Činnost zařízení školního stravování je legislativně upravena školským zákonem a prováděcím předpisem - vyhláškou o školním stravování - kterou vydává MŠMT v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Naším primárním zájmem je, aby školní jídelny vařily zdravotně nezávadné, chutné, nutričně vyvážené, kvalitní pokrmy. Orgány ochrany veřejného zdraví ve školních jídelnách kontrolují, zda jídelny při své činnosti respektují zásady správné výrobní praxe, jejíž součástí je i správná hygienická praxe. Vedle této dozorové činnosti dále hodnotí naplňování výživových doporučení a norem pro školní stravování.
I přes rozdílné kompetence ministerstev se potvrdilo, že dopad synergie je konstruktivní a přínosný
MUDr.
Zdeňka
Trestrová,
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví připravilo metodické doporučení zaměřené na objektivizaci ukazatelů výživových norem, které bylo prostřednictvím krajských hygienických stanic zasláno všem školním jídelnám, a s Ministerstvem školství spolupracovalo při tvorbě tzv. „pamlskové vyhlášky“, která zavedla regulaci potravin nabízených ve školách prostřednictvím automatů a bufetů.
Jak uvádí ve své Tematické zprávě z října 2017 ČŠI: Systém školního stravování v ČR je velmi komplexní a propracovaný. Tato služba je i v mezinárodním srovnání z hlediska šíře jejího dosahu i komplexity spíše výjimečná. K docílení zkvalitnění školního stravování a zlepšení jeho mediálního obrazu, tedy úkolu zadaného tehdejším ministrem školství, Mgr. Marcelem Chládkem, nebylo potřeba systémových zásahů, nýbrž zefektivnění a sjednocení metodické podpory. Toho bylo možné dosáhnout pouze za předpokladu skutečně funkční spolupráce dotčených ministerstev. To se podařilo. Platformu navázané spolupráce, založené na vzájemné důvěře a respektu, ocenil dokonce ve svém dopise ministrovi školství tehdejší hlavní hygienik, MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D.
Výsledkem naší spolupráce byla např. realizace celoplošné školicí akce, v jejímž rámci bylo pracovníky místně příslušných krajských hygienických stanic proškoleno 6,5 tis. zaměstnanců školních jídelen v hygienickém minimu a v aplikaci zásad správné výživy do činnosti zařízení školního stravování. V této souvislosti je vhodné zmínit, že v oblasti plnění výživových ukazatelů školního stravování může za stávající legislativní situace orgán ochrany veřejného zdraví vystupovat jen z pozice edukátora vedení škol a zaměstnanců školních jídelen, což bylo a je orgánem ochrany veřejného zdraví naplňováno. Edukační činnost je zaměřena i na povinnosti uložené školním jídelnám evropským potravinovým právem, což jsou povinnosti, které spadají pod výkon státního zdravotního dozoru krajských hygienických stanic.
Účinná systémová podpora pracovníků ve školním stravování spočívala především v iniciování propojování jednotlivých subjektů (kontrolní orgány, zřizovatelé, vedení škol) na oblastních úrovních. V regionech, kde se podařilo spolupráci úspěšně nastartovat, se díky vzájemné informovanosti výrazně zlepšily podmínky pro pracovníky a došlo ke zkvalitnění stravovacích služeb.
Spolupráce ministerstev byla důležitá také v jednáních s jinými subjekty, na kterých bylo prosazováno zavedení některých nekompetentních systémových změn, které by v důsledku mohly systém školního stravování vážně narušit.
Přestože ministerstvo školství a zdravotnictví má v oblasti školního stravování rozdílné kompetence, potvrdilo se, že dopad synergie je konstruktivní a přínosný. Pevně doufám, že za dalších 5 let budeme mít možnost pokroky v oblasti školního stravování opět takto pozitivně hodnotit.