Absence žáků od pandemie rostou. Nejvyšší počty absencí mají Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. Stejný trend potvrzuje alespoň třetina zemí z mezinárodního šetření OECD. Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu, protože za nimi může stát, kromě zdravotních problémů a nemocnosti, také nízký zájem rodičů o vzdělávání, nevyhovující bydlení, špatný psychický stav žáka nebo jiné patologické jevy v okolí žáka (drogy, dlouhodobý stres).
Data pochází od České školní inspekce, která se tímto způsobem pokouší sledovat statistiku absencí, ale nejedná se o každoroční celoplošný sběr, pouze o údaje získané během inspekční činnosti, která má šestiletý cyklus.
Mateřské, základní a střední školy budou poprvé ve školním roce 2025/2026 zveřejňovat počty zameškaných hodin jednotlivých žáků. Doteď se jednalo o data, která existovala v třídních knihách, ale nebyla dostupná pro sledování a analýzu ze strany OSPOD, státu, školní inspekce nebo jiných stran. Školy budou data vykazovat formou matrik (systém uchovávání informací za jednotlivé žáky).
V Česku chybí legislativně nastavené hranice neomluvených hodin, po kterých musí škola a zřizovatel zahájit jasně dané kroky pro návrat žáka do školy. Existuje pouze doporučující metodika MŠMT. Metaanalýzy neukazují, že by existovalo jedno spolehlivé řešení absencí.
Častá absence žáků ve škole přirozeně škodí jejich vzdělání. Dopady se však mohou lišit podle sociálního zázemí. Dlouhodobá nemoc u žákyně z rodiny střední nebo vyšší třídy se pravděpodobněji vykompenzuje díky doučování a podpoře rodičů. Sociálně znevýhodněné děti se však nemohou vždy na rodinné zázemí spolehnout a důvody absencí jsou u nich složitější.
Více informací ve zprávě Paq research