Školní družina a školní klub v labyrintu paragrafů

Vydáno:

Zájmové vzdělávání je ve školském prostředí a školské legislativě poměrně novým pojmem, přestože v České republice mají zájmové činnosti dětí a mládeže ve volném čase dlouhou tradici. Do školských právních předpisů bylo zakotveno zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který nabyl účinnosti 1. ledna 2005.

Školní družina a školní klub v labyrintu paragrafů
Ing. Mgr.
Andrea
Šimáková
 
Odbor pro mládež MŠMT
Jedná se o nepovinné a dobrovolné vzdělávání, na které není právní nárok. Přestože neposkytuje stupeň vzdělání, zabývá se aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou školní zátěž, poskytuje duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent, upevňuje sociální vztahy. V zájmovém vzdělávání najdou uplatnění i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Školská zařízení jsou dokonce povinna ze zákona zahrnout specifikaci podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do svého školního vzdělávacího programu. Zájmové vzdělávání jednoznačně napomáhá naplňovat vzdělávací cíle stanovené školským zákonem.
Zájmové vzdělávání tvoří nedílnou součást procesu celoživotního učení. Zájmové vzdělávání je definováno
v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), v § 111 jako vzdělávání poskytující účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech. Tato zařízení jsou jedním ze zákonem definovaných druhů školských zařízení, a to
školskými zařízeními pro zájmové vzdělávání
podle § 6 odst. 5 školského zákona. Zájmové vzdělávání patří mezi druhy vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program.
Prováděcím právním předpisem ke školskému zákonu č. 561/2004 Sb. pro oblast zájmového vzdělávání je vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu činnosti školských zařízení pro zájmové vzdělávání, o organizaci a podmínkách provozu, o podmínkách přijímání a o podmínkách úplaty. Zákonné zmocnění k tvorbě této vyhlášky je obsaženo v § 112, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 školského zákona.
Z dalších právních předpisů, které se dotýkají školní družiny a školního klubu, je možno uvést následující:
 
Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů, upravující podrobnosti o organizaci školního roku, druhy, délku a termíny školních prázdnin a termíny vydávání vysvědčení.
 
Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti, stanovující podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor služebního průkazu školního inspektora a kontrolního pracovníka.
 
Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.
 
Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů, neboť školská zařízení jsou povinna vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.
 
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.
 
Vyhláška č. 274/2009 Sb., o školských zařízeních, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek vedených v rejstříku škol a školských zařízení neuvádějí, která mimo jiné stanoví, že u školních klubů a středisek volného času se neuvádí nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek vedených v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e) školského zákona. Toto neplatí pro školní družiny.
 
Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů, určující rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky.
 
Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění.
Vybrané právní předpisy upravující kvalifikaci pedagogických pracovníků a další pracovněprávní předpisy, které se vztahují i na pedagogické pracovníky školních družin a školních klubů:
 
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.
 
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém; zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení, a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.
 
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů;
toto nařízení se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství.
 
Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
Vyhláška stanoví postup související se skončením pracovního poměru a odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance, pracovní dobu pedagogických pracovníků, čerpání dovolené, volno k samostudiu, dohled nad žáky.
 
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, která mimo jiné stanoví druhy dalšího vzdělávání:
 
studium ke splnění kvalifikačních předpokladů,
 
studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů,
 
studium k prohlubování odborné kvalifikace.
 
Metodický pokyn MŠMT č. j. 10300/2010-25 k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací.
POZNÁMKA
Uvedené právní předpisy nejsou úplným výčtem všech právních předpisů k daným tématům, která musí pracovníci a vedoucí pracovníci škol a školských zařízení znát. Platnost právních předpisů je k datu uveřejnění příslušného vydání Speciálu pro školní družiny.
ŠKOLSKÝ ZÁKON A ŠKOLNÍ DRUŽINA / ŠKOLNÍ KLUB
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), nabyl účinnosti 1. ledna 2005. Od té doby proběhla celá řada novelizací, poslední novelizace byla č. 64/2014 Sb. Účinnost některých částí poslední novely, především týkající se maturitní zkoušky, je až od 1. ledna 2015.
Vzdělávací soustavu tvoří školy a
školská zařízení
podle tohoto zákona (§ 7 odst. 1). Školní družiny a školní kluby patří mezi
školská zařízení pro zájmové vzdělávání
dle § 7 odst. 5:
„Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení,
školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči.“
Školský zákon stanoví v § 3 odst. 2, že pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy.
Zájmové vzdělávání
patří mezi druhy vzdělávání, pro něž
není vydán rámcový vzdělávací program.
Dále školský zákon stanoví pro všechny školy a školská zařízení povinnost mít zpracován školní vzdělávací program – viz § 3 odst. 3:
„Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.“
Náležitosti školních vzdělávacích programů pro vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program, specifikuje § 5 odst. 2. Školní vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje.
V § 5 odst. 3 je upřesněno, že školní vzdělávací program
vydává ředitel
školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
Podstatným ustanovením školského zákona je § 7 odst. 7, který stanoví, že
ve
školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci. Předpoklady pro to, kdo může být pedagogickým pracovníkem při splnění předepsaných požadavků, určuje již zmíněný zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
Zájmové vzdělávání
je definováno v § 111 školského zákona jako
vzdělávání poskytující účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti.
Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby (§ 119).
Paragraf 112 pak dává MŠMT zákonné zmocnění ke zpracování prováděcího právního předpisu, tj. vyhlášky, k zájmovému vzdělávání (vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání) v oblastech podrobnějších podmínek a náležitostí přijímání do základního uměleckého vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukončování; § 121 odst. 1 zmocňuje ke stanovení typů školských zařízení a podrobností o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umísťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze školské služby poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, s výjimkou středisek výchovné péče.
Zákonné zmocnění je dáno i § 123 odst. 5, kdy ministerstvo stanoví vyhláškou též podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem, a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Velice důležitou je část třináctá – školský rejstřík, § 141 a následující paragrafy, upravující vznik právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a vznik jejího nároku na přidělování finančních prostředků.
Pro pedagogy školních družin a školních klubů je důležitý i § 28, který určuje dokumentaci škol a školských zařízení. Povinnost vydat
vnitřní řád
školského zařízení stanoví § 30. O něm bude pojednáno v samostatné kapitole.
Závěrem je třeba konstatovat, že školský zákon je základním předpisem, který je třeba ve školské praxi prostudovat a znát komplexně, proto výše vytipované paragrafy považujte za upozornění na ustanovení přímo se dotýkající činnosti školních družin a školních klubů.
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE A ŠKOLNÍ DRUŽINA / ŠKOLNÍ KLUB
Inspekční činnost
se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora. Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 školského zákona v rámci inspekční činnosti:
 
získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,
 
zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů,
 
zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,
 
vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb,
 
vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.
Česká školní inspekce dle § 174 odst. 3 v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).
Na základě zákonného zmocnění v § 175 odst. 6 školského zákona zpracovalo MŠMT prováděcí vyhlášku č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti, stanovující podrobnější podmínky organizace České školní inspekce (dále jen „ČŠI“) a výkonu inspekční činnosti a vzor služebního průkazu školního inspektora a kontrolního pracovníka.
Veřejnosprávní kontrola vybraných škol a školských zařízení je zahrnuta do plánu hlavních úkolů inspekční činnosti ČŠI ve školním roce 2013/2014. Inspekce bude hodnotit zkušenosti s implementací ŠVP ve vybraných školských zařízeních pro zájmové vzdělávání.
Jedna z tematických zpráv ČŠI se bude věnovat zájmovému vzdělávání (dle Přílohy č. IV k Plánu hlavních úkolů inspekční činnosti ČŠI ve školním roce 2013/2014). Souhrnné poznatky o stavu škol a školských zařízení bude obsahovat aktuální výroční zpráva ČŠI, která je výstupem hodnoticí inspekční činnosti. Zpráva je přístupná na
www.csicr.cz.
MŠMT, odbor pro mládež, vstoupilo aktivně v roce 2013 před zahájením plošnější inspekční činnosti ve vybraných školských zařízeních pro zájmové vzdělávání v jednání s ČŠI. Výsledkem těchto jednání byla společná příprava
formulářů k inspekční činnosti ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání;
jsou připraveny dva formuláře – jeden pro školní družiny a školní kluby, druhý pro střediska volného času.
Formuláře byly vytvářeny s přihlédnutím ke specifikám zájmového vzdělávání. Následně dne 11. prosince 2013 proběhl seminář pořádaný ČSI a lektorovaný Ing. Šimákovou pro školní inspektory ze všech krajů České republiky k inspekční činnosti ve školních družinách, školních klubech a střediscích volného času. Byla navázána úzká spolupráce odboru pro mládež a ČŠI a případné nejasnosti či problémy v rámci inspekční činnosti řešíme společně. Inspekční činnost má napomoci ke zvýšení kvality vzdělávání.
VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY / ŠKOLNÍHO KLUBU
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ukládá v § 30 řediteli školského zařízení vydat vnitřní řád; ředitel školy vydává školní řád. Vnitřní řád je součástí dokumentace školského zařízení (viz § 28 odst. 1). Jestliže právnická osoba vykonává činnost více škol a školských zařízení, může vnitřní řád vydat jako samostatný dokument nebo jako samostatnou část společného dokumentu s ostatními školními řády a vnitřními řády.
Vnitřní řád je důležitý dokument, který upravuje:
 
podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,
 
provoz a vnitřní režim školského zařízení,
 
podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
 
podmínky zacházení s majetkem školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.
Vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.
Vnitřní řád by měl obsahovat i nediskriminační a transparentní kritéria pro přijetí do školní družiny / školního klubu a měl by řešit i případná výchovná opatření, včetně možnosti vyloučení účastníka ze zájmového vzdělávání. Výchovnými opatřeními jsou dle § 31 školského zákona pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školského zařízení a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka nebo studenta právní důsledky. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení. Součástí vnitřního řádu by měl být
způsob evidence účastníků pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání
podle § 15 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Způsob evidence je vhodné stanovit tak, aby pro statistické účely byly u zájmového vzdělávání ve formě podle § 2 písm. a), d), e) a f) vyhlášky o zájmovém vzdělávání zjistitelné počty dětí, žáků, studentů a ostatních účastníků tohoto zájmového vzdělávání a trvání jejich účasti v zájmovém vzdělávání.
Ve vnitřním řádu je vhodné stanovit povinnost placení úplaty ve stanovených termínech, pokud je tato úplata vybírána, neuhrazení této úplaty ani v náhradním termínu je možné posuzovat, jako by účastník vzdělávání zanechal dnem následujícím po dni, kdy měl v náhradním termínu úplatu uhradit.

Související dokumenty