Hry s tužkou a papírem

Do dnešního příspěvku jsem vybrala nejhranější hry s tužkou a papírem, které děti v naší družině rády a opakovaně hrají. Většina her je notoricky známých, ale zkuste je trochu obměnit a dát jim nový náboj.

Slovní zásobu, vědomosti, vyjadřovací schopnosti a paměť procvičujeme v tradiční hře "Město, jméno, zvíře, věc".

Pravidla této hry určitě všichni znáte. U nás v družině máme připraveny již předtištěné papíry pro hru, kde v záhlaví šesti sloupců máme napsané dohodnuté kategorie, buď ty klasické: město, jméno, zvíře, rostlina, věc a poslední sloupec je na body, nebo je místo v záhlaví prázdné a děti si tam doplní vlastní kategorie podle svých zájmů a schopností, jako např. povolání, země, ovoce, zelenina, značky aut, sport apod.

Nejraději hrajeme ve skupinkách věkově vyvážených, aby i prvňáci měli šanci na úspěch. V týmu si děti zvolí zapisovatele, stopaře (ten, kdo říká STOP), případně losovatele (když se písmenka losují), abecedníka (ten, kdo říká abecedu, může to být vychovatelka) a v rolích se mohou hráči střídat. Nehrajeme příliš dlouho, stačí tolik kol, kolik je družstev (cca 5-6). Děti mají rády, když hru řídím a mám k tomu zábavné průpovídky. Po ukončení kola si jednotlivá slova dramatizujeme, hledáme souvislosti, případně online vyhledáme další slova do jednotlivých kategorií a nové názvy si ukládáme do našich tzv. paměťových paláců

Při individuální hře děti počtem kol neomezujeme.

jsou jednoduchá: hráči či jeden ve skupině mají tužku, a pokud není hra vytištěná, napíšou do záhlaví sloupců dohodnuté kategorie. Poté se zvolí první hráč, který bude stopovat toho, kdo říká abecedu, ten řekne nahlas "A" a potom už dál si přeříkává abecedu jen v hlavě, dokud nezazní STOP. Na písmeno, které takto bylo zvoleno, hráči píšou do svých sloupců názvy. Družstvo nebo hráč, který má všechny kolonky vyplněné, zvolá STOP. Soupeři odloží tužky, kolo končí a počítají se body: prázdná kolonka - 0 bodů, v kolonce má více hráčů stejný název - 5 bodů (např.: město Praha napíšou dva hráči), hráči mají v kolonce různé názvy (např.: v kolonce město mají hráči Praha, Plzeň...) - 10 bodů, pokud kolonku vyplnil jen jeden hráč (družstvo), získává 15 bodů. Sečtou se body kola jednotlivých hráčů, po ukončení hry se sečtou body všech kol.

Další z klasických her, kterou také často hrajeme venku s křídou, když čekáme např. na příchod rodičů a před rozchodem domů. Šibenici mohou hrát dva či více hráčů a její podstatou je snaha odhalit skryté slovo - tajenku.

Jeden z hráčů si vymyslí slovo a naznačí počet jeho písmen buď prázdnými políčky, nebo krátkými vodorovnými čárkami. Před hrou se mohou hráči domluvit na nadřazeném slovu a budou hádat slova podřazená (sporty - kopaná, hokej, vybíjená, atletika...; ptáci - sýkora, vlaštovka, sova pálená... atd.). Zdatnější hráči už mohou hádat delší označení (názvy knih, filmů, pohádek, her...), věty, přísloví, rčení...

Druhý hráč či ostatní hráči pak navrhují písmena, která by v slově mohla být. Pokud písmeno uhodnou, zakreslí první hráč písmeno na všechny pozice, na kterých se v tajence vyskytuje. Je potřeba se předem domluvit, že samohlásky platí krátké i dlouhé a "e" s háčkem, pro velmi malé děti nerozlišujeme ani tvrdé (ypsilon) a měkké "i". Jinak v české abecedě necháváme jako samostatná písmenka i ty s háčkem.

Po každém návrhu buď první hráč zakreslí písmeno na všech pozicích, na kterých se v tajence vyskytuje, nebo pokud se písmeno ani jednou v tajence nevyskytuje, nakreslí jednu čáru do obrázku šibenice.

Vítězem se stávají hádající hráči, pokud uhodnou tajenku dříve, než je obrázek šibenice s panáčkem dokreslen, jinak vyhrává hráč, který tajenku vymyslel a obrázek šibenice s panáčkem je úplně dokreslen. Přesná podoba obrázku panáčka na šibenici a z kolika počtu tahů je obrázek složen, záleží na domluvě hráčů.

Na přiloženém obrázku vidíte naši podobu šibenice. Třináctý tah a vítězný pro vymýšlejícího hráče je "poslední tečka" v šibenici.

Hru "Jaký, kdo, co dělá, kde" mají děti v naší družině moc rády, protože výsledné věty jsou humorné a hodně se u hry nasmějeme. I u této hry pracujeme ve skupinkách a různě ji obměňujeme.

Připravíme si několik proužků papíru, které přehyby rozdělíme na čtyři políčka. Úplně nahoru do prvního políčka napíšeme JAKÝ (tzn. nějakou vlastnost, přídavné jméno, např. protivný), napsané slovo ohneme pod zbytek papíru, aby na něj další hráči neviděli, a pošleme či vyměníme si papírek s dalším hráčem. Ten napíše KDO (tzn. název osoby nebo zvířete, např. potápěč), opět ohneme dospodu a pošleme dál, další hráč napíše CO DĚLÁ (tzn. sloveso, např. kouluje se), opět ohneme napsané slovo dozadu, naposledy lístek pošleme dál a zbývá vyplnit poslední políčko s pojmem KDE (tzn. příslovce místa, např. v posteli).

Poslední hráč rozbalí lísteček a přečte vzniklou větu. Pozn.: upraví ji podle rodu podstatného jména a správně přečte.

V naší ukázce vznikla věta: PROTIVNÝ POTÁPĚČ SE KOULUJE V POSTELI.

Předem se s dětmi domluvíme, že nebudou při psaní používat vulgární výrazy.

Tato prostá hra je pro dva hráče a děti se s ní rády baví.

Na kousek papíru (např. velikost A5) si nakreslí několik teček - asi kolem dvaceti. Úkolem je spojovat tečky a komu se podaří spojením vytvořit trojúhelník, tak si jej označí svojí značkou.

Začíná první hráč a spojí čarou dvě tečky, pokračuje druhý hráč a také spojí čarou libovolné dvě tečky. V okamžiku, kdy se jednomu z hráčů podaří vytvořit trojúhelník, má k dispozici další tah, tzn., že pokračuje ve hře tak dlouho, dokud se mu daří spojováním bodů tvořit trojúhelníky. Hra přechází na dalšího hráče v okamžiku, kdy předchozí hráč posledním tahem nemohl již žádný trojúhelník vytvořit. Čáry se nesmí křížit. Hra končí, když jsou všechny tečky pospojované a všechny možnosti vyčerpané. Hráči si spočítají svoje zabrané trojúhelníky.

Hra "Formule" je skvělá na uvolnění ruky a odhad.

Hrají ji dva hráči, kteří si buď dráhu nakreslí sami, nebo použijí předtištěné tvary drah (nakreslená dráha je uzavřený okruh, viz obrázek). Každý hráč má jinou barvu ostře ořezané měkké pastelky. Můžete použít i fólii na stírací fixy. Buď šablonu dráhy zakládáte pod průhlednou fólii, nebo přímo na fólii hrajete jako na papíře a po dohrané hře smažete a můžete hrát další kolo.

Nakreslete na papír A4 dráhu pro formuli jako uzavřený okruh a vyznačte čarou start, který bude zároveň i cílem. Hráči si určí barvu pastelky. První hráč dá hrot pastelky na start a švihem udělá čáru - vystartuje, pokud skončil v dráze, konec čáry označí křížkem, pokud z dráhy vyjel, označí křížkem bod, kde se dráha s nakreslenou trajektorií kříží. Pokračuje druhý hráč. Hráči se ve hře střídají a pokračují vždy ze svého naposledy označeného bodu - křížku. Vyhrává, kdo se dostane první do cíle.

Tato hra je v literatuře známa pod názvem "Brigit" a je to také hra pro dva hráče. Budete potřebovat kousek papíru nebo vytištěný plánek (viz obrázek) a tužku.

jsou následující: Jeden hráč je černý a druhý bílý, oba se střídají ve hře, kdy postupně spojují svislou nebo vodorovnou čárkou dva sousedící body své barvy a nesmí protnout soupeřovu ani vlastní čárku. Černý hráč zvítězí, spojí-li nepřerušenou linií čárek pravou a levou stranu hracího plánu, bílý hráč musí zase spojit horní stranu s dolní.

Rozměry hrací plochy mohou být různé, pro nakreslení plánu můžete využít kostičkovaný papír. Můžete spojovat různé obrázky - např. bílé a černé lodě, žabáky aj. (viz foto).

Tuto hru si můžete jednoduše vyrobit i jako trvalou. Přeneste hru na desku či karton nebo do krabice a body spojujte dřívky dvou barev, obarvenými kousky špejlí apod.

Rychlá a nenáročná hra pro dva hráče, která dokáže zmírnit dětskou tenzi.

Papír velikosti A4 přehněte na půl a rozložte, vzniklý přehyb je hranicí "bitevních polí". Hráči si na své území nakreslí pět bodů (průměr cca 5 mm) - to jsou palebné zbraně. První hráč nasadí svoji tužku na jakýkoliv svůj bod, zaměří na bod soupeře a rychlým švihem ruky "vypálí", nakreslená trajektorie střely ukáže, zdali zasáhl soupeřův cíl (bod). Hráči se ve střelbě střídají. Pokud čára protne soupeřův bod, ten je přeškrtnutím vyřazen ze hry a hráč už jej nesmí k odpalování používat. Vyhrává hráč, který "sestřelí" všechny soupeřovy body.

Stará známá hra s tužkou a papírem, kterou si určitě pamatujete ze školy.

Na kus papíru se napíšou rozházeně po celé ploše číslice od 1 do 20. Hru zahájí první hráč a spojí číslici 1 s číslicí 2. Pokračuje druhý hráč, který od číslice 2 pokračuje k číslici 3. Hráči se postupně střídají ve spojování následujících číslic. Vtip je v tom, že při hledání cesty k následující číslici se nesmí nově nakreslená čára dotknout již dříve nakreslených čar a už vůbec ne je překřížit! Za každý dotyk čáry při kreslení nové spojnice si hráč zaznamenává trestný bod, ve hře je označen křížkem. Vítězí ten, kdo nemá žádný trestný bod nebo jich má méně. Hráči se v zakreslování číslic střídají a snaží se strategicky číslice rozmístit na plochu.

Tato hra vyžaduje koordinaci a spolupráci hráčů. Hráči, jak už název napovídá, jsou čtyři.

K této hře budete potřebovat velký arch papíru, místo tužky silný fix a čtyři stejně dlouhé provázky, tkalouny nebo stužky, které jedním koncem uvážete na fix.

Každý z hráčů uchopí jeden volný konec provázku a skupina se domluví na obrázku nebo zadání udá vedoucí hry. Může soutěžit více skupin. Hráči postupným uvolňováním či taháním provázku kreslí společně obrázek na arch papíru. Po skončení společné kresby provedeme následnou reflexi, jak se nám spolupracovalo atp.

Hra je výborná jako tzv. ledolamka, při seznamování s novými dětmi, při komunitních akcích apod.

Uvedené hry jsou jen malým výčtem. Určitě si sami do prostoru pod článkem doplníte svoje vlastní oblíbené hry tohoto typu, a vytvoříte si tak zásobník jednoduchých her, které nepotřebují žádnou velkou přípravu, prostor a čas a jsou rychle k dispozici.

... a když se k papíru a tužce přidá hrací kostka, tak se nabídka her nebývale rozšíří. U nás v družině je nejoblíbenější Brouček, Žertovná věštba nebo Mutanti.