Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Shrnutí zjištění veřejného ochránce práv týkajících se školních družin

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Veřejný ochránce práv v rámci své činnosti v oblasti školství zaznamenává i stížnosti týkající se školních družin. Často jde o stížnosti zákonných zástupců dětí, které nebyly z různých důvodů přijaty do školní družiny. Krátké shrnutí zjištění ochránce z této oblasti nabízí tento článek.

Řízení školy onlinePodle ustanovení § 111 odst. 1 školského zákona se ve školní družině realizuje zájmové vzdělávání. Toto zájmové vzdělávání se uskutečňuje převážně v odpoledních hodinách, navazuje na dopolední výuku ve škole a je určeno především dětem prvního stupně základní školy. Školní družina je tak integrální součástí základní školy. To nemusí být nutně chápáno prostorově, ale významově je třeba školní družinu pod pojem škola zahrnout.1)
Podle antidiskriminačního zákona je zakázaná diskriminace mimo jiné v oblasti přístupu ke vzdělání a jeho poskytování.2) Zásadu rovného přístupu ke vzdělání upravuje rovněž školský zákon.3) Vzhledem k úloze školní družiny ve škole se zákaz diskriminace podle antidiskriminačního a školského zákona vztahuje i na školní družinu. Právě prismatem zákazu diskriminace se ochránce může zabývat stížnostmi rodičů na nepřijetí jejich dítěte do školní družiny.
Nepřijetí žáka s Aspergerovým syndromem
Na ochránce se v minulosti obrátila matka žáka, který nebyl přijat do školní družiny na základě ustanovení vnitřního řádu školní družiny, a to z důvodu jeho onemocnění Aspergerovým syndromem. Škola totiž do vnitřního řádu školní družiny přijala následující ustanovení:
"Školní družina nepřijímá žáky vyžadující asistentskou péči nebo žáky s diagnostikovanou poruchou chování."
Po posouzení případu ochránce dospěl k závěru, že pravidlo obsažené ve vnitřním řádu školní družiny bylo diskriminační vůči žákovi s Aspergerovým syndromem. Pravidlo o nepřijímání žáků vyžadujících asistentskou péči nebo žáků s diagnostikovanou poruchou chování do školní družiny představovalo diskriminaci přímou, neboť bylo zacíleno jednoznačně na skupinu žáků se zdravotním postižením.
Ochránce uvedl, že žák se zdravotním postižením, který vyžaduje asistentskou péči, má právo účastnit se plnohodnotně a každodenně zájmového vzdělávání ve školní družině. Pokud škola žákovi tuto možnost ve stejném rozsahu jako dětem bez postižení neposkytne, může se dopustit diskriminace z důvodu zdravotního postižení. Nepříznivé zacházení přitom škola nemůže ospravedlnit obavami ze zvládnutí výchovného a vzdělávacího procesu, pokud v družině nebude přítomen asistent pedagoga. Ředitel školy by měl v takovém případě na speciální vzdělávací potřeby žáka reagovat co nejflexibilněji a zajistit žákovi asistenci.4)
Nepřijetí žáka kvůli plné kapacitě školní družiny
V jiném případě se ochránce zabýval situací, kdy dítě nebylo přijato do školní družiny s poukazem na to, že je plná kapacita školní družiny a že matka dítěte není zaměstnána.
Pohledem práva na rovné zacházení by se nabízela úvaha o možné diskriminaci z důvodu pohlaví, neboť diskriminaci z důvodu mateřství antidiskriminační zákon považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. V době, kdy se ochránce případem zabýval, mu však ještě nebyla svěřena působnost v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Proto ochránce matce dítěte v prvé řadě doporučil situaci řešit s ředitelem školy, který nakonec dítě do školní družiny přijal. Současně jí ochránce vysvětlil, že podle ustanovení § 111a odst. 4 školského zákona může zřizovatel školy povolit výjimku z maximální kapacity školní družiny až do počtu čtyř dětí, a to za předpokladu, že tímto zvýšením nedojde ke zhoršení kvality zájmového vzdělávání.
Nepřijetí žáka kvůli upřednostnění mladších žáků
Ochránce se dále setkal s případem, kdy žák nastupující do třetí třídy nebyl přijatý do školní družiny s odůvodněním, že přednost dostaly mladší děti. Škola měla nastavena kritéria pro přijetí do školní družiny tak, že primárně byly přijímány děti nižších ročníků.
Ochránce matce vysvětlil, že ačkoli je školní družina přednostně určena pro žáky prvního stupně základní školy a její činnost je zásadně spojena s činností základní školy, nejedná se o součást povinné školní docházky. Školy tedy nemají povinnost vytvořit dostatek míst ve školní družině pro všechny žáky prvního stupně.
Ve vztahu k možné diskriminaci z důvodu věku ochránce uvedl, že antidiskriminační zákon připouští z pravidla rovného zacházení výjimky. Jde o tzv. přípustné formy rozdílného zacházení. Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu věku v oblasti vzdělávání, pokud je toto rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.5) Hlavním účelem zájmového vzdělávání je kvalitní naplnění volného času dětí, přičemž mladší děti nejsou schopny bez dozoru a vedení dospělých osob svůj volný čas takto využít. Schopnost samostatně si uspořádat svůj volný čas stoupá se zvyšujícím se věkem. Legitimní cíl byl dle názoru ochránce v předkládaném případě dán. Byla jím snaha školy umožnit vzdělávání ve školní družině především dětem, které mají na tomto vzdělávání největší zájem, což zpravidla bývají děti mladší. Prostředky k dosažení cíle se ochránci zdály být přiměřené a vzhledem k omezené kapacitě školních družin také nezbytné. Proto se podle ochránce v daném případě o zakázanou diskriminaci nejednalo.6)
1 Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 3. 7. 2014, sp. zn. 49/2013/DIS/ZO. Dostupné z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/2014.
2 Ustanovení § 1 odst. 1 písm. i) zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3 Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4 Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 3. 7. 2014, op. cit.
5 Ustanovení § 7 odst. 1 antidiskriminačního zákona.
6 Dopis veřejného ochránce práv ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 5495/2017/VOP.
 

Zdroj: Pro časopis Speciál pro školní družiny Mgr. Barbora Votoupalová, právnička Kanceláře veřejného ochránce práv


Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků