Dovolená - strana 1

Zaměstnankyně, paní učitelka ve školce, má plný úvazek 40 hod týdně, s dovolenou 8 týdnů, tj. 320 hodin na rok. Nyní je těhotná a bude odcházet přibližně 15. 9. 2024 na PPM. 1) V roce 2024 má nárok na plnou dovolenou, tj. 320 hodin a musí tuto dovolenou vyčerpat všechnu než odejde na PPM? 2) Jaký bude její nárok na dovolenou v roce 2025, pokud nastoupí např. 15. 9. 2024 na PPM a hned po skončení PPM (tedy někdy v únoru, březnu) ihned nastoupí na rodičovskou dovolenou? Je možné v roce 2025 čerpat dovolenou a jakým způsobem či nikoliv? 3) Jak by to bylo s jejím pracovním poměrem, když tato paní učitelka odcházejí v záři 2024 na PPM je u nás zaměstnána po dobu rodičovské dovolené jiné paní učitelky - vracející se paní učitelka se má vrátit v létě 2025, pak bychom při nástupu vracející se paní učitelky ukončili pracovní poměr paní učitelky, která odešla na PPM, resp. RD, bez dohody, protože pracovní poměr měla po dobu rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně, prostře by k určitému datu skončila a ještě bychom jí vypočetly dovolenou za půl rok 2025 viz druhá otázka?

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023 na rodičovské dovolené. Jedná se o paní vychovatelku v základní škole, tj. pedagog má nárok na dovolenou 8 týdnů. Úvazek měla do 31. 8. 2023 ve výši 78.57 % (pokud by byl 100 %, pak je 40hodinová týdenní pracovní doba, tj. při úvazku 78,57 % vychází týdenní pracovní doba 31,42 hod.). Zaměstnankyně ale při čerpání rodičovské dovolené odpracovala celkem 325 hod. denně dle potřeby - pouze výpomoc. Dále od 1. 9. 2023 nastoupila do práce a úvazek se jí změnil na 83,33 %, tj. týdenní pracovní doba 33,33 hod., ale opět nám dne 13. 10. 2023 nastoupila na PPM do konce rok 2023. Jaký je její nárok na dovolenou za celý rok 2023? Týdenní pracovní doba je 31,43 hod. v prvním pracovním poměru. Druhá týdenní pracovního doba je 33,33 hod. - rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dní. 325 hod. odpracovala při přerušení rodičovské dovolené od května do června 2023.

Základní škola uzavírá s jednou zaměstnankyní DPP. Vždy je DPP např. na týden či 14 dní za záskok za nemocné kuchařky a uklízečky. Např. od 1.¨1. do 15. 1. 2024 uzavřela ZŠ DPP na úklid. Paní odpracovala 50 hod. Dále od 1. 2. 2024 - 15. 2. 2024 paní odpracuje 40 hod, ale práce v DPP je sjednaná na kuchařku. Jak to bude s dovolenou? DPP byly uzavřené každá na jinou práci a ani jedna DPP nebyla sjednána na delší dobu jak 28 dní, ale dohromady přesáhly DPP 28 dní a 80 hodin. Sčítají se DPP nebo nesčítají? Jak se posuzuje 28 dní pro jednoho zaměstnavatele (v součtu za všechny DPP či zvlášť) a jak se posoudí, že jeden zaměstnanec odpracoval 90 hod, ale na dvě DPP na různé práce. 

Pokud uzavřu se zaměstnancem DPP na období leden – červen a poté na září – prosinec (v červnu nevím, zda bude v DPP pokračovat, např. vedení kroužků), sčítají se odpracované hodiny z důvodu nároku na dovolenou, nebo se posuzuje každé období zvlášť? Tedy, pokud od ledna do června odpracuje zaměstnanec 60 h a od září do prosince 40 h, vzniká mu nárok na dovolenou?

V souvislosti s listopadovou stávkou učitelů žádám o stanovisko, jak se má započítávat doba účasti ve stávce pro účely dovolené - jedná se o dobu, která se započítává v omezeném rozsahu? Posuzovala by se jinak tato doba u učitelů a jinak u jiných účastníků stávky, kteří jsou solidární s požadavky učitelů? 

Od roku 2024 budou čerpat dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce i pracovní činnosti. Jelikož jde o specifické pracovněprávní vztahy, které jsou nezřídka využívány na zástupy a krátkodobý výkon práce, bude s posuzováním dovolené těchto zaměstnanců spojeno mnoho potenciálních problémů. V tomto článku popíšu, jak vzniká nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na dohody, a zaměřím se na specifika čerpání dovolené těchto zaměstnanců.

Ředitelka MŠ suplovala hodiny přímé pedagogické činnosti za učitelku, která čerpala dovolenou. Tuto dovolenou jí schválila, i když věděla, že u dětí nemůže být nikdo jiný, a ředitelka byla u dětí nad rámec svých hodin přímé pedagogické činnosti, tudíž vznikly „drahé“ přespočetné hodiny. Je tento postup možný?

V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, který školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém nevědí. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádějí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance?

Zaměstnanec pracující na DPP (učitel náboženství - kněz) se nedostavil do výuky - důvod čerpání dovolené v jeho organizaci. Jak zaevidovat (dle novely zákona) jeho nepřítomnost na našem pracovišti?

V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, které školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém neví. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance?