Otevření učitelství vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání profesi neublíží

Vydáno: 3 minuty čtení

Ve středu by se mělo rozhodnout, zda se učitelská profese otevře i pro vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání. Učitelská platforma tuto změnu vítá s tím, že se nebojí o snížení profesionality či kvality výuky. Ředitelé škol z vlastní praxe potvrzují dobré zkušenosti s mnoha pedagogy, které do škol přijali i bez dokončeného pedagogického vzdělání. Navržená změna dá ředitelům mnohem širší možnosti pro řešení aktuálního nedostatku pedagogů, který řeší školy na většině míst republiky. 

Možnost otevřít učitelskou profesi nově i vysokoškolákům s ukončeným magisterským vzděláním, kteří by si do tří let od nástupu do školy museli dodělat pedagogické minimum, je součástí novely zákona o pedagogických pracovnících. Tu v nejbližších dnech čeká poslední třetí čtení v Poslanecké sněmovně.

“Opravdu se nebojím, že by tímto krokem pedagogická profese měla ztratit na kvalitě a na významu. Věřím v autonomii jednotlivých ředitelů škol, kteří jsou těmi, kdo ve finále rozhodují o přijetí uchazečů o práci v jejich škole. Ředitelé se vždy budou snažit přijímat ty nejlepší možné uchazeče a zároveň věřím tomu, že s pedagogickou zkušeností většiny z nich velmi dobře poznají, kdo je a kdo není připraven pro kvalitní pedagogickou práci s dětmi,” uvádí Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy.

Dále doplňuje, že tato novela do značné míry pouze zlegalizuje stav, který již dnes v mnoha školách existuje. Podle šetření ministerstva školství z března 2019 pracovalo v českých školách více než 6,5 procenta pedagogů takzvaně na výjimku, tedy bez potřebné kvalifikace. Připomíná také, že tento návrh považuje pouze za dočasné řešení nedostatku učitelů v českých školách, které řeší jen důsledek tohoto problému, a nikoliv jeho příčiny.

Opakovanou dobrou zkušenost s uchazeči bez pedagogického vzdělání uvádějí i mnozí ředitelé, kteří jsou členy Učitelské platformy. “Na naše výběrová řízení přicházejí takoví zájemci velmi často. Mnoho z nich má zkušenosti s prací s dětmi například z vedení různých dětských kolektivů, působili předtím třeba jako lektoři kroužků nebo vedoucí skautských oddílů. Někteří z nich přitom prokazují lepší didaktické dovednosti a znalosti výukových metod než absolventi pedagogických fakult. V době, kdy je na trhu práce učitelů málo, by měl stát školám usnadnit zaměstnávání uchazečů, kteří mají k výkonu učitelské profese předpoklady, byť nemají diplom z pedagogické fakulty. Ostatně za kvalitu pedagogického sboru, jeho vedení a rozvoj odpovídá vedení školy,” popisuje svou zkušenost Jiří Hokeš, ředitel ScioŠkoly v Praze 11.

“Změna zákona mi jako řediteli rozváže ruce a budu tak moci odpovědně vybírat toho nejlepšího učitele pro své žáky z mnohem více kandidátů. O potřebě řešit nedostatek pedagogů se mluví už řadu let, situace je přitom stále horší a mnoho pedagogů i přes svou kvalifikaci ze školství stále odchází. Proto věřím, že tato změna bude jistě krokem správným směrem,” popisuje svá očekávání od novely Pavel Vyhňák, ředitel ZŠ Šlapanice.

“Tato změna zároveň neznamená, že by se zájem ředitelů při hledání nových učitelů měl nyní přesunout zcela mimo absolventy pedagogických fakult. Ty by i nadále měly hrát prim v přípravě budoucích pedagogů. I proto by směrem k nim a k jejich zaměstnancům měla ze strany státu mířit stále co nejširší možná podpora,” doplňuje Petra Mazancová.

 

Zdroj: Učitelé: Otevření učitelství vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání profesi neublíží - Učitelská platforma (ucitelskaplatforma.cz)