Redakce - strana 5

Školní stravování u nás vzniklo před 70 lety a 50 let je organizovaným systémem řízeným státními orgány. Ačkoli to občas někoho svádí ke kritice, že se jedná o zastaralý systém, opak je pravdou. Takto sofistikovaný a výborně organizovaný systém, který pokrývá všechna zařízení ve státě, se nikde jinde (kromě Slovenska, kde systém vznikal současně s naším) nevyskytuje. V sousedních státech sice v minulém století podobný systém měli, nechali ho však rozpadnout a nyní ho opět pracně budují, protože si uvědomili, jaký význam pro děti má pravidelná vyvážená strava.

Škola je úspěšná, když si to o ní myslí její učitelé, žáci a rodiče, ale také její zřizovatel a široká veřejnost. Nikoliv když si to o sobě myslí jen škola sama. Byť by to i mohla být pravda.

Název nové série článků záměrně reflektuje skutečnost, že jsme na této cestě neustále. Je to nikdy nekončící proces, neohraničený časově ani výkonově. Tedy nelze nikdy zodpovědně říci, tak a teď jsme úspěšnou školou, sláva, dílo dokonáno. Je to proces podobný pověstné cestě za koncem duhy. Tam, kde má být ukrytý poklad.

Máte před sebou třetí díl seriálu o školní družině a kolegové ředitelé-češtináři (a možná i „nečeštináři“) odhalili, že ten nastoluje třetí pádovou otázku - KOMU je školní družina užitečná?

V první části série článků o školní družině jsme se věnovali tomu, KDO povede školní družinu. V dnešní, druhé části se k osobě zástupkyně ředitelky pro školní družinu ještě vrátíme, ale hlavně se soustředíme na to, KOHO bude řídit a vést -tedy na vychovatelky (a možná i na vychovatele) školní družiny. Vyjdeme z právního vymezení problematiky, zmíníme se o volbě dvojice učitel-vychovatel a to celé ještě doplníme krátkou zmínkou o vedení vychovatelů. V závěru je pak uvedena ukázka možné pracovní náplně vychovatele školní družiny.

S každoročně přibývajícím počtem prvňáčků a vzrůstající snahou rodičů umístit své dítě ve školní družině do co nejvyššího ročníku vyvstává v mnohých školách otázka: „Jak to udělat?“ Vyhovět rodičům, být v souladu s legislativou, mít dostatek finančních prostředků, odpovídající prostory a v neposlední řadě i kvalitní pedagogy. Školní družina se tak dostává do popředí ředitelských úvah. Proto se chci s vámi v sérii článků o školní družině podělit nejen o to, jak jsme věc řešili v naší škole, ale předat vám i zkušenosti dalších ředitelů. A začneme tím prvotním – kdo bude stát v čele školní družiny a bude řediteli oporou?

Ve sdružení CZ. NIC, které spravuje českou národní doménu a současně se podílí mimo jiné na řadě projektů v oblasti vzdělávání, vznikla v minulém roce aplikace Tablexia, moderní vzdělávací pomůcka pro tablety určená dětem s dyslexií, která je od ledna 2014 ke stažení na Google Play. Pomocí Tablexie si děti mohou trénovat kognitivní funkce, které jsou u této specifické poruchy učení oslabené. Aplikace vznikla převážně pro děti s dyslexií na druhém stupni základní školy. Tablexii mohou využít jak učitelé k doplnění standardní výuky, tak školská poradenská zařízení a školní poradenská pracoviště. Vzhledem ke snadnému ovládání a orientaci v aplikaci může sloužit také pro samostatný rozvoj osob s dyslexií.

Výběr zástupce ředitele patří mezi nejnáročnější personální činnosti ředitele školy, protože se jedná o jeho nejbližšího spolupracovníka, který ho zastupuje v případě nepřítomnosti v celé šíři a s dopadem veškeré odpovědnosti.

V předchozích třech článcích ze série o týmech jsme se věnovali vymezení termínu tým, vývoji týmu a nakonec týmovým rolím. V dnešním příspěvku se vrátíme tak trochu na začátek prostřednictvím otázky: jak vybudovat tým, který by byl pro školu užitečný, zároveň pracoval efektivně, uměl být stabilní a zároveň i dynamický? Znalci publikací Jiřího Plamínka již tuší, kam dnešním příspěvkem mířím – k pyramidě vitality a její aplikaci na týmovou práci.

Minulá kapitola série článků o týmech se věnovala vývoji týmu: sledovala jeho vznik, podmíněný konkrétním cílem a vhodným výběrem členů, jeho formování charakterizované hledáním cest ke kvalitnímu naplnění cíle, vlastním uskutečněním cíle a případným možným pokračováním v týmové práci. Dnešní kapitola se zaměří na jednu z dalších věcí, která dělá „tým týmem“ a která způsobuje (předpokládejme, že kladný) synergický efekt – a tím je výběr členů týmu na základě vhodného určení jejich rolí.

Odpovědi na tuto otázku přinesla veřejná diskuze a dotazníkové šetření potřeb klíčových aktérů, které se konaly v rámci IPn projektu Kompetence III, aktivity Posouzení systému evaluace a monitoringu v České republice. Cílem veřejné diskuze a šetření bylo získat informace o postojích klíčových aktérů ve vzdělávání k návrhům na změny v systému hodnocení a o jejich potřebách. Projekt Kompetence III je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

V úvodním příspěvku série článků věnované týmům a týmové spolupráci byla vymezena dvě základní možná pracovní seskupení lidí – pracovní skupiny a týmy. Základní odlišností těchto seskupení a zároveň významnou předností týmů je synergie, tedy spolupráce a navazující činnost členů týmu. Spolupráce ale není statická, i ona se musí vyvíjet, a proto je dnešní článek věnován právě zákonitostem vývoje týmu.

Pokud je vývoj dítěte a péče o něj optimální, dochází v období dospívání ke zmírňování některých příznaků syndromu - některé příznaky tedy opravdu zdánlivě „mizí“, v podstatě ustupují do pozadí nebo se neprojevují tak často, jiné přetrvávají a některé se naopak zvýrazňují, zvláště pokud jde o ty, které souvisejí s obdobím puberty - zejména se jedná o emoční labilitu.

Tým - slovo dříve téměř nepoužívané, dnes velmi často skloňované ve všech pádech. Co vlastně termín tým znamená? A existují týmy ve školách, nebo je to jen otázkou firem? Nová série článků v Řízení školy se bude těmito otázkami zabývat a objasní nejen potřebnost týmů ve školách, ale také zákonitosti jejich vývoje, zásady efektivního fungování a výběr vhodných členů.

Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v Mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD), se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající - pro diagnostiku syndromu ADHD je určující, pokud příznaky trvají déle než šest měsíců. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.

„Umění je nejkrásnější prostředek k výchově vašich dětí.“ V září bude v Praze 10 otevřena nová soukromá školka - MuŠka (Mateřská umělecká školka). Ta je svým uměleckým konceptem jedinečná nejen v Praze, ale i v celé České republice. V zahraničí se již školky tohoto typu objevují a mají velký úspěch. Jedna z nich vznikla při Berlínské filharmonii (Musikkindergarten Berlin), další například v New Yorku (Preschool of the Arts).

V březnu tohoto roku proběhl na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Kulatý stůl pořádaný Centrem školského managementu s názvem „Jakého učitele absolventa potřebují ředitelé škol?“ Pro lepší přiblížení této problematiky byli účastníci seznámeni s výsledky orientačního výzkumného šetření, které proběhlo v únoru 2013 a jehož respondenty se stali ředitelé základních a středních škol. Komentované výsledky tohoto šetření přináší následující článek.

Adaptační proces je neopomenutelnou součástí vstupu nového pracovníka do organizace. Článek se zabývá obecným vymezením adaptačního procesu, následně se zaměřuje na adaptaci začínajícího učitele a v závěru je uveden příklad adaptačního plánu.

V rámci „čtenářského seriálu“ věnovaného vnitřním předpisům školy bylo první pojednání vyhrazeno školnímu řádu - jako základnímu dokumentu, který určuje pravidla školního života a stanoví práva a povinnosti všech, kteří se školního života účastní. Vraťme se k tomuto dokumentu a připojme ještě pár úvah, které doplní výčet stěžejních informací, jež zazněly v příspěvku paní doktorky Puškinové. Snad je ta správná chvíle i s ohledem na začátek školních prázdnin, který je určitým předělem mezi školními roky, leckdy doprovázeným i revizí vnitřních předpisů.

S rozšířenou možností práce, studia, cestování nebo jiného pobytu v zahraničí nabývá na významu právní úprava zvláštního způsobu plnění povinné školní docházky podle ustanovení § 38 školského zákona. Přestože danou úpravu obsahoval školský zákon již při svém přijetí v roce 2004, jedná se o ustanovení v jistém smyslu dynamické, reagující na reálné možnosti i praktické zkušenosti při vzdělávání dětí mimo území České republiky. Poslední, avšak poměrně významnou změnou, byla novela školského zákona provedená zákonem č. 472/2011 Sb. Vyvíjející se právní úprava trvale vzbuzuje pozornost školské praxe.