Česká asociace streetwork přenesla svoji práci i do online prostředí. Již devátým rokem provozuje internetovou poradnu, kde pomáhá dětem zorientovat se ve svých problémech. Návštěvníci webu naleznou v preventivních článcích a videogaleriích, které jsou zpracovány velice poutavým a srozumitelným způsobem, témata související s dospíváním. Druhou formou pomoci je poradenský chat se sociálním pracovníkem. A jak takový chat vypadá? Jiří Kocourek, který celý projekt koordinuje, přináší ukázku zinscenovaného, ale vlastně dost reálného průběhu jednoho z chatů.
Internetový portál jdidoklubu.cz pomáhá teenagerům s jejich problémy
Mgr.
Jiří
Kocourek
spolupracovník České asociace streetwork, z. s., manažer Nadace Komerční banky, a. s. – Jistota
20:51 Zpráva systému: Do chatu se přihlásil Anonym.
20:51 Zpráva systému: Chat byl v pořádku otevřen, vyčkejte, než se připojí Pracovník.
Tak přesně takhle to vypadá, když nám někdo napíše do poradny na jdidoklubu.cz. Chat nezačíná v celou hodinu ani v půl, začít může kdykoliv. Tento konkrétní tedy začal ve 20:51. Pochopitelně tu nemůžeme zveřejnit žádný záznam skutečného chatu, pojďme si tedy ukázat alespoň tento zinscenovaný:
20:51 Pracovník: Ahoj!
20:51 Anonym: Dobrý den…
20:52 Pracovník: Taky Ti přeju hezký den, copak Tě k nám přivádí? :)
20:53 Anonym: Je mi nějak blbě, nic se mi nedaří.
20:55 Pracovník: Aha, to mě mrzí. Ale jsem rád, že píšeš a nenecháváš si to pro sebe. Třeba se nám podaří přijít na něco, co bys mohl/a udělat, aby Ti bylo líp. Pro začátek bych se rád zeptal, jak Ti můžu říkat – stačí přezdívka.
Když se chat dostane do této fáze, je to moc fajn. Že jsme se ještě nikam nepohnuli? Ale pohnuli!
20:56 Anonym: Říkají mi Tony. Teda když se se mnou někdo baví.
20:59 Pracovník: Tak mě těší, Tony :) A když budeš chtít, určitě se s Tebou bavit budu. V pravidlech chatu sis jistě všiml, že téma našeho psaní určuješ Ty – můžeme si psát o čemkoliv, co Tě trápí, co zrovna řešíš nebo bys řešit chtěl. A taky že nic z toho se nedostane z téhle chatovací místnosti ven. Tak už jenom připomenu, že na naše psaní máme zhruba hodinku. Abychom ji smysluplně naplnili, povíš mi, o čem by sis tedy rád psal?
Před začátkem chatu každý musí potvrdit, že souhlasí s pravidly chatu. Pro dobro klienta i pracovníka je trvání jednoho chatu nastaveno na maximálně jednu hodinu.
21:01 Anonym: Já nevím… Nechci rušit… Určitě sem píšou lidi s většími problémy, než mám já.
21:07 Pracovník: Neboj, opravdu mě zajímá, co Ty řešíš a o čem by sis Ty chtěl psát. Vždyť žádné téma není zbytečné a žádný problém není malý, když ho prožíváš zrovna Ty. A tahle hodinka je Tvoje, tak pokud si to nerozmyslíš, budu rád, když mi napíšeš, čemu bychom se dneska mohli věnovat.
Mnoho mladých si myslí, že jejich problém nikoho nezajímá, že to je maličkost, ztráta času. A přitom je to něco, co je nahlodává zevnitř. Možná jen potřebují ujistit, že jejich starosti někoho zajímají.
21:18 Anonym: No tak dobře… Jde o to, že je poslední dobou všechno nějak špatně. Holky se se mnou nebaví, protože jsem hnusnej. Takže jsem asi jedinej ze třídy, kdo ještě nikdy neměl holku. Já vím, že jsou na tom jiný lidí hůř – jsou nemocný a tak –, ale prostě mě to sere a nevím, co s tím dělat. Taky to vypadá, že mě vyhodí ze školy, protože jsem debil. Kašlal jsem na učení a ze začátku pololetí měl samý pětky. Pak se ale přestalo chodit do školy, tak jsem si to nemohl opravit. Jestli propadnu, táta mě zabije. Už tak mě nesnáší, že na mě musí platit alimenty, a říká, že nebude platit ani o měsíc dýl. Mámě je to jedno, ta má nový děti, který jsou hodný a nejsou s nima problémy. Kdybych zmizel, ani si toho nevšimne. Někdy si říkám, že bych to měl zabalit…
21:23 Pracovník: Ty jo, toho není zrovna málo. Když to tak čtu, přijde mi obdivuhodný, že máš sílu o tom všem někomu psát! Obávám se, že je toho tolik, že si o většině těch věcí, který zmiňuješ, toho moc napsat nestihneme. Ale víš co? Mohli bychom to klubko problémů zkusit rozmotat alespoň tak, aby byly vidět jednotlivé věci. A pak si můžeme vzít jednu z nich a na tu se podívat pořádně zblízka. Co Ty na to? Které z těch témat Tě teď pálí asi nejvíc?
A je to tady! Prý že ostatní mají určitě větší problémy – možná se zde ukazuje pocit méněcennosti nebo problémy se sebevědomím a sebehodnocením, neuspokojená potřeba mít vztah, problémy ve škole, zvláštně zatížený vztah s otcem, nezájem matky, možná nepřijetí do její nové rodiny, pocity zbytečnosti a marnosti, náznaky sebevražedných myšlenek… A to napsal jen pár vět! Jasně, hned teď nemůžeme vidět, co všechno se za problémy klienta skrývá. Nedomýšlíme si, neděláme žádné diagnózy. Ale snažíme se nepřehlédnout nic, co by mohlo klienta ohrožovat – a co by bylo potřeba řešit nebo brát při řešení v potaz.
Zároveň není v silách ani pracovníka, ani klienta pracovat s tak velkým výčtem témat najednou. I proto je dobré zkusit jeden velký problém „rozsekat“ na deset menších. Najednou nemusí vypadat tak neřešitelně.
21:34 Anonym: Hm, možná… A ty myslíš, že se s tím něco dělat dá?
Snažíme se pomoci klientovi naplnit zakázku, sledujeme přitom, jestli se někde neobjevují nová témata k řešení, další ohrožení apod. Když se setkáme s něčím, na co nemáme profesně nebo lidsky, snažíme se klienta přiblížit jiné službě, která by mu mohla pomoci. Když jde vše hladce a setkáváme se s tématy, která můžeme s klientem řešit, pracujeme na nich – a buď to stihneme během jednoho chatu, nebo odpracujeme alespoň část a s klientem se domlouváme na dalším chatu, pokud bude chtít.