Nejasnosti kolem zavádění inkluze do škol vyvolávají velkou nedůvěru vůči tomuto záměru jak v očích veřejnosti, tak samotných učitelů. Dokonce i odborníkům, kteří se podíleli na přípravě vyhlášky, která má upřesnit přijatou novelu školského zákona, není mnoho věcí jasných. Například, jak hodlá ministerstvo zajistit dostatek peněz na podpůrná opatření pro všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Chybí také jednoznačné instrukce pro zřizovatele, ředitele i pedagogy praktických škol a vysvětlení, jaký dopad bude mít na jejich práci rušení vzdělávací přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením.
Ministerstvo by mělo připravit podrobný plán zavádění inkluze na celé plánované období a srozumitelné metodické materiály, které by přinesly odpověď na všechny podstatné otázky. Tady je přehled těch nejdůležitějších:
Jak budou financována podpůrná opatření?
Komentář EDUin: V odhadech nákladů je počítáno pouze s dětmi ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Podpůrná opatření jsou však určena všem žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez ohledu na to, v jaké škole se vzdělávají. Odhad počtu žáků s nezdravotními překážkami učení je podle našich informací výrazně podhodnocen. Statistiky MPSV a ČSÚ a MV zahrnují násobně více dětí spadajících do kategorie „odlišné sociokulturní a další životní podmínky“.
Jak bude zajištěno dosažení dostatečné přesnosti v popisu podpůrných opatření?
Komentář EDUin: Problémem připravované vyhlášky je podle odborníků přílišná obecnost v definici podpůrných opatření. MŠMT při její přípravě nevyužilo dostatečně Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu SPIV, na kterém se podílela Univerzita Palackého v Olomouci a Člověk v tísni. Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, který se proti této námitce na konferenci Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu vymezil, je tu řada dalších dobrých projektů, z nichž lze pro přípravu vyhlášky čerpat. Na rozdíl od projektu SPIV, který všechny analýzy a celý Katalog podpůrných opatření i další materiály uveřejnil, jsou ale jejich výstupní materiály nedostupné.
Jak bude zajištěno dosažení shody při definování a určování podpůrných opatření, když jsou ve vyhlášce definována vágně?
Komentář EDUin: Jednotliví aktéři (pracovníci poradenských zařízení, učitelé i zákonní zástupci) by měli shodně interpretovat podpůrná opatření uvedená v příloze vyhlášky. Ale definice většiny opatření je pouze obecná a umožňuje množství různých interpretací. Jak bude zajištěno, že poskytování podpůrných opatření bude probíhat v souladu s nejlepším zájmem dítěte? Jak chce ministerstvo dosáhnout toho, že různí hodnotitelé v případě konkrétního žáka dojdou ke shodnému doporučení?
Co bude se základními školami praktickými?
Komentář EDUin: Většinu otázek spojených s transformací praktických škol položila ministryni školství poslankyně Jana Hnyková v rámci interpelací v poslanecké sněmovně. Jde o tyto otázky: Jak budou informovány základní školy, praktické školy a starostové jednotlivých obcí o připravované inkluzi? Do jakého termínu budou zmiňované instituce o situace obeznámeny, co bude se speciálními pedagogy v praktických školách? Budou si muset doplnit aprobaci, nebo hledat jiné místo? Kde najdou uplatnění? Jak zajistíme dostatek asistentů pedagogů do základních škol? Bude ministerstvo vydávat nějaký metodický pokyn, nějakou příručku?
Celý text interpelace i s reakcí ministryně najdete ZDE