Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Jak vidí asistenti náplň své práce? Na jaké problémy naráží?

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: ČOSIV

Výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na profesi asistentů pedagoga

Dotazníkové šetření, které jsme také dříve avizovali na těchto webových stránkách, bylo obsahově zaměřeno na témata související s přípravou budoucího „Standardu činnosti asistenta pedagoga“ (dále jen „Standard AP“) a probíhalo online prostřednictvím dotazníku zveřejněného na Survio.com. Dotazník obsahoval 14 otázek, z nichž dvě otázky byly demografické, čtyři otázky se vztahovaly obecněji k profesi asistenta pedagoga a osm otázek směřovalo přímo k připravovanému Standardu AP. Sběru dat se během tří týdnů (od 20.9. do 11.10.2021) zúčastnilo 663 respondentů, nejčastěji šlo o asistenty pedagoga (349) nebo učitele (200), v menší míře byli zastoupeni ředitelé a další pracovníci škol a školských zařízení. Nejčastěji se výzkumu účastnili pedagogové pracující s žáky se zdravotním postižením (475) nebo se zdravotním znevýhodněním (307), zastoupení ale byli i pracovníci podporující žáky se sociálním znevýhodněním (248) a žáky s odlišným mateřským jazykem (205). 

Hlavní zjištění lze zjednodušeně prezentovat takto: 

  1. Stále přetrvává časté pojetí profese jako „asistenta žáka“, spíše než asistenta pedagoga. V dotazníku 56,6 % respondentů uvedlo, že asistenti jsou buď v polovině, nebo dokonce ve většině případů pojímáni jako „asistent žáka“, spíše než jako asistent pedagoga. Pro praxi je tedy nezbytné, aby připravovaný Standard AP podpořil správné vnímání role asistenta pedagoga.  
  2. Stále přetrvává chybné pojetí asistenta pedagoga coby „učitele“ žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. V dotazníku 53 % respondentů uvedlo, že učitelé (alespoň občas) očekávají, že asistent bude značnou část výuky u žáka s postižením/znevýhodněním zvládat sám. Je tedy potřeba, aby Standard AP zdůraznil, že primárním vzdělavatelem žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vždy učitel, a že asistent v tomto procesu „pouze“ poskytuje učiteli podporu. 
  3. Metodické vedení je u mnohých asistentů pedagoga stále nedostatečné. V dotazníku 46,5 % respondentů uvedlo, že velká část nebo dokonce většina asistentů pedagoga nemá dostatečné metodické vedení ve své práci. Bylo by tedy žádoucí, aby Standard AP zohlednil také potřebu důkladnějšího metodického vedení asistentů pedagoga. 
  4. Stále přetrvávají velké nejasnosti ohledně nastavení nepřímé pedagogické činnosti asistentů pedagoga. V šetření 44,2 % respondentů uvedlo, že i v současnosti někteří asistenti pedagoga stále ještě nemají zahrnutou nepřímou pedagogickou činnost. (Přitom AP podle zákona v úvazku nepřímou pedagogickou činnost mít musí!) Je tedy nutné, aby Standard AP podpořil i nastavení nepřímé pedagogické činnosti v úvazku AP. 
  5. Asistenti pedagoga by měli pracovat i s „ostatními“ žáky ve třídě. V dotazníku 92,6 % respondentů souhlasilo s tím, že Standard AP by měl zdůraznit potřebnost práce asistenta i s ostatními žáky (nejen s žákem s postižením/znevýhodněním). 
  6. Asistenti pedagoga by měli aktivně podporovat i sociální začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (nejen samotnou výuku těchto žáků). V šetření 97 % respondentů souhlasilo s tím, že by Standard AP měl zdůraznit důležitost role AP v podpoře zapojení žáků s postižením/znevýhodněním do kolektivu spolužáků. 
  7. Asistenti pedagoga by měli participovat na doučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V dotazníku 78,7 % respondentů souhlasilo s tím, že by Standard AP měl zahrnovat možnost zapojení asistentů pedagoga do doučování žáků s postižením/znevýhodněním.
  8. Asistenti pedagoga by měli žákům se speciálními vzdělávacími potřebami pomáhat i se sebeobsluhou.  V šetření 65,4 % respondentů souhlasilo s tím, že by Standard AP měl umožňovat zapojení asistentů pedagoga do podpory žáků s postižením/znevýhodněním v oblasti sebeobsluhy.  
  9. Asistenti pedagoga by měli zajišťovat žákům podporu i v mimoškolním prostředí, minimálně do doby, než tuto podporu převezmou sociální pedagogové. Z celého šetření jedině u tohoto tématu jsou výsledky poněkud kontroverzní. V dotazníku sice 43,3 % respondentů souhlasilo s tím, aby Standard AP počítal s podporou asistentů v mimoškolním prostředí, nadpoloviční většina dotázaných (51,7 %) ale uvedla, že tuto podporu by měli vykonávat sociální pedagogové. Věcně nelze nesouhlasit – sociální pedagogové by na intervenci v mimoškolním prostředí jistě byli lépe kvalifikovaní. Problematická je ale intepretace zejména proto, že sociální pedagogové se vyskytují ve školách jen zcela minimálně a stát s nárůstem počtu těchto pracovníků v nejbližší době nepočítá. Ve výsledku je tedy zřejmé, že někdo tuto podporu ve školách zajistit musí – a dokud to nejsou sociální pedagogové, měli by to být asistenti pedagoga.   

Prezentace s podrobnějšími výsledky a tabulkami zachycujícími frekvenci jednotlivých odpovědí

Zbyněk Němec, vysokoškolský pedagog (PedF UK), s Novou školou o.p.s. spolupracuje lektor a metodik.

Dotazníková anketa vznikla s podporu projektu „Rozvoj komunikace a spolupráce mezi rodiči romských sociálně znevýhodněných žáků a školou“ (Reg. č. 0016/2019/ACF/2). Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Zdroj: https://www.asistentpedagoga.cz/aktuality/zobrazit/jak-vidi-asistenti-standardy-sve-prace


Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků