Projekt „Živá paměť pohraničí“, do kterého se v roce 2025 zapojila Paměť národa, reaguje na výzvy, kterým čelí české pohraniční oblasti. Jeho cílem je podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa díky svým pobočkám dlouhodobě působí a kde stále doznívají dopady poválečných změn jako odsuny obyvatel, izolace a ztráta vazby k samotnému místu.
Projekt zahrnuje celé české pohraničí, tedy území bývalých Sudet. Zapojilo se do něj všech osm regionálních poboček Paměti národa, které v těchto oblastech působí. Každá pobočka se věnuje svému tématu a připravuje aktivity podle potřeb místních obyvatel a podle historie daného místa. Společně tak vzniká soubor regionálních projektů, které tvoří jeden celostátní program. „Projekt má společný cíl, ale každá pobočka pracuje samostatně podle potřeb svého regionu. Zaměřujeme se na minulost, současnost i budoucnost místních komunit,“ říká Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje Paměti národa.
Kde projekt probíhá?
Projekt, který od května do prosince 2025 probíhá v jedenácti regionech České republiky, propojuje paměť míst, vzdělávání mladé generace a podporu občanské společnosti. Zaměřuje se na historický a terénní výzkum, pořádání komunitních akcí, kulatých stolů i síťování místních aktérů a rozvojových iniciativ. Hlavním cílem je sdílení regionální paměti a hledání společné vize pro budoucnost jednotlivých oblastí. Každý zapojený region navíc rozvíjí vlastní formu přeshraniční spolupráce, přizpůsobenou specifickým potřebám a prostředí. Projekt se skládá z jedenácti vzájemně propojených aktivit a vznikl s finanční podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Silnou připomínkou historie Sudet je například příběh sedmiletého Dietera Piwernetze, který musel v červenci 1945 s rodinou opustit domov v Huti u Jablonce nad Nisou. Čeští „partyzáni“ jim dali jen půlhodinu na odchod. Rodina věřila, že vyhnání bude jen dočasné: „Babička schovala klíč od kůlny do almary a řekla: ,My se přece brzy vrátíme.‘ Že to bude natrvalo, nikdo nevěděl, a proto jsme s sebou nic nebrali.“ Cesta přes Jablonec a Liberec byla vyčerpávající a Dieterův malý bratr při ní zemřel.
Příběh ukazuje, jak odsuny poznamenaly životy lidí i paměť pohraničí. Projekt „Živá paměť pohraničí“ uchovává tyto příběhy a pomáhá z nich stavět pevnější a soudržnější komunity pro budoucnost regionu.
Tento projekt neziskové organizace Post Bellum, z. ú., je podpořen MMR ČR v rámci dotačního programu „Z170601000000 – NNO v oblasti regionálního rozvoje a cestovního ruchu“ pro rok 2025. Realizovaný projekt s názvem „Živá paměť pohraničí – Občanská společnost jako nositel udržitelného rozvoje v oblastech pohraničí a příhraničí České republiky“ je evidován pod číslem žádosti 142096, č.j. MMR-44410/2025-57.
Zdroj: https://www.postbellum.cz/