Poradna - strana 34

Paní učitelka má v naší MŠ trvalý PP a byla na MD do 3 let věku dítěte. MD ji skončila dnem 27. 9. 2020, kdy se tedy končil i PP jejího zástupu. Do práce (nejbližší den - 29. 9. 2020) nenastoupila ani se řádně písemně či telefonicky neomluvila. Nemám žádné informace. Ráda bych se informovala, zda je v pořádku, pokud ji obešlu písemně a ukončím její trvalý PP, abych mohla zajistit provoz MŠ, a zároveň ji pošlu ZL?  Můžete mi prosím poslat správnou formulaci odůvodnění dle ZP?

Mohu převést na home office (výuku z domova) i paní učitelku, která není v karanténě, ani její nemoc nesouvisí s onemocněním COVID-19? Jedná se např. o rizikové těhotenství.

Je v rámci kompetencí školské rady možné zadávat průzkum mezi žáky školy bez souhlasu vedení školy? Doslova cituji obdržené info od předsedkyně školské rady: "O podobný autoevaluační elaborát žádám i zástupkyni studentů ŠR, která provede cílený průzkum mezi našimi studenty, který se bude týkat vyhodnocení výuky a vzdělávání z jejich úhlu pohledu, jak v době distančního studia, tak i před ním."  Ředitel školy byl jen informován o započatém průzkumu, nikoliv o jeho formě, zadání a rozsahu.

1. Je možné zaplatit z FKSP zaměstnancům pořízení klimatizace do sborovny? Předpokládám dle § 4 odst. 4 – zlepšení pracovních podmínek. 2. Lze zaplatit z FKSP zaměstnancům nákup ochranných pomůcek pro výuku v době epidemie? Jde mi konkrétně o štíty, případně roušky apod. Jediný paragraf, který mne napadá, je výše zmíněný. 3. Zaměstnanci mají ve smlouvě napsáno místo výkonu práce adresu zaměstnavatele. Podle toho dostávají stravenky, na které mají nárok, pokud jsou alespoň tři hodiny v práci. Nyní během distanční výuky však bude většina z nich pracovat z domu, ovšem prokazatelně budou pracovat se žáky on-line skrze videokonferenční hovory. Tím ovšem nenaplní podmínku být na pracovišti určitou dobu. Je mi jasné, že to lze vyřešit skrze dodatek k pracovní smlouvě o dalším místě výkonu práce, které by bylo jejich trvalé bydliště, ovšem to bychom museli tisknout spoustu papírů, čemuž bychom se rádi vyhnuli. Je možné situaci vyřešit pouze pokynem ředitele školy, že po dobu distanční výuky (případně pevně časově ohraničený termín) "rozhodl ředitel školy, že místo výkonu práce je kromě adresy školy také adresa trvalého bydliště každého zaměstnance"?

Kdo plní vůči řediteli školy tu osobu, která mu podepíše v případě potřeby DPČ nebo DPP?

V případě cesty na soutěž nebo sportovní reprezentaci školy, kdy např. jeden pedagogický pracovník jede s několika žáky veřejnou dopravou - komu je možné proplatit cestovní náklady a z jakého zdroje? Pedagogovi nebo i žákům?  

Pedadogický pracovník jede na DVPP z domova (není to stejně město jako škola). Může do cestovního příkazu použít jízdenku ze svého bydliště? 

Může student vysoké školy zdravotnického oboru přestoupit na vyšší odbornou školu zdravotnickou? Nebo musí jít cestou přijímacího řízení?  

 V naší školní jídelně jsou dětem za určitou částku prodávány čipy. Částka je jim po ukončení stravování vrácena. Je možné napsat do řádu školní jídelny, že je čip majitelem strávníka a že záloha se nevrací? Záleží toto rozhodnutí na vedoucí školní jídelny nebo na vedení školy?   

Dlouhodobě nám onemocněla angličtinářka. Našli jsme rodilou mluvčí z Kanady, která je v ČR přechodně.  Nemá pravděpodobně vízum ani pracovní povolení. Jak bychom měli postupovat, koho kontaktovat, co po ní požadovat, abychom ji mohli u nás na škole zaměstnat?  

Žák se nám ve škole zranil. Protože se nejednalo o vážný úraz, kontaktovali jsme nejprve zákonného zástupce a o události ho informovali. Domluvili jsme se na dalším postupu a zavolali záchrannou službu. Ta žáka odvezla do nemocnice a domáhala se, aby se převozu účastnil i pracovník školy. Je nutné posílat zaměstnance školy společně s rychlou záchrannou službou?

Jsme soukromá škola se 100% státní dotací. Jelikož na Vašem webu se nám těžko rozlišuje, které zákony se na nás vztahují, moc prosíme o tyto informace: Platí na nás stanovení přímé vyučovací povinnosti ve stejném rozsahu jako na státní ZUŠ (23hod/17 hod nepřímé)? Odpověď ze dne 4. 12. 2019 Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění, se vztahuje pouze na ZUŠ, které jsou zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí. To znamená, že týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti učitele ZUŠ, který je stanoven v příloze uvedeného nařízení vlády, se na soukromé ZUŠ nevztahuje. Ředitel uvedené ZUŠ stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogického pracovníka podle svého uvážení v souladu s § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění: Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. I v tomto případě však platí, že pedagogický pracovním musí v rámci týdenní pracovní doby (40 hodin) vykonávat jak přímou, tak tzv. nepřímou pedagogickou činnost (viz § 22a odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění). Nad rámec dotazu upozorňuji, že podle § 26 odst. 1 školského zákona vyučovací hodina v základním uměleckém vzdělávání trvá 45 minut. Proto nelze „mechanicky“ sčítat vyučovací hodiny (1 vyučovací hodina činí 45 minut) a dobu tzv. nepřímé nepedagogické činnosti (1 hodina činí 60 minut). Je správně, že dodržujeme u pedagogických pracovníků 8 týdnů dovolené a prázdniny hradíme jako studijní volno? Odpověď ze dne 4. 12. 2019 Ano, dodržení 8 týdnů dovolené je v případě soukromé ZUŠ v pořádku. Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce platí: Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Není zřejmé, co se chápe jako „studijní volno“. Pokud se jedná o „volno na samostudium“ [§ 24 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění], pak se jedná o instituty, které zákon o pedagogických pracovnících vymezuje vůči veřejným školám (zřízeným MŠMT, krajem, obcí a svazkem obcí). Soukromá ZUŠ není povinna se řídit pravidly vymezujícími volno na samostudium, ale může je používat dobrovolně. Náš mzdový předpis metodikou kopíruje tabulky ve státním školství, ovšem s nižšími výměry. Mohli byste nám prosím sdělit zaručenou hodinovou sazbu pro pedagogické pracovníky na rok 2020? Odpověď ze dne 4. 12. 2019 Dotaz zřejmě směřuje k zaručené mzdě, která je stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou vždy vztaženy k určité skupině prací (viz § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění). Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, platí: Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací podle odstavce 1 a příklady prací v těchto skupinách stanoveny v příloze k tomuto nařízení. To znamená, že zaměstnavatel určí nejnižší úroveň zaručené mzdy pedagogických pracovníků na základě dvou „kroků“. a)       Pomocí přílohy nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, stanoví skupinu prací, která odpovídá práci pedagogických pracovníků. V příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, je obsažena část Vzdělávání a výchova. Vzdělávání a výchova 4. skupina 1. Vzdělávací činnost v zájmových kurzech. 2. Vychovatelská činnost v zájmovém vzdělávání.   5. skupina 1. Praktický výcvik v řízení, technice jízdy a údržbě vozidel pro získání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel. 2. Vzdělávací činnost zaměřená na odbornou přípravu a praktický výcvik ve speciálně zaměřených kurzech ukončená závěrečnou zkouškou. 3. Vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí předškolního věku. 4. Vzdělávací a výchovná činnost v praktickém vyučování v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo v odborném výcviku v oborech středního vzdělání s výučním listem. 5. Komplexní vychovatelská, metodická, poradenská a další pedagogická činnost rozvíjející zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti nebo specificky rozvíjející osobnost dítěte nebo žáka i studenta včetně využívání variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti. Koordinace práce vychovatelů. 6. Výchovná a vzdělávací činnost rozvíjející dříve získané návyky. Posilování dalšího rozvoje a fixace zbytkových schopností u mentálně postižených jedinců včetně rozvíjení jejich zájmové činnosti s využitím specifických výchovných a vzdělávacích metod na základě znalostí speciální pedagogiky.   6. skupina 1. Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a dovedností ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech. 2. Provádění speciálně pedagogických prací.   7. skupina 1. Vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů nebo absolventů vysokých škol, vedení cvičení, seminářů, průběžná kontrola studia, poskytování konzultací, popřípadě přednášení a řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů, provádění tvůrčí činnosti v oblasti umění nebo další tvůrčí činnosti. 2. Tvorba koncepcí a programů vzdělávání a provádění dalších specializovaných metodologických prací v oblasti pedagogiky a psychologie. 3. Metodická a specializovaná poradenská vychovatelská činnost, tvorba výchovných a vzdělávacích dokumentů, evaluačních nástrojů a preventivních programů. Preventivní, primárně diagnostická a konzultační činnost, koordinace aplikace speciálně pedagogických postupů, nových výchovných metod. 4. Vytváření koncepcí sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením. Poskytování terapeutické péče klientům a jejich rodinným příslušníkům v obtížné životní situaci.   8. skupina 1. Tvůrčí rozvíjení rozhodujících trendů vývoje vědy a výzkumu nebo umění spojené s aplikací výsledků vědecké, výzkumné a vývojové činnosti ve vzdělávání studentů nebo absolventů vysokých škol a v přípravě vědeckých nebo uměleckých pracovníků.   b)       Na základě skupiny prací zaměstnavatel pomocí § 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, určí nejnižší úroveň zaručené mzdy. Upozorňuji, že se s velkou pravděpodobností bude od 1. 1. 2020 novelizovat nařízení vlády č. 567/2006 Sb. To znamená, že pro rok 2020 bude nutné vycházet z údajů uvedených v nařízení vlády novelizovaném s účinností od 1. 1. 2020.   Je pravda, že ministerstvo proplácí finance soukromým školám podle normativů z předchozího roku? (Nebo jinak, budou nové normativy kopírovat zvýšení platů, ke kterým dojde 1.1.2020, nebo se v roce 2020 bude vycházet z platů v roce 2019?) Odpověď ze dne 4. 12. 2019 Podle § 3 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění, dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu zřizuje obec nebo svazek obcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a formě vzdělávání ve škole nebo ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem [zdůrazněno autorkou]. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2 stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných krajem nebo ministerstvem. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., v platném znění, normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. V materiálu MŠMT Změna struktury normativů soukromých a církevních mateřských škol, základních škol a školních družin v návaznosti na změnu financování veřejného školství s účinností od 1. ledna 2020 se uvádí: Normativy pro jednotlivé druhy škol a školských zařízení a obory vzdělání stanoví přímo MŠMT s tím, že zákon zaručuje tzv. srovnatelnost, tedy že výše normativu musí odrážet skutečnou výši neinvestičních výdajů v obdobném druhu školy nebo školském zařízení (či oboru vzdělání) zřizovaném obcí či krajem na jedno dítě, žáka nebo studenta v předcházejícím kalendářním roce. (dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/prehled-zmen-struktury-normativu-soukromych-a-cirkevnich, s. 2). Normativ stanovený MŠMT pro soukromé školy má proto brát v potaz -      průměrnou výši tzv. krajského normativu na přímé výdaje na vzdělávání a školské služby, -      případné další neinvestiční výdaje státního rozpočtu (rozpočtové kapitoly MŠMT) přidělené například prostřednictvím rozvojových programů, -      tzv. provozní (ONIV) složku. Ve vztahu k reformě financování regionálního školství a financování soukromých ZUŠ z materiálu MŠMT Změna struktury normativů soukromých a církevních mateřských škol, základních škol a školních družin v návaznosti na změnu financování veřejného školství s účinností od 1. ledna 2020 uvádím následující klíčové pasáže (s. 12): -      Změna financování regionálního školství počítá v oblasti základního uměleckého vzdělávání se stanovením centrálních normativů na skutečný počet žáků, a to pro jednotlivé umělecké obory vzdělávání a jednotlivé stupně vzdělávání, které v sobě zahrnují celkový objem na tzv. přímé výdaje na vzdělávání (pedagogickou i nepedagogickou práci a ONIV). -      …návrh počítá s tím, že centrálně stanovené normativy pro základní umělecké školy a vyšší odborné školy veřejných zřizovatelů pro rok 2020 budou bez dalšího využity i pro církevní a soukromé základní umělecké školy a vyšší odborné školy. -      Normativy pro soukromé a církevní VOŠ a ZUŠ na rok 2020 ministerstvo stanoví neprodleně poté, co budou stanoveny centrální normativy pro veřejné školy stejného druhu pro rok 2020, nejpozději však do konce ledna 2020. Je možné zaměstnat učitele důchodce na živnostenský list? Může takový zaměstnanec vykazovat až 28 hod přímé pedagogické činnosti? Odpověď ze dne 4. 12. 2019 Z dotazu dovozuji, že učitel-důchodce má v ZUŠ vykonávat činnost pedagogického pracovníka podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění. Pokud je tento předpoklad správný, pak platí následující: I na soukromé ZUŠ se vztahuje § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění: Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem [zdůrazněno autorkou] právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Učitel-důchodce proto nemůže vykonávat přímou pedagogickou činnost „na živnostenský list“. Může vykonávat přímou pedagogickou činnost pouze jako zaměstnanec právnické osoby, která vykonává činnost školy. To znamená, že s ním musí zaměstnavatel uzavřít pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pokud bude učitel – důchodce zaměstnancem zaměstnavatele, postupuje se v jeho případě stejně jako v případě jakéhokoli jiného zaměstnance – pedagogického pracovníka. To znamená, že vykonává týdně takový počet hodin přímé pedagogické činnosti, kterou stanovil ředitel školy (viz § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění). Přitom ředitel soukromé školy nemusí respektovat týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, který je pro veřejné školy (zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí) stanoven nařízením vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění. Opravdu je i u soukromých škol nutné psát dohody o pracovní činnosti na hodiny se součtem přímé i nepřímé činnosti?

Jaké dokumenty a po jak dlouhou dobu je třeba uchovávat po vícedenní (5denní) školní akci (výlet)?

Žák 9. ročníku splní povinnou školní docházku ve 14 letech v tomto školním roce. Jedná se o žáka cizince, který na Ukrajině splnil 5 let školní docházky, a moje předchůdkyně ho zařadila do 6. ročníku. Žák tedy letos splní 9 let povinné školní docházky, ale 15 mu bude až 26. 10. 2020. Ve školském zákoně jsem nenašel podmínku dosažení 15 let pro ukončení povinné školní docházky. Je tam samozřejmě uvedeno, že dítě nastupuje do školy po dovršení 6 let a po devíti letech je mu tedy 15. Může tedy tento žák získat základní vzdělání a opustit základní školu v tomto školním roce?

Jsme příspěvková organizace, základní škola, ve které bude docházet ke stavebním úpravám v hodnotě asi 350 000 Kč. Je povinností dodavatele uvádět seznam použitého materiálu včetně cen, nebo stačí, když bude na faktuře celková spotřeba materiálu: xxx Kč, zednické práce: xxxxx Kč? 

Jsme příspěvková organizace - základní škola. V září letošního roku přinesla zaměstnankyně školy podklady od předchozího zaměstnavatele - zápočtový list s opravenou délkou trvání pracovního poměru. Na základě nového potvrzení měla mít v roce 2014 postup do vyššího platové stupně dříve asi o 6 měsíců. Podklady, které přinesla a které ovlivnily výpočet platového postupu v roce 2014 nedodala, což přiznává. Nyní požaduje doplatit rozdíl v základní mzdě za celou uvedenou dobu. Jsme povinni mzdu doplatit? Pokud ano, tak za celé období, které zaměstnankyně požaduje?

Žáci v říjnu absolvovali pětidenní pobyt. Na jednom pokoji se v penzionu vyskytly štěnice, které poštípaly naše dvě žákyně a ty skončily na pohotovosti s alergickou reakcí. Rodiče požádali školu o spolupráci při vymáhání kompenzace za způsobenou škodu a újmu na zdraví. Vše jsme konzultovali s naším pojišťovacím poradcem, který nám sdělil, že škola nenese vinu na vzniku události, a tím pádem ani povinnost na úhradu nákladů. Chtěli jsme rodičům alespoň trochu pomoct, a proto jsme oslovili i penzion a požádali jej o kompenzaci ve formě vrácení platby za ubytování a stravu, což se také stalo. Rodičům toto řešení ale nestačí a požadují, abychom jako zprostředkovatel zájezdu na penzionu vymáhali náhradu za majetkovou škodu a újmu na zdraví. Nejsme však schopni doložit, zda rodiče skutečně postupovali podle rad hygieny, jaké věci měly žákyně s sebou, jaké věci zničili a bylo-li to vůbec nutné apod. Můžete mi prosím poradit, jak správně postupovat?

Pokud má učitel stanovenou kratší pracovní dobu ( místo 22 hod – 21 hod)  musím krátit příplatek za třídnictví nebo mohu ponechat pro všechny učitelé stejný a ošetřit  to  ve vnitřním předpisu?

Může se rodič odvolat proti udělení třídní důtky žákovi?