Studium MBA a daně

Vydáno:
Otázka:
Jsme dvě jednatelky Soukromé vyšší zdravotnické školy, s. r. o. (právnické osoby).
Máme zájem o studium managerů s mezinárodně uznávanou certifikací MBA (General management program + Master of Buisness Adninistration).
Působíme ve škole ve funkcích ředitele a provozního ředitele.
1) Je možné úhrady za toto vzdělávání, které souvisí s naší činností vedení organizace zahrnout do daňově uznatelných nákladů?
2) Je výše nákladů omezena počtem osob nebo limitující částkou?
3) Lze financovat ze zisku společnosti?
Odpověď:
ad 1)
Zákon o daních z příjmů uvádí v § 24 odst. 2 písm. j) bod 3. mezi daňovými náklady také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky vynaložené mj. na vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty.
Názor správce daně publikovaný v pokynu MF D-190 je takový, že
- musí jít o vzdělávání související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance a
- takovými náklady nejsou výdaje (náklady) vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta.
I když se s tímto názorem správce daně ne zcela ztotožňujeme, je třeba ho brát jako fakt, a i když studium s certifikací MBA není klasické vysokoškolské studium, je třeba počítat s problémy se správcem daně.
O případné daňové účinnosti by bylo možné uvažovat u daných osob spíše z titulu jejich ředitelských funkcí než z pozice jednatelek společnosti, u kterých vyplývá náplň z vymezení obchodním zákoníkem. Dle našeho názoru je třeba případnou daňovou uznatelnost obhajovat individuálně případ od případu, přičemž důležitým hlediskem může být nejen získání potřebných znalostí pro činnost pracovnic, ale i pro prezentaci odborné výše školy (management školy má mezinárodně uznávanou certifikaci). Důležitým faktorem by měl být závazek pracovnic setrvat na své pracovní pozici po dohodnutou dobu od získání certifikátu.
ad 2)
Pokud ustojíme před správcem daně daňovou uznatelnost nákladů na vzdělávání, není žádný limit pro daňově účinné náklady.
ad 3)
Pochopitelně lze vše platit i ze zisku společnosti, ale pozor: pokud bychom platby neudrželi jako vzdělávání pracovníků, mohlo by se jednat u pracovníka o nepeněžní příjem se vším všudy (tj. zdaněním závislou činností i s odvody sociálního a zdravotního pojištění). To by pochopitelně nebylo dobré, neboť na rozdíl od běžné mzdy by se u zaměstnavatele nejednalo o daňový náklad.
Upozorňujeme proto na znění § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, podle něhož jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním, ale s výjimkou částek vyplácených zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem.