Žáky drtí úzkosti, deprese a nárůst technologických závislostí

Dovolujeme si úvodem upozornit, že jsme si vědomi limitů při snaze zobecnit výsledky na celkovou populaci v České republice. Výzkum se týká pouze žáků, kteří navštěvují základní a střední školy umístěné v Praze. Bydliště žáků nezkoumáme, minimálně u části je tak možné, že se jedná o obyvatele Středočeského kraje. Protože je průměrná socioekonomická situace obyvatelstva v Praze či středních Čechách odlišná od průměrné situace rodin např. v Ústeckém kraji, budou odlišnosti také v oblasti rizikového chování žáků. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že klíčová zjištění prezentovaná v tomto článku jsou do velké míry platná pro žáky po celé zemi a poučení z nich mohou čerpat všechny školy v České republice.

Narostl podíl žáků, kteří mají problémy kvůli času strávenému „na technologiích“, zejména času strávenému na sociálních sítích, sledováním videí nebo hraním her. Povaha času tráveného na internetu je genderově závislá.

U chlapců vidíme citelný nárůst problémů spojených s dobou věnovanou hraní her.

U dívek vidíme naopak skok zejména u sledování videí a času stráveného na sociálních sítích.

V průměru nám tak žáci vykazují více problémů ve všech oblastech, ale preferované aktivity mají silné genderové podmínění. Míru, při které žáci hodnotí své chování už jako problém, necháváme na jejich subjektivním posouzení, v dotazníku jsou jako příklady uvedena omezení doby pro spánek či vynechání důležitých aktivit.

Závislost na technologiích je problém nejen z hlediska času, ale také zdravotního stavu či financí. Až 20 % žáků utratilov loňském roce na internetu více peněz, než si mohli dovolit, což je nejvíce za sledované období od roku 2016.

Zajímavé je také zjištění, že právě pro oblast technologických závislostí žáci poptávají pomoc a více informací (v dotazníku je otázka, v jaké oblasti rizikového chování by aktuálně respondent potřeboval pomoc nebo informace).

Žáci se během karantény a distanční výuky potýkají ve velkém procentu případů se zhoršenou náladou (62 %), úzkostmi a depresivními stavy (34 %) a nespavostí či buzenímv noci (34 %).

Jako nejčastější rizikové chování chováním uváděli žáci závislost na mobilu či počítači (39 %) a problémy souvisejícís poruchami příjmu potravy (nechuť k jídlu, výkyvy hmotnosti). Ty byly časté zejména u středoškolských dívek (uvedlo je až 50 % středoškolaček, celkově pak 29 % žáků). Nárůst užívání návykových látek uvádělo jen minimální procento žáků.

U úzkostí, depresivních stavů či návalů paniky je signifikantní korelace s pohlavím, ročníkem (věkem) a rodinným zázemím. S těmito obtížemi se během karantény nově nebo více než jindy častěji setkávají dívky, a to až o 60 % více než chlapci. Výskyt kladných odpovědí také stoupá s rostoucím věkem. Žáci žijící v domácnosti s oběma rodiči trpí těmito obtížemi o třetinu méně než žáci z jiných typů domácností (např. rodičů samoživitelů).

Žáci mezi aktivitami, které jim během karantény nejvíce pomáhají cítit se dobře, nejčastěji uváděli poslech hudby, sledování filmů a seriálů a osobní kontakt s přáteli. Mezi dále užitečné činnosti řadili sport a pohyb, pobyt v přírodě a procházky či kontakt s kamarády on-line. Nejméně nápomocné bylo podle žáků trávení času se sourozenci, čtení knih a časopisů, a především pak on-line vyučování, které pro cítění se dobře vůbec nepomáhalo většině žáků.

Také v roce 2020 pokračoval dlouholetý trend celkového poklesu užívání alkoholu, marihuany a dalších návykových látek mezi žáky a studenty.

Četnost konzumace alkoholu vykazuje za sledované období podle získaných dat zlepšující se tendenci. Žáci konzumují alkohol méně často. Podíl žáků, kteří za poslední rok nepili alkohol, se zvýšil z 33 % v roce 2016 na necelých 47 % v roce 2020. Podíl pravidelných konzumentů v průběhu let kolísá od 11 do 12 %. Téměř denně či skoro každý týden konzumovalo 10,6 % žáků v roce 2016. V roce 2020 došlo u tohoto ukazatel k propadu na 9,1 %, patrně i následkem koronavirových opatření (zavřené restaurace atd.).

Elektronické cigarety a zařízení na zahřívání tabáku jsouu žáků častější než klasické tabákové cigarety a celkový počet kuřáků se trvale snižuje. Na otázku, kolikrát žáci za poslední rok kouřili cigarety, odpovídal v letech 2016 až 2018 rostoucí počet osob, že nekouřily nikdy. Počet těchto žáků rostl ze 64,4 % v roce 2016 přes 67,4 % v roce 2017 až na 72,4 %v roce 2018. V roce 2019 jsme upravili znění otázky a ptali se na 4 různé způsoby užívání tabáku/nikotinu. Domníváme se, že následkem této změny došlo ke zvýšení podílu žáků, kteří uvedli užití některé z forem tabáku/nikotinu, a to celkem na 37,7 %, resp. 35 % v roce 2020. Pokud se podíváme pouze na žáky, kteří v roce 2019 a 2020 uvedli užívání tabákových cigaret, pokračuje sestupný trend.

V roce 2019 jsme se žáků poprvé dotazovali na detailnější informace k užívání cigaret, tabáku a nikotinu. Na výběr měli žáci čtyři různé způsoby užívání tabáku/nikotinu. Z výsledků vyplynulo, že v roce 2020 jsou již nejčastější formou užívání tabáku/nikotinu mezi žáky elektronické cigarety, jejichž užití přiznalo 27,3 % žáků. Většina z těchto případů se týkala užití jen jednou či dvakrát za rok. Opakované užívání uvedlo11,5 % žáků. Klasické tabákové cigarety zaznamenaly ústup na 24,8 %, ale drží si prvenství u té části žáků, která kouří pravidelně. Užívání zařízení pro zahřívání tabákové směsi alespoň jednou vyzkoušelo necelých 14 % žáků a velmi podobný podíl je také u užití žvýkacího tabáku.

Napadení na internetu není v dotazníku blíže definovánoa necháváme tak na zvážení každého respondenta, co považuje za napadení. V letech 2016 až 2018 došlo k poklesu počtu žáků, kteří uvádí, že se s napadením na internetu setkali. V roce 2019 a 2020 ale došlo ke zvýšení a s napadením na internetu se setkalo více než 35 % žáků v roce 2019 a přes 38 % v roce 2020; pravidelné napadání téměř každý den či skoro každý týden uvedlo v roce 2020 4,3 % žáků. Rok 2020 byl tedy celkově nejhorší ve všech kategoriích za celé sledované období od roku 2016.

Na otázku, zda žáky v uplynulém roce někdo cizí kontaktoval s erotickou nabídkou, odpovědělo 28,8 % žáků, že ano, z toho 19,3 % žáků se to týkalo v uplynulém roce jednou či dvakrát a 9,5 % žáků dostalo tuto nabídku opakovaně. Tato otázka byla sledována v roce 2019 poprvé, není tedy možné porovnat data s předchozími roky. Data za roky 2019 a 2020 jsou prakticky beze změny.

Na otázku, jestli posílali žáci v uplynulém roce někomu své fotky, videa či jiné materiály se sexuálním obsahem, odpovídají respondenti od roku 2017. Za sledované roky se zvyšuje podíl žáků, kteří uvádějí, že v uplynulém roce toto chování nedělali. V roce 2017 to bylo 84,4 % žáků, v roce 2020 89,8 % žáků. Zároveň se také mírně snižuje podíl žáků, kteří intimní materiály sdíleli opakovaně. V roce 2017 takový obsah odeslalo opakovaně 4,4 % žáků, v roce 2020 to bylo 3,5 % žáků.

Podle našich dat nedošlo ke zhoršení v ukazateli, jak se žáci v roce 2020 cítí doma, jak se cítí mezi spolužáky či jak jsou celkově spokojeni se svým životem. 63 % žáků je se svým životem spokojeno výborně či spíše dobře, 9,3 % se svým životem spokojeno není, proti roku 2019 tak nedošlo k posunu.

Dopady na žáky tak nelze zcela paušalizovat. Není to tak, že by každé dítě přechodem na distanční výuku nutně trpělo. Určitá část žáků je dokonce za distanční výuku ráda a cítí sev ní lépe než při běžné výuce. Části žáků distanční výuka vadí, ale zvládají ji, pro část žáků má pak distanční výuka výrazně negativní dopady. Zejména pokud nemají stabilní rodinné zázemí a podporu.

Naše doporučení směrem ke školním metodikům prevence, výchovným poradcům, školním psychologům, asistentům pedagoga a všem, kteří poskytují poradenské služby ve školství, je na základě zjištěných a výše prezentovaných informací následující:

• Je nezbytné zvýšit objem preventivníc aktivitzabývající se rizikovým chováním v kyberprostoru a rizikovým chováním vyskytujícím se v souvislosti s používáním technologií. A klást na ně důraz. Klíčové je učit žáky rozpoznat a měnit negativní vzorce spojené s užíváním technologií (nadměrné množství času, užívání večer před spaním, nedostatek jiných zájmů).
• V oblasti duševního zdraví a wellbeingu je nezbytné zaměřit se na rozvoj wellbeingu ve škole a učinit z podpory duševního zdraví a prevence duševních onemocnění klíčové téma celé školy. Preventivní aktivity na toto téma musí být časté a měly by směřovat k celkové podpoře duševního zdraví dětí a jejich odolnosti. Klíčovými oblastmi jsou kompetence pro nekonfliktní otevřenou komunikaci a dovednosti sebeřízení (zdravé sebehodnocení, vytyčení vlastních cílů, řízení emocí, zvládání stresu).

Výzkum je realizován Centrem sociálních služeb Praha ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy. Plná verze zprávy Komparace dat z šetření rizikového chování žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze  (85 slidů) je dostupná na webových stránkách https://www.csspraha.cz/wcd/publikace/komparace-dat-rizikove-chovani-zaku-v-praze.pdf.

 

Zdroj: Pro časopis Školní poradenství v praxi Bc. Roman Petrenko a Miroslav Líbal