Lepší školy a méně administrativy. Rozdrobenost vzdělávacího systému vyřeší místní školská správa
Český vzdělávací systém trpí velkou roztříštěností. Máme celkem 3519 obcí, které zřizují mateřskou nebo základní školu. Až 90 % z nich zřizuje maximálně dvě školy.
Fragmentace vede ke dvěma zásadním problémům:
- Nerovná kvalita škol – výsledky a kvalita vzdělávání se v jednotlivých školách a celých regionech výrazně liší. Přístup tisíců obcí-zřizovatelů ke správě a podpoře škol není jednotný. Nikdo nenese odpovědnost za kvalitu vzdělávání na větším území.
- Dublování rutinní práce – ředitelům a ředitelkám škol přináší fragmentace velkou byrokratickou zátěž. Administrativou tráví nejvíc času v Evropě, nemohou se kvůli tomu věnovat pedagogickému vedení škol. To odrazuje zájemce o práci ředitele, dublování činností stojí i zbytečné peníze. I minimalistické sdílení účetnictví a správy budov by ušetřilo téměř 2 mld. Kč ročně.
V úspěšných zemích zřizovatelé spravují více škol na větším území. Přebírají administrativní zátěž a zodpovídají za kvalitu vzdělávání v celém mikroregionu. Mají na to specializovaný profesionální tým plný odborníků, kteří v Česku hlavně u malých zřizovatelů chybí. V Estonsku se průměrný zřizovatel stará o sedm škol, v Nizozemsku o šest, u nás o méně než dvě.
V Česku může být základem profesionální školské správy společenství obcí (SO). Nový institut vznikl pro podporu meziobecní spolupráce. Společenství má působit na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) a vytvářet sdílené kapacity pro profesionální výkon veřejné správy. Může proto sloužit jako základ pro místní školskou správu, ukazuje následující analýza.
|
Jak na místní školskou správu v Česku
Úspěšné země s dobrými výsledky mají systémy profesionalizované školské správy. V čele správy stojí odborníci, kteří mají roli “ředitelů ředitelů”. Zajišťují spolu se svým týmem odborné vedení a podporu ředitelům jednotlivých škol, která sahá od pedagogiky po administrativu. Organizují pedagogickou spolupráci škol, sdílení dobré praxe, podílejí se na vyhodnocování výsledků. Zároveň mají k dispozici provozní tým, který zajišťuje sdílenou správu nepedagogických činností škol.
Vezměme si za příklad městskou část Amsterdam-východ v Nizozemsku. Odvod místní školské správy má na starosti 19 škol s celkem 6200 žáky. Správě škol a odbornému pedagogickému rozvoji se věnuje celkem 13 pracovníků.
Jak by takové řešení mohlo vypadat v Česku? Na základě našich znalostí a dostupných dat o nejlepší české i zahraniční praxi podporujeme návrh, který vznikl v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+. Organizace zapojené do Partnerství se shodly na tom, že pro zlepšení výsledků Česko potřebuje instituci, která bude odpovědná za kvalitu vzdělávání na území menším než kraj. Podle Partnerství je ve veřejném zájmu, aby taková instituce splňovala deset principů efektivní místní školské správy, na nichž návrh stojí. Partnerství chce navrhovaný model nejdříve pilotně ověřit v praxi ve spolupráci s ministerstvy školství a vnitra a prokázat jeho dopady na učení žactva a snížení nepedagogické zátěže ředitelů.
Navrhovaná reforma předpokládá vznik nového subjektu, který bude spravovat místní školství na úrovni správních obvodů ORP. Podle dosavadní zpětné vazby z ministerstev školství a vnitra a podle názoru PAQ Research by tímto subjektem mohla být školská právnická osoba, kterou by k danému účelu zřizovalo místní společenství obcí. Školská právnická osoba by tak z pověření místních obcí podporovala všechny mateřské a základní školy na svém území. Navíc by úzce spolupracovala se středním článkem podpory MŠMT a s dalšími místními subjekty.
Mezi hlavní úkoly místní školské správy standardně patří
- pedagogický leadership na svém území (zajištění výběru, hodnocení a strategického vedení ředitelů škol, podpora pedagogické spolupráce škol),
- minimalizace nepedagogické zátěže ředitelů (sdílená správa účetnictví, projektového řízení, IT služeb, správa budov apod.),
- zajištění podmínek pro rovné šance ve vzdělávání (např. zajištění služeb psychologů, speciálních a sociálních pedagogů či systémové propojení se sociálními a zdravotními službami).
Naplnění těchto úkolů závisí na několika hlavních předpokladech:
- působnost na území, které odpovídá existujícímu správnímu členění státu – u nás území ORP, v případě menších ORP možnost i jejich propojení,
- pokrytí všech škol v daném správním území i v celém Česku,
- adekvátní personální kapacity pro zajištění administrativní správy a pedagogické kvality škol v území.
Více informací a celá studie: paqresearch.cz | Lepší školy a méně administrativy