Projekt „Moderní pojetí tradičních receptur ve školních jídelnách Pardubického kraje“ s podtitulem „Kuchyně našich babiček“ se pomalu chýlí ke svému konci, a tak, zatímco pracovníci odboru školství pomalu, ale jistě hledají inspiraci pro další navazující projekt věnující se školnímu stravování a jeho propagaci u široké veřejnosti, v listopadu proběhla další akce s vařením pod odborným dohledem garanta projektu.
Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není špatný... Rybitví, Rybitví, Rybitví, i tam se vaří fajn!
Ing. Bc.
Vladimír
Štefančík,
referent odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje
Jelikož v rámci projektu se střídají okresy Pardubického kraje, zbývalo s akcí navštívit školu v Pardubickém okrese. V samotných Pardubicích je sice středních škol více než dost a samotné Pardubice jsou z gurmánského hlediska jistě proslavené svým perníkem, ale organizátora akce zaujala Střední průmyslová škola stavební Pardubice, která sídlí v Rybitví, kde sice ryby jen tak nenajdete, ale třeba ruchadlo1) bratranců Veverkových ano. A tak jsme s naším projektem na konci října zavítali do zdejší střední školy.
Jaké menu zvolil garant projektu, Školní jídelna Kojetín, příspěvková organizace, konkrétně ředitelka jídelny Mgr. Hana Rohová a hlavní kuchař Oldřich Szedlák? Perník jako dezert se sice nekonal, ale perníková roláda s domácími povidly a šlehačkou jej hravě překonala. Na její přípravě byla radost se podílet a aspoň trochu se umazat povidly. Navíc tím, že to byla perníková roláda, místní speciality byly garantem projektu opět zohledněny. Naštěstí dobrovolníků bylo více než dost, a to nejen na přípravu dezertu. Do kuchyně totiž opět zavítali hosté jak z Krajského úřadu Pardubického kraje, Bohumil Bernášek, radní odpovědný za školství, a Martin Kiss, vedoucí odboru školství, ale také již stálá členka projektového týmu „kuchařů-amatérů“ Eva Malinová, ředitelka Krajské hospodářské komory Pardubického kraje. Do kuchyně přišla vařit také Renata Petružálková, ředitelka Střední průmyslové školy stavební, dále Markéta Hujerová, ředitelka místní základní a mateřské školy, a Eva Šmeralová, starostka obce Rybitví. A tak zatímco vedoucí školní jídelny, Martina Zadinová, musela řádně proškolit nové pracovní síly o bezpečném chování v kuchyni, koordinovat jejich pohyb po kuchyni a dělat jim odborný dozor, pan radní společně s ředitelkou základní a mateřské školy připravovali ovoce a zeleninu do moštu, vedoucí odboru školství mazal povidla na roládu, prostě jeden dělal to a druhý tohle a všichni dohromady udělali moc. Moc dobrý oběd.
A že to byl zdravý oběd, vám mohl říci váš žaludek, který se dobře najedl, a přitom se necítil těžký, a vy jste nebyli po jídle malátní. Anebo vám to prozradil přesný popis připravovaného jídla na jídelním lístku. Jinak byste ani nepoznali, kolik zeleniny se podařilo dostat na talíř.
Jaké menu se tedy vlastně 31. 10. 2019 podávalo? Zeleninová polévka s černou čočkou a vejci, vepřové nugetky s pepřovou omáčkou a šťouchané brambory s pastinákem, anglickou slaninou a cibulkou, perníková roláda s povidly, trhaný salát s dijonskou hořčicí a medem a k tomu všemu mošt z jablek a dýně. Z jednotlivých částí obědového menu přecházel zrak, byl nádherně pestrý na talíři i pro oko. Žádný pošmourný podzimní oběd bez energie se strávníkům nepředkládal. Pro tělo vydatná dávka vitamínů, proti případné podzimní depresi pestrost barev a dobrá nálada tak panovala u všech stolů plně obsazených strávníky. Samotné šťouchané brambory byly baladou, která se stala společně s vepřovými nugetkami symfonií proti jakémukoliv poklesnutí mysli. Vzhledem k tomu, že se jednalo o průmyslovou střední školu, mohl si garant projektu dovolit lehce pikantnější menu, které ovšem lahodilo i něžnému ženskému pohlaví mezi strávníky. A tak u „výdejových okýnek“ se dychtivě tlačili strávníci plni očekávání, zatímco z jídelny odcházeli spokojení strávníci, kteří odevzdávali prázdné talíře. Vedoucí odboru Martin Kiss tak měl v roli pomocníka u „špinavého nádobí“, kam se přesunul v době výdeje obědů, značně usnadněnou práci, zatímco ostatní „kuchtíci“ horlivě plnili talíře a misky.

Pokud se nyní chystáte na oběd, přejeme vám dobrou chuť a stejně příjemný zážitek z jídla, jako mají naši strávníci ve školních jídelnách Pardubického kraje. A protože i nám se společné obědy s našimi garanty velmi zalíbily, rozhodli jsme se uspořádat jakousi „nadstavbu“ tohoto projektu a jako pověstnou třešničku na dortu a slavnostní zakončení. Vyhodnocení celého projektu proběhne v domácím prostředí našeho odborného garanta, v Kojetíně, při společném obědě všech účastníků projektu. I z tohoto dostaveníčka vám rádi pošleme pomyslnou pohlednici zprostředkovávající pohled do našich talířů.


1 Pluh určený k orbě, místními v době vynálezu (r. 1827) nazýván také „veverče“.