Prázdninové tvoření

Plánujeme-li tuto aktivitu, na některé z expedic do přírody dáme dětem za úkol nalézt suchou větev. Je úplně jedno, z jakého stromu pochází, zda z listnatého, či jehličnanu, zda z ovocného, či okrasného, zda se jedná o dřevo měkké, nebo tvrdé. Dokonce nezáleží ani na tom, jak je suchá větev silná. Dáme dětem jedinou podmínku - větev musí být suchá a dítěti „sympatická". Tuto přípravnou fázi našeho budoucího tvoření můžeme spojit s poznáváním dřevin, nebo dokonce s bádáním za pomoci klíče k určování dřevin.

Mají-li naši svěřenci svůj poklad ve formě suché větve, čekají nás další přípravné práce. Tou první je řezání. Ze suché větve si odřízneme kolečko o síle maximálně jeden centimetr. Tato činnost je především pro chlapce velice dobrodružná. Ne všechny školy mají totiž ve svém školním vzdělávacím programu zakomponované technické činnosti, a tak se děti často k podobným dovednostem nedostanou. Jsou-li naši svěřenci mladší 10 let, můžeme jim připravit polotovar. Samozřejmě že v truhlářské dílně je řezání pohodlnější. A pokud máme naspěch a suchá větev není k mání, zaskočíme do některého z řetězců hobby marketů a zakoupíme násadu na hrábě nebo koště. Malá kolečka mohou být polotovarem pro brož nebo zavěšení na kůži.

Dalším přípravným krokem je broušení pomocí brusného papíru. Zvolíme jemný o zrnitosti asi 120. Náš uříznutý „koláč" z obou stran opracujeme do hladka. Brusný papír položíme na podložku a koláčem, který jsme si dříve odřízli ze suché větve, po něm kroužíme. Připravme se na to, že dětská trpělivost je pomíjivá a že zvolání „Já už to mám!" nám bude znít v uších i v následujících dnech. Je však nutné děti udržet u krouživého pohybu co nejdéle. Zde zjistíme, jací jsme mistři v disciplíně motivace. Dřívko je připravené pro malování právě v době, když už nám dojdou argumenty.

Vytváříme-li táborový amulet nebo náhrdelník pro maminku, dřívko provrtáme malým vrtáčkem (doporučujeme velikost 2,5-3 milimetry). Opět činnost, kterou si někteří naši svěřenci neměli možnost vyzkoušet. Je nezbytné brát ohled na stáří dětí a bezpečnost. Samozřejmostí musí být upnutí polotovaru. Při nedodržení zásad bezpečnosti práce se výrobek může na vrtáku nebezpečně roztočit, nebo dokonce odletět a někoho nepříjemně zranit.

Zkušenosti ukazují, že lze použít temperové barvy. Dětem určitě zbyly ze školních výtvarných pomůcek, alespoň přes prázdniny nevyschnou. Je možné na dřívko nanést základní odstín silnějším štětcem a po jeho zaschnutí malovat slabým štětečkem naivní přírodní motivy. Je možné, aby si děti vytvořily svůj táborový amulet, který si zavěsí na krk. Nebo je prostě necháme tvořit. Hotová dílka po dokonalém zaschnutí musíme přelakovat bezbarvým lakem. Tím barvu fixujeme.

Poté, co učiníme rozhodnutí, k čemu bude náš prázdninový výtvor sloužit, připevníme například pomocí tavné pistole spínací špendlík (brož), protáhneme připravenou kůži (náhrdelník, amulet) nebo uděláme očko z drátku a opět pomocí tavné pistole vytvoříme závěs pro obrázek na zeď.

Tou může být vypalování obrázku pájkou. Obrázek si předkreslíme na obroušený „koláč". Méně zdatní mohou použít nakopírovanou šablonu. Pomocí rozehřáté pájky potom obrázek vypalujeme. Obdobou technikou můžeme vytvořit třeba táborové „bobříky" za splnění důležitých úkolů. K tomu je vhodné využít již zmiňovanou násadu a rozehřátou raznici. Výroba jde pak rychle od ruky.

Co tedy vlastně potřebujeme:

A na co nezapomenout? Radost z jakékoli činnosti s dětmi nám může zkazit úraz. Proto apelujeme na dodržování zásad bezpečnosti práce. I při této činnosti může dojít k nepříjemným poraněním.