Začátkem léta provedla agentura Median pro společnost Člověk v tísni (program Jeden svět na školách) rozsáhlý průzkum mezi středoškoláky. Nenabízí pouze vhled do názorů a postojů našich dospívajících, ale umožňuje i porovnání trendů vývoje sledovaných veličin v čase - od roku 2009 se totiž jedná již o čtvrté dotazníkové šetření v pořadí. Co považují středoškoláci za největší problémy dnešního světa? Jak hodnotí demokracii? Do jaké míry je ovlivňují sociální sítě? Jaká jsou jejich očekávání v souvislosti se školní výukou? Výsledky nám přinášejí podnět k zamyšlení, do jaké míry odrážejí postoje středoškoláků přístup nás dospělých.
Co nám říkají dnešní středoškoláci?
Ing.
Karel
Strachota
ředitel programu Jeden svět na školách, Člověk v tísni, o. p. s.
Dotazníkového šetření se během května a června zúčastnilo třicet tři škol. Z každé školy byla vybrána jedna třída, v níž studenti pod dohledem supervizora (např. učitele předmětu ZSV) během jedné vyučovací hodiny zodpověděli dotazník. Výzkum navíc doplnilo elektronické dotazování dalších dvou set středoškolských studentů z celé republiky, aby nebyli opomenuti čerství maturanti.
Značný posun je od roku 2014 patrný v používání prostředků elektronické komunikace, zřejmě v důsledku rozšíření dostupnosti chatovacích nástrojů a sociálních sítí na chytrých telefonech. Odpovědi studentů ukazují, že využívání sociálních sítí přes mobilní telefony výrazně zasahuje do jejich denního režimu, sociálních aktivit i výuky. Více než polovina z nich (53 %) často používá sociální sítě, když nemůže spát, a necelá polovina (46 %) je používá ihned po probuzení. Nezanedbatelný počet středoškoláků (39 %) udává aktivitu na sociálních sítích i během výuky.
Sociální sítě středoškoláci hojně užívají jako jeden z hlavních zdrojů informací o aktuálních společenských a politických tématech (u 69 % studentů). Nemůžeme opomenout ani způsob, jakým studenti na sociálních sítích informace získávají; nejčastěji totiž nevyhledávají informace přímo sami, ale dostanou se k nim přes odkaz, který se jim zobrazí v jejich síti. Navíc 60 % středoškoláků zároveň říká, že nevědí, jestli mají věřit alternativním zpravodajským webům, jako jsou například Parlamentní listy nebo Aeronet. Časté či občasné sledování alternativních webů uvádí 20 % studentů.
Školní výuka proti tomu jako zdroj informací výrazně propadá (pouze 26 % dotazovaných ji zahrnulo mezi své hlavní informační zdroje). Na druhou stranu ale v porovnání s posledním průzkumem roste počet těch, kteří uvádějí, že se ve škole dozvídají fakta o moderních československých dějinách (66 %). V rámci programu Jeden svět na školách se výuce novodobých dějin od roku 2005 intenzivně věnujeme v projektu Příběhy bezpráví, a proto máme z tohoto rostoucího čísla radost.
Více než polovina studentů je z hlediska kvality vzdělávání se školou, kterou navštěvuje, spokojena a při známkování obdobném tomu školnímu by jí přidělila na hodnoticí stupnici známky 1 a 2. Třetina studentů svou školu oznámkovala trojkou. Ti, kteří svou školu oznámkovali stupněm horším než 2, pak jako nejvýznamnější důvody své nespokojenosti se školou uvádějí praktickou nevyužitelnost probírané látky v reálném životě (46 %) a nezábavný způsob podání (36 %).
Jednoznačně nejžádanějším (69 %) cílem školního vzdělávání je podle středoškoláků naučit se mluvit cizím jazykem. Od roku 2014 narostl tento požadavek téměř o 30 %! Studenti také od školy očekávají, že by je měla naučit, jak vyjádřit svůj názor (47 %) a jak vhodně veřejně vystupovat (42 %).
Graf:
Co by podle vás měla škola studenta naučit?
Za největší problémy České republiky považují naši středoškoláci politickou reprezentaci a korupci, dále pak soužití s romskou menšinou a migraci. Soužití s romskou menšinou je ve srovnání s rokem 2014 podle středoškoláků méně závažné. Naopak výrazně narostlo vnímání migrace jako podstatného problému. Z dalších analýz agentury Median je patrná závislost vnímání důležitosti společenských problémů na informačních zdrojích, které středoškoláci sledují. Mezi lety 2014 a 2015 došlo, dle zpráv Medianu, k asi čtyřnásobnému posílení tématu migrace a uprchlíků v českém mediálním diskurzu. Lze tak předpokládat, že intenzita vnímání problémů je do velké míry zapříčiněna vlivem témat probíraných masmédii.
Překvapivé výsledky přináší část otázek směřovaných ke zjištění vztahu k demokracii. Pouze 37 % středoškoláků se domnívá, že demokracie je nejlepší forma vlády, podle třetiny z nich může být autokratický režim lepší než demokratický a dalších 23 % nemá na formu vlády názor. Proti předcházejícím rokům se výrazně zlepšilo hodnocení členství v EU (62 % studentů dnes členství v Unii hodnotí pozitivně, zatímco v roce 2014 to byla těsná většina a v roce 2012 jen 43 %). Oproti dospělé populaci je mezi studenty větší poměr proevropsky zaměřených respondentů. Z politických stran se u studentů největší přízni těší ANO (24 %), Piráti (17 %), TOP 09 (16,5 %) a Okamurova SPD (13 %). V případě volebních preferencí zaznamenáváme enormní rozdíl mezi odpověďmi gymnazistů a žáků SOU. SPD by volilo 21 % učňů oproti 3,5 % studentů gymnázií. Naopak TOP 09 by volilo 29,5 % gymnazistů ve srovnání s 3,5 % žáků odborných učilišť.
Teoretický zájem o účast ve volbách do Poslanecké sněmovny ve výzkumu vyjádřilo 62 % studentů. Kolik jich reálně v říjnu přišlo k urně ve Studentských volbách "nanečisto" a jak volili, můžete zjistit na webu
jsns.cz
v sekci Projekty. Tamtéž jsou vám také k dispozici kompletní komentované výsledky výzkumu zpracované agenturou Median.