Jiří Zíka

Pokud chceme hovořit o maturitní zkoušce, je rozumné vždy začít informacemi o jejím postavení v rámci vzdělávacího systému, struktuře maturantů a právním rámci. Maturitní zkouška je tradičním významným mezníkem. Její náročnost se však zákonitě měnila tak, jak se měnily kvalifikační zákony a s tím i struktura maturantů. Jejich podíl na populačním ročníku v roce 2015 dosáhl hodnoty 75 % a v roce 2016 se ještě o zhruba jeden procentní bod zvýšil. V populaci dívek je to dokonce téměř 86 %.

Letošní třetí ročník reformované podoby maturitní zkoušky proběhl o poznání klidněji než uplynulé dva. Přestože je ale patrné, že zjitřené emoce okolo maturity poněkud opadly, v probíhajících diskusích se nakonec vždy vynoří otázka po smyslu a cíli maturitní zkoušky. Diskutující kladou dotazy typu „Proč vlastně stát maturitní zkoušku potřebuje?“nebo „Jaké funkce má maturitní zkouška plnit?“.