné munice.

11. Výroba předmětů z olova nebo z olověných slitin.

12. Používání nátěrových hmot, smaltů, tmelů a barev obsahujících olovo.

13. Výroba keramiky a hrnčířského zboží (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo).

14. Výroba a práce s křišťálovým sklem.

15. Průmysl umělých hmot používající olověných přísad.

16. Časté používání olověné pájky v uzavřeném prostoru.

17. Tiskařské práce zahrnující používání olova.

18. Odstraňování staveb nebo jejich částí zejména pokud jde o strhávání, pálení a řezání plamenem materiálů, potažených nátěrovou hmotou obsahující olovo a rozbíjení zařízení (například pecí na olovo) v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo.

19. Používání olověné munice v uzavřeném prostoru.

20. Výroba a opravy automobilů (v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo).

21. Výroba poolověné oceli.

22. Temperování oceli olovem.

23. Natírání olovem.

24. Regenerace olova a kovových zbytků obsahujících olovo.

Příl.9

Seznam karcinogenů

Skupina 1

------------------------------------------------------------------------------------
Název                              Číslo CAS         Indexové číslo    ES číslo
------------------------------------------------------------------------------------
4-Aminobifenyl                     92-67-1           612-072-00-6      202-177-1
------------------------------------------------------------------------------------
Azbest                             12001-28-4        650-013-00-6
                                   12001-29-5
                                   12172-73-5
                                   77536-66-4
                                   77536-68-6
                                   77536-67-5
                                   132207-33-1
                                   132207-32-0
------------------------------------------------------------------------------------
Benzen*                            71-43-2           601-020-00-8      200-753-7
------------------------------------------------------------------------------------
Benzidin                           92-87-5           612-042-00-2      202-199-1
------------------------------------------------------------------------------------
Bifenyl-4-ylamin                   viz 4-Aminobifenyl
------------------------------------------------------------------------------------
Bifenyl-4,4'-ylendiamin            viz Benzidin
------------------------------------------------------------------------------------
Bis(chlormethyl)ether              542-88-1          603-046-00-5      208-832-8
------------------------------------------------------------------------------------
Butan(1) a isobutan(2)             601-004-01-8      203-448-7(1)      106-97-8(1)
obsahující > = 0,1 % butadienu                       200-857-2(2)      75-28-5(2)
(203-450-8)
------------------------------------------------------------------------------------
Buta-1,3-dien butadien             601-013-00-X      203-450-8         106-99-0
------------------------------------------------------------------------------------
Erionit                            12510-42-8        650-012-00-0
------------------------------------------------------------------------------------
Hydrogenarseničnan olovnatý        7784-40-9         082-011-00-0      232-064-2
------------------------------------------------------------------------------------
Chlorethylen                       75-01-4           602-023-00-7      200-831-0
------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethylmethylether             107-30-2          603-075-00-3      203-480-1
------------------------------------------------------------------------------------
Chroman zinečnatý                                    024-007-00-3
a zinečnatodraselný
------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina arseničná a její soli                       033-005-00-1
------------------------------------------------------------------------------------
2-Naftylamin;                      91-59-8           612-022-00-3      202-080-4
------------------------------------------------------------------------------------
beta-Naftylamin                    viz 2-Naftylamin
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid arseničný                     1303-28-2         033-004-00-6      215-116-9
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid arsenitý                      1327-53-3         033-003-00-0      215-481-4
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid chromový                      1333-82-0         024-001-00-0      215-607-8
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid nikelnatý                     1313-99-1         028-003-00-2      215-215-7
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid nikličitý                     12035-36-8        028-004-00-8      234-823-3
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid niklitý                       1314-06-3         028-005-00-3      215-217-8
------------------------------------------------------------------------------------
Sulfid nikelnatý                   16812-54-7        028-006-00-9      240-841-2
------------------------------------------------------------------------------------
Soli benzidinu                     531-85-1          612-070-00-5      208-519-6
                                   531-86-2                            208-520-1
                                   21136-70-9                          244-236-4
                                   36341-27-2                          252-984-8
------------------------------------------------------------------------------------
Soli 4-aminobifenylu                                 612-073-00-1
------------------------------------------------------------------------------------
        Soli 2-naftylaminu                 553-00-4          612-071-00-0      209-030-0
                                   612-52-2                            210-313-6
------------------------------------------------------------------------------------
Subsulfid niklu                    12035-72-2        028-007-00-4      234-829-6
------------------------------------------------------------------------------------
Vinylchlorid                       viz Chlorethylen
------------------------------------------------------------------------------------
Xenylamin                          viz 4-Aminobifenyl
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet černouhelný                  8007-45-2         648-081-00-7      232-361-7
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet černouhelný vysokoteplotní   65996-89-6        648-082-00-2      266-024-0
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet černouhelný nízkoteplotní    65996-90-9        648-083-00-8      266-025-6
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet hnědouhelný                  101316-83-0       648-145-00-4      309-885-0
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet hnědouhelný nízkoteplotní    101316-84-1       648-146-00-X      309-886-6
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) lehké            64741-50-0        649-050-00-0      265-051-5
parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) těžké            64741-51-1        649-051-00-6      265-052-0
parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) lehké            64741-52-2        649-052-00-1      265-053-6
naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) těžké            64741-53-3        649-053-00-7      265-054-1
naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou        64742-18-3        649-054-00-2      265-117-3
mírně rafinované těžké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou        64742-19-4        649-055-00-8      265-118-9
mírně rafinované lehké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou        64742-20-7        649-056-00-3      265-119-4
mírně rafinované těžké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou        64742-21-8        649-057-00-9      265-121-5
mírně rafinované lehké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky         64742-27-4        649-058-00-4      265-127-8
neutralizované těžké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky         64742-28-5        649-059-00-X      265-128-3
neutralizované lehké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky         64742-34-3        649-060-00-5      265-135-1
neutralisované těžké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky         64742-35-4        649-061-00-0      265-136-7
neutralizované lehké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------

* Netýká se motorových paliv obsahujících benzen.

Skupina 2

Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním právním předpisu⁷⁾ pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského a pod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo a pod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský a pod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian scweinfurtii), andoung (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).

Seznam pracovních procesů s rizikem chemické karcinogenity

1. Výroba auraminu.

2. Práce spojená s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu, smole, parách nebo prachu. Práce spojená s expozicí prachům, dýmům a kapalným aerosolům vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci kuproniklových rud.

3. Práce na pracovištích, kde probíhají silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu.

Seznam mutagenů

                            Skupina 1

Do skupiny 1 zatím nejsou zařazeny žádné látky.

                           Skupina 2

------------------------------------------------------------------------------------
Název                              Číslo CAS         Indexové číslo    ES číslo
------------------------------------------------------------------------------------
Akrylamid                          79-06-1           616-003-00-0      201-173-7
------------------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren                      50-32-8           601-032-00-3      200-028-5
(Benzo(d,e,f)chrysen)
------------------------------------------------------------------------------------
Butan(1) a isobutan(2)             601-004-01-8      203-448-7(1)      106-97-8(1)
obsahující > = 0,1 % butadienu                       200-857-2(2)      75-28-5(2)
(203-450-8)
------------------------------------------------------------------------------------
Buta-1,3-dien                      601-013-00-X      203-450-8         106-99-0
butadien
------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dibrom-3-chlorpropan           96-12-8           602-021-00-6      202-479-3
------------------------------------------------------------------------------------
1,2,3,4-Diepoxybutan               1464-53-5         603-060-00-1      215-979-1
------------------------------------------------------------------------------------
Diethylsulfát                      64-67-5           016-027-00-6      200-589-6
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman draselný                 7778-50-9         024-002-00-6      231-906-6
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman amonný                   7789-09-5         024-003-00-1      232-143-1
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman sodný                    10588-01-9        024-004-00-7      234-190-3
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman sodný dihydrát           7789-12-0         024-004-01-4      234-190-3
------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Epoxypropan propylenoxid       603-055-00-4      200-879-2         75-56-9
methyloxiran
------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenimin (Aziridin)             151-56-4          613-001-00-1      205-793-9
------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenoxid (Oxiran)               75-21-8           603-023-00-X      200-849-9
------------------------------------------------------------------------------------
Fluorid kademnatý                  7790-79-6         048-006-00-2      232-222-0
------------------------------------------------------------------------------------
Hexamethylfosfortriamid            680-31-9          015-106-00-2      211-653-8
(Hexamethylfosforamid)
------------------------------------------------------------------------------------
Chroman sodný                      024-018-00-3      231-889-5         7775-11-3
------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid kademnatý                  10108-64-2        048-008-00-3      233-296-7
------------------------------------------------------------------------------------
Chroman draselný                   7789-00-6         024-006-00-8      232-140-5
------------------------------------------------------------------------------------
Chromyldichlorid;                  14977-61-8        024-005-00-2      239-056-8
chromyloxichlorid, chlorid chromylu
------------------------------------------------------------------------------------
Methyl-2-akrylamido-2-             77402-03-0        607-190-00-X      401-890-7
methoxyacetát akrylamidu s obsahem
akrylamidu > = 0,1 %
------------------------------------------------------------------------------------
Methyl-2-akrylamidoglykolát        77402-05-2        607-210-00-7      403-230-3
        s obsahem akrylamidu > = 0,1 %
------------------------------------------------------------------------------------
1,3,5-Tris(oxiranylmethyl)-1,3,5-  2451-62-9         615-021-00-6      219-514-3
triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion;
TGIC, triglycidylisokyanurát TGI
------------------------------------------------------------------------------------
1,3,5-Tris-(S)- a (R)-2,3-         616-091-00-0      423-400-0         59653-74-6
epoxypropyl-1,3,5-triazin-
2,4,6(1H,3H,5H)-trion
------------------------------------------------------------------------------------

Příl.10

Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související
                     požadavky na pracoviště

-----------------------------------------------------------------------------
Biologický činitel                               Skupina         Poznámka
-----------------------------------------------------------------------------
Bakterie
Actinobacillus actinomycetemcomitans             2
(Haemophilus actinomycetemcomitans)
Actinomadura madurae                             2
Actinomadura pelletieri                          2
Actinomyces gerencseriae                         2
Actinomyces israelii                             2
Actinomyces pyogenes                             2
Actinomyces spp.                                 2
Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium    2
hemolyticum)
Bacteroides fragilis                             2
Bartonella bacilliformis                         2
Bartonella (Rochalimea) spp                      2
Bordetella bronchiseptica                        2
Bordetella parapertussis                         2
Bordetella pertussis                             2               V
Borrelia burgdorferi                             2
Borrelia duttonii                                2
Borrelia recurrentis                             2
Borrelia spp.                                    2
Campylobacter fetus                              2
Campylobacter jejuni                             2
Campylobacter spp.                               2
Cardiobacterium hominis                          2
Clostridium botulinum                            2               T
Clostridium perfringens                          2
Clostridium spp.                                 2
Clostridium tetani                               2               T, V
Corynebacterium diphtheriae                      2               T, V
Corynebacterium minutissimum                     2
Corynebacterium pseudotuberculosis               2
Corynebacterium spp.                             2
Edwardsiella tarda                               2
Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu)         2
Ehrlichia spp.                                   2
Eikenella corrodens                              2
Enterobacter aerogenes/cloacae                   2
Enterobacter spp.                                2
Enterococcus spp.                                2
Erysipelothrix rhusiopathiae                     2
Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních       2
kmenů)
Flavobacterium meningosepticum                   2
(Chryseobacterium meningosepticum)
Fluoribacter bozemanae (Legionella)              2
Francisella tularensis (typ B)                   2
Fusobacterium necrophorum                        2
Gardnerella vaginalis                            2
Haemophilus ducreyi                              2
Haemophilus influenzae                           2
Haemophilus spp.                                 2
Helicobacter pylori                              2
Chlamydia pneumoniae                             2
Chlamydia psittaci (jiné kmeny)                  2
Chlamydia trachomatis                            2
Klebsiella oxytoca                               2
Klebsiella pneumoniae                            2
Klebsiella spp.                                  2
Legionella pneumophila                           2
Legionella spp.                                  2
Leptospira interrogans (všechny serotypy)        2
Listeria ivanovii                                2
Listeria monocytogenes                           2
Morganella morganii                              2
Mycobacterium avium-intracelulare                2
Mycobacterium fortuitum                          2
Mycobacterium chelonae                           2
Mycobacterium kansasii                           2
Mycobacterium malmoense                          2
Mycobacterium marinum                            2
Mycobacterium paratuberculosis                   2
Mycobacterium scrofulaceum                       2
Mycobacterium simiae                             2
Mycobacterium szulgai                            2
Mycobacterium xenopi                             2
Mycoplasma caviae                                2
Mycoplasma hominis                               2
Mycoplasma pneumoniae                            2
Neisseria gonorrhoeae                            2
Neisseria meningitidis                           2               V
Nocardia asteroides                              2
Nocardia brasiliensis                            2
Nocardia farcinica                               2
Nocardia nova                                    2
Nocardia otitidis caviarum                       2
Pasteurella multocida                            2
Pasteurella spp.                                 2
Peptostreptococcus anaerobius                    2
Plesiomonas shigelloides                         2
Porphyromonas spp.                               2
Prevotella spp.                                  2
Proteus mirabilis                                2
Proteus penneri                                  2
Proteus vulgaris                                 2
Providentia alcalifaciens                        2
Providentia rettgeri                             2
Providentia spp.                                 2
Pseudomonas aeruginosa                           2
Rhodococcus equi                                 2
Rickettsia spp.                                  2
Bartonella quintana (Rochalimaea quintana)       2
Salmonella (jiné serotypy)                       2
Salmonella Arizonae                              2
Salmonella Enteritidis                           2
Salmonella Paratyphi A, B, C                     2               V
Salmonella Typhimurium                           2
Serpulina spp.                                   2
Shigella boydii                                  2
Shigella dysenteriae jiná než typ 1              2
Shigella flexneri                                2
Shigella sonnei                                  2
Staphylococcus aureus                            2
Streptobacillus moniliformis                     2
Streptococcus pneumoniae                         2
Streptococcus pyogenes                           2
Streptococcus spp.                               2
Streptococcus suis                               2
Treponema carateum                               2
Treponema pallidum                               2
Treponema pertenue                               2
Treponema spp.                                   2
Vibrio cholerae (včetně El Tor)                  2
Vibrio parahaemolyticus                          2
Vibrio spp.                                      2
Yersinia enterocolitica                          2
Yersinia pseudotuberculosis                      2
Yersinia spp.                                    2
Bacillus anthracis                               3
Brucella abortus                                 3
Brucella canis                                   3
Brucella melitensis                              3
Brucella suis                                    3
Coxiella burnetii                                3
Escherichia coli, cytotoxické kmeny              3*              T
Francisella tularensis (typ A)                   3
Chlamydia psittaci (avinní kmeny)                3
Mycobacterium africanum                          3               V
Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG)       3               V
Mycobacterium leprae                             3
Mycobacterium tuberculosis                       3               V
Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas           3
pseudomallei)
Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei)         3
Rickettsia prowazekii                            3
Rickettsia rickettsii                            3
Rickettsia tsutsugamushi                         3
Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri)            3
Ricktetsia conorii                               3
Yersinia pestis                                  3               V
Mycobacterium microti                            3*
Mycobacterium ulcerans                           3*
Rickettsia akari                                 3*
Rickettsia canada                                3*
Rickettsia montana                               3*
Salmonella Typhi                                 3*              V
Shigella dysenteriae (typ 1)                     3*                      T
Adenoviridae (T 8, T 19, T 37)                   2
Arenaviridae
Virus lymfocytární choriomeningitidy - Lassa     2
(arenaviry Starého světa)
Komplex virů Tacaribe                            2
Flexal                                           3
Virus lymfocytární choriomeningitidy             3
(neurotropní kmeny)
Virus lymfocytární choriomeningitidy (ostatní    2
kmeny)
Guanarito                                        4
Virus horečky Lassa                              4
Virus Junin (Argentinská nemoc)                  4
Virus Machupo, Amapari                           4
Sabia                                            4
Astroviridae                                     2
Virus Norwalk                                    2
Bunyaviridae
Bhanja                                           2
Germiston                                        2
Virus bunyamvera                                 2
Virus kalifornské encefalitidy                   2
Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci)     2
Belgrade                                         3
Sin nombre                                       3
Virus horečky oropouche                          3
Hantaviridae
Jiné hantaviry                                   2
Virus Puumala                                    2
Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan      3
virus)
Virus Seoul                                      3
Nairoviridae
Virus Hazara                                     2
Virus krymskokonžské hemoragické horečky         4
Phleboviridae
Toskánský virus                                  2
Virus horečky Sandfly                            2
Virus horečky údolí Rift                         3               V
Caliciviridae
Virus Norwalk                                    2
Jiné Caliciviridae                               2
Virus hepatitidy E                               3*
Coronaviridae                                    2
Filoviridae
Virus Ebola                                      4
Virus Marburské horečky                          4
Flaviviridae
Jiné flavoviry patogenní pro člověka             2
(viry klíšťové encefalitidy západního typu)      3               V
Virus australské encefalitidy (Encefalitida      3
Murray Valley)
Virus dengue, typ 1-4                            3
Virus encefalitidy St. Louis                     3
Virus horečky Kyasanurského lesa                 3               V
Virus japonské encefalitidy B                    3               V
Virus klíšťové encefalitidy východního typu      3               V
Virus Omské hemoragické horečky                  3               V
Virus Powassan                                   3
Virus Rocio                                      3
Virus západní nilské horečky                     3
Virus žluté zimnice                              3               V
Virus hepatitidy C                               3*              D
Virus hepatitidy G                               3*              D
Virus vrtivky (Looping ill)                      3*
Virus Wesselbron                                 3*
Virus středoevropské klíšťové encefalitidy       3*
Hepadnaviridae
Virus hepatitidy B                               3*              V, D
Virus hepatitidy D (delta)                       3*              V, D
Herpesviridae
Cytomegalovirus                                  2
Herpesvirus varicella-zoster                     2
Lidský herpesvirus 7                             2
Lidský herpesvirus 8                             2               D
Lidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6)           2
Virus Epsteina a Barrové (EBV)                   2
Virus herpes simplex typ 1 a 2                   2
Opičí B virus                                    3
Orthomyxoviridae
Viry chřipky A, B a C                            2               V (kromě
                                                                 typu C)
Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a        2
Thogoto)
Papovaviridae
Viry BK a JC                                     2               D
Lidské papilomaviry                              2               D
Paramyxoviridae
Virus spalniček                                  2               V
Virus epidemické parotitidy                      2               V
Virus newcastleské nemoci                        2
Viry parainfluenzy typy 1-4                      2
Lidský respirační syncytiální virus              2
Parvoviridae
Lidský parvovirus (B 19)                         2
Picornaviridae
Virus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC)   2
Viry Coxsakie                                    2
Echoviry                                         2
Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72)   2               V
Polioviry                                        2               V
Rhinoviry                                        2
Poxviridae
Virus králičích neštovic                         2
Virus kravských neštovic                         2
Virus molluscum contagiosum                      2
Virus Orf                                        2
Virus tubera mulgentium                          2
Virus vaccinie                                   2
Virus opičích neštovic                           3               V
Viry varioly (všechny typy)                      4               V
Reoviridae
Lidské rotaviry                                  2
Orbiviry                                         2
Reoviry                                          2
Retroviridae
Viry lidské imunodeficience                      3*              D
Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 3               D
1 a 2
Virus SIV                                        3               H
Rhabdoviridae
Virus vesikulární stomatitidy                    2
Virus vztekliny                                  3*              V
Togaviridae
Virus Ó nyong-nyong                              2
Virus Ross River                                 2
Virus Semliky Forest                             2
Virus Sindbis                                    2
Virus Mayaro                                     3
Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy       3               V
Virus Východní koňské encefalomyelitidy          3               V
Virus západní koňské encefalomyelitidy           3               V
Virus Everglades                                 3*
Virus Chikungunya                                3*
Virus Mucambo                                    3*
Virus Tonate                                     3*
Jiné známé alfaviry                              2
Virus zarděnek                                   2               V
Toroviridae                                      2
Dosud nezařazené viry
Equine morbilli virus                            4
Virus hepatitidy ještě nezjištěný                3*              D
Nekonvenční činitelé spojované s
Kreutzfeld-Jakobsovou nemocí                     3*
syndromem Gerstmann-Straussler-Scheinkerovým     3*
Kuru                                             3*
Parasiti
Acanthamoeba castellani                          2
Ancylostoma duodenale                            2
Angiostrongylus cantonensis                      2
Angiostrongylus costaricensis                    2
Ascaris lumbricoides                             2               A
Ascaris suum                                     2               A
Babesia divergens                                2
Babesia microti                                  2
Balantidium coli                                 2
Brugia malayi                                    2
Brugia pahangi                                   2
Capillaria philippinensis                        2
Capillaria spp.                                  2
Clonorchis sinensis                              2
Clonorchis viverrini                             2
Cryptosporidium parvum                           2
Cryptosporidium spp.                             2
Cyclospora cayetanensis                          2
Dipetalonema streptocerca                        2
Diphyllobothrium latum                           2
Dracunculus medinensis                           2
Entamoeba histolytica                            2
Fasciola gigantica                               2
Fasciola hepatica                                2
Fasciolopsis busci                               2
Giardia lamblia (Giardia intestinalis)           2
Hymenolepis diminuta                             2
Hymenolepis nana                                 2
Leishmania etiopica                              2
Leishmania major                                 2
Leishmania mexicana                              2
Leishmania peruviana                             2
Leishmania spp.                                  2
Leishmania tropica                               2
Loa loa                                          2
Mansonella ozzardi                               2
Mansonella perstans                              2
Necator americanus                               2
Onchocerca volvulus                              2
Opisthorchis felineus                            2
Opisthorchis spp.                                2
Paragonimus westermani                           2
Plasmodium spp. (lidské a opičí)                 2
Sarcocystis suihominis                           2
Schistosoma haematobium                          2
Schistosoma intercalatum                         2
Schistosoma japonicum                            2
Schistosoma mansoni                              2
Schistosoma mekongi                              2
Strongyloides spp.                               2
Strongyloides stercoralis                        2
Taenia saginata                                  2
Toxocara canis                                   2
Toxoplasma gondii                                2
Trichinella spiralis                             2
Trichuris trichiura                              2
Trypanosoma brucei brucei                        2
Trypanosoma brucei gambiense                     2
Wuchereria bancrofti                             2
Naegleria fowleri                                3*
Trypanosoma cruzi                                3
Echinococcus granulosus                          3*
Echinococcus multilocularis                      3*
Echinococcus vogeli                              3*
Leishmania         brasiliensis                          3*
Leishmania donovani                              3*
Plasmodium falciparum                            3*
Taenia solium                                    3*
Trypanosoma brucei rhodensiense                  3*
Plísně
Aspergillus fumigatus                            2               A
Candida albicans                                 2               A
Candida tropicalis                               2
Emmonsia parva var. crescens                     2
Emmonsia parva var. parva                        2
Epidermophyton floccosum                         2               A
Fonsecaea compacta                               2
Fonsecaea pedrosoi                               2               A
Madurella grisea                                 2
Madurella mycetomatis                            2
Microsporum spp.                                 2               A
Neotestudina rosatii                             2
Penicilium marneffei                             2               A
Scedosporium agiospermum                         2
Scedosporium prolificans                         2
Sporothrix schenckii                             2
Trichophyton rubrum                              2
Trichophyton spp.                                2
Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces            3
dermatitidis)
Cladophialophora bantiana                        3
Coccidioides immitis                             3               A
Histoplasma capsulatum duboisii                  3
Paracoccidioides brasiliensis                    3
Cryptococcus neoformans var. gattii              2               A
(Filobasidiela bacillispora)
Cryptococcus neoformans var. neoformans          2               A
(Filobasidiella neoformans var. neoformans)
Histoplasma capsulatum var. capsulatum           3
(Ajellomyces)
-----------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky:
Položky označené * se posuzují  z hlediska nebezpečnosti při práci
jako biologické činitele skupiny  2, neboť nedochází za normálních
podmínek k jejich přenosu vzduchem.
A - upozorňuje na možnost alergizace
D - seznam  zaměstnanců  exponovaných  těmto  činitelům  musí  být
    uložen na dobu 40 let po ukončení expozice
T - tvorba toxinu
V - je dostupné účinné očkování
H - v současnosti neexistuje žádný  průkaz lidské nemoci způsobené
    ostatními Retroviry opičího  původu. Jako preventivní opatření
    pro práci s těmito  Retroviry doporučená úroveň zajištění jako
    pro skupinu biologických činitelů skupiny 3.

ZNAČKA PRO BIOLOGICKÉ RIZIKO

Tabulka č. 1

Požadavky na provedení, vybavení a režim pracovišť s biologickými činiteli

------------------------------------------------------------------------------------------
A                                  B
Opatření                           Skupina biologických činitelů
                                   -------------------------------------------------------
                                   2                 3                 4
------------------------------------------------------------------------------------------
 1. Oddělení pracoviště            ne                ano               ano
    od jakýchkoliv jiných
    činností v téže budově
------------------------------------------------------------------------------------------
 2. Vzduch přiváděný na pracoviště ne                ano - odváděný    ano - odváděný
    a odváděný z něho filtrovat                      vzduch            i přiváděný vzduch
    HEPA nebo podobně účinným
    zařízením
------------------------------------------------------------------------------------------
 3. Omezení přístupu na pracoviště ano               ano               ano, přes speciální
    jen na určené zaměstnance                                          předsíň
------------------------------------------------------------------------------------------
 4. Možnost hermeticky utěsnit     ne                doporučeno        ano
    pracoviště při provádění
    dezinfekce
------------------------------------------------------------------------------------------
 5. Specifické dezinfekční postupy ano               ano               ano
------------------------------------------------------------------------------------------
 6. Udržovat pracoviště            ne                ano               ano
    v podtlaku oproti okolí
------------------------------------------------------------------------------------------
 7. Účinná kontrola vektorů        ano               ano               ano
    (např. hlodavců a hmyzu)
------------------------------------------------------------------------------------------
 8. Povrchy nepropouštějící        ano,              ano,              ano,
    vodu a snadno omyvatelné       pro pracovní      pro pracovní      pro pracovní
                                   plochy            plochy,           plochy,
                                                     podlahy a stěny   podlahy a stěny
------------------------------------------------------------------------------------------
 9. Povrchy odolné vůči            doporučeno        ano               ano
    kyselinám, louhům,
    rozpouštědlům,
    dezinfekčním látkám
------------------------------------------------------------------------------------------
10. Bezpečné ukládání              ano               ano               ano, pod zámkem
    biologického činitele
------------------------------------------------------------------------------------------
11. Pozorovací okénko nebo         doporučeno        doporučeno        ano
    jiné srovnatelné zařízení
    umožňující pozorovat osoby,
    resp. zvířata přítomné
    v prostoru
------------------------------------------------------------------------------------------
12. Vybavení laboratoře            ne                doporučeno        ano
    vlastním provozním
    přístrojovým zařízením
------------------------------------------------------------------------------------------
13. Zacházení s infikovaným        v případě         ano, jde-li       ano
    materiálem včetně všech        potřeby           o infekci
    zvířat v hazard boxu nebo                        přenosnou
    izolátoru nebo jiném prostoru                    vzduchem
    vhodném pro tuto práci
------------------------------------------------------------------------------------------
14. Spalovna mrtvol zvířat         doporučeno        ano, dostupná     ano, na místě
------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 2

Opatření při průmyslových procesech, při nichž se používají biologičtí činitelé skupiny 2, 3 nebo 4

------------------------------------------------------------------------------------------
Opatření                           Skupina biologických činitelů
                                   -------------------------------------------------------
                                   2                 3                 4
------------------------------------------------------------------------------------------
 1. S životaschopnými organismy    ano               ano               ano
    manipulovat v systému, který
    fyzicky odděluje tento proces
    od pracovního a ostatního
    prostředí
------------------------------------------------------------------------------------------
 2. Se vzduchem odsávaným          byl               byl zamezen       byl zamezen
    z uzavřeného systému           minimalizován     únik              únik
    zacházet tak, aby              únik
------------------------------------------------------------------------------------------
 3. Odběr vzorků, přidávání        byl               byl zamezen       byl zamezen
    materiálů do uzavřeného        minimalizován     únik              únik
    systému a přenos               únik
    životaschopných organismů
    do jiného uzavřeného systému
    tak, aby
------------------------------------------------------------------------------------------
 4. Tekuté kultury ve větším       inaktivovány      inaktivovány      inaktivovány
    množství nepřemísťovat         vhodnými          vhodnými          vhodnými
    z uzavřeného systému,          prostředky        chemickými nebo   chemickými nebo
    pokud nejsou                                     fyzikálními       fyzikálními
                                                     prostředky        prostředky
------------------------------------------------------------------------------------------
 5. Uzávěr nádob pro kultury       minimalizován     zamezen           zamezen
    upravit tak, aby byl únik
    biologických činitelů
------------------------------------------------------------------------------------------
 6. Uzavřené systémy umístit       fakultativně      fakultativně      ano
    v kontrolovaném pásmu
------------------------------------------------------------------------------------------
(a) umístit značku                 fakultativně      ano               ano
    pro biologické riziko
------------------------------------------------------------------------------------------
(b) přístup omezit pouze           ano               ano               ano,
    na jmenovitě určené                                                přes zvláštní
    zaměstnance                                                        předsíň
------------------------------------------------------------------------------------------
(c) zaměstnance vybavit            ano               ano               ano,
    ochrannými oděvy                                                   kompletní
                                                                               převlečení
------------------------------------------------------------------------------------------
(d) zřídit dekontaminační          ano               ano               ano
    zařízení a umývárny
    pro zaměstnance
------------------------------------------------------------------------------------------
(e) zaměstnanci se před opuštěním  ne                doporučeno        ano
    kontaminované oblasti musí
    osprchovat
------------------------------------------------------------------------------------------
(f) odpadní vodu z výlevek         ne                doporučeno        ano
    a sprch shromažďovat
    a před vypuštěním desinfikovat
------------------------------------------------------------------------------------------
(g) prostor kontrolovaného pásma   ano               ano               ano
    dostatečně větrat tak, aby
    kontaminace vzduchu byla
    snížena na co nejnižší úroveň
------------------------------------------------------------------------------------------
(h) v kontrolované oblasti         ne                ano               ano
    udržovat podtlak vůči okolí
------------------------------------------------------------------------------------------
(i) vzduch přiváděný               ne                fakultativně      ano
    do kontrolovaného pásma
    a odváděný z něho filtrovat
    filtry HEPA nebo jiným
    obdobně účinným zařízením
------------------------------------------------------------------------------------------
(j) kontrolované pásmo upravit     ne                fakultativně      ano
    po technické stránce tak,
    aby byl při případném úniku
    zachycen celý obsah uzavřeného
    systému
------------------------------------------------------------------------------------------
(k) zajistit, aby kontrolované     ne                fakultativně      ano
    pásmo bylo těsně uzavíratelné
    v zájmu umožnění fumigace
------------------------------------------------------------------------------------------
(l) odpadní vodu před konečným     inaktivovat       inaktivovat       inaktivovat
    vypuštěním                     schválenými       schválenými       schválenými
                                   prostředky        chem. nebo        chem. nebo
                                   pro tyto účely    fyzikálními       fyzikálními
                                                     prostředky        prostředky
------------------------------------------------------------------------------------------

Příl.11

Část A

Sanitární zařízení

1. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci.

2. Prostory sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m

, nejméně 2,5 m. Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům uvedeným v příslušné české technické normě.

3. Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1.

4. Šatny

a) Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném prostoru.

b) Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově.

c) Šatny se umisťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí.

d) Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny, v nichž se ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako práce rizikové,1) musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,8 m.

e) Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného a občanského oděvu.

f) Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických provozech.

g) Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných a pracovních oděvů.

h) Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy používají, jsou upraveny v tabulce č. 2.

i) Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi.

5. Umývárny a sprchy

a) Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být připravována jen z vody pitné.

b) Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech, a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově. U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky 2 m.

6. Záchody

a) Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou.

b) Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější pracovní směny takto:

1 sedadlo na 10 žen,

2 sedadla na 11 až 30 žen,

3 sedadla na 31 až 50 žen,

na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,

1 sedadlo na 10 mužů,

2 sedadla na 11 až 50 mužů,

na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.

V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %.

c) Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání vložek.

d) Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.

e) Pisoáry se navrhují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami.

7. Údržba

Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou za 14 dní.

Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn.

Tabulka č. 1

+------------+--------------------------+----------------------+
|Zařízení    |        Výsledná teplota  |  Výměna vzduchu      |
|            |        st.C              |  m3
.hod.-1           |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Šatny       |        20                |  20                  |
|            |                          |  na 1 šatní místo    |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Umývárny    |        22                |  30                  |
|            |                          |  na 1 umyvadlo       |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Sprchy      |        25                |  150 - 200           |
|            |                          |  na 1 sprchu         |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Záchody     |        18                |  50 na 1 kabinu      |
|            |                          |  25 na 1 pisoár      |
+------------+--------------------------+----------------------+

Tabulka č. 2

+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Typ práce              |Uložení |Počet zaměstnanců | Počet zaměstnanců |
|                       |oděvu   |na jedno umyvadlo | na jednu sprchu   |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Znečištění kůže a oděvu|1       |10                | 25           4)   |
|při práci je malé      |        |                  |                   |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Znečištění kůže a oděvu|2       |10                | 15                |
|je hygienicky málo     |        |                  |                   |
|významné               |        |                  |                   |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Těžká fyzická práce,   |2       |10                | 10                |
|práce v horkých        |        |                  |                   |
|provozech. Výrazné     |        |                  |                   |
|znečištění kůže a oděvu|        |                  |                   |
|prachem, minerálními   |        |                  |                   |

|oleji a chemickými     |        |                  |                   |
|látkami, práce při     |        |                  |                   |
|činnostech             |        |                  |                   |
|epidemiologicky        |        |                  |                   |
|závažných              |        |                  |                   |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|*) Práce s alergeny,   |3       |5                 | 5                 |
|chemickými karcinogeny |        |                  |                   |
|a mutageny zejména     |        |                  |                   |
|pokud se vstřebávají   |        |                  |                   |
|kůží, práce s azbestem,|        |                  |                   |
|práce s biologickými   |        |                  |                   |
|činiteli, pokud jsou   |        |                  |                   |
|zařazeny do třetí a    |        |                  |                   |
|čtvrté kategorie podle |        |                  |                   |
|zvláštního právního    |        |                  |                   |
|předpisu⁹⁾, práce při  |        |                  |                   |
|výrobě potravin a      |        |                  |                   |
|kosmetických prostředků|        |                  |                   |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+

Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

Vysvětlivky k uložení oděvu:
1 - občanský společně s pracovním
2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného
    a občanského oděvu)
3 - oddělené  šatny  pro  ochranný  a  občanský  oděv  (hygienická
    smyčka)
4 - fakultativní  vybavení  pro  pracoviště,   na  nichž  není  po
    ukončení práce nezbytná očista celého těla
* seznam není taxativní.

Část B

Pomocná zařízení

1. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká a spádovaná ke vpusti.

2. Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci. Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6 hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci.

3. Ohřívárny musí být vytápěny alespoň na 22 st.C, vybaveny sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv.

4. Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost. Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských nebo obdobných prostorách, v nichž jsou rovnocenné předpoklady pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 st.C. Pro pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu, neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek vleže. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídel a nápojů, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídel.

5. Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný, vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou. Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí být označena vhodným symbolem.

6. Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou. Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny, převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II nařízení vlády č. 441/2004 Sb.

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Na pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky uvedené v bodě 2 písm. a) a v bodě 3 části A přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění tohoto nařízení.

2. Na pracoviště zřízená přede dnem 1. ledna 2003 se dále nevztahují požadavky na

a) světlé výšky klimatizovaných pracovišť uvedené v bodě 2 písm. d) až e) části A přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění tohoto nařízení,

b) světlé výšky uvedené v bodě 4 části A přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění tohoto nařízení,

c) světlé výšky prostor sanitárních zařízení uvedených v bodě 2 přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění tohoto nařízení.

1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.

Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003 novelizující Směrnici Rady č. 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.

Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem zejména poškození páteře pro zaměstnance.

Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami.

Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.

Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.

Směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978 o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES.

Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.

1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

1a) Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin.

Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.

1b) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

2) Například vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

3) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

3a) § 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb.

5) § 83 a násl. zákoníku práce.

6) § 134c odst. 1 zákoníku práce.

7) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.

8) Vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění vyhlášky č. 279/1998 Sb.

9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

9a) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

10) § 41 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

11) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.

12) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

14) Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 37 zákona č. 258/2000 Sb.

18) § 3 odst. 3 a § 41a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

Související dokumenty

Články

Práce s počítači

Několik poznámek k práci s počítači