DJ Kurátor

Výstavy v centru DOX nabízejí zajímavou příležitost pro učení nejen v rámci výtvarné výchovy, ale právě všech oborů zaměřených na vzdělávání v oblasti humanitních a společenských věd. Takzvané tematické výstavy komunikují prostřednictvím vizuálního umění různé sociální problémy současné společnosti. Cílem není používat umění jako prostředek ilustrace těchto témat, ale naopak hledat a prezentovat veřejnosti umělce, kteří ve svých dílech reflektují aktuální dění. I proto nejsou vzdělávací programy v centru DOX tolik doménou výtvarných technik a postupů, ale stavějí v první řadě na přístupech a komunikačních možnostech současného umění.

Jakou roli hraje v tomto procesu kurátor? Kurátor je mediátorem, zprostředkovatelem obrazů a sdělení jednotlivých umělců a jejich děl. Často nám však skrze výstavy sděluje i svůj postoj, svoji myšlenku. Výstava tak nemusí být jenom výstavou děl jiných autorů, ale právě také jakousi exkurzí do mysli kurátora, jeho představ o světě a názorů na něj. Kurátor pak už není jenom pasivním vystavovatelem. Je též aktivním hledačem, jehož médiem vyjádření je výstava jako událost, a díla umělců tak nejsou jenom objekty určené k vystavení, ale jakési statusy jeho vlastních myšlenek. Je tedy tím člověkem, který vybírá téma a hledá takové umělce, kteří toto téma reflektují ve své tvorbě. Nepracuje jenom s uměleckými díly, případně s texty přibližujícími význam těchto děl, ale také s informacemi o konkrétní problematice (konkrétním tématu), řeší způsob její prezentace v rámci výstavního prostoru, vytváří celkovou kompozici výstavy.

Kurátorování informací, které je tak typické pro dnešní informační společnost, je stejně tak stěžejním nástrojem procesu vzdělávání. V našem programu vysvětlujeme práci kurátora metaforou z oblasti hudby, postavou DJ. DJ na rozdíl od hudebního interpreta nevytváří nebo nehraje vlastní hudbu, ale místo toho používá a pouští hudbu jiných autorů. V rámci procesu tvoření a přehrávání svého seznamu skladeb (playlistu) používá různé kreativní způsoby míchání jednotlivých skladeb tak, aby posluchač nerozeznal, kdy jedna končí a další začíná. Důležité je přitom udržet náladu a pozornost publika. Kurátor v galerii používá (metaforicky řečeno) obdobný proces. Vytváří výstavu jako soubor děl cizích autorů, která na sebe různým způsobem navazují - tvoří tak celkový příběh, jehož úkolem je udržet naladění a pozornost diváka v procesu seznamování se s konkrétním (například sociálním) problémem. Kurátor nám zprostředkovává jím zvolený „playlist“ děl od umělců napříč různými přístupy, žánry a médii. A od kurátora v galerii je pak už jen krůček k jakémukoli mediálnímu kurátorovi, kurátorovi informací. V tomto ohledu je samozřejmě kurátorem i každý pedagog.

Organizovaná návštěva výstavy v doprovodu učitele je tou nejčastější situací, v níž se vzdělávací program DJ Kurátor odehrává. Proces učení, na kterém se podílí svou nepopiratelnou silou neformální prostředí galerie, je postaven na aktivním „přivlastňování si“ obrazů při práci s dotykovými tablety a vybraným softwarem (StoryVisualizer, který vyvinula společnost LEGO Education). Na začátku programu se žáci v krátké prezentaci seznámí s tím, co (kdo) je kurátor/DJ a nakolik a proč je důležité dívat se na obrazy kriticky. Následně vede program žáky do prostoru aktuální výstavy, kde jsou konfrontováni s jazykem a rozmanitostí současného multimediálního umění.

Jejich úkolem na výstavě je nasbírat (nafotit) obrazový materiál a vytvořit komiks. V tvorbě jim pomáhají techniky samplování a remixování (typické pro DJ), které byly předtím představeny v prezentaci. Žáci si takto přivlastňují obrazy a umělecká díla na výstavě tím, že si je fotografují a následně s nimi manipulují. Výsledkem je obrazový příběh (obrazová koláž, komiks), který přináší do závěrečné diskuse témata a díla, která se žákům s tabletem v ruce povedla ve výstavě najít.

Žáci vytvořili příběhy, obrazy a v malém novou výstavu. A přivlastněním a de facto „zneužitím“ obrazů do jiných souvislostí si vyzkoušeli tvorbu mediální zprávy. Program DJ Kurátor je tak postaven na opačném principu oproti klasickému výkladu lektora, který skupině předkládá svou interpretaci a znalosti výstavy. V případě programu DJ Kurátor je žákům umožněno, aby si sami zvolili, co je na výstavě a tématu zajímá, a prostřednictvím vytvořeného komiksu mohli tento svůj postřeh (námět) přinést do závěrečné části programu.

Závěr patří prezentaci jednotlivých komiksů ostatním žákům v rámci celé skupiny. Lektorovi se pak nabízí možnost mluvit s žáky o tom, co opravdu na výstavě viděli (a neviděli), a motivovat je k další, detailnější prohlídce. V rámci té si mohou o konkrétním díle zjistit ještě více informací (díky popiskům na zdech, internetu), ale zejména si uvědomit škálu různých (dez)interpretací jedné a té samé výstavy a jejího tématu. Jedná se o mediální výchovu v praxi.

Všechny lidské produkty, tak jako i tělo samotné, jsou médiem (prostředkem). Alespoň takto to tvrdil přední teoretik médií Marshall McLuhan. Další teoretik, Friedrich Kittler, je naopak zastáncem myšlenky, že médiím musíme přiznat autonomii. Podle mého názoru mluví v neprospěch mediálního vzdělávání skutečnost, že většina z nás mediální vzdělávání a výchovu zaměňuje s diskusí o médiích jakožto sdělovacích prostředcích, které identifikujeme jenom jako tisk, televizi nebo internet. Právě umělci a umělecká praxe nás vracejí k úvaze o médiích v obecnější rovině. Když se ještě jednou vrátím k Marshallu McLuhanovi, je to právě on, kdo naši pozornost zaměřuje na médium samotné, a ne jenom na jeho obsah. McLuhanův názor je jasný - médium je nejenom prostředkem, ale samo o sobě i poselstvím a také prostředím. Musíme proto uvažovat nejen o informacích, faktech nebo vztazích, ale také o prostředcích, které nám informace přinášejí a v konečném důsledku vytvářejí či dotvářejí.

Program DJ Kurátor si klade za cíl upozorňovat žáky na potřebu kritického dívání se na obrazy či jejich čtení, které by mělo představovat základní podmínku konzumace obrazů a mediálních sdělení. Na příkladu analýzy fotografie program seznamuje žáky s několika způsoby manipulace s obrazy. Tady však seznamování s médii nekončí, ale naopak začíná. Hra na kurátora je skvělým příkladem toho, jak se v tomto prostředí můžeme pohybovat a jak můžeme o jednotlivých poselstvích (tedy médiích) uvažovat. Jejím cílem je vést k samostatnému přemýšlení o obrazech a sděleních a ukázat také praktiku, která je pro nová, digitální média natolik typická. Kurátor totiž tvoří nové z nalezeného, které proměňuje v novém kontextu. Úkolem žáků v rámci programu DJ Kurátor je z nalezených obrazů vytvořit nové dílo - komiks, jehož podstatou je převyprávět výstavu nebo nějakou její část formou komiksového příběhu. Cílem aktivity je tak skloubit přijímání a vytváření informací v jeden celek. Právě tento způsob považuji za jednu z možných cest mediální výchovy, která vede žáky od konzumentů k „produserům“ - termín Axela Brunse, který spojuje anglická slova produce (vytvořit) a use (použít).

Pokud vás tento program a náš způsob práce zaujal, neváhejte nás kontaktovat a program si rezervovat. Stále máte možnost využít akční nabídku: pokud absolvujete tři programy ze stálé nabídky, čtvrtý program máte zdarma. Pořadí a dobu mezi prvním a posledním absolvovaným programem si učitel určí sám.

Více informací naleznete na www.dox.cz.