Mgr. Petr Došek - strana 2

Velice módní záležitostí poslední doby je zavádění keramických kroužků do volnočasových aktivit dětí. Keramické modelování je s oblibou využíváno také při pracovních činnostech na prvním stupni základní školy. Radost z rukou ušpiněných od keramické hlíny kazí velké pořizovací náklady na nákup nezbytné techniky. Ne každé vedení školy je nakloněno investici desítek tisíc korun do nákupu keramické pece, hlíny a dalšího materiálu. Ne každý zřizovatel přivítá s pochopením paní učitelky a vychovatelky s žádostí o uvolnění finančních prostředků na tyto pomůcky.

Definici školního klubu najdeme ve vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. § 6 definuje školní klub jako zařízení pro zájmové vzdělávání žáků jedné školy nebo několika škol. Má svůj vlastní vzdělávací program, který vychází z celkové filosofie školy. Jeho smyslem je doplňovat a rozšiřovat možnosti klasického vzdělávání. V různých kroužcích tak navazuje na školní výuku. Podle MŠMT ve školním roce 2012/2013 v 526 klubech pracovalo téměř 50 tisíc dětí.

Sestavit smysluplný celoroční plán školní družiny není jednoduchá záležitost. Činnost by měla být zajímavá, v souladu s místním děním i celospolečenskými událostmi, nenásilnou formou připomenout např. významná výročí či lidové zvyky. Následující řádky proto mohou být inspirující.

V září roku 2005 se do školského slovníku začal vkrádat pojem školní poradenské pracoviště. Díky projektu tehdejšího Institutu pedagogicko-psychologického poradenství dostaly školy šanci zřídit pozici školního speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Projekt se dostal do povědomí odborné pedagogické veřejnosti i rodičů a žáků pod názvem VIP (Vzdělávání - Informace - Poradenství). Měl několik pokračování, a proto ustálená zkratka byla doplňována římskými číslicemi. U zrodu těchto projektů byl tým vedený dr. Zapletalovou.

Připomínat zápis do prvního ročníku na podzim může někomu připadat jako kanadský žert. Vždyť v živé paměti máme ještě prázdninové zážitky a do Vánoc je poměrně daleko. Navíc legislativa nařizuje školám provést zápis v termínu mezi 15. lednem a 15. únorem příslušného školního roku.

Podle Wikipedie – otevřené internetové encyklopedie – je řád definován jako pořádek, opak chaosu. Tuto definici má bezesporu tvůrce každého řádu vrytou do podvědomí. A že těch řádů v každé škole máme! Školní řád, řád odborné učebny, řád školního hřiště, řád školní jídelny, řád... Vydávat tyto řády legislativa vedením škol když ne přímo nakazuje, tak alespoň doporučuje. Jsou to, řečeno sportovní terminologií, jakási pravidla hry.

V posledních měsících proběhla širokou pedagogickou veřejností i v některých médiích diskuse o tom, jak si stojí naše školství. Mluvilo se o rozcestí českého školství, o jeho zkostnatělosti, počtu hodin, které děti stráví ve školních lavicích, o správnosti, či nesprávnosti RVP, o kvalifikovanosti a nekvalifikovanosti vyučujících a o tom, zda je současné školství schopno připravit děti na život v 21. století. Často se v těchto diskusích skloňovala slova jako motivace ke vzdělání nebo neochota ke změně. Přes všechna kritická tvrzení, více či méně opodstatněná, je možné ve školách sledovat pokusy o netradiční pojetí výuky, například projektové dny.

Vstup dítěte do první třídy je důležitým mezníkem nejen v životě dítěte, ale i velkou změnou pro rodinu prvňáčka. Jak toto období nejlépe zvládnout, jak se na něj připravit, jak ho překlenout? Na toto téma bylo napsáno nejedno odborné pojednání rukou předních dětských psychologů, pedagogických odborníků i dětských lékařů. Jak ale uvést teorii do praxe zůstává na jednotlivých školách i na samotných rodinách.

Stále hlasitěji jsou ze sboroven škol slyšet povzdechy nad rostoucí agresivitou žáků, nad neochotou rodičů spolupracovat se školou při řešení kázeňských prohřešků dětí i nad legislativní a pedagogickou bezmocí při řešení rizikového chování.