Putování klokánka Jumpíka

Vydáno:

Kniha "Putování klokánka Jumpíka", kterou k vydání připravuje nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., je určená mladším dětem, na 1. stupni ZŠ, a je využitelná rodiči, speciálními pedagogy, učiteli i vychovateli ve školních družinách.

Putování klokánka Jumpíka
PhDr.
Kamila
Balharová,
speciální pedagog, ZŠ Táborská, Praha
Speciální pedagogové v ní najdou text graficky upravený tak, aby se kniha snáze četla žákům s dyslexií. Je zde použito větší bezpatkové písmo, větší řádkování, dělení pomocí odstavců. Text není zarovnán do bloku. Sice to ne vždy vypadá tak upraveně, ale žákům s dyslexií pomáhají nestejně dlouhé řádky při posunu v textu o řádek níž. Knihu ovšem mohou číst všichni, rozvíjet svou čtenářskou gramotnost zde může kdokoli.
Kniha je rozdělená na tři části.
Předvídání
První část je zaměřená na předvídání na základě ilustrací. Text je rozdělený na kratší úseky, mezi kterými je vložen úkol s obrázkem. To je vhodné pro dílny čtení právě pro žáky s dyslexií, protože mohou číst pouze krátkou část příběhu. Pak změní činnost, prohlížejí si pečlivě obrázek a uvažují o něm a jeho významu vzhledem k textu. Ilustrace jsou vytvořeny tak, aby podněcovaly předvídání (vytváření hypotéz) o tom, jak bude děj pokračovat na další stránce. Pokud čtenáři předvídají, co bude dál, jsou více vtaženi do textu. Při čtení se pak snaží najít odpověď na to, zda předvídali správně. Na obrázku vidíte nejjednodušší úroveň, kdy pod obrázkem najdou žáci otázky i odpovědi. Jak se náročnost stupňuje, čtenáři nejprve pouze odpovídají na otázky, nakonec tvoří i větu, která ilustraci nejlépe popisuje.
Detektivové
Druhá část s názvem Detektivové je zaměřená na porozumění větě. Jedná se o stejný příběh, který již byl v knize použit. Čtenáři text znají, jednou ho už četli. Nyní v něm mají za úkol odhalovat slova, která do textu nepatří. Pokud je najdou, složí z nich věty, které se týkají skutečného života zvířátek, jež v textu vystupují. V přiloženém textu si to můžete zkusit. Pokud se vám to povede, zjistíte jednu skutečnost ze života klokanů.
Hra Austrálie
Tvoří třetí část knihy, ale určitě ne méně důležitou než části předchozí. Je zaměřená na tvoření otázek. V celé knize se čtenáři učili odpovídat na otázky za pomoci obrázku. Ve hře se jedná o procvičování vytváření otázek, když znají informaci ve formě krátké věty. Jejich texty jsou totožné s větami, které čtenáři vyhledávali jako detektivové.
Co vše se čtenáři mohou v knize naučit a dozvědět?
-
pečlivě si prohlížet ilustrace;
-
přemýšlet o ilustracích a spojovat je s textem;
-
popsat jednou větou to důležité, co z ilustrace vyčteme;
-
odhadovat - předvídat podle ilustrace, co bude dál;
-
odpovídat na otázky;
-
samostatně popsat, co je na obrázku;
-
být detektivem a vyhledávat slova, která do textu nepatří;
-
spoustu informací o zvířátkách pocházejících z Austrálie;
-
jaké mohou být důsledky našich činů nejen pro nás, ale i pro naše okolí;
-
že než něco uděláme, měli bychom přemýšlet o důsledcích.
Učitelé a vychovatelé mohou knihu použít pro dílny čtení nebo mohou využít téma, které kniha obsahuje. Tedy povídat si o příběhu i o důsledcích všech našich činů. Jedná se o téma neuváženého, spíše zkratovitého jednání, kdy klokánek vezme spolužákovi peníze vybrané na školní výlet. Udělal to jako pomstu za to, že mu spolužák (dle jeho vnímání) slovně ubližoval. Neuměl mu říci, aby to nedělal.
Téma krádeže u malých dětí je nutné pečlivě diferencovat. Podle Koutné1) můžeme o krádeži hovořit teprve v situaci, kdy si dítě plně uvědomuje, že svým jednáním porušuje určitou normu, a chápe význam vlastnictví. V mladším školním věku, pro který je kniha určena, se podle ní vcelku běžně vyskytuje "zapůjčení" cizí věci. Nejčastěji se ho dopouští dítě, kterému se daný předmět zalíbí a okamžitě propadne touze jej vlastnit. Příčin může být celá spousta - u jídla může být důvodem hlad, existuje krádež jako kompenzační mechanismus v případě citového strádání, může krást pro druhé, aby se zviditelnilo ve skupině, "kupuje" si přátelství, může být donuceno ke krádeži šikanou.
Často se jedná spíše o impulzivní, neplánované jednání, podobně jako u Jumpíka, který pouze využije příležitost, nic neplánuje, nedomýšlí důsledky, jen chce potrestat někoho, kdo si z něho neustále dělá legraci.
Pokud bychom se na knihu podívali z hlediska naplňování kompetencí, posilují se zde kompetence komunikativní, řešení problémů, rozvoj sociálních dovedností i
kompetence k učení, neboť se v knize čtenář dostane do Austrálie a setkává se se zvířátky, která zde tvoří endemické druhy. Nejznámější australská fauna zahrnuje ptakořitné (ptakopyska a ježuru), velké množství vačnatců, včetně klokanů, koaly a vombata, nebo ptáků (například emu nebo ledňáci). Někteří z nich v knize přímo vystupují. V části knihy, kdy se čtenář stává detektivem a pátrá po slovech, která do textu nepatří, se dozvídá o těchto zvířatech mnoho informací, které lze využít v hodinách prvouky nebo přírodovědy. Lze si popovídat o tom, co znamená slovo endemit, tedy druh vyskytující se trvale na témže místě - na místě původního vzniku, často vinou nemožnosti se jinam přemístit, například vlivem klimatu. Kniha tak může motivovat žáky k objevování nových informací, k neformálnímu učení.
Mnoho zajímavých zážitků a příjemných chvil při čtení, ale i hraní si, přejí autorky Kamila Balharová, Lenka Hoštičková a ilustrátorka Dagmar Findová.
1 KOUTNÁ, P. Specifické obtíže na individuální úrovni žáka. In KREJČOVÁ, L., MERTIN, V. (eds.) Pedagogická intervence u žáků ZŠ. Praha: Wolters Kluwer, 2010.