Opět se blíží období plánování čerpání rozpočtu na rok 2010. Jednou z těch méně oblíbených položek rozpočtu je fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), protože pro jeho čerpání nejsou stanovena jasná pravidla, samotná vyhláška o FKSP je zastaralá a velmi obecná a spíše je nutné řídit se výkladem odborového ústředí, pokud výklad existuje. Kontrolní orgány proto nacházejí v čerpání fondu poměrně velký počet závad. O to větší pozornost si proto příprava rozpočtu zasluhuje.
Rád bych zde přispěl k prevenci nedostatků uvedením některých poznatků z praxe, zejména při poskytování půjček z fondu FKSP. V posledních měsících jsem se na školách setkal s několika nezvyklými způsoby poskytování půjček, které byly sice originální, avšak bohužel většinou nesprávné.
Smlouvy o půjčkách nejsou na školách příliš často uzavírány, a proto je této agendě věnována až úzkostlivá pozornost. Protože škola chce mít smlouvu o půjčce ošetřenu co nejlépe, často do ní zakomponuje formulace přímo z vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb:
§ 6 – Půjčky na bytové účely
(2) Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek: b) každá půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce;…
(3) Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak.
(2) Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek: b) každá půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce;…
(3) Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak.
A právě tyto formulace mohou být v budoucnu zdrojem potíží. Pocházejí totiž z dávných časů Revolučního odborového hnutí před rokem 1989, z dob, kdy každý občan někde pracoval, i po odchodu od zaměstnavatele byl snadno vyhledatelný a tak nebyl problém vymáhat nesplacený zbytek půjčky prostřednictvím následujícího zaměstnavatele. Dnes to již není tak jednoduché. Pro ilustraci – předchozí vyhlášky o FKSP obsahovaly uvedené formulace téměř v nezměněné podobě, vystopujeme je až k vyhlášce federálního ministerstva financí ČSR č. 162/1971 Sb., o FKSP:
§ 7, odst. 4
b) půjčka bude splacena nejpozději do deseti let ode dne první splátky…
d) při rozvázání pracovního poměru … je půjčka splatná do 6 měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru,…
b) půjčka bude splacena nejpozději do deseti let ode dne první splátky…
d) při rozvázání pracovního poměru … je půjčka splatná do 6 měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru,…
V posledních několika letech použití těchto formulací ve smlouvě o půjčce přivedlo řadu škol do značných problémů. Scénář byl vždy téměř totožný – zaměstnanec ukončil pracovní poměr, odstěhoval se neznámo kam a přestal půjčku splácet. Škola musela řešit situaci soudní cestou. Řešení je přitom velmi jednoduché, stačí upravit uvedenou formulaci ve smyslu – při skončení pracovního poměru je půjčka splatná nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru, dlužník pro tyto případy souhlasí s mimořádnými srážkami z platu tak, aby ke dni ukončení pracovního poměru byla celá půjčka splacena. Nelze samozřejmě srazit celý plat, zaměstnanci musí zůstat nejméně základní nezabavitelná částka, která vychází z životního minima a normativních nákladů na bydlení, ale i tak lze dosáhnout velmi rychlého vrácení celého dluhu.
Školy si text smlouvy musí upravit samy, zřejmě se nedá očekávat, že by se ve vyhlášce o FKSP ocitla formulace jiná – vždyť zanedlouho oslaví 40 let svého trvání… Některé nedostatky zjištěné na školách v posledních letech v oblasti půjček a čerpání FKSP:
* Prostředky fondu byly v závěru roku použity na pokrytí schodku v rozpočtu. Škole se nedostávaly prostředky na platy a tak použila FKSP.
* Školy zapomínají, že nejde jen o fond kulturních potřeb, ale také potřeb sociálních a celý rozpočet je čerpán pouze na rekreace a kulturu.
* Prostředky fondu byly použity na nákup učebních pomůcek i běžného vybavení školy, výdaje pak byly vykazovány jako zlepšování pracovního prostředí zaměstnanců.
* Nejsou sestaveny zásady pro čerpání fondu.
* Není sestaven rozpočet FKSP a není upravován v průběhu roku v závislosti na rozpočtových změnách státního rozpočtu.
* Rozpočet a zásady nejsou v souladu.
* Skutečné čerpání neodpovídá přijatým zásadám čerpání.
* Zásady jsou stanoveny zdánlivě spravedlivě, čerpání však zvýhodňuje některé zaměstnance. Například kolektivní smlouva obsahovala pravidlo, že každý zaměstnanec může čerpat příspěvek na rekreaci. Většina zaměstnanců čerpala tento příspěvek obvyklým způsobem jednou ročně, někteří zaměstnanci ale čerpali příspěvek během roku opakovaně, až šestnáctkrát, s odůvodněním, že kolektivní smlouva neurčuje počet čerpání.
* Zaměstnanci škol, kde není ustavena odborová organizace, nejsou někdy vůbec seznamováni s čerpáním fondu.
A k půjčkám:
Půjčka z FKSP neobsahuje ujednání s ručitelem.
Organizace nezajistila splacení půjčky před ukončením pracovního poměru zaměstnance, který po ukončení pracovního poměru přestal půjčku splácet.
Půjčka byla poskytnuta na jiné účely, než umožňuje vyhláška.
Půjčené prostředky byly po uzavření smlouvy o půjčce zaslány na účet zaměstnance u peněžního ústavu.
Dlužník využil nejasně formulované podmínky smlouvy o splacení do deseti let, uhradil první dvě splátky a pak na několik let splácení přerušil.