Mohou být účastníky zájmového vzdělávání ve školním klubu i žáci střední školy?

Vydáno:

Mohou být účastníky zájmového vzdělávání ve školním klubu (dále též jen „klub“) i žáci střední školy - nejen žáci v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo žáci odpovídajícího ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře?

Připravujeme ve spolupráci s odborem pro mládež MŠMT
Vymezení okruhu účastníků zájmového vzdělávání v klubu jako jednom ze tří typů školských zařízení pro zájmové vzdělávání provádí [na základě zmocnění založeného v § 112 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů] ustanovení § 7 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, tak, že činnost klubu je přednostně určena pro žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře (§ 7 odst. 1), případně se jí může účastnit i žák prvního stupně základní školy, není-li přijat k pravidelné docházce do školní družiny (§ 7 odst. 2).
Účelem § 7 odst. 1 je zpřístupnit zájmové vzdělávání v klubu přednostně žákům druhého stupně základních škol a odpovídajících ročníků šestiletých nebo osmiletých gymnázií nebo osmiletého programu konzervatoře, tedy
osobám určitého „školního věku“;
kdežto účelem ustanovení § 7 odst. 2 je (v návaznosti na předchozí) pro případ dostatku kapacity klubu umožnit účast na zájmovém vzdělávání i jiným žákům, máme však za to, že i okruh těchto žáků je omezen. Zmíněná ustanovení tedy neposkytují oporu rozšíření účastníků zájmového vzdělávání v klubu.
Účast na zájmovém vzdělávání ve školním klubu je za současného právního stavu omezena pouze na osoby uvedené v § 7 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky o zájmovém vzdělávání.
Hodlá-li tedy střední škola nabízet zájmové aktivity také účastníkům staršího „školního věku“,
než který odpovídá základnímu vzdělávání nebo odpovídajícímu vzdělávání ve střední škole (na víceletém - osmiletém nebo šestiletém gymnáziu) nebo v konzervatoři (v osmiletém programu),
nabízejí se zejména následující řešení:
 
Zřídit středisko volného času podle § 4 a 5 vyhlášky.
Zájmové aktivity v tomto případě budou
zájmovým vzděláváním
ve smyslu školského zákona. Výhodou tohoto řešení je, že se jich mohou účastnit i žáci, kteří se vzhledem ke svému „školnímu věku“ podle shora uvedeného výkladu nemohou účastnit činnosti v klubu.
 
Zřídit „zájmové zařízení“ neupravené školsko-právními předpisy.
Zájmové aktivity v tomto případě nebudou zájmovým vzděláváním (ani jiným vzděláváním) ve smyslu školského zákona. Jejich úplatné poskytování by mělo režim doplňkové činnosti školské právnické osoby (§ 135 školského zákona).

Související dokumenty