V minulém díle série článků o vedoucích školních jídelen se Václav Trojan věnoval základům managementu: vytvoření určité organizační struktury, plánování, kontrolování i rozhodování. Jsou to věci určitě důležité, ale je nutné si uvědomit, že za tím vším jsou reální lidé, většinou ženy, pracovnice školních jídelen. A jak je přesvědčit, aby dělaly vše pro to, aby se školní jídelna stala tím báječným místem poledních přestávek dospělých i dětí a žáků? Pojďme se tedy podívat na působení vedoucí školní jídelny na podřízené, na to, co je označováno vedením.
Jak působit na podřízené
Mgr.
Irena
Trojanová,
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Ale úplně na začátku se ještě chvíli zastavme u vás, vedoucích školních jídelen. Vy jste ty, kdo určují, jakými cestami se budou stanovené cíle naplňovat. Vy jste určitým způsobem osobnostně vybavené, během života jste získaly rozličné zkušenosti, absolvovaly potřebná školení. Máte také okolo sebe lidi, se kterými pracujete, a i těm musíte, alespoň částečně, své ovlivňování přizpůsobit.
| SAMOSTATNÉ ROZHODOVÁNÍ | |||
| MALÁ SCHOPNOST SOUŽITÍ S KOLEKTIVEM | - analyzuje - kritizuje - odsuzuje - odporuje |
- radí -koordinuje - usměrňuje - iniciuje |
VYSOKÁ SCHOPNOST ŽÍT V KOLEKTIVU |
| - podvoluje se - obchází - ustupuje - odvolává zpět |
- smiřuje se - souhlasí - pomáhá - zavazuje se |
||
| OVLIVNITELNOST NÁZORY OSTATNÍCH | |||
Podívejte se na jednotlivá slovesa a zkuste určit, v které oblasti se nejčastěji pohybujete. Ideální se zdá oblast vpravo nahoře, ale nebylo by trochu vyčerpávající, kdybyste neustále radily ostatním, říkaly, co mají dělat, a jen vy jste přinášely nápady? Určitě byste se jako vedoucí pracovník neměly pohybovat v levé dolní oblasti, jednou jste manažerky odpovědné za chod svého úseku a tam si musíte být svým působením jisté.
Pojďme teď od vás k podřízeným: vedení znamená působení vedoucího pracovníka na podřízené tak, aby se naplnily stanovené cíle. Pokud je tedy stanoveným cílem spokojenost strávníků s jídlem při současném zachování všech norem, musí se působení vedoucí školní jídelny tímto směrem zaměřit. A jak na to jít? Na pomoc přichází odborná literatura, která popisuje různé styly vedení. Ten základní rozděluje působení vedoucího pracovníka do třech oblastí podle toho, jak moc se podřízení podílejí na jeho rozhodování. Tyto oblasti se nazývají styly vedení a jsou označovány jako autoritativní styl, demokratický styl a liberální styl. První z nich, styl autoritativní, znamená samostatné rozhodování vedoucí školní jídelny bez ohledu na návrhy podřízených. Tento styl představuje velmi tvrdé vedení a rozhodně nevede k přílišné kreativitě podřízených. Dovedete si představit svou vedoucí kuchařku, které přikazujete úplně všechno? Vlastně ani ochutit jídlo by nemohla bez vašeho souhlasu... Nicméně i tento styl vedení má své opodstatnění, a to především v krizových situacích nebo v oblasti legislativních norem.
Představte si, že máte dovařené jídlo, je pět minut před výdejem obědů a přestane jít elektrický proud, jediná energie dodávaná do vaší jídelny. V takovém okamžiku asi není dlouhý čas na diskuzi „jak to udělat?“, zvláště když energetické závody hlásí dvouhodinový výpadek z důvodu vážné havárie. Takže posíláte pracovnici provozu do nejbližšího obchodu pro jednorázové talíře a příbory (situacemi poučené vedoucí je mají v zásobě), telefonujete zástupci, aby zorganizoval okamžité nástupy tříd do jídelny, než jídlo vystydne, a svému personálu jasně sdělujete, co bude dělat.
Pokud takovou situaci zvládnete (a já vám to moc přeji, už jsme to u nás několikrát zažili a já řešení takové situace dávám jako otázku při výběru nové vedoucí školní jídelny), nezapomeňte na pochvalu. Ještě lepší je požádat ředitele, aby váš personál pochválil sám. Toho připomenutí se nebojte, ředitelé pro nápor ostatních povinností mohou zapomenout a nemyslí to vůbec zle! Vy si pak, klidně už s ostatními, situaci vyhodnoťte a přijměte potřebná opatření, minimálně nákup jednorázových talířů a příborů.
A tím se dostáváme k dalšímu stylu vedení: pokud s ostatními něco probíráte a ptáte se na jejich názor, jedná se o jejich účast na vedení a tento styl je označován jako demokratický styl řízení. Ten asi používáte nejčastěji, bavíte se s ostatními o sestavení jídelníčku, potřebných nákupech i organizaci provozu. Je zřejmé, že tento styl vyžaduje už určitou „vyspělost“ a ne všechny pracovnice jsou z něj nadšené. Někdo se spokojí s jasným udělením příkazů a do diskuzí se nechce zapojovat. A nemusí to znamenat, že je špatným pracovníkem! Jen mu vyhovuje něco jiného...
Jednou mi kolegyně ředitelka vyprávěla zajímavý příběh z její školní jídelny. Vedoucí za ní přišla s nápadem, že jednou měsíčně udělá Den cizí kuchyně, tedy že jídla budou typickou ukázkou stravování v dané části světa. Kolegyně ji moc chválila, jaký je to úžasný nápad. Vedoucí jí přiznala, že jí na to vlastně navedla jedna z pracovnic provozu: „Mluvila prý o tom s kamarádkou, dělají to dětem u nich ve škole a má to prý ohromný úspěch. Tak jsme to s děvčaty probraly a ony jsou pro, tak 30. bude Španělsko!“ Poslední stylem z uváděné trojice je styl liberální, někdy označovaný jako „volná uzda“. Je to případ, kdy si podřízení rozhodují úplně sami. Moc příkladů mě tady nenapadá, odpovědnost vedoucí školní jídelny je obrovská... Možná snad jen to, v jakém pracím prášku si vyperou (pokud si perou) svůj pracovní oděv.
Výběr konkrétního stylu vedení záleží, jak už bylo zdůrazněno v úvodu, samozřejmě na vás, na vaší osobnosti, dále také na podřízených, jejich znalostech, dovednostech, zkušenostech i postojích a v neposlední řadě i na konkrétní situaci.
Milé vedoucí školních jídelen, ať už zvolíte jakékoliv působení, přeji vám, aby vás dovedl k cíli a vaše školní jídelny byly místem, na které se všichni těší.