Dnešní šesťáci umějí víc než ti před třemi roky

V testech (český jazyk, matematika, obecné studijní předpoklady – OSP) bylo na podzim 2012 zařazeno několik stejných úloh jako na podzim 2009. Tím bylo možné na stejné škále vyhodnotit výsledky 17 tisíc žáků z více než 400 základních škol a víceletých gymnázií, kteří se v některém ze sledovaných roků projektu zúčastnili. Společnou škálu jsme nazvali a pro výpočet použili metody tzv. item-response theory (IRT).Školy přitom o opakovaném zařazení některých úloh nevěděly předem a je málo pravděpodobné, že by žáci opakovaně použité úlohy znali, natož aby tím byli zvýhodněni při řešení. Vzorek účastnických škol, přestože nebyl získán metodou náhodného výběru, je dostatečně velký, aby bylo možné výsledky zobecnit na populaci všech žáků ZŠ. vzhledem k typu školy, pohlaví žáka a kraji byla zajištěna použitím vah.

Ve všech třech testech dosáhli žáci na podzim 2012 mírně (statisticky významně) lepšího průměrného výsledku než stejně staří žáci na podzim 2009. Přitom zlepšení je u všech testů přibližně stejné.

V českém jazyce je posun ve výsledcích prim víceletých gymnázií přibližně stejný jako u 6. ročníků ZŠ. V matematice a OSP je pak posun u víceletých gymnázií dokonce o něco větší. Jelikož testování probíhá na začátku školního roku, do výsledků se ještě příliš nepromítla výuka na gymnáziu; znamená to tedy, že průměrná úroveň žáků přijatých na víceletá gymnázia se rok od roku nezhoršuje, spíše naopak, a to bez ohledu na nepříznivý demografický vývoj.

Bez zajímavosti není ani zjištění, zda se lepší výsledky šesťáků na podzim 2012 oproti stejně starým žákům o tři roky dříve projevují stejnoměrně u dívek i u chlapců.

Úspěšnější v řešení testů jsou oproti minulosti jak chlapci, tak dívky, změna je však výraznější u chlapců než u dívek, u testu OSP je naopak rozdíl oproti roku 2009 vyšší u dívek než u chlapců.

Stejnoměrné zlepšení dovedností žákovské populace oproti roku 2009 je potěšující, není však jasné, co je jeho příčinou. Podstatné je, že se (měřené testem OSP), a to pravděpodobně způsobilo i zlepšení v testech ze školních předmětů.

Bez podrobné analýzy nelze identifikovat a pochopitelně existují různé hypotézy, které je nutné prověřit:

V úvodu článku jsme zmínili, že zjištění společnosti Scio je v souladu s výsledky mezinárodního projektu TIMSS. Je třeba si však uvědomit, co mají obě šetření společného a v čem se liší:

Kluci, holky – pozor!
Tahle fotka,
to je podobizna tiskařského šotka.
Všecka slova v okolí
převrací a komolí.
V tom je prostě mistr světa.
Neobstojí před ním žádná věta.

Ve kterém oddělení knihovny lze nejspíše nalézt knihu, z níž je převzat uvedený text?

Úspěšnost na ZŠ: 2009 44 %, 2012 49 %.

Do lapače hmyzu se chytilo 17 brouků. Z toho byli 3 chrousti, 2 střevlíci, 5 tesaříků a 1 mandelinka bramborová. Polovinu ostatních brouků tvořila slunéčka sedmitečná. Kolik se do lapače chytilo slunéček sedmitečných?

Úspěšnost na ZŠ: 2009 29 %, 2012 34 %.

Maminka sepsala na lístek, co je třeba koupit: cukr, sůl, rajčata, papriky, brambory, petržel, zápalky, ubrousky, připínáčky, hřebíky, hrnec a párátka.

Každé z dětí si zvolilo pro nákup svoje pravidlo: Vilém koupil všechny položky ze seznamu, které začínají na „p“.

Jarmila koupila jen potraviny.

Hynek koupil vše, co mělo v názvu písmeno „a“ nebo „á“. Která z následujících možností obsahuje všechny položky, které nekoupilo žádné z dětí?

Úspěšnost na ZŠ: 2009 41 %, 2012 56 %.