Výchovná opatření ve školní družině a možné vyloučení dítěte/žáka ze zájmového vzdělávání

Vydáno:
Připravujeme ve spolupráci s odborem pro mládež MŠMT
Ing. Mgr.
Andrea
Šimáková
 
 
Za jakých podmínek mohu vyloučit žáka ze školní družiny? Žák je neukázněný, nechce společně vykonávat činnosti, je náladový, vulgární a vyhrožuje vychovatelce i dětem. (Dotaz vychovatelky školní družiny s dvacetiletou praxí.)
Vychovatel/vychovatelka ve školní družině nemají ze zákona pravomoc kázeňská opatření udělovat.
Mohou však řediteli školského zařízení, popřípadě třídnímu učiteli dodat
podklady pro návrh na výchovné opatření
dle
§ 31
školského zákona.
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je
podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školského zařízení
a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka nebo studenta právní důsledky. Ředitel školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním řádem, může ředitel školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení.
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.
O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Podmíněné vyloučení nebo vyloučení žáka či studenta probíhá ve správním řízení podle správního řádu. Odvolacím orgánem proti správnímu rozhodnutí je krajský úřad. Vyloučením nezaniká občanskoprávní vztah mezi právnickou osobou a vyloučeným žákem či studentem, případně zákonnými zástupci nezletilého žáka. Povinností právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení je se s tímto účastníkem vzdělávání vypořádat například vrácením části úplaty.
Výchovná opatření, včetně možnosti vyloučení a podmínečného vyloučení účastníka ze zájmového vzdělávání, by měla být upravena ve vnitřním řádu školského zařízení.

Chtěl bych vás požádat o právní názor na mé rozhodnutí o důtce ředitele školy, kterou jsem udělil za úmyslné ničení školního majetku ve školním klubu. Rozhodl jsem se tak na základě toho, že se ve vnitřním řádu ŠK odkazujeme na školní řád a že prokazatelně šlo o majetek zakoupený školou. Názor oponenta je, že klub je zájmové vzdělávání a řídí se jen vnitřním řádem a nemůžu použít kázeňské tresty uvedené v řádu školy. Jediný trest, který prý mohu udělit, je jen vyloučení nebo podmínečné vyloučení ze ŠK. Své tvrzení opírá o školský zákon § 31, vyhlášku o zájmovém vzdělávání a vyhlášku o základním vzdělávání.
(Dotaz ředitele školy.)
Pravdu má oponent uváděný v dotazu, neboť další kázeňská opatření (důtky) uváděná v řádu školy jsou v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, udělována za chování ve škole, nikoliv ve školském zařízení. Další kázeňská opatření dle zákonného zmocnění (uvedeného v § 31 odst. 1 školského zákona) upravuje výše zmiňovaná vyhláška
pro školy
, nikoli školská zařízení. Vyhláška č. 48/2005 Sb. totiž v § 17 odst. 3 stanoví:
„Při porušení povinností stanovených
školním řádem
lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a)
napomenutí třídního učitele,
b)
důtku třídního učitele,
c)
důtku ředitele školy.“
Hovoří se jasně o porušování školního řádu, nikoli vnitřního řádu školského zařízení. Jiná situace by byla u kázeňských opatření vyloučení a podmínečné vyloučení, uvedených v § 31 odst. 2, která platí i pro školská zařízení.

Související dokumenty