Jak naplňujeme myšlenku umožnění společného vzdělávání všem žákům bez ohledu na jejich speciální vzdělávací potřeby? Odpovědi hledala studie PAQ Research a STEM. Speciální vzdělávací potřeby vykazuje 160 tisíc z milionu žáků základních škol.
Tzv. inkluzi jsme zavedli zákonem společného vzdělávání v roce 2005. Od roku 2016 se systém soustředí na identifikaci žáků se SVP v běžných třídách, i proto při sledování vývoje dat jejich počet stoupá.
O přesných dopadech inkluze na žáky v Česku nemáme dostatek dat. Dostupná data ale o destrukci školství nevypovídají. Ačkoliv celkové výsledky se zásadně nepropadly, detailní vyhodnocení dopadů zavedení společného vzdělávání na různé skupiny žáků kvůli neexistenci nebo nedostupnosti klíčových dat chybí.
Výzkumy ze zahraničí ukazují, že inkluze má pozitivní dopady na výsledky žáků se SVP a nemá negativní dopady na žáky bez SVP, pokud je ve školách dostatek podpůrného a kvalifikovaného personálu, systém je adekvátně financován a učitelé jsou vybaveni potřebnými kompetencemi.
| Inkluzivní vzdělávání znamená rovný přístup pro všechny děti nehledě na jejich znevýhodnění, díky čemuž mohou naplnit svůj vzdělávací potenciál. Takto jej chápe pro Česko závazná Úmluva o právech dítěte i Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Za cíl si jej dávají strategie vzdělávání v Česku již několik desetiletí. Pro zdravotně, mentálně nebo sociálně znevýhodněné i nadané děti inkluze představuje možnost vzdělávání v běžných třídách s poskytnutím dodatečné podpory jako jsou úprava obsahu, speciální pomůcky nebo asistenti pedagoga. |
Většinu žáků se zdravotním postižením v běžných třídách tvoří žáci s poruchami učení. Žáků s lehkým mentálním postižením je zde naopak minimum. V 60 % běžných základních škol nenajdeme ani jednoho takového žáka, v dalších 30 % škol jsou nejvýše dva na celou školu.
Jako zásadní a velmi efektivní doporučení se jeví co největší využití asistentů pedagoga. Tvoří cca 75 % nákladů plynoucích na podpůrná opatření. Rozdělení asistentů je dle statistik velmi nerovnoměrné. Počet žáků na asistenta se v mikroregionech (ORP) pohybuje od 30 do 100.
Ze studie vyplývá, že by společnému vzdělávání pomohli psychologové, speciální pedagogové a sociální pedagogové. Jejich pokrytí na školách je ale nedostatečné. Např. 62 % škol nedisponuje ani jednou z těchto pozic.
Jaká doporučení ke zlepšení společného vzdělávání PAQ Research doporučuje?
- Asistenti pedagoga: Nastavit metodiku jejich práce a spolupráce s učiteli podle zahraniční dobré praxe (EEF a další). Parametrizovat počty asistentů, a tím nevázat úvazky jen na žáky, ale také na školy se zohledněním aktuálního složení žáků s podpůrnými opatřeními. Systém by musel zohlednit, že některé školy vzdělávají ve více náročných podmínkách než jiné. Zajistit profesní rozvoj asistentů pedagoga.
- Podpůrné pozice: Zvýšit počet speciálních pedagogů, školních psychologů a sociálních pedagogů ve školách. Znevýhodněným školám navýšit finanční prostředky na tyto pozice. Zvýšit kapacity oborů obecné psychologie na vysokých školách (nad nově schválenou podporu). Financovat více hodin práce metodiků prevence nebo výchovných poradců, kteří jsou již ve školách dostupní (např. skrze zavedení banky odpočtů).
- Učitelé: Posílit další vzdělávání učitelů v práci s heterogenními kolektivy na základě zahraniční výzkumné praxe. Posílit spolupráci asistentů pedagoga s učiteli, a to především na druhém stupni, kde je zapojení asistentů méně intenzivní a učiteli hůře hodnocené.
- Poradenská zařízení: Sjednotit diagnostické postupy školských poradenských zařízení pomocí metodického vedení pro přidělování podpůrných opatření (současná vyhláška není dostatečně konkrétní). Zvážit změnu řízení školního poradenství, aby v přidělování podpůrných opatření nebyly diametrální rozdíly napříč republikou.