Poradna - strana 21

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V naší škole je i zařízení školní jídelny. Prosím, jak je to s praním pracovních oděvů kuchařek? Musíme jim zajišťovat praní prádla přes firmu, nebo si mohou prádlo prát sami doma? Po vzájemné dohodě. Od zaměstnavatele dostanou prací prášek. Nebo jak je nutné toto řešit? 

Pokud ředitel školy se chce vzdát funkce ze zdravotních důvodu (chce úplně skončit v zaměstnání), jak má postupovat? Ředitel vykonává funkci na základě jmenování zřizovatele (kraj), před jmenováním neměl uzavřenou žádnou pracovní smlouvu. Jmenování bylo v roce 2018. V samotném jmenování není uvedena doba určitá, ale předpokládá se, že platí po dobu 6 let (pravděpodobně dle § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Ředitel se obrátí na svého zřizovatele se vzdáním se funkce. Musí ještě podat výpověď, adresovanou právnické osobě, jejímž statutárním organem de facto je (vlastně podává výpověď sám sobě), aby legitimně ukončil svůj pracovní poměr? Doplnění dotazu: Ředitel současně má dlouhodobou neschopnost. Chce ukončit své působení ve funkci k 30. 6. 2021, od 1.7. již zažádal o starobní důchod. Potřebuje již k 30. 6. 2021 byt bez žádných závazku vůči škole. Proto se ještě jednou ptám pro upřesnění: KDO (jako představitel školy) mu podepíše výpověď z pracovního poměru? Má času dost na dvou měsíční výpovědní lhůtu. Má tu výpověď podepsat jeho zástupce? Ovšem zastupující zástupce se pořád podepisuje místo ředitele s příponou v. z. Nebo si ředitel výpověď podepíše sám, jelikož je pořád ředitelem školy? Zajímá mně opravdu tato administrativní formalita, která osoba (za této situace) je oprávněna podepsat výpověď?

Externí vyučující nepožádala naší organizaci o PPM a dne 1. 2. 2021 jsem obdržela její neschopenku a byla jí vyplacena náhrada mzdy. Dne 17. 3. 2021 přišla její zpětná žádost o PPM s nástupem 21. 12. 2020. Protože celý měsíc v prosinci 2020 a v lednu 2021 odučila hodiny on-line, byl jí vyplacen plat v plné výši. Jak nyní postupovat? 

Spolek N vystavěl budovu, kterou bude následně pronajímat školské právnické osobě, jíž je zřizovatel. Součástí stavby byla podmínka opravy obecní komunikace, kterou vlastní obec. Jak naložit s výdajem na opravu (cca 5 mil. Kč)? Může jít celé do nákladů nebo může spolek odpisovat? 

V roce 2019 a 2020 jsme realizovali projekt z Euroregionu financování ex post. Celková částka projektu byla 500 000 Kč, spoluúčast 15 %. V průběhu projektu jsme na konci roku ve VÚD účtovali MD 388/D 691 výnosy, které dle vynaložených nákladů očekáváme proplacené zpět. V roce 2021 jsme obdrželi peněžní prostředky z projektu, ale o 30 000 Kč je částka menší, než jsme očekávali. Jak tento rozdíl účetně zaznamenat?

V prosinci roku 2018 mělo dojít k platovému postupu učitelky mateřské školy. Z platového tarifu 9/3 do 9/4. Tato skutečnost byla přehlídnuta a tím došlo k předběžnému nedoplatku ve výši 8300 Kč (učitelka má zkrácený úvazek). Je možno doplatit uvedenou částku zpětně za celé období?  Platový výměr se správným platovým zařazením mám vystavit zpětně a nebo s platností od 1. 5. 2021 (nejbližší termín dalšího zpracování mezd) s doložením doplatku mzdy za dlužné období?

Je nutné, aby měla finanční účetní, která pracuje na základní škole, hmotnou odpovědnost, když jí nejsou svěřeny žádné finanční prostředky, ale má přístup k bankovním účtům organizace? Zpracovává veškeré podklady pro účetní uzávěrky, hradí došlé faktury, zaúčtovává položky z bankovních výpisů, z mezd zaměstnanců apod. Pokud ano, za co by měla nést účetní hmotnou odpovědnost? 

Jsme škola, příspěvková organizace. Máme vlastní jídelnu, kde vaříme i pro cizí strávníky - tedy režim doplňková činnost a DPH. Zajímalo by mě správné rozúčtování společné faktury, kdy část je na hlavní činnost (tedy bez DPH) a část na doplňkovou činnost. Rozúčtování: náklad hlavní činnosti, náklad doplňkové činnosti (bez DPH) a zvlášť DPH. Zajímalo by mě, zda DPH bude účtováno v plné výši jako DPH nebo by mělo být pouze ve výši nákladů za doplňkovou činnost. Uvedu praktický příklad: telefon, celková částka 2 939,32 s DPH, z toho: DPH 510,13 Kč. Zaúčtování: 1 987,97 Kč hlavní činnost, 441,22 Kč doplňková činnost, DPH 510,13 Kč. Bude na účtu 343 skutečně plná výše DPH nebo pouze ta část nákladů doplňkové činnosti 441,22 Kč? Pokud ano, pak by na účtu 343 byla částka 92,66 Kč, nikoli 510,13 Kč. Prosím o příslušnou metodiku „rozúčtování DPH“, pokud nějaká existuje. 

Lze přispět z FKSP na parkovací kartu zaměstnancům školy? Pokud ano, tak za jakých podmínek? 

Jsme střední škola, plátce DPH. Ve škole pronajímáme byt školníka. Nájem bytu je osvobozen od DPH. Nájem zařizovacích předmětů 21 % DPH. Pak následně po skončení měsíce přeúčtováváme skutečnou spotřebu el. energie a vody s příslušnými sazbami DPH. Je to takto správně? Jak bychom měli správně postupovat? V případě, že postupujeme špatně, jak toto opravit?

S firmou uzavřena smlouva o zápůjčce přístroje (s PC spadající do DDHM) do školní jídelny, zároveň od též firmy odebírány potraviny a nápoje. Po určité - smlouvou dané době - odprodej přístroje za zůstatkovou cenu cca 10 Kč. Máme evidovat jako DDHM?

Dne 1. 9. 2021 odchází paní učitelka X na nemocenskou, od 16. 12. 2021 začíná čerpat mateřskou dovolenou, 31. 1. 2022 se jí narodí dítě, je s ním doma do 3 let věku, tzn. do 31. 1. 2025. My současně, tedy od 1. 9. 2021 sjednáváme pracovní poměr s jiným učitelem na dobu určitou – po dobu nemoci, MD a RD výše uvedené učitelky X. Tedy ve výsledku do 31. 1. 2025 – doba přesáhne 3 roky. Může to tak být? Nebo jak tuto situaci řešit?

Základní škola chce pořídit vybavení do kuchyně na operativní leasing, je to možné?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Mám dotaz, jaké datum uvést na protokolu o předání pokladny, skladu a podobně, když stávající pracovník končí pracovní poměr 31. 8. 2021 a nový nastupuje až od 13. 9. 2021. Je však ochoten přijít převzít pokladnu, sklad atd. již 31. 8. 2021. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Svým zaměstnancům uvádíme do pracovních smluv mimo jiné: 1)     Provozním zaměstnancům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti sekretářky. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,75. Pracovní doba činí 30 hodin týdně – 6 hodin denně – viz pracovní výkaz za daný měsíc. Zaměstnanec každý měsíc vyplňuje pracovní výkaz, kde je domluvená pracovní doba uváděna. Je třeba ještě dodatek smlouvy, kde např. stanovíme, že pracovní doba bude od 7.30 – 14.30 a přestávka v práci 11.30 – 12.00, nebo stačí jen ústní domluva? 2)     Asistentům pedagoga např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu asistentky pedagoga. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,8875. Pracovní doba činí 35,5 hodin týdně a je rozvržena i s přestávkami v práci do celého týdne. 3)     Učitelům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti učitele střední školy. Tyto práce bude vykonávat na plný pracovní úvazek. Pracovní doba činí 40 hodin týdně a je rozvržena do celého pracovního týdne dle platného rozvrhu hodin, z toho: 21 hodin přímé pedagogické činnosti, 19 hodin práce související s přímou pedagogickou činností (dohledy, povinná přítomnost na pracovišti, zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka…). Nepokryjí-li výše uvedené činnosti stanovenou pracovní dobu, rozvrhne si zaměstnanec sám, kdy a kde bude práci vykonávat. O svém rozvrhu informuje písemně ředitele školy. 

Od 1. 1. 2018 byla paní učitelka v mateřské škole pověřena vedením mateřské školy. Bylo ji vystaveno pověření vedením mateřské školy se stanoveným rozsahem oprávnění. Je nutné ještě vystavit dohodu o změně pracovní smlouvy (změna funkce), nebo stačí pouze ono již zmíněné písemné pověření ředitelem základní školy? 

Zasílám každý měsíc zaměstnancům příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění na jejich účty u penzijního fondu, a to z účtu FKSP. Mohu jim na základě dohody o srážkách ze mzdy jednou za rok srazit v úhrnné výši poplatky za převod, které musela organizace uhradit z FKSP peněžnímu ústavu? Je tato povinnost, aby zaměstnanec uhradil bankovní poplatky svému zaměstnavateli, podložena nějakým předpisem? 

Může elektronická omluvenka zaslaná rodičem nahradit klasickou papírovou omluvenku podepsanou rodiči? V systému, který naše škola používá k evidenci žáků a jejich docházky je možnost, aby rodiče mohli elektronicky omlouvat absenci dětí ve výuce, což zjednodušuje komunikaci mezi pedagogy a zákonnými zástupci žáků. Mám dotaz, zda tato elektronická omluvenka má stejnou právní váhu jako omluvenka na papíru s podpisem rodiče. Rodiče na začátku studia dostávají přihlašovací údaje a ke svému účtu se pak hlásí jménem a heslem. Jaké podmínky by popř. musela škola splnit, aby mohla elektronickou omluvenku využívat?

Chci zařadit zaměstnance do 9. platové třídy dle katalogu prací 1.01.04 Referent majetkové správy. Bude komplexně spravovat majetek školy včetně majetku na osmi odloučených pracovištích. Lze v tomto případě nahlížet na odloučená pracoviště jako na nižší organizační složky?

Jsme stavební firma (s. r. o.) V roce 2017 jsme uzavřeli s odborným učilištěm, kde se učí budou zedníci, smlouvu o odborné praxi. V průběhu roku nás učni pravidelně navštěvovali a vykonávali jak samotnou praktickou část na staveništích, tak část přípravnou (účastnili se přípravy rozpočtů, školení o materiálech a jiné spíš administrativní činnosti). Za každého jednotlivého učně vedeme pro nás i pro školu docházku, kde se navíc uvádí, co v které konkrétní době každý učen prováděl. Můžeme uplatnit odpočet na odborné vzdělávání podle § 34f a násl. v rozsahu 200 Kč za každou hodinu strávenou učněm na našem pracovišti? Nejsem si jista, zda čteme uvedené ustanovení správně, zda není nějaká další pro nás skrytá podmínka. Zda nám opravdu bude stačit smlouva s učilištěm o odborné praxi a podrobná evidence docházky. Jde mi o to, aby např. z jiného zákona nevyplývalo, že odbornou praxi může vykonávat pouze osoba, která k tomu má příslušné vzdělání, akreditaci apod, nebo zda smlouva o odborné praxi nemusí někde evidována, schválená apod., aby to pak finanční úřad neodmítl uznat pro jiné formální vady.