Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Péče o duševní zdraví dětí má smysl

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Od září 2021 začnou v ORP Kutná Hora působit dva mobilní multidisciplinární týmy na podporu duševního zdraví dětí ve školském prostředí. V rámci pilotního projektu „Duševní zdraví pro děti a adolescenty“ se spojí odborníci ze školského, sociálníhoma zdravotního sektoru s cílem podpory psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění dětí a mládeže, osvěty a destigmatizace duševního onemocnění. Součástí jejich činnosti bude mimo jiné také přímá podpora škol při vzdělávání dětí s psychickými problémy, náročným chováním, speciálními vzdělávacími potřebami a ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. Tým odborníků navíc bude posilovat znalosti pedagogů z území v oblasti duševního zdraví a jejich kompetence k dětem s duševními obtížemi.

Řízení školy onlineOdbornými partnery projektu jsou Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, která se dlouhodobě věnuje podpoře dětí s různým znevýhodněním a rovným příležitostem ve vzdělávání a Norské psychiatrické středisko, které odborné týmy proškolí v Neurosekvenčním modelu intervence©. Jedná se o diagnosticko-intervenční přístup vycházející z aktuálních poznatků v oblasti neurovědya vývojové psychologie. Staví na cíleném posilování kompetencí terapeutů a odborníků, kteří jsou s dětmi v každodenním kontaktu (tj. učitelů, vychovatelů). Je uplatnitelný jak v terapii, tak ve vzdělávání dětí, jejichž vývoj je ohrožený. NSM staví na identifikaci oblastí oslabených v důsledku negativních zážitků dítěte a na cílené podpoře jejich rozvoje.
Přinášíme rozhovor s iniciátorkou projektu Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.
Základní škola Na Pohoří Zruč nad Sázavou pod vedením ředitelky Mgr. Ivany Staré právě aktuálně připravuje velký a jedinečný dvouletý pilotní projekt na podporu duševního zdraví dětí a adolescentů. Vya Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, jejíž jste předsedkyní, stojíte u zrodu tohoto projektu. Mohla byste vysvětlit, co se pod pojmem „Týmy duševního zdraví“” skrývá? Proč se tento pilotní projekt koná zrovna ve Zruči nad Sázavou?
Naše týmy pro duševní zdraví stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. Působí v nich speciální pedagog, sociální pracovník, psycholog, zdravotní sestra i dětský psychiatr. Ti všichni společně hledají nejlepší řešení, jak podpořit dítě s psychickými obtížemi, jeho rodinu, školu i širší prostředí. Cílem jejich práce je podpora psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění a samozřejmě také přímá podpora škol při vzdělávání dětí s psychickými problémy, náročným chováním a speciálními vzdělávacími potřebami obecně.
A proč zrovna Zruč? Protože Kutnohorsko je pilotním regionem projektu Eduzměna, v němž je ČOSIV obsahovým partnerem a zároveň garantem témat rovných příležitostí, společného vzdělávání a mezioborové spolupráce. Věříme, že právě takováto multidisciplinární podpora může být pro děti i školy zásadním přínosem. A právě ve Zruči jsme měli to štěstí poznat osvícenou paní ředitelku Ivu Starou, která téma nahlíží a vnímá obdobně jako my. A nebojí se inovativních projektů. Sídlo celého projektu i jednoho z týmů je tedy právě její základní škola. Sídlem druhého týmu je ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře, která je spolu s místní Pedagogicko psychologickou poradnou partnerem projektu.
Proč se projekt zabývá právě dětmia mládeží? Nemají poruchy psychického rázu spíš dospělí, kteří už musí řešit životně složitější problémy?
Představa, že děti nemají psychické problémy, je celkem obvyklý omyl. Děti a dospívající jsou obecně vnímáni jako ti zdraví, přitom se však jedná o zvláště zranitelnou skupinu pro rozvoj duševních potíží. Podle dat Světové zdravotnické organizace se celá jedna pětina všech náctiletých potýká s duševními obtížemi a polovina chronických duševních onemocnění se poprvé projeví do 14 let věku. Nejčastěji jde o obtíže z oblasti úzkostí, depresí a poruch chování. A pochopitelně dnešní náročná doba dlouhodobé pandemie, která má restriktivní dopady právě na děti mnohem více než na dospělé osoby, jejich problémy v duševní oblasti jen umocňuje. Děti jsou zavřené přes rok doma bez obvyklého režimu, jistot, aktivit a sociálních kontaktů. Větší množství stresu během nouzového stavu, zejména pak strach a obavy o zdraví blízkých, celospolečenská nejistota, nedostatek informací a bezmoc ve vztahu k opatřením, to jsou aktuálně časté příčiny vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí a mladých lidí. Linka bezpečí registrovala v průběhu první vlny epidemie COVID-19 v ČR až 30% nárůst hovorůs tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémůa psychických potíží či 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání.
Většině dětí se přitom nedostává potřebné psychologické péče. A zanedbání potřebné podpory pak zvyšuje pravděpodobnost neprospívání ve škole, šikany, užívání návykových látek, sebepoškozování, narušených vztahů i sebevražd. Včasná identifikace duševních obtíží u dětí vede ke snížení rizika rozvoje duševních obtíží do závažnější formya potřeby psychiatrické péče v dospělosti.
Co bývá spouštěčem psychických problémů u dětí?
Kromě vrozené indispozice se na eskalaci psychických problému podílí především prostředí, v němž děti vyrůstají,a dlouhodobé neuspokojování jejich základních životních potřeb. Řada dětí vyrůstá v socioekonomicky znevýhodněném prostředí, například v bytové nestabilitě, násilných vztazích, v péči drogově či na alkoholu závislých rodičů. Někteří rodiče nemají potřebné rodičovské kompetence , jiní se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, hmotnou nouzí či sami mají závažné duševní problémy. To vše a mnoho dalšího samozřejmě má vliv a potenciální negativní dopady do duševního zdraví jejich dětí, kteří si je nevybírají a nemohou za to, do jakého prostředí se narodí a v jakém prostředí žijí.O to výrazněji potřebují naši podporu.
Je podle Vás v ČR psychologická či psychiatrická léčba dostupná?
Všichni víme, že bohužel není. Na odborné služby jsou dlouhé čekací lhůty. Děti však potřebují rychlou pomoc a podporu tady a teď. Řadě problémů lze předcházet právě ve spolupráci školských, sociálních a zdravotních služeb. Cílem našeho projektu je právě mimo jiné také zlepšení dostupnosti potřebných služeb, vzdělávání oborových expertůa přenos efektivního zahraničního diagnosticko-intervenčního přístupu, který je založen na posilování kompetencí všech osob, které s dětmi pracují a přijdou do kontaktu. Tak, aby dítě dostalo dobrou preventivní podporu a specializovaná psychiatrická péče mohla být až tím krajním řešeníma jen pro ty děti, pro které je nezbytná.
Dlouhá léta se věnujete destigmatizaci duševních poruch. Myslíte si, že se jižv tomto ohledu společnost změnila? Není chození k psychologovi stále ještě nálepka?
Celospolečenské vnímání důležitosti péče o duševní zdraví rok od rok vzrůstá. A možná právě covidová pandemie nám v tomto ohledu udělá nečekanou službu. Hodně z nás si sáhlo „na dno“ a hodně z nás začalo vnímat tato témata i ve svém okolí. Jinou optikou než doposud. Jedním z cílů našeho projektu je také destigmatizace a osvěta. Měli bychom se učit, že když se necítíme po psychické stránce dobře, není vůbec ostuda ani nic výjimečného a stigmatizujícího říci si o pomoc.
Důležitým partnerem projektu je Norsko. Jednak je projekt financován z Norských fondů, ale především podle jejich jedinečné psychiatrické metody „Neurosekvenční model“ se čeští odborníci v projektu naučí pracovat. Jak jste se s tímto norským modelem seznámila? V čem tkví jeho jedinečnost a přínos?
Naším norským partnerem je centrum Ostbytunet, které se věnuje dětem a mladistvým s nejzávažnějšími problémyv oblasti duševního zdraví z celého Norska a poskytuje dětem komplexní terapii, podporu sociálních dovednostía vzdělání s cílem přispět k jejich dobré adaptaci a inkluziv přirozeném prostředí. Nabízí dětem nejen akutní léčbu, ale zaměřuje se také na terapeutickou práci s širší rodinou i celou přirozenou sítí dítěte zahrnující pochopitelně především školu.
Neurosekvenční model© je diagnosticko-intervenční přístup vycházející z aktuálních poznatků v oblasti neurovědy a vývojové psychologie (www.neurosequential.com). Je uplatnitelný nejen v terapii, ale také ve vzdělávání a výchově dětí a staví mimo jiné na cíleném posilování kompetencí odborníků, kteří jsou s dětmi v každodennímkontaktu – učitelů, asistentů, vychovatelů. Posilováním kompetencí v uplatňování respektujícího přístupu k naplňování vývojových potřeb dětí se současně výrazně snižuje tlak na poskytovatele zdravotních služeb (psychiatry, klinické psychology, psychiatrické sestry), jejichž kapacity jsou časověa místně omezené.
S centrem Ostbytunet spolupracujeme již v rámci jiného našeho projektu zaměřeného na podporu dětí s komplexním traumatem a neurosekvenční model je nejen podle našich zkušeností nesmírně efektivní a vědecky podložený přístup k podpoře dětí s duševními obtížemi i jejich blízkých a pečovatelů, pro jejich funkční podporu a inkluzi.
Existují velké rozdíly v přístupu k psychickým (duševním) poruchám dětíu nás a v zahraničí?
Bohužel ano. V progresivnějších zahraničních systémech je zcela běžnou praxí včasná identifikace ohrožených dětía jejich včasná podpora klidně již počínaje prenatálním obdobím. Včasná péče a prevence je totiž objektivně ta nejefektivnější a nejlevnější péče. A především je to péče orientovaná na zájem a potřeby každého jednotlivého dítěte! Pokud pomáháme tomu, aby se u dítěte, například kvůli nevhodným životním podmínkám a dlouhodobému neuspokojování jeho základních životních potřeb, nerozvíjela traumataa duševní obtíže, pomáháme tím nejen jemu, ale i školám, které ho budou v budoucnu vzdělávat, a pochopitelně i systému, ve kterém bude fungovat a žít svůj život. Proto například dobře nastavená podpora těhotné maminky s drogovou závislostí, systémové řešení bytové nouze či včasná identifikace a podpora ohrožených dětí ve spolupráci zdravotnického, sociálního i školského segmentu mohou společně mít dalekosáhlé dopady nejen do kvality života konkrétních dětí, které bohužel nemají štěstí na stimulující prostředí, ale také do budoucích problémů a nákladů celé naší společnosti.U nás zatím stále převážně jdeme tou historickou cestou hašení požárů. Namísto prevence a včasné dobře provázané péče čekáme na eskalaci problémů a ty pak řešíme medikací, nutnou hospitalizací či ústavní výchovou. Věřím však, že jsme již na dobré cestě, jak dokazuje probíhající reforma systému péče o duševní zdraví a přijetí Národního akčního plánu na podporu duševního zdraví (https://www.mzcr.cz/narodni-akcni-plan-pro-dusevni-zdravi-2020-2030). Ten zavazuje náš stát a jednotlivá ministerstva systematicky realizovat potřebná opatření k podpoře duševního zdraví.
Koho se tento projekt, realizovaný na Kutnohorsku, přímo dotkne? Dětí, jejich rodičů, pedagogů, jiných odborníků? Může se nějak zapojit i veřejnost?
Náš projekt cílí na všechny, obsahuje podporu a vzdělávání všech uvedených skupin. Pro širší veřejnost se plánují dvě velké destigmatizační kampaně v rámci každoročně pořádaných Týdnů pro duševní zdraví (https://www.mzcr.cz/narodni-akcni-plan-pro-dusevni-zdravi-2020-2030/). Ty již po 30 let v období od 10. září do 10. října usilují o multižánrovou osvětovou kampaň témat souvisejících s duševním zdravím a duševním onemocněním. Také my v jejich rámci plánujeme bohatý program pro širokou veřejnost – besedy, sympozia nebo také například divadlo utlačovaných (http://www.divadloutlacovanych.cz/).
Jak dlouho projekt potrvá?
Projekt bude financován z Norských fondů dva roky. Jeho cílem je přímá podpora území Kutnohorska, ale také pilotování nového přístupu v podpoře dětí s psychickými obtížemi a škol při jejich vzdělávání. Naším cílem je nejen udržitelnost našich týmů na Kutnohorsku, ale také přenositelnost „odpilotovaného“ modelu do systému a dalších území. Bylo by skvělé, kdyby jednou každé ORP mělo k dispozici takovýto podpůrný tým!
Až se dvouletý pilotní provoz bude blížit ke konci, co bude jasné znamení, že tento projekt měl nezpochybnitelný přínos?O dalším působení týmů duševního zdraví pak bude rozhodovat podporaz ministerstva zdravotnictví, ale také krajea města. Co byste chtěla, aby bylo to pravé, co představitele těchto organizací přesvědčío další podpoře?
My vlastně vůbec nepochybujeme, že by naše týmy nebyly pro území významným přínosem. A jsme přesvědčeni, že si během dvou let svého působení obhájí svou pozicia jednoduše udělají sami sobě to nejlepší „PR“. Dokazují to zkušenosti ze zahraničí i aktuální potřeby škol, a to nejen v kontextu systémově zaručeného společného vzdělávání. Řada lidí z praxe se shoduje na tom, že cestou k podpoře dětí, jejich rodin i škol je právě multidisciplinární spolupráce a podpora.
Zároveň Národní akční plán na podporu duševního zdraví zavazuje náš státní aparát realizovat funkční opatření k podpoře duševního zdraví obyvatelstva. Pod Ministerstvem zdravotnictví již aktuálně působí tři multidisciplinární týmy na podporu dětského duševního zdraví (v Praze, v Ostravěa Berouně). A cílem je mít do roku 2030 alespoň jeden takový tým v každém kraji.
My se teď naším projektem snažíme dostat tuto podporu také ještě o kousek blíže ke školám, které jsou pro děti často „druhým domovem“. Tráví v nich totiž – v normálních nepandemických časech samozřejmě – významnou část svého dne. A obzvláště pro děti, kterým doma není úplně dobře, mohou být útočištěm a zásadním místem podpory. Náš tým proto vchází právě do školního prostředí a zejména v něm bude mít významnou působnost. Proto, aby děti i pedagogové měli v oblasti duševního zdraví cílenou podporu a nebyli na mnoho současných těžkostí a výzev osamoceni.
 
Zdroj: Pro časopis Školní poradenství v praxi vedla rozhovor s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou Lenka Hečková

Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků