Ve dnech 15. a 16. dubna a 14. května 2015 bylo provedeno pilotní ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů (dále „pilotní ověřování“). Česká školní inspekce (dále „ČŠI“) toto pilotní ověřování v souladu s § 174 odst. 2 písm. a) školského zákona a s ohledem na své zákonné zmocnění získávat a analyzovat informace o vzdělávání monitorovala a zaměřovala se přitom zejména na jeho organizaci a průběh. Oblasti, na něž svou pozornost soustředila, vzešly z dohody s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání, které celý proces organizačně, věcně i administrativně koordinovalo.
K pilotnímu ověřování jednotných přijímacích zkoušek do maturitních oborů středních škol
PhDr.
Ondřej
Andrys,
MAE,
náměstek ústředního školního inspektora
Vzorek škol
Pilotního ověřování se zúčastnilo celkem 630 středních škol, přičemž ČŠI navštívila v uvedeném období 169 středních škol, ve kterých bylo v rámci pilotního ověřování provedeno 179 přijímacích zkoušek (deset z navštívených škol použilo jednotné testy při dvou přijímacích zkouškách). Inspekční pracovníci se nejčastěji účastnili pilotního ověřování přijímacích zkoušek do čtyřletých oborů (57,5 %), dále pak do osmiletých (34,6 %) a šestiletých oborů (7,8 %). Pilotní ověřování probíhalo v řádném i náhradním termínu, ČŠI monitorovala zejména řádný termín (97,2 %).
Zjištění
Pilotní ověřování zahrnovalo použití jednotných testů z českého jazyka a literatury a z matematiky. ČŠI se zaměřila na následující oblasti: organizace zkoušek, rozbalování zkušební dokumentace, personální zabezpečení, začátek zkoušek, administrace zkoušek, průběh zkoušek, použití povolených, případně nepovolených pomůcek, navýšení času, výběr dokumentace a předání výstupů k digitalizaci. Při pilotním ověřování přijímacího řízení středního vzdělávání s maturitní zkouškou byly zjištěny dílčí nedostatky ve 14 školách, tj. v 8,3 % z počtu navštívených škol.
Celkem bylo zjištěno 18 dílčích nedostatků - sedm v rámci zkoušky z českého jazyka literatury, jedenáct v rámci zkoušky z matematiky.
Při zkoušce z českého jazyka a literatury byly shledány čtyři nedostatky v administraci zkoušky (překročení časového limitu určeného k administraci zkoušky; pro věkovou kategorii uchazečů o studium osmiletého oboru víceletých gymnázií by byl vhodnější delší čas na administraci), jeden nedostatek v informacích uchazečům (k pokynům o průběhu zkoušky byla doplněna nesprávná informace, že za chybné odpovědi budou odečítány body), jeden nedostatek v informaci o časovém průběhu zkoušky (zadavatel v jedné učebně oznámil chybný čas zahájení druhé části zkoušky) a jeden nedostatek týkající se pomůcek (administrátor zkoušky některým žákům toleroval pouzdra na lavicích).
Při zkoušce z matematiky bylo shledáno pět nedostatků v administraci zkoušky (ve dvou případech došlo k překročení časového limitu určeného k administraci zkoušky, v jednom případě byla naopak doba pro administraci zkrácena, v jednom případě nebyly žákům sděleny všechny informace z pokynů pro zadavatele zkoušky a nebyl ani dodržen sled postupných kroků, v jednom případě došlo k problému s identifikací evidenčních čísel přihlášky), jeden nedostatek v informacích uchazečům (k pokynům o průběhu zkoušky byla doplněna nesprávná informace, že za chybné odpovědi budou odečítány body), dva nedostatky v informování uchazečů během zkoušky (v jednom případě nebyla před koncem zkoušky žákům sdělena informace podle pokynu pro zadavatele zkoušky, ve druhém případě nebyl text určený žákům čten, ale pouze interpretován), dva nedostatky týkající se povolených pomůcek (někteří žáci měli pouzdra na lavicích a v sadě psacích potřeb zadavatele chyběla tužka, kterou žák potřeboval) a jeden nedostatek při výběru zkušební dokumentace (zadavatelka si volala jednotlivé uchazeče k sobě ke stolku, aby odevzdali vyplněné záznamové archy a testové sešity, zatímco ostatní uchazeči ještě mohli své odpovědi dopisovat).
Dva z uvedených nedostatků je nutno hodnotit jako závažné, a to sdělení chybné informace o odečítání bodů za nesprávné odpovědi, které mohlo vést (a se značnou pravděpodobností vedlo) ke změně strategie žáků u úloh, na něž neznali odpověď, a nesprávně provedený výběr zkušební dokumentace, který vedl ke zvýhodnění některých uchazečů - těch, kteří mohli věnovat řešení úloh delší čas než jejich kolegové vyzvaní k odevzdání testu.
Důsledky zjištění
Z dalších zjištění vyplývá požadavek na prodloužení času k administraci zkoušek, především u uchazečů o studium na šestiletých a osmiletých gymnáziích, kteří vstupují do neznámého prostředí a jsou konfrontováni se složitými organizačními pokyny. Ke zvážení je také prodloužení doby přestávek mezi zkouškovými testy.
Často zmiňovanou komplikací bylo také rozmístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve všech učebnách. Administrace a kompletace testových sešitů i záznamových archů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do skupiny mezi ostatní žáky je poměrně náročná. Je požadováno, aby zkušební dokumentace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami byla v dodávce testů zvlášť.
Nakonec je třeba konstatovat, že nebyly stanoveny pokyny pro situace, pokud by žák chtěl z učebny odejít, vrátit se a pokračovat ve zkoušce.
Závěr
ČŠI hodnotí pilotní ověřování jako úspěšné, zjištěn byl poměrně nízký počet dílčích nedostatků, které neměly ve většině případů výraznější dopad na organizaci pilotního ověřování, jen ve dvou případech mohly ovlivnit výsledek uchazečů u přijímací zkoušky. Identifikované nedostatky by měly iniciovat formulaci opatření, která by v budoucnu efektivně omezila riziko jejich recidivy.
Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou potvrdilo, že využití centrálně zadávaných jednotných testů je možné považovat za efektivní nástroj pro rozhodování o přijímání žáků. Při přípravě a realizaci pilotního ověřování byly podpůrné činnosti ze strany Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání poskytovány korektně a důsledně, v souladu s parametry pokusného ověřování vyhlášeného dle příslušných ustanovení školského zákona.