Jak hodnotit úspěšnost dlouhodobých výjezdů žáků a studentů v odborném vzdělávání? Specifika jednotek výsledků učení v projektech dlouhodobých mobilit

Evropské vzdělávací programy dlouhodobě podporují výjezdy žáků a studentů středních a vyšších odborných škol do zahraničí. Cíl, aby žáci a studenti absolvovali část odborného vzdělávání a přípravy v zahraničí, je i součástí Strategického rámce evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě. Hlavním účelem je . Stanovený cíl se plnit daří – od roku 2013 se projektů mezinárodní mobility zúčastnilo přes 40 000 žáků a studentů. V posledních letech věnovala Evropská komise zvýšenou pozornost zejména dlouhodobým výjezdům a v roce 2016 proto vyhlásila iniciativu na podporu .

Evropský systém kreditů v odborném vzdělávání ( ), jehož využívání je v rámci programu doporučené, se snaží nastavit pro průběh výjezdů společná pravidla. Základním pravidlem je přesný popis očekávaných výsledků učení, jež má účastník mobility během pobytu v zahraničí získat. Konkrétní obsah stáže, ale i kritéria pro hodnocení získaných výsledků učení definuje jednotka výsledků učení.

mají tuto doporučovanou obsahovou strukturu:

Přílohou jednotky výsledků učení je hodnoticí záznam, do něhož hodnotitel z přijímající organizace zpravidla v závěrečný den mobility zaznamenává výsledky svého hodnocení stážistů. Pro jednotku výsledků učení i pro hodnoticí záznam existují doporučované šablony, které jsou dostupné na adrese www.naerasmusplus.cz/cz/reformy-a-systemy-vzdelavani-ecvet/dokumenty.

Většina jednotek výsledků učení se dosud vytvářela především pro projekty krátkodobých zahraničních stáží žáků a studentů odborných škol v rámci evropského programu Erasmus+, které trvají nejčastěji dva nebo tři týdny. Poté, co Evropská komise vyhlásila iniciativu ErasmusPro na podporu dlouhodobějších stáží v délce 3–12 měsíců, se však začaly zvyšovat počty žáků a studentů absolvujících dlouhodobější stáže. Spolu s tím vyvstaly i otázky, zda jednotky výsledků učení používané v dlouhodobějších stážích mají nějaká specifika, jimiž se liší od jednotek používaných v případech krátkodobých stáží.

Z hlediska obsahové struktury jsou jednotky výsledků učení pro krátkodobé i dlouhodobé mobility stejné. Pro dlouhodobou mobilitu se však doporučuje vypracovat několik jednotek výsledků učení tak, aby se každá jednotka vztahovala k období jednoho nebo (zejména v případě delší než půlroční stáže) několika měsíců. Hlavní specifika jednotek pro dlouhodobější mobility spočívají především v očekávaných výsledcích učení stanovených v jednotce.

Prvním specifikem jednotek pro je, že do očekávaných výsledků učení lze zařazovat i (či a ), jejichž osvojení vyžaduje . Do jednotek pro krátkodobé mobility se takové činnosti nezařazují právě proto, že krátké trvání mobility pro naučení takových činností nestačí. Uvádíme několik příkladů z různých oborů, kde vždy jeden výsledek učení je vhodný pro krátkodobé a druhý pro dlouhodobé mobility:

Některé výsledky učení mohou vyžadovat delší dobu pro nácvik a osvojení, než je měsíc či jiné období, na něž je jednotka vypracována. V takových případech se proto může učení , zejména pokud jde například o nácvik precizního provádění některých úkonů, kde právě opakování hraje klíčovou roli. Jestliže je pro období dlouhodobější stáže vypracováno několik jednotek, měla by se vysílající a přijímající organizace ještě před stáží dohodnout, zda stážista bude v průběhu plnění dané jednotky, případně vždy na jejím konci (tedy ), nebo až na konci stáže (tedy ). Podle toho bude pak vypracován příslušný počet hodnoticích záznamů.

Druhým specifikem jednotek pro dlouhodobější mobility je, že se do souboru jejich výsledků učení zařazují i takové výsledky učení, jejichž cílem je rozvíjet klíčové kompetence stážistů. V květnu 2018 totiž , v němž a vyzvala k jejich začleňování i do projektů mobility v programu Erasmus+. Stanovila v něm osm klíčových kompetencí:

Z uvedeného výčtu je patrné, že jde o kompetence, které jsou a mohou a mají být . I když zařazování výsledků učení týkajících se klíčových kompetencí není vyloučeno ani u jednotek pro krátkodobé mobility, klíčové kompetence by měly být obsaženy .

Stále je však potřeba mít na paměti, že hlavním cílem je , a to .

Není ovšem potřeba usilovat o začlenění výsledků učení týkajících se všech osmi zmíněných klíčových kompetencí, nýbrž jen některých. Opět lze uvést příklady:

I když v jednotkách výsledků učení pro dlouhodobé mobility budou nepochybně i nadále převažovat výsledky učení vyžadující kratší dobu učení a vztahující se k danému oboru odborného vzdělávání, měly by se tyto jednotky od jednotek pro krátkodobé mobility lišit zejména větším počtem výsledků učení vyžadujících delší dobu učení, která je potřebná pro získání správného návyku a prohloubení odbornosti, ale také pro samostatné provádění konkrétního úkonu. Zároveň se budou od jednotek pro krátkodobé mobility lišit tím, že v nich bude větší prostor pro zaznamenání výsledků učení, jež rozvíjejí u účastníků stáží klíčové kompetence.