Originální událostí k připomenutí výročí sametové revoluce bude výstava nazvaná Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu. Tu bude možné zhlédnout od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 18 hodin ve výstavním prostoru naproti fotbalovému stadionu Sparty na Letenské pláni. Při této příležitosti předkládáme rozhovor s Pavlem Štinglem, autorem výstavy.
Výstavní a komunikační projekt, který pořádá autorský tým z chystaného Památníku ticha, prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Poukáže především na datum 25. listopadu, kdy došlo k pádu cenzury, a mladším ročníkům tak přiblíží, jak se „dělala revoluce“ bez internetu a sociálních sítí. Doprovodný program výstavy nabídne diskuse a workshopy na téma proměny pohledu na hrdinství od ideologizovaných symbolů režimu k autentickým příběhům dvacátého století s významnými osobnostmi mediálního světa jak z doby před 30 lety, tak ze současnosti, jako jsou Petr Pithart, Karel Hvížďala, Ivo Mathé, Michal Žantovský, Jan Urban a další. Výstava poskytne také vzdělávací program pro školy, vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a aktivitami neziskové organizace Post Bellum. Výstava Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu je pořádána a organizačně zajišťována s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy a městské části Praha 7 a projekt probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Mediálními partnery jsou Česká televize a Český rozhlas, partnerem projektu je Festival svobody. Více informací na www.komunikace89.bubny.org, lektorované prohlídky je možné rezervovat na rezervace@bubny.org.
Proč jste se rozhodl výročí sametové revoluce připomenout právě projektem Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu a zaměřit se na datum pádu cenzury?
Blíží se výročí událostí, které my všichni tenkrát zúčastnění vnímáme jako zlom svého života. Poválečný režim se vyčerpal, jeho mocenské nástroje se postupně rozpadly, přišla svoboda… Dnes, po 30 letech, je docela dobré si připomínat, co svoboda vlastně znamená, jaké má vnější výstupy a v čem je křehká. Pro autorský tým Památníku ticha se před 30 lety otevřel prostor pro veřejnou komunikaci o velkých příbězích dvacátého století. Ne že by se o nich předtím vůbec nehovořilo, ale tehdejší hrdinové a jejich odkaz nesli stopy stranické kontroly a ideologického patosu. A to zase stojíme před další otázkou – jak navenek a ve vzdělávacím procesu odlišit hrdiny pravé od umělých, řekněme polemických. Všechno je proces a nástrojem toho procesu je veřejná komunikace. Skutečný a nezpochybnitelný hrdina je rodinné stříbro a kultivovaná mediální sféra si nedovolí s jeho základním významem účelově manipulovat. Máme však kultivovaná média? To je otázka, která se táhne jako zlatá nit od chvíle, kdy se k nám vrátila svoboda slova. Proto je zásadním datem výstavního a vzdělávacího projektu Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu den, kdy se z Letenské pláně poprvé vysílal přímý přenos z listopadových manifestací. Datum 25. listopadu jsme v našem doprovodném programu nazvali dnem pádu cenzury.
Můžete přiblížit, kde přesně bude výstava umístěna a jakým způsobem návštěvníkům „státní převrat bez internetu“ představíte?
Expozice bude umístěna ve výstavním objektu na Letenské pláni, přímo proti někdejší tribuně sloužící pro socialistické monstrakce a v listopadu 1989 pro řečníky k největší veřejné manifestaci našich dějin. Její první plán nabízí dnešní mladé generaci představu o tom, jak se komunikoval státní převrat bez internetu a sociálních sítí. Využíváme k tomu celé řady archivních videomateriálů, které byly před 30 lety natočeny za účelem, aby s nimi studenti a herci putovali po českých městech a informovali na venkově ve dnech, kdy cenzura ještě držela televizi v parametrech socialistické kontroly. Některé z používaných záznamů jsou unikátní tím, že byly v následných letech po převratu ztraceny, zničeny povodněmi ve studentském archivu FAMU či zapomenuty. Velkou povodní na přelomu tisíciletí prošel také archiv negativů významného českého fotografa Jaroslava Krejčího. Archiv byl zachráněn, vysušen a my jej máme exkluzivně k dispozici pro galerijní linii výstavy. Kouzlo nechtěného na snímcích způsobilo efekty, které nazýváme „křehkost paměti“. Multimediálním vrcholem výstavy bude samotný výstavní prostor, který má návštěvníkům nabídnout iluzi účasti uvnitř velkých letenských demonstrací před 30 lety.
Výstava Komunikace 89 nabídne také vzdělávací program pro školy. Proč jste se rozhodli jej vytvořit a na jaké téma bude konkrétně zaměřený?
Vycházíme ze základního poslání Památníku ticha, který je projektově koncipován jako vzdělávací instituce. Do budoucna se chceme věnovat několika velkým tématům, z nichž jedním je propaganda a mediální výchova. Podzimní výstava otevře diskusi o podobnosti někdejší cenzury totalitních režimů a současné manipulace mediálního prostoru účelově skládanými algoritmy lží. Velmi zjednodušeně řečeno – před 30 lety jsme doufali, že se svobodou slova se dočkáme také otevřeného hledání pravdy v našich kořenech. Dnes bychom se měli učit hledat kořeny lží, abychom byli schopni reagovat na řízené manipulace veřejného prostoru a analyzovat lokální i globální fake news. Dříve jsme měli určitou schopnost čtení mezi řádky, dnes bychom se k ní potřebovali vrátit, ale nemáme na ni založenou pedagogickou výbavu. Chybí mediální výchova!
Jak bude vzdělávací program k výstavě Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu koncipovaný a co nabídne?
Především budeme hledat, jak problém mediálních manipulací pojmenovat a jak mu dále předcházet. K tomu připravujeme celý blok veřejných diskusí, do kterých se také studenti vedle vlastní účasti při natáčení mohou různými cestami zapojovat. Dále jsme připravili koncepci lektorské prohlídky pro druhé a třetí stupně při návštěvách samotné výstavy. Návštěvníci se ocitnou v roli studenta před 30 lety, který má svůj úkol v informační síti stávkového hnutí, ale má také své vazby na minulé období – v podobě postavení rodičů a jejich angažovanosti. Na konci se každý může pokusit sdělit svůj vlastní názor o paměti a vlastní identitě široké veřejnosti.
Ti nejlepší opravdu ve výroční den pádu cenzury 25. listopadu 2019 promluví z maxiobrazovky, která vrátí nad Letnou záběry z někdejších manifestací na konci totality. Pětadvacetihodinový sestřih představí archivy doplněné současnou názorovou mozaikou odborníků, studentů a nejrůznějších návštěvníků výstavy k tématu „Paměť a potřeba její reflexe pro naši identitu“.
Komu je vzdělávací program otevřen?
Přivítáme školy, které se zapojí do našeho dialogu o médiích, a ještě než dorazí na výstavu, tak si o médiích a o tom, jak jsme využili nabyté mediální svobody v posledních 30 letech, udělají vlastní školní seminář. Přijdou připravené a mohou se přihlásit do nějakého z workshopů. Rádi přivítáme studenty, kteří nám pomohou s různými organizačními rolemi či s diskusemi na sociálních sítích.
Těšíme se na každého, kdo zavítá na některý ze vzdělávacích programů Památníku ticha ve výstavním objektu na Letenské pláni.
Rozhovor vedla redakce Řízení školy.