Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Profesní rozvoj učitelů v datech ČŠI

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Asi nikoho nepřekvapí, že kvalifikace učitelů a jejich průběžné vzdělávání zvyšuje kvalitu pedagogického procesu a tím pádem ve velké míře ovlivňuje dosahované výsledky žáků. Pro to, aby zlepšování pedagogických kompetencí mělo potřebný efekt, je vedle vlastní snahy učitelů podstatná jejich podpora ze strany vedení školy.

Česká školní inspekce věnuje tomuto tématu při inspekční činnosti náležitou pozornost. V rámci komplexního hodnocení ve školách hodnotí tzv. kritérium 2.3, kde sleduje, zda se vedení školy snaží zajistit pro vzdělávání optimální personální podmínky, v souladu s potřebami školy dbá na příslušné potřeby profesního rozvoje každého z pedagogů, vytváří podmínky pro vzájemné sdílení zkušeností a věnuje se účinné podpoře začínajícím pedagogům. V dalších kritériích rovněž vyhodnocuje, zda jsou pedagogové kvalifikovaní, přistupují ke své práci profesionálně, aktivně spolupracujía poskytují si navzájem podporu a zpětnou vazbu.

Z hodnocení ČŠI vyplývá, že ne všem ředitelům se daří péčio profesní rozvoj pedagogů školy zvládat v požadované kvalitě. Přibližně ve čtvrtině našich škol ČŠI explicitně vybízí školy ke zlepšení praxe v této konkrétní oblasti (tyto školy dostávají hodnocení „vyžadující zlepšení“, nebo dokonce „nevyhovující“). Výborné úrovně naopak dosahuje podle hodnocení ČŠI pouze asi 5 % škol, ve kterých proběhla komplexní inspekční činnost.

Řízení školy online

Plány dalšího vzdělávání jako výsledek společné práce

Každá škola je specifická. Je nutné přemýšlet nad tím, jak nejlépe, vzhledem k potřebám školy a pedagogů, systém profesního rozvoje pedagogů nastavit. Hodnocení pedagogických pracovníků i jejich plány dalšího vzdělávání by měly být vytvářeny a aktualizovány vedením školy společně s učiteli.

Vedení školy by mělo formulovat priority školy a oblasti pedagogických dovedností, ve kterých má docházet ke zlepšování (např. poskytování formativního hodnocení, aktivizující metody ve vzdělávání apod.). Následně si společně s pedagogy vyjasnit úrovně očekávané kvality a na základě zjištěných potřeb a požadavků jednotlivých učitelů vytvářet společný plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“). Společně se dohodnout na jeho prioritách i na konkrétní realizaci. Pozitivní je, že dle zjištění ČŠI svůj profesní rozvoj ve spolupráci s vedením školy nějakým způsobem může ovlivnit 80 % učitelů na ZŠ a 90 % učitelů na SŠ.

Práce se zpětnou vazbou podpoří plánování podle skutečných potřeb

Pro plánování dalšího vzdělávání je nezbytné, aby vedení školy práci pedagogů systematicky hodnotilo a k jejich práci jim poskytovalo pravidelně užitečnou zpětnou vazbu. Ukázalo se, že potřeby učitelů sleduje, vyhodnocuje a dává je do souladu s potřebami školy 60,4 % ZŠ a 64,4 % SŠ. Pouze11,7 % ZŠ a 14, 8 % SŠ vytváří plány osobního profesního rozvoje cíleně pro každého učitele.

Řízení školy online

Učitelé přitom vnímají dopad hodnocení a získávané zpětné vazby na svou práci velmi pozitivně. Jako velmi přínosné je označilo 78,1 % učitelů ZŠ a 68,6 % učitelů SŠ.

Zajímavé v této souvislosti je, že míra, v jaké se ve školách se zpětnou vazbou pracuje, není viděna stejně. V praxi se výrazně liší názory na četnost hodnocení učitelů a poskytování zpětné vazby ze strany ředitelů a jejich zástupců. Ředitelé uvádějí podstatně větší frekvenci hodnocení učitelů než samotní učitelé. Odlišné vnímání významu zpětnovazebného hodnocení souvisí mnohdy s nesprávným nastavením nebo nesdílením kontrolních a hodnoticích mechanismů uvnitř škol.

Obrázek 15471.jpg
Plná velikost obrázku

Obrázek 15468.jpg Plná velikost obrázku
V profesním rozvoji učitelů hraje zásadní roli ředitel jako pedagogický lídr školy

Ukazuje se, že učitelé vyhledávají odborný pohled na svou práci i od svých kolegů. Vzájemně se hodnotí a realizují vzájemné hospitace ve výuce mnohem častěji, než se jejich ředitelé domnívají.

Vedení škol mnohdy netuší, v jaké frekvenci učitelé získávají ke své práci zpětnou vazbu od žáků a jejich rodičů. Tyto skutečnosti vyplynuly z dotazníků, na které v průběhu inspekční činnosti ředitelé a učitelé odpovídají.

Řízení školy online

Řízení školy online

Česká školní inspekce připravila řadu příkladů inspirativní praxe, tzv. PIP. Každý z PIP se váže k jednomu kritériu a je zpracován v jedné konkrétní škole jako případová studie. Aktuálně se tyto PIP diskutují v rámci různých setkání (naposledy na společném jednání odborných panelů projektů KSH a SYPO, viz článek Moniky Šimonové a Luboše Lisnera „Mysleme na to, že konečným příjemcem DVPP je žák“, který následuje za tímto textem) a v letošním roce bude také zprovozněn metodický web, který bude obsahovat řadu materiálů pro školy i učitele, včetně těchto inspirativních příkladů. Školy se pak budou moci učit ze zkušeností dalších škol v bezpečném prostředí uvnitř vlastní komunity. Předpokládáme, že právě po hodnocení ČŠI budou tyto příklady zdrojem námětů, jak zkvalitnit například právě profesní rozvoj pedagogů.

Řízení školy online

Řízení školy online

 

Podpora profesního rozvoje nekončí absolvováním vzdělávacích aktivit

Způsobem vzdělávání učitelů nemusí být pouze účast na seminářích. Lze využívat i vzdělávacích akcí pro celé pedagogické sbory, samostudium i vzájemné sdílení zkušeností. Ideální je, pokud spolu pedagogové ve škole dokážou aktivně spolupracovat, získané informace z DVPP spolu sdíleta k efektivitě dopadu DVPP do výuky si vzájemně poskytovat zpětnou vazbu.

Ze zjištění ČŠI vyplývá, že učitelé si na základě realizovaného DVPP nejčastěji vyměňují informace o metodách a formách výuky a poskytují si vzájemně různé metodické materiály k výuce. Naopak spolupráce v rámci předmětových komisí a vzájemné hospitace u ostatních kolegů jsou k diskusímo efektivitě realizovaného DVPP využívány ve školách sporadicky.

řízení školy online

Ze strany vedení škol by měly být aktivity, ve kterých dochází k vzájemné spolupráci pedagogů a ke vzájemnému učení v týmu, podporovány a oceňovány. Záleží však i na každém z pedagogů, jakou má snahu mé své pedagogické kompetence zlepšovat a získané znalosti i dovednosti ve výuce efektivně uplatňovat. K tomu, aby dokázali pedagogové svou práci vyhodnocovat, však potřebují mít dobře rozvinuty reflektivní dovednosti.

V souvislosti s efektivitou DVPP poskytuje učitelům zpětnou vazbu o jejich výuce přibližně jen třetina škol (25,8 % ZŠ a 32,2 % SŠ). Zažitou praxí je, že většina ředitelů škol se na DVPP svých učitelů pouze dotazuje, ale již menší podílz nich si dopad DVPP ve výuce při hospitacích ověřuje. Přínosy DVPP v kontextu analýzy výsledků žáků hodnotí jen 20 % škol.

Řízení školy online

Společné učení se jako součást profesního rozvoje vedení škol

V neposlední řadě věnujme pozornost profesnímu rozvoji samotného vedení škol. Ukazuje se, že zejména ředitelé menších škol na vlastní vzdělávání příliš času nemají. Účast na seminářích k prohlubování odborné kvalifikace, účast na konferencích a seminářích s pedagogickou tematikou nebo setkávání se členy vedení jiných škol si mohou dovolit spíše ředitelé plně organizovaných škol.

Řízení školy online

Řízení školy onlineVe skutečnosti však nedostatek prostoru pro účast na externích vzdělávacích aktivitách není až tak zásadní překážkou, jak je mnohdy vnímáno. V rámci profesního rozvoje vedení školy by měl být totiž kladen důraz převážně na to, aby se ředitel stal součástí profesního rozvoje učitelů. A to nejen ve smyslu plánování a zajištění potřebných podmínek (personálních, organizačních), ale především vlastního aktivního zapojení a společného učení.

Nedávná zkušenost lektorů České školní inspekce z realizace vzdělávacího programu k využití InspIS ŠVP (nástroj pro úpravu školního vzdělávacího programu, který je školám zdarma k dispozici) pro jednu mateřskou školu opět potvrdila, že pro ředitele stále ještě není běžnou praxí zapojit se do úsilí o zvyšování kvality pedagogického procesu společně se sborem učitelů. Na školení byly přítomny všechny učitelky velké mateřské školy, ovšem kromě paní ředitelky. Pro zajištění kvalitní péče o profesní rozvoj pedagogů školy však nestačí další vzdělávání jen iniciovat a umožnit.

Vedení škol i pedagogové by měli o dalším vzdělávání společně přemýšlet, dávat mu smysluplný ráz v podobě cílených a individualizovaných plánů a tyto se snažit ve vzájemné spolupráci uskutečňovat. Hlavním cílem profesního rozvoje by mělo být zlepšování pedagogických kompetencí každého jednotlivého učitele. A kvalita profesního rozvoje by pak měla být spatřována primárně v tom, že se profesní dovednosti učitele efektivně odráží v přímé interakci s dětmi a žáky a hlavně ve výsledcích jejich učení.

 

Zdroj: Pro časopis Řízení školy Ing. Dana Pražáková Ph.D.


Diskuse - Počet příspěvků: 0