Děti dnes čelí většímu tlaku než kdy dřív – informacím, očekáváním, neustálým změnám. Jak jim školy pomáhají zvládat zátěž, učit se z chyb a neztrácet motivaci? Poznatky České školní inspekce ukazují, že české školy dokážou posilovat odolnost dětí od mateřských po střední – a že právě tato dovednost bude pro jejich život klíčová.
Česká školní inspekce vydala dvojici publikací, které se zaměřují na to, jak mateřské, základní a střední školy rozvíjejí psychickou, emoční a sociální odolnost (resilienci) dětí a žáků. Publikace Školy, které posilují odolnost – inspirace pro předškolní vzdělávání a Školy, které posilují odolnost – inspirace pro základní a střední vzdělávání ukazují, že české školy už dnes dokážou vytvářet prostředí, které dětem pomáhá zvládat výzvy, učit se z chyb a rozvíjet vnitřní jistotu.
Odolnost neznamená, že dítě nikdy neselže nebo že se nestresuje. Jde o to, aby dokázalo náročnou situaci pojmenovat, pochopit, co se děje, a zkusilo hledat řešení. A to se učí v prostředí, kde se chyba bere jako přirozená součást učení.
Odolnost se dá učit – a začíná už v mateřské škole
Zjištění z téměř 7 000 hospitací v mateřských školách potvrzují, že více než 90 % tříd vykazuje pozitivní klima a podporující vztahy mezi učiteli a dětmi. To je klíčový základ pro rozvoj odolnosti. Děti mají dostatek prostoru pro spontánní hru a tvořivou činnost, kde se přirozeně učí spolupracovat, zvládat drobné neúspěchy a hledat vlastní řešení.
„Odolnost se neučí v jedné hodině týdně. Vzniká z každodenních situací, z atmosféry ve třídě i z toho, jak dospělí reagují na dětské chyby,“ vysvětluje Dana Pražáková, spoluautorka publikace. „Když se dítě cítí přijímané, nebojí se zkoušet nové věci – a právě v tom spočívá základ budoucí odolnosti,“ dodává.
Zpráva zároveň upozorňuje, že jen třetina učitelů systematicky poskytuje popisnou zpětnou vazbu a formativní hodnocení se v pozorovaných hodinách objevilo v 12 % případů. Právě práce s chybou, reflexe a vedení dětí k sebehodnocení představují velkou příležitost, jak odolnost dále rozvíjet.
Žáci základních a středních škol častěji zažívají stres a nejistotu
Druhá publikace vychází z výsledků mezinárodního šetření PISA 2022, podle nichž čeští žáci patří k těm méně odolným v rámci Evropy. Více než třetina z nich uvádí častý stres při školní práci a pětina prožívá obavy z neúspěchu.
„Mnoho škol už s tímto tématem intuitivně pracuje, ale často si to ani nepojmenují. Když se zaměří na formativní hodnocení, zpětnou vazbu a podporu učitelů, dokážou zásadně posílit klima i výsledky,“ vysvětluje Pražáková.
Publikace ukazuje, že rozvoj odolnosti je možné cíleně podporovat – zejména prostřednictvím formativního hodnocení, práce s chybou, růstového myšlení a spolupráce učitelů. Tam, kde se žáci cítí bezpečně a mohou otevřeně sdílet své učení, roste jejich sebedůvěra i motivace.
Odolnost žáků vyrůstá z odolnosti učitelů
„Posilování odolnosti není jen o dětech, ale i o učitelích a kultuře celé školy. Školy, které dokážou kombinovat náročnost s podporou, pomáhají dětem uspět nejen ve škole, ale i v životě,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Publikace zdůrazňují, že téma resilience je úzce spjaté s wellbeingem – bezpečné, respektující prostředí je předpokladem toho, aby se děti i učitelé učili zvládat zátěž, měnit se a růst.
Praktická inspirace pro školy
Odolné děti vyrůstají v odolných školách – a odolné školy tvoří učitelé, kteří se nebojí učit z vlastních zkušeností. Obě publikace obsahují nejen analýzy zjištění, ale také konkrétní příklady a podněty pro praxi. Česká školní inspekce například doporučuje:
- začlenit rozvoj odolnosti do školních vzdělávacích programů a plánů rozvoje školy,
- rozvíjet formativní hodnocení a sebehodnocení dětí i žáků,
- podporovat růstové myšlení a práci s chybou,
- propojit wellbeing a resilienci jako dvě vzájemně se posilující oblasti,
- rozvíjet spolupráci s rodiči a posilovat týmovou kulturu učitelů.
Celé publikace si můžete přečíst na Řízení školy:
Zdroj: Dana Pražáková, ČŠI