Hody, hody, doprovody

V tento den by mělo jídlo na talíři vypadat škaredě (na první pohled nepovedeně). K tomu nám výborně poslouží například palačinky, které stačí při podávání trochu potrhat. Dále se hodí různé zeleninové placičky.

(4 porce)

1 květák, rozdělený na růžičky

2 vejce

0,2 kg strouhaného sýra

0,1 kg hladké mouky

1 hrst strouhanky

sůl, pepř, celý kmín

olej na smažení

Očištěný květák uvaříme v osolené vodě s trochou kmínu do poloměkka, vyjmeme a necháme vychladnout. Vychladlý květák nastrouháme nahrubo do mísy, přisolíme, opepříme, přidáme rozšlehaná vejce a mouku, spojíme v těsto, ze kterého tvoříme placičky a obalujeme je ve strouhance smíchané se sýrem. Vkládáme na rozpálený olej a smažíme dozlatova.

Dle názvu se tento den podávají pokrmy, do kterých se přidává něco zeleného. Vaří se z jarní zeleniny a luštěnin - například špenát, hrášek, kopřivy, petrželka nebo medvědí česnek.

(4 porce)

1,5 l vody

0,4 kg mraženého špenátu

2 lžíce sádla

1 lžíce hladké mouky

1 cibule

sůl, pepř

1 žloutek

1 houska na kostičky

1 hrstka jarních bylinek

Do vařící osolené vody vložíme špenát. Na pánvi si připravíme cibulovou jíšku, kterou vložíme ke špenátu, povaříme, rozmixujeme a zjemníme žloutkem. Dochutíme solí a pepřem. Podáváme s opečenou houskou nakrájenou na kostičky a smíchanou s nasekanými bylinkami.

Pro křesťany je to den přísného půstu, dávají si pouze jedno jednoduché jídlo bez masa. Důležitý je však dostatečný pitný režim.

V tento den se jako hlavní pokrm podává velikonoční nádivka zvaná hlavička, dále pak pečeme sladké buchty a koláče. Chybět nesmí tradiční mazanec.

10 rohlíků

300-400 g uzeného masa

0,25 l mléka

3 vejce

2 stroužky česneku

3 hrsti mladých kopřiv

sůl, pepř, muškátový květ

Kopřivy opláchneme, spaříme, scedíme a nadrobno nasekáme. Pečivo nakrájíme na kostičky a pokropíme mlékem, aby se provlhčilo. Nakrájíme uzené, utřeme česnek a přidáme do žemlí. Vejce rozdělíme, vyšleháme tuhý sníh z bílků a vmícháme do nádivky. Upečeme ve vymaštěném pekáči dokřupava.

Neděle je hlavním svátkem Velikonoc. Hospodyně si dávají záležet, aby oběd byl opravdu slavnostní. Základem je silný masový vývar, následuje hlavní chod z jehněčího, kůzlečího nebo kuřecího masa. Jako dezert beránek.

(6 porcí)

1-1,5 kg jehněčího ramínka

čerstvý tymián, rozmarýn, šalvěj

sůl, pepř

lžíce hořčice

olivový olej, kousek másla

červené víno

Hořčici smícháme s olejem, solí, pepřem a posekanými bylinkami. Vetřeme do masa a necháme marinovat nejlépe přes noc. Druhý den pečeme v zaklopeném pekáči. Podléváme vodou a vínem a dusíme doměkka. Pak odklopíme a dopečeme dozlatova. Omáčku zjemníme kouskem másla a podáváme ozdobené bylinkami.

Na pondělní oběd se hodí pokrmy z vajec - ať už plněná, smažená, v omáčkách, salátech, či k masu. I zde platí, že každá rodina má své oblíbené recepty, které se dají přizpůsobit aktuálním trendům a finančním možnostem.

270 g zeleniny nakrájené na drobné kostičky (vařená mrkev, celer, petržel, kapie, sterilované okurky, hrášek, kukuřice)

6 vajec uvařených natvrdo

20 g práškové želatiny

150 g majonézy

na nálev:

75 ml octa

20 g cukru

7 g soli

200 ml vývaru z vaření zeleniny

5 kuliček pepře

3 kuličky nového koření

1 bobkový list

10 kuliček hořčičného semínka

Všechnu zeleninu předem uvaříme a pokrájíme. Vajíčka oloupeme, rozkrojíme napůl a žloutky dáme stranou. Bílky nakrájíme na kostičky. Do 150 ml vývaru namočíme na 10 minut práškovou želatinu. V mezičase uvaříme nálev, do kastrůlku nalijeme ocet, cukr, sůl a zavaříme, přidáme vývar a koření, vaříme dalších 5 minut. Horký nálev nalijeme přes cedník na nabobtnalou želatinu a metličkou rozmícháme dohladka. Do směsi přimícháme majonézu, vmícháme připravenou zeleninu a bílky, přisypeme žloutky a nalijeme do formiček (ideální je srnčí hřbet). Uložíme na dvě až tři hodiny do chladu. Po ztuhnutí opatrně vyklopíme a podáváme s čerstvým pečivem.

Protože se vejce rychle kazí, měla by se skladovat v nejchladnější části chladničky, a to maximálně 3 týdny. Syrové bílky vydrží v chladničce až 20 dnů, syrové žloutky 2-3 dny. V mrazničce můžeme nechat syrové žloutky i bílky až půl roku.

Rozšlehaná vejce skladujeme v chladničce nejvýše 3 dny, zamrazit je můžeme až na půl roku. Vejce skladujeme tak, aby kolem nich mohl proudit vzduch, nejlépe tupým koncem vzhůru, na tomto konci vajíčka se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. Máme-li vejce v chladničce déle jak 10 dní, je třeba jej otočit, aby žloutek nepřilnul ke skořápce, kde je větší možnost nákazy. Na kvalitu slepičích vajec nepříznivě působí teplota nad 18 stupňů, dále střídání teplot a jejich omývání před uskladněním. Prasklá vejce musíme ihned spotřebovat, protože do nich lehce vnikají mikroorganismy, které je rychle znehodnocují.