Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Sociální pedagog může být užitečnou součástí školního poradenského pracoviště

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Cílem tohoto článku je upozornit ředitele a další klíčové pracovníky ve školství na připravovanou legislativní změnu – zařazení pozice sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících. Společně s rozšiřováním metodické podpory pro sociální pedagogy to má vést k postupnému nárůstu počtu sociálních pedagogů ve školství a ke zkvalitnění péče o žáky tak, aby se školám lépe realizovalo vzdělávání a výchova žáků.
Řízení školy onlineVe školách vzrůstá potřeba řešit problémy, které negativně ovlivňují výchovně vzdělávací procesy, ale nemají řešení v běžné pedagogické práci se samotným žákem. Příčiny těchto problémů a překážek ve vzdělávání totiž často leží v rodinném zázemí žáků, v sociálním a kulturním kontextu prostředí, v němž žijí. K řešení takových problémů je nutné využívat specifické metody a postupy sociální pedagogiky, příp. sociální práce cílené nejen na žáka, ale také na jeho zákonné zástupce, širší rodinu a komunitu.
Mezi pedagogickými pracovníky dosud schází profese, která by systémově pokrývala prostor mezi školou, rodinou a dalšími službami a orgány, které se věnují ohroženým žákům. Přitom komunikace a spolupráce školy s rodiči je klíčová pro úspěšný rozvoj žáků a v prevenci řady nežádoucích jevů (např. záškoláctví, výchovné a kázeňské problémy, nevyhovující rodinné zázemí žáka). Škola však v mnoha případech musí spolupracovat s dalšími subjekty, kterými jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí, sociální služby, poradenská zařízení apod.
Z tohoto důvodu dlouhodobě iniciujeme a podporujeme zavádění sociálních pedagogů do škol. Jejich úkolem je nejen přemostit spolupráci mezi školou, rodiči a dalšími subjekty, ale vykonávat další činnosti související s preventivnía sociálně výchovnou činností reflektující úkoly, které má plnit školské poradenské pracoviště.
Na základě dlouhodobých doporučení odborné veřejnosti zahrnuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pozici sociálního pedagoga do svých strategických a koncepčních dokumentů. Pozice sociálního pedagoga je explicitně zmíněna v Národním akčním plánu inkluzivního vzdělávání (ve vazbě na personální zajištění inkluze). Zavedení sociálního pedagoga je rovněž doporučeno ve vládním dokumentu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Přínosu sociální práce ve školách se také věnují výstupy České školní inspekce, například Tematická zpráva ČŠI o dopadech povinného předškolního vzdělávání1) uveřejněná v květnu 2018 či Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2018/20192).
Nadace Sirius, Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice a Asociace vzdělavatelů v sociální práci proto ve spolupráci s dalšími odborníky a subjekty připravili v roce 2020 legislativní úpravu zákona o pedagogických pracovních tak, aby byla do zákona přidána pozice sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky. Náš koncept pozměňovacího návrhu přijal a ve sněmovně předkládal poslanec Lukáš Bartoň (Piráti). Pozměňovací návrh byl při hlasování v rámci3. čtení v Poslanecké sněmovně přijat 27. 1. 2021. Dne 18. 3. 2021 novelu zákona schválil Senát s drobnými pozměňovacími návrhy a vrátil ji k finálnímu hlasování do Poslanecké sněmovny. Na základě stanovisek poslaneckých klubů předpokládáme, že novela bude v aktuálním znění schválena,a to včetně zavedení nové pozice sociálního pedagoga.
Novela zákona o pedagogických pracovnících nestanovuje činnosti sociálního pedagoga, to posléze učiní až vyhláška. Určuje ale odbornou kvalifikaci. Kolem určení kvalifikačních nároků probíhali odborné diskuse a jejich výsledkem je následující kompromis: „Sociální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu sociální pedagogika nebo v akreditovaném studijním programu sociální práce.“ Na pozici sociálního pedagoga bude moci ředitel školy přijmout i absolventa bakalářského studia či diplomovaného specialistu sociální práce. Z pozice autorů článku si dovolíme dovětek, že doporučujeme ředitelům pozici obsazovat magisterskými absolventy. U ostatních členů školského poradenského pracoviště (výchovný poradce, školní metodik prevence, případně speciální pedagog, školní psycholog) se také předpokládá magisterské vzdělání. Navíc náplň práce sociálního pedagoga je velice náročnáa vyžaduje pracovníka s dostatečným vzděláním. S ohledem na náročnost pozice se u sociálních pedagogů počítá také s dalším vzděláváním.
Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice má na svém webu3)zveřejněnou náplň práce sociálního pedagoga v základní škole, která vychází z konkrétních zkušeností ředitelů, na jejichž školách tato pozice již existuje, a sociálních pedagogů.
Chceme zdůraznit, že pozice sociálního pedagoga nemá nahrazovat nebo duplikovat již existující pedagogické profese, ani sociálního pracovníka obce či orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Činnost sociálního pedagoga má naopak vhodně doplňovat již existující pozice v rámci školního poradenského pracoviště a být k nim komplementární. Při snaze o přesnější vyjmenování a vymezení toho, co má být obsahem práce, jsme vycházeli z analýzy, které činnosti v současném systému chybí, nebo jsou řešeny nedostatečně. Níže uvedené činnosti vnímáme jako osu práce sociálního pedagoga tak, aby jeho působení ve škole bylo celkově efektivní a přínosné.
  • Mapování potřeb žáků a detekce ohrožení
  • Systémový monitoring záškoláctví a přítomnosti dítěte ve škole (při on-line výuce).
  • Poskytování individuálních konzultací a odborných individuálních intervencí související se sociální problematikou.
  • Podpora vzdělávání žáků z rodin, ve kterých nefunguje domácí podpora, jež má přímou souvislost se školní neúspěšností žáků.
  • Motivace indikovaných dětí k využití pozitivních způsobů trávení volného času, popř. doučovaích služeb v lokalitě. 
  • Práce s klimatem školy a třídy (analýza, diagnostika a doporučení). 
  • Sociálně výchovná a preventivní práce s třídou (sociální dynamika třídy, interpersonální vztahy žáků).
  • Podpora žáků a zvyšování jejich sociálních dovedností, podpora žáků v oblasti duševního zdraví a wellbeingu.
  • Podpora pro učitele - metodická a konzultační činnost pro pedagogy.
  • Poskytování základních krátkodobých individuálních konzultací a poradenství rodičům ohroženého dítěte.
  • Terénní kontaktování a nabídka služeb rodinám ohrožených dětí, která z nejrůznějších důvodů nepřichází do budovy školy.
  • Mediace při sporech mezi rodiči a školou.
Aktivní budování partnerských vztahů s příslušnými pracovišti orgánů sociálně-právní ochrany dětí, sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi, nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a dalšími složkami péčeo děti.
Česká republika je opakovaně kritizována Výborem OSN pro práva dítěte i Evropským soudem pro lidská práva za nedostatečnou schopnost poskytovat takové služby, které by řešily problémy dětí a dospívajících v souladu s jejich přirozeným prostředím. Podpora žáků a jejich rodin vhodnými instrumenty sociální pedagogiky a sociální práce a budování kapacit pro multidisciplinární přístup pozitivně koresponduje se současnými trendy péče o děti v Evropě.
1) Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-Dopady-povinneho-predskolniho-vzd.
2) Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Vyrocni-zpravy/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci-s-(2).
3) Dostupné z: http://asocped.cz/folders-1305/.

 

Zdroj: Pro časopis Řízení školy Bc. roman Petrenko, Jakub Hladík


Diskuse - Počet příspěvků: 0