Nový výzkum organizace Učitel naživo ve spolupráci s analytickým ústavem STEM ukazuje, že čeští ředitelé a ředitelky základních a středních škol vnímají zlepšování kvality výuky, tzv. pedagogický leadership jako klíčovou součást své role. Brzdí je však nadměrná administrativní zátěž a nedostatečná podpora od zřizovatelů – 43 % ředitelů základních škol uvádí, že jejich zřizovatelé se nezajímají o jejich vzdělávání v oblasti pedagogického vedení.
Podle výzkumu tráví ředitelé v průměru více než čtvrtinu svého pracovního času administrativními a provozními činnostmi. Až 72 % z nich by se chtělo těmto úkolům věnovat méně a raději by svůj čas věnovali vizi školy, strategickému plánování, osobnímu rozvoji, motivaci a podpoře učitelského sboru a sledování dopadu výuky na žáky.
Mezi respondenty a respondentkami panuje poměrně silný konsenzus na tom, že činnosti pedagogického leadershipu jsou důležité pro výkon ředitelské role. Liší se jen míra důrazu, nejdůležitější je tvorba a realizace vize školy, vytváření vztahů mezi učiteli a žáky založené na důvěře a zajišťování zlepšování kvality výuky. Z činností pedagogického leadershipu se ředitelům a ředitelkám podle jejich vyjádření nejméně daří systematicky pracovat s vnitřní motivací učitelského sboru a vyhodnocovat dopad výuky na žáky.
„Výsledky výzkumu naznačují, že ředitelé škol mají ambici být lídry, kteří sledují a zlepšují kvalitu učení dětí a motivují své kolegy,“ říká Timotej Jurčo, autor studie a vedoucí evaluace organizace Učitel naživo. „Výsledky ukazují, že ředitelky a ředitelé rozumí, že pedagogický leadership by měl být prioritou, nemají ale prostor se mu dostatečně věnovat. Překážkou je nedostatek podpory a času pro osobní rozvoj. Zároveň se často se cítí přetíženi administrativou a každodenní starostí o provoz školy.“
Až dvě třetiny ředitelů tráví osobním rozvojem méně než 5 % svého času, přestože 80 % by chtělo tuto oblast posílit. Výzkum dále ukázal, že se zřizovatelé nezajímají o vzdělávání ředitelů škol v jejich území. Až 43 % ředitelů základních škol uvádí, že jejich zřizovatele vzdělávání v oblasti pedagogického nezajímá, pouze 41 % zřizovatelů ZŠ jej podporuje a poskytuje na něj finanční prostředky. U středních škol je situace odlišná – rozvoj v pedagogickém leadershipu podporuje a finančně na něj přispívá 56 % zřizovatelů a pouze 17 % se o rozvoj nezajímá. Autoři studie se domnívají, že by to mohlo být tím, že kraje mají oproti menším zřizovatelům možnosti, jak na odboru školství zaměstnat skutečné odborníky, kteří mohou být ředitelům lepšími partnery v jejich rozvoji.
Ředitelé a ředitelky by nejvíce ocenili pravidelné sdílecí komunity (vyhovuje až 95 % ředitelům a ředitelkám) a inspirativní návštěvy na jiných školách (87 %). Tři čtvrtiny ředitelů a ředitelek by také uvítali individuální přístup formou mentoringu či koučinku, o podporu mentora navíc výrazně stojí začínající ředitelé a ředitelky.
„Pokud mají být školy místem, kde se děti skutečně učí naplno, potřebujeme investovat do kvalitního vzdělávání jejich lídrů. V posledních letech se ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem rozhodlo inovovat přípravné vzdělání ředitelů, aby studium více reflektovalo pedagogický leadership, a začalo nabízet program Lídr školy. To je krok správným směrem,” oceňuje Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo.
“Máme radost, že ministerstvo tyto potřeby ředitelů vnímá. V uplynulém roce vznikl návrh systémové podpory ředitelů v Česku, Vytvořila ho pracovní skupina složená z expertů a lídrů klíčových veřejných institucí, zřízená náměstkem Jiřím Nantlem na pokyn ministra Mikuláše Beka. Poprvé v historii tak naše zem bude mít vizi, jak se starat o jedny z nejdůležitějších lidí v našem vzdělávacím systému. Ministerstvo plánuje vizi zveřejnit v následujících měsících.” Výzkum proběhl na vzorku 786 ředitelů a ředitelek základních a středních škol. Další podrobnosti o studii a její plné znění naleznete na webu organizace Učitel naživo.
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 13. února 2025, Učitel naživo