2. část
Podkladová studie k revizi RVP PV se na straně 19 zabývá kritérii kvality předškolního vzdělávání v mezinárodním srovnávání a zmiňuje pět klíčových nástrojů pro školskou politiku definovaných OECD (2012), kterými jsou dostupnost, personální zajištění, kurikulum, monitoring a evaluace, správa a financování. Dovoluji si zdůraznit a doplnit část dotýkající se kurikula, protože tato je v přímé souvislosti s tématem, zkoumaným v rámci v úvodu zmiňované výzkumné sondy a taktéž hlavním tématem podkladové studie. Cílem této sondy bylo zmapovat vztah pedagogické veřejnosti k RVP PV na základě čtyř otázek, pátá otázka se týkala pracovního zařazení respondentů. V podkladové studii je uvedeno, že
: „RVP PV je v soustavě RVP v České republice přijímán nejlépe. Přesto jsou velké odlišnosti mezi mateřskými školami v jeho naplňování v praxi. Při formulování vlastního ŠVP se učitelé vztahují k RVP, ovšem mnohdy pouze formálně.“.
V podkladové studii není uveden zdroj, ze kterého autorka vychází při konstatování, že RVP PV je v systému českých kurikulárních dokumentů přijímán nejlépe, předpokládám, že zdrojem budou interní výzkumy MŠMT a ČŠI i vlastní osobní zkušenosti autorky. Je obecně známé, že učitelky mateřských škol jsou v naší pedagogické veřejnosti nejméně kritické a málokdy se staví na odpor vůči čemukoliv.
I mé osobní zkušenosti ze vzdělávání již praktikujících učitelek MŠ potvrzují silné sklony k formalismu a lze předpokládat, že vysoká míra přijetí dokumentu může být též formální. V článku Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v praxi (Speciál pro MŠ 6/2018) jsem upozorňovala na dvě příčiny tohoto stavu, a to na
nepochopení a nejednotný výklad RVP PV
ze strany pedagogické veřejnosti, tedy učitelek a učitelů, ředitelek a ředitelů a někdy i jejich kontrolních orgánů. Druhou příčinu, která s tou první přímo souvisí, můžeme hledat
v obtížné uchopitelnosti dokumentu.
Na tyto oblasti byla zaměřena výše zmiňovaná výzkumná sonda, jejíž výsledky dále uvádím.
Interpretace výsledků výzkumné sondy „5 otázek k RVP PV“
Otázka č. 1 – V MŠ pracuji jako…
Sonda byla realizována v letech 2018 a 2019 a zúčastnilo se jí celkem 315 respondentů, z toho 160 učitelů, 138 ředitelů, jejich zástupců a vedoucích učitelů a 17 osob na jiném postavení (chůva, asistent aj.). Vysoká míra pedagogů v řídících funkcích je spojená s tím, že otázky byly distribuovány především v rámci konferencí pořádaných firmou INFRA v Brně, v Praze a v Plzni. Na tyto konference přijíždějí především vedoucí pracovníci a učitelé, kteří se zabývají pedagogickým řízením školy. Lze tedy předpokládat, že pohled této skupiny respondentů bude na dosti vysokém stupni profesionality.
Postavení v MŠ
|
Počet respondentů
|
Zastoupení v % (zaokrouhleno)
|
učitel/ka
|
160
|
51
|
asistent/ka
|
10
|
3
|
chůva
|
1
|
x
|
ředitel/ka
|
94
|
30
|
jiné
|
6
|
2
|
zástupce ředitele
|
21
|
7
|
vedoucí učitelka
|
23
|
7
|
celkem
|
315
|
100 %
|
Otázka č. 2 – V RVP PV se orientuji…
I přes tuto skutečnost pouze 66 pedagogů (21 %) o sobě prohlásilo, že se v RVP PV orientuje velmi dobře, a 198 (63 %) odpovědělo, že celkem ano. 39 respondentů (12 %) odpovědělo, že se v RVP PV orientuje částečně, 6 málo a jeden vůbec. Předpokládala jsem, že v posledních kategoriích budou výhradně asistenti a chůvy, což se potvrdilo pouze částečně. Kategorii „málo“ volily především učitelky. Vzhledem k tomu, že se sondy zúčastnilo 138 vedoucích pracovníků, u kterých bychom předpokládali, že se budou v RVP PV orientovat velmi dobře, je neočekávané, že do této skupiny se zařadilo pouze 21 % respondentů z celku 315 osob. Příčiny mohou být dvě. Tou první je nízké sebehodnocení předškolních pedagogů, kterými jsou obecně známí, a druhou je faktická nesrozumitelnost dokumentu. Většina těchto pracovníků totiž prošla mnoha kurzy, školeními či studovala vysokou školu, tvoří školní vzdělávací programy, a měli by tudíž mít RVP PV v malíčku. To, že se v něm velmi dobře orientuje pouze 21 % pedagogů, je skutečnost alarmující. A to 81 pedagogů (26 % z celku) zažilo vzdělávání, které jim pomohlo RVP PV pochopit. Ale pozor! To také znamená, že 74 % pedagogů žádné takové vzdělávání nezažilo. A připomínám, že účast na celostátních konferencích svědčí o tom, že se jedná o osoby se zájmem a potřebou se dále vzdělávat. Tyto skutečnosti svědčí o tom, že v době, kdy RVP PV vstupoval do škol, byla jeho implementace nepropracovaná, učitelům se nedostalo dostatečného vzdělávání a informací, nebyl vytvořen systém implementace RVP PV do škol. Blíže nám tyto skutečnosti přiblíží tabulka č. 2:
Nabídnuté možnosti |
Četnost odpovědí |
Zastoupení v % |
velmi dobře |
66 |
21 |
celkem ano |
198 |
63 |
Částečně |
39 |
12 |
málo |
6 |
2 |
vůbec |
1 |
x |
3 otázka – Nejdůležitější část RVP PV
Třetí otázkou, která byla respondentům položena: Za nejdůležitější část (nejvíce s ní pracuji) RVP PV považuji: a na výběr byly následující možnosti:
Nabídnuté možnosti |
Četnost odpovědí |
Zastoupení v % |
rámcové cíle |
50 |
16 |
dílčí cíle |
76 |
24 |
rizika |
27 |
9 |
činnosti |
57 |
18 |
očekávané výstupy |
109 |
35 |
klíčové kompetence |
62 |
20 |
pojmenování metod |
12 |
4 |
jinou část, napište jakou: |
5 |
2 |
nevím |
7 |
2 |
Jak ukazuje tabulka č. 3, 315 předškolních pedagogů volilo celkem 405 odpovědí, což znamená, že někteří volili 2 i více odpovědí, v průměru 1,3 odpovědi na osobu. Pouze 5 respondentů zvolilo odpověď jinou část a z toho 4 doplnili, že všechny části RVP PV považují za důležité a 1 uvedl Podmínky vzdělávání. Právě Podmínky vzdělávání a Zásady pro zpracování ŠVP jsme záměrně do nabízených možností neuvedli, i když víme, že jsou to části potřebné pro tvorbu školních vzdělávacích programů a Podmínky navíc přinášejí jedinečná evaluační kritéria. Bohužel pouze jediná osoba zvolila jednu z těchto neuvedených možností. Nutno doplnit, že se jednalo o ředitelku, která zcela plným právem označila, že se v RVP PV orientuje velmi dobře. Volby ostatních pedagogů směřují především k nástrojům plánování – očekávané výstupy, dílčí cíle, klíčové kompetence a činnosti bývají opisovány do třídních plánů a právě jejich opisování vede často k formalismu. Bohužel tyto možnosti představují celých 75 % z uvedených odpovědí, což znamená, že je volila většina dotázaných. S rizikem formalismu se tedy setkáváme ve více jak třech čtvrtinách odpovědí. Potěšitelné je, že 50 dotazovaných zvolilo odpověď Rámcové cíle a 27 Rizika. Tyto kategorie mohou posloužit jako skvělá kritéria při evaluaci aktivit probíhajících v MŠ.
Co mi na RVP PV vadí
V případě negativ zvolili 315 respondentů celkem 693 odpovědí, což znamená v průměru 2,2 odpovědi na jednoho respondenta.
Možnosti výběru
Na RVP mi vadí...
|
Četnost odpovědí |
Četnost v % |
obsáhlost (příliš mnoho slov a sdělení, která se často opakují)
|
211 |
67 |
schází mi jasně pojmenovaná souvislost mezi dílčími cíli, očekávanými výstupy a klíčovými kompetencemi
|
114 |
36 |
nejsou patrné priority (co je důležité a co méně)
|
105 |
33 |
příliš mnoho cílových kategorií
|
87 |
28 |
nerozumím některým formulacím
|
74 |
23 |
přijde mi zmatečný, schází mu systém (např. v cílech, metodách…)
|
42 |
13 |
schází mi filozofie programu, není jasně pojmenovaná
|
25 |
8 |
cokoliv jiného, pojmenujte, prosím, co:
|
16 |
5 |
neměl/a jsem možnost se s ním blíže seznámit (školení, semináře)
|
10 |
3 |
nic (považuji ho za dokonalý)
|
9 |
3 |
Celkem
|
693 |
219 |
Z uvedené tabulky vyplývá, že jako nejčastější nedostatek RVP PV zmiňují pedagogové, kteří s ním pracují, obsáhlost (67 %). Tento fakt se shoduje s mým pozorováním v rámci DVPP a výuky oboru učitelství pro MŠ na PF JČU. Pedagog se ve velkém množství slov a sdělení ztrácí a neumí si najít podstatné informace potřebné pro svou práci. S tím souvisí i další negativa zastoupená okolo 30 % respondentů, a to je: absence jasně pojmenovaných souvislostí mezi cílovými kategoriemi (36 %), nejasnost priorit (33 %) a příliš mnoho cílových kategorií (28 %). Je překvapivé, že s velkým množstvím cílových kategorií se pedagogická veřejnost poměrně dobře vyrovnala, dalo se očekávat, že tento výrok bude zastoupen četněji. Důvod vidím především v tom, že velké množství cílů umožňuje učitelům pracovat s nimi jako s nabídkou, kterou je možné opisovat do plánů bez vlastního tvůrčího zásahu a s jistotou, že takto jsou cíle „správně“ pojmenované pro případnou kontrolu ČŠI. Za významné považuji ještě sdělení 23 % respondentů, kterým schází v RVP PV systém a považují jej za zmatečný. Pouhých necelých 5 % respondentů pojmenovalo jiná negativa, než jsou uvedena v nabídce.
Tato lze rozdělit do dvou, respektive tří kategorií:
Negativa příliš limitující pedagoga:
podvědomě na mě dýchá, že musím vše splnit, pokud ne, selhávám a ochuzuji děti o vzdělání a rozvoj; papír všechno unese, realita je naprosto jiná; přílišná náročnost na velkou a důslednou plánovitost – v MŠ je velice vhodné a často nezbytné improvizovat a reagovat flexibilně; příliš mnoho informací může umenšovat svobodu a kreativitu učitelky; některé cíle jsou příliš konkrétní a odvádí od realizace a uplatnění v jiných činnostech; diagnostický nástroj (nikoli predict – založen na pozorování – hodnocení je subjektivní!).
Negativa volající po větším omezení:
členění do věkových kategorií; velmi obecné formulace; schází posloupnost v metodice; nejasnost ve formulování obecných cílů; je málo deklarováno, že RVP PV je jasný „návod“ k tvorbě ŠVP PV, sama jsem si to ujasnila až na školení; terminologický chaos.
Pozitivum:
pokládám ho za propracovaný a velmi dobře nastavený, dobře se mi s ním pracuje.
S posledním výrokem se shodují i necelá 3 % respondentů (9 osob), kteří vybrali výrok, podle kterého RVP PV považují za dokonalý a neshledávají na něm žádná negativa.
Na RVP PV oceňuji
Na tuto otázku bylo označeno celkem 379 odpovědí, což vychází průměrně 1,2 odpovědi na respondenta. Fakt, že negativních odpovědí bylo vybráno 693, což je o 314 více než odpovědí pozitivních, může být ovlivněn více faktory. Za ty nejvlivnější považuji:
Nesrovnalost v zadání. Zatímco u negativ byl výběr z 10 možností výroků, u pozitiv to bylo jen z osmi. Pokud bychom však pracovali s průměrem a přičetli dvě zprůměrované odpovědi (průměr je 47,5 souhlasů s výrokem), tedy 95, stále máme o 219 výběrů více u negativních výroků, což je téměř třetina
Ve školním prostředí a bohužel i v mateřské škole jsme zvyklí více hodnotit a všímat si negativ než pozitiv. Celá naše společnost je zaměřena na chybu, pozitiva vnímáme jako samozřejmost. Proto je možné, že se respondenti více zamýšlejí nad negativy než nad pozitivy kurikula. V RVP PV učitelé skutečně nalézají spíše nedostatky než pozitiva.
Pohled na tabulku č. 5 nás informuje, jaké výroky vybrali učitelé a v jakém procentuálním zastoupení.
Možnosti
Na RVP PV oceňuji…
|
Četnost odpovědí
|
Četnost
v %
|
řazení cílů (dobře se v nich orientuji)
|
89
|
28
|
zažila jsem vzdělávání, které mi pomohlo RVP PV pochopit
|
85
|
27
|
systematičnost (od důležitého k méně důležitému)
|
52
|
17
|
srozumitelnost (všechny informace jsou snadno pochopitelné)
|
41
|
13
|
přiměřenost (není příliš obsáhlý)
|
37
|
12
|
jasně formulovanou filozofii programu, rozumím jeho smyslu
|
35
|
11
|
nenacházím na něm žádná pozitiva
|
25
|
8
|
cokoliv jiného, pojmenujte, prosím, co:
|
15
|
5
|
Celkem
|
379
|
121
|
Tabulka č. 5
Je zajímavé, že četnost zvolených výroků se pohybuje mezi 5 až 28 %, tedy žádný výrok nezvolila výrazně větší skupina respondentů, zatímco v negativech 64 % zvolilo obsáhlost a v pozitivech 12 % považuje RVP PV za přiměřeně rozsáhlý. Nejvíce (28 %) oceňuje řazení cílů, v negativech si však 28 % respondentů stěžuje na příliš mnoho cílových kategorií a 36 % osob schází jasná souvislost mezi cílovými kategoriemi. Pouze 8 %, tedy 15 respondentů, nenachází na RVP PV žádná pozitiva, žádná negativa na něm nenašlo 3 %, tedy 9 respondentů. 18 respondentů nechalo tuto otázku nevyplněnou. Respondenty, kteří vyplnili kategorii „cokoliv jiného“, můžeme rozdělit do dvou skupin:
Pozitivní výroky:
oblasti RVP PV; relativně srozumitelné popsání cílů; určitou základní orientaci; filozofii nastavuje MŠ; 2x poskytuje základní rámec a vymezení předškolního vzdělávaní; že se nemění každý rok; 2x volnost pro práci učitelek; dokument se rojí nápady, činnostmi; rozumím jeho smyslu (alespoň si to myslím)
Negativní výroky:
je to pracovní nástroj, se kterým bohužel nesouzním; nevím co; v naší školce používáme kurikulum Zdravé MŠ
Porovnání výsledků
Z naší výzkumné sondy vyplývá, že RVP PV považuje již velká část pedagogické veřejnosti alespoň za částečně pochopený. Přesto by určitě uvítala změny především v oblasti obsáhlosti (ubrat informace a systematizovat je, zjednodušit formulace a vytvořit hierarchii např. u cílů). Za zamyšlení stojí, že pedagogové vidí na dokumentu výrazně více negativ než pozitiv, takže je možné, že je RVP PV ze všech rámcových programů přijímán nejlépe, ale neznamená to, že se s ním pedagogická veřejnost ztotožňuje. Přibližně 2/3 pedagogů jej vnímají spíše negativně a pouze 1/3 spíše pozitivně.
V závěru Podkladové studie pro revizi RVP PV uvádí její autorka Mgr. Hana Splavcová následující závěry:
*
ověřit platnost stávajících výstupů, případně vypustit/doplnit v RVP PV výstupy, vzdělávací nabídku a rizika s ohledem na celospolečenský vývoj a s ní spojené nové potřeby
K tomuto bodu si kladu otázku: Sníží tato úprava obsáhlost dokumentu? Ubyde jedna cílová kategorie (očekávané výstupy), ale doplněním dalších kategorií obsah možná nabyde. V článku Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v praxi (Speciál pro MŠ 6/2018) upozorňuji, že by RVP PV potřeboval „zhubnout“ a v tom mne v naší výzkumné sondě podpořilo 67 % dotazovaných předškolních pedagogů. Ideální by byl obsah, jehož základní kapitoly a jejich klíčová sdělení by byli učitelé schopni si zapamatovat a užívat je v praxi. Např. uvědomovat si základní cílové oblasti, umět pojmenovat nejdůležitější cíle a chápat jejich hierarchii, což v současném množství cílových kategorií a jejich systému je prakticky nemožné.
*
věnovat pozornost rozvoji digitální gramotnosti a informatického myšlení dětí, podpoře nadání –
touto otázkou se naše sonda nezabývala a já osobně doufám, že nějaký jiný výzkum prokáže zcela jiné priority (např. učit děti žasnout nad krásami světa)
*
přejít od paradigmatu dítěte připraveného na školu k paradigmatu školy připravené na dítě
– s tímto závěrem nelze nesouhlasit, ale není jasné, jakými změnami by jej mohl podpořit RVP PV, jedině snad vytvořením hierarchie cílových kategorií, ve které na prvním místě bude stát osobnostně sociální rozvoj a ne učení
*
zajistit návaznost jednotlivých RVP, sjednotit vzdělávací cíle
– určitě potřebné především pro pedagogy v ZŠ
*
pro zajištění dostatečné podpory praxe doporučujeme posílit metodickou podporu učitelů mateřských škol, a to zejména při zavádění upraveného RVP PV
– tento závěr podporuje i naše zjištění, že pouze 27 % respondentů se setkalo se vzděláváním, které podpořilo jejich porozumění RVP PV.
Závěr
Při zpracování výsledků výzkumu obvykle člověka napadne, co všechno ještě mohl a měl zkoumat. Naše sonda byla velmi skromná. Jejím cílem bylo zmapovat postoje pedagogické veřejnosti k RVP PV a případně podat těm, kteří s plnou odpovědností přistupují k jeho revizi, náměty vycházející přímo z mateřských škol od těch, kterým má RVP PV pomoci v jejich práci.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.
MŠMT, 2017.
SPLAVCOVÁ, H.
Podkladová studie – předškolní vzdělávání.
NÚV Praha, 2019.
SVOBODOVÁ, E.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v praxi
. Wolters Kluwer, Speciál pro mateřské školy, 6, 2018.
SVOBODOVÁ, E.
Vyjádření k Podkladové studii k revizi RVP PV, část 1.
Wolters Kluwer, Speciál pro mateřské školy, 3, 2019.