Ředitelé středních škol chtějí být pedagogickými lídry, jsou však spíše správci školy. Některé kompetence vůbec nechtějí

V dotazníku distribuovaném mezi řediteli středních škol v Jihomoravském a Karlovarském kraji na konci roku 2019 byli ředitelé dotazováni, co by měla hypotetická instituce pro podporu škol jejich škole zajistit. Dotazník zjišťoval i vztah k současnému zřizovateli a názory na podobu vzdělávací soustavy. Typově můžeme nabízené možnosti podpory rozdělit na činnosti spadající do vzdělávací oblasti a činnosti spadající do oblasti školně provozní.

Níže prezentované výsledky šetření se vztahují k ředitelům krajských středních škol, kterých na dotazník odpovědělo 51 %. Když v dotazníku mluvíme o malých školách, jedná se o 25 % nejmenších škol ze vzorku (do 271 žáků), obdobně zkratka velké školy znamená 25 % největších škol ve vzorku (nad 564 žáků). Mediánovou školu ze vzorku navštěvuje 370 žáků, kdežto průměrnou 427.

Normativně byl výzkum postaven na premise důležitosti pedagogického vedení školy pro pozitivní rozvoj školy jako instituce, ale především i pro pozitivní rozvoj jejích pedagogů a žáků – pro vzdělávací výsledky žáků, učitelský well-being, klima školy apod.

Ředitelé bez ohledu na velikost a typ školy nejčastěji (vždy přes 90 %) uvádějí potřebu poskytnutí právního servisu. Obdobně vyjadřují potřebu podpory v ICT záležitostech (zejména zajištění vybavenosti školy ICT technologiemi a jejich správu). Tato potřeba ovšem s velikostí školy klesá (z 90 % u malých škol k 50 % u škol největších). U gymnázií je potřeba znatelně vyšší než u středních odborných učilišť. Obdobně jsou to častěji gymnázia (50 %), která uvádějí potřebu podpory v oblasti správy budovy školy. Potřeba podpory v oblasti vedení účetnictví mezi řediteli pociťována není.

Potřeby škol v oblasti projektového financování jsou ve fázi žádání o projekt rozpolceny na dvě stejně velké poloviny, a to bez ohledu na velikost školy. Polovina škol by tak preferovala, kdyby instituce pro podporu škol žádání o projekt sama realizovala, kdežto druhá polovina škol ocení od instituce jen podporu, zatímco si bude o projekt škola žádat sama. Ředitelé gymnázií v odpovědích k druhé možnosti inklinují mnohem častěji.

U fáze administrace projektu se poměr odpovědí vychyluje více k preferenci převzetí administrace projektu institucí pro podporu škol, a to zejm. u čtvrtiny nejmenších škol ve vzorku. Nadále jsou nejsebejistější gymnázia a také největší školy, které si převzetí administrace přejí jen v 50 % případů, zatímco druhá polovina preferuje jen poskytnutí podpory při samostatné administraci projektu školou.

Potřeby škol se v oblasti samotné realizace projektů liší s ohledem na typ realizovaného projektu. Více než polovina škol (s výjimkou škol největších) je toho názoru, že by instituce pro podporu škol měla stavební projekty sama realizovat. Nejčastěji tento názor sdílí středně velké školy a gymnázia.

Obdobně jako u stavebních projektů se ředitelé škol vyjadřují i při tázání se na oblast stavebních veřejných zakázek. Více než polovina všech středních škol si myslí, že by instituce pro podporu škol měla stavební veřejné zakázky převzít se vším všudy, včetně odpovědnosti a financí. S řediteli by se mělo jen konzultovat. Největší takovou potřebu cítí segment středně velkých škol a gymnázia (téměř 75 % dotázaných). Naopak segment největších škol ocení většinově jen podporu, ale realizovat chce převážně sám.

U vzdělávacích projektů je poměr opačný. Přibližně 75 % oslovených škol bez ohledu na velikost a typ školy ocení pouze podporu (že by instituce pro podporu škol měla sama vzdělávací projekt realizovat, si dokonce myslí jen 7 % ze čtvrtiny nejmenších škol ve vzorku).

Ve vzdělávací oblasti ředitelé všech typů a velikostních segmentů škol vyjadřují touhu po samostatnosti. U žádného z typů činností (metodická pomoc v oblasti výuky, podpora při zjišťování kvality vzdělávání na škole…) u žádného segmentu škol nedeklarují ředitelé potřebu podpory ve více než 50 % případů, a to s výjimkou podpory při zjišťování kvality výuky na škole, kterou v 61 % případů vyjádřili ředitelé gymnázií. Tendenci více žádat o podporu mají ředitelé segmentu středně velkých škol a gymnázií. Více než třetina škol z různých segmentů opakovaně označila zajištění školního psychologa jako typ činnosti, kterou by instituce pro podporu škol měla vykonávat.

Ředitelé byli tázáni i na podporu kraje či názory na současnou podobu řízení vzdělávací soustavy. Obecně nejlépe podporu kraje hodnotí 25 % největších škol a střední odborná učiliště, nejhůře hodnotí podporu kraje gymnázia (50 % z nich ji hodnotí jako spíše nedostatečnou), což může být dáno i ve veřejném diskurzu více akcentovanou podporou technického vzdělávání.

V souladu s mírnou převahou ředitelů, kteří hodnotí podporu kraje jako dostatečnou, si jen mírná menšina ředitelů myslí, že by roli zřizovatele středního školství měl převzít stát (45 %, byť v Karlovarském kraji si mírná většina myslí opak). Ředitelé ostatních škol, nezřizovaných krajem, jsou výrazně proti převzetí zřizovatelské role středních škol státem (76 % nesouhlasí), obdobně jako ředitelé gymnázií (73 % nesouhlasí).

Střední odborná učiliště se zdají být v provozní oblasti samostatnější, obdobně jako velké střední školy obecně. Segment středně velkých škol vykazuje obecně větší potřebu podpory oproti segmentu nejmenších i největších škol (obdobně u gymnázií oproti SOU). Lze předpokládat, že na středně velké školy jsou kladeny větší nároky než na malé školy, ale nemají k jejich plnění takové kapacity jako školy velké.

U všech typů škol je také patrná nevole předávat zaměstnavatelskou kompetenci, kdežto vůle k předávání kompetencí v oblasti větších provozně-technických úkolů školy je obecně silná. Velmi sebejistí jsou ředitelé škol ve vzdělávací oblasti, kde je potřeba podpory pociťována obecně menšinově. To koresponduje s deklarovanou chutí ředitelů být především pedagogickými lídry, v čemž jim brání zavalení administrativní zátěží. Otázkou zůstává, zda si ředitelé roli plného pedagogického lídra umějí dnes představit a zda jsou na ni připraveni.

Podrobnostem administrativní zátěže se dotazník cíleně nevěnoval, většina ředitelů by však podle provedeného šetření ocenila jednotný informační systém pro výkaznictví, do nějž by škola zadávala informace o škole a příslušné orgány by tyto informace čerpaly. Jednotný informační systém by měl zejména předejít duplicitnímu vyplňování údajů do různých výkazů a administrativu zjednodušit.

Otázka výběru opatření, která by ředitelům skutečně umožnila více se věnovat pedagogickému vedení školy a méně provozním záležitostem a administrativě, zůstává na zřizovatelích a na státu v zastoupení MŠMT, kteří musejí přirozeně rozmýšlet v rozsahu dostupných zdrojů, praktické proveditelnosti, přijatelnosti a potřebnosti. Prezentované výsledky šetření mohou napomoci najít správný směr nejméně v rovinách přijatelnosti uvažovaných opatření a jejich prioritizace podle potřebnosti tak, jak ji pociťují aktéři, jimž mají tato opatření pomoci.