Někdy člověk podlehne pocitu, že toho již ve svém oboru zná docela dost, že už je profesionálem a nic ho nepřekvapí. Také jsem si myslela, že jsem pedagogem hodně dlouho a už to prostě umím, že na cestě svého osobního rozvoje mám už skoro „hotovo“.
„Hodnotové vzdělávání“ na ZUŠ
Mgr.
Dominika
Valešková
ředitelka ZUŠ Litoměřice
Po mnohaleté praxi metodika pedagogické praxe budoucích učitelů i lektorky DVPP jsem nabyla dojmu, že umím „naučit učit“. Po setkání s myšlenkami „hodnotového vzdělávání“ jsem si ale musela přiznat, že se mi nabízí mnohem širší obzory a cesty ke svým žákům a jako ředitelce také ke svým kolegům.
Poprvé jsem se s myšlenkami hodnotového vzdělávání setkala na školení ředitelů v rámci MAP v Nesuchyni v listopadu 2017, kde představila Školu Cyril Mooney Mgr. Dana Hádková. Velmi mě zaujala a přivedla na myšlenku, zda by bylo možné přiblížit základní principy hodnotového vzdělávání pedagogům ZUŠ. Začala jsem se s nimi podrobněji seznamovat.
Konzultovala jsem právě s Danou Hádkovou a využila možnosti absolvovat kurz hodnotového vzdělávání pro učitele ZŠ, který se konal v dubnu 2018 v ZŠ T. G. Masaryka ve Štětí. Tam jsem se ocitla uprostřed kruhu pedagogů ZŠ. Přestože jsem se s nimi osobně neznala, bylo pro mě velmi zajímavé a podnětné s nimi v rámci kurzu spolupracovat. I díky této zkušenosti jsem se rozhodla zprostředkovat základní myšlenky hodnotového vzdělávání svým kolegům v ZUŠ. Realizace byla možná díky finanční podpoře z projektu MAP. Klíčová pro mě však byla možnost spolupráce právě s lektorkou, která s námi s velkým respektem a porozuměním spolupracovala.
Kurz pro pedagogy ZUŠ Litoměřice se konal během školního roku 2018/2019 1x měsíčně. Učitelé vždy předem navrhli lektorce téma, které je zajímalo. Velmi působivá byla hned první lekce, která proběhla za účasti 15 pedagogů a 15 žáků (ze všech oborů ve věku cca 9–14 let). Základními tématy byly motivace, chuť k učení a povinnostem, hodnocení našich výkonů. V sále školy jsme vytvořili čtyři pracovní skupinky (dvě složené z dospělých, dvě z dětí) a pracovali dle zadání lektorky s pracovními listy a dle předem domluvených pravidel. Bylo úžasné odkrývat spolu s dětmi to, jak nás témata spojují, jak máme např. stejné vnitřní strachy, obavy, že nás trápí totéž – protože všichni jsme lidé.
Mě jako dospělého velmi nadchlo, jak moudré byly děti, jak dokázaly skvěle vyjádřit své názory, jak rezonovaly s námi dospělými, jak blízko jsme k sobě měli. V podstatě jsme v úžasu zjistili, že dospělé trápí totéž co děti a naopak. Vyplynulo mnohé – například nás dospělé zasáhlo uvědomění si, jak často (vlastně neustále) jsou děti hodnocené (známkované a posuzované) a jak je to pro ně náročné.
Další pracovní setkání v rámci kurzu hodnotového vzdělávání se konala 1x v měsíci již pouze pro zapojené pedagogy. Na setkáních byla probírána témata motivace žáka, tréma, hodnocení a zkoušky, soutěže, pravidla, jak zvládat neúspěch, emoce. Kromě témat zpracovaných prostřednictvím pracovních listů byla vždy důležitá komunikace. Jak je někdy těžké komunikovat, nechat doznít cizí (jiný) názor, jak je obtížné vydržet s argumentací, než domluví ten druhý, a jak je důležité pustit k sobě názor druhých, jak pochopit, že každý máme jiný úhel pohledu, jinou realitu.
Pro mě jako ředitelku školy byla setkání v rámci kurzu velmi obohacující. Sdílela jsem se svými kolegy nejenom pedagogická a pracovní témata, sdílela jsem s nimi mnohem víc – s pokorou jsme se učili naslouchat jeden druhému, názorům ostatních, vnímali jsme, že každý máme mnoho společného, a přesto díky životním zkušenostem i jiné názory, jiné možnosti řešení situací. Myslím si, že kurz ovlivnil všechny zúčastněné učitele v komunikaci a ve vztahu k sobě i k ostatním lidem – k žákům, rodičům, kolegům.
Učitelé v ZUŠ jsou lidé velmi pracovití, zvyklí veřejně vystupovat, podávat umělecké výkony a tvořit. Jsou to také lidé, kteří pracují s dětmi, podílejí se na výchově budoucích generací, na kultivaci společnosti. Příprava budoucích učitelů ZUŠ na konzervatořích v oblasti pedagogiky a psychologie však mnohdy přichází na řadu až v posledních letech studia. Neočekává však rodič, který přihlašuje své dítě ke studiu uměleckého předmětu, od učitele především kvalitní pedagogický přístup?
Vůbec nechci hodnotit vzdělávání na konzervatořích, chci jen vyjádřit myšlenku, že v základních uměleckých školách je učitel nejenom umělcem, ale především pedagogem a člověkem, který dokáže žáka pochopit a pomůže mu najít cestu k umění, dovednostem, vědomostem, povede ho k tvořivosti i pokoře. Vždyť právě ZUŠky mají ohromný potenciál pro výchovu k lidskosti, k sebevědomí i sebeúctě. Principy a metodika hodnotového vzdělávání pak můžou ZUŠkám v jejich působení velmi pomoci.