Nerovnosti ve vzdělávání napříč životem

Odborný panel, který se uskutečnil 19. března 2026, byl členěný do dvou bloků, stejně jako představená analýza nerovností.

==>> Analýza trendů v nerovnostech vzdělávací soustavy v českých regionech

Analýza potvrdila, že nerovnosti ve vzdělávání jsou komplexní výzvou a projevují se jak na úrovni žáků a škol, tak i v dospělé populaci. Výsledky zároveň ukazují, že klíčovou roli hrají nejen socioekonomické faktory, ale také průběh vzdělávací dráhy, dostupnost podpory a zapojení jednotlivců do dalšího vzdělávání. 

==>> Videozáznam odborného panelu najdete na youtube kanálu EDUcz

Nerovnosti na úrovni vzdělávací soustavy - klíčová zjištění

Za hlavní výzvy související s nerovnostmi byly v této části odborného panelu zmíněny decentralizovaný systém regionálního školství, související velké rozdíly mezi školami a velkou závislost výsledků dětí na rodinném zázemí. 

• Přetrvávají výrazné regionální rozdíly v účasti dětí ve věku 2–5 let na předškolním vzdělávání. Podprůměrná účast však nemusí být způsobena nedostatkem kapacit. Příčiny je možné hledat v hlubších strukturálních faktorech, jako je například socioekonomická situace rodiny, dostupnost služeb v menších obcích, případně nižší důvěra rodičů v instituce předškolního vzdělávání. 
• Problematická zůstává vysoká míra odkladů povinné školní docházky, přičemž přetrvávají významné rozdíly mezi regiony a školami. Naopak klesá míra nestandardních přechodů (jako jsou i předčasné odchody ze středního vzdělávání) žáků, což naznačuje stabilizaci vzdělávací dráhy žáků. 

• V oblasti začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je patrný dlouhodobý trend nárůstu jejich podílu v základních školách. Současně se zvyšuje i počet úvazků asistentů pedagoga a zlepšuje se jejich dostupnost. Nadprůměrný podíl žáků se SVP vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Ústeckém kraji je však výrazně vyšší i dostupnost asistentů pedagoga. 

• Ve všech krajích se významně zvyšuje dostupnost informačních technologií, a to zejména v ZŠ, a nepředstavuje již tedy hlavní bariéru pro rozvoj digitálních kompetencí. 

• Napříč všemi regiony se také snižuje neúspěšnost ve společné části maturitní zkoušky – z přibližně 15 % v roce 2017 na současných zhruba 5 %. 

Nerovnosti na úrovni dospělé populace - klíčová zjištění

Šetření PIAAC hodnotí klíčové kognitivní dovednosti dospělé populace, konkrétně čtenářskou a numerickou gramotnost a adaptivní řešení problémů. Současně sleduje jejich využívání v každodenním životě a pracovním prostředí. Nejde tedy pouze o měření úrovně dovedností, ale o jejich zasazení do širšího kontextu fungování jedince ve společnosti. 

• Hlavní zdroj nerovností v dospělé populaci představuje dosažené vzdělání.  Nízká úroveň dosaženého vzdělání významně zvyšuje riziko nedosažení úrovně funkční gramotnosti.  

• Méně kvalifikované manuální pozice jsou spojeny s vyšší pravděpodobností neúspěchu. 

• Pozitivní roli hraje účast na dalším vzdělávání a učení na pracovišti. 

• Dovednosti jsou vyšší u lidí, kteří je skutečně využívají v každodenním životě nebo práci. Nejvíce se to projevuje u digitálních dovedností, jejich pravidelné používání souvisí s lepšími výsledky. 

• Vyšší míra občanské participace a politické efektivity souvisí s lepší úrovní gramotností. 

• Rodinné zázemí, zejména vzdělání rodičů, významně ovlivňuje dosaženou úroveň dovedností a přispívá k mezigenerační reprodukci nerovností.