Česká školní inspekce jako národní autorita pro hodnocení a kontrolu kvality a efektivity počátečního vzdělávání vykonává svou činnost také v zařízeních zájmového vzdělávání. Dominantní součástí těchto zařízení jsou pak školní družiny a školní kluby. Podrobná zjištění z inspekční činnosti v těchto zařízeních za školní rok 2014/2015 jsou součástí výroční zprávy České školní inspekce (k dispozici na www.csicr.cz), vybraná zjištění jsou komentována níže.
Zařízení a účastníci v zájmovém vzdělávání
V důsledku stále trvajícího nárůstu žáků 1. stupně základních škol a žáků přípravných tříd pokračuje úsilí ředitelů škol o navyšování kapacity školních družin a školních klubů, zvyšování počtu jejich oddělení a snaha naplňovat je na nejvýše povolenou hranici. Přes zvyšující se kapacity školních družin není stále uspokojována poptávka všech uchazečů o zařazení do školních družin, zejména žáků 4. a 5. ročníků.
Do školních družin a školních klubů docházejí téměř pravidelně výhradně žáci jedné základní školy. Ve sledovaném období ubylo o 2 % žáků 2. stupně ve školních klubech a o 8 % se snížil počet žáků 1. stupně ve školních družinách.
Se stoupajícím počtem školních družin roste úměrně i počet jejich přijatých účastníků, naopak se snižuje počet zájemců o zájmovou činnost ve školních klubech, přestože se v nich účastní činností i žáci 1. stupně, kteří nebyli přijati do školní družiny. Roste zároveň průměrný počet přijatých účastníků do školních družin. Ve školním roce 2013/2014 činil průměrný počet účastníků 68 a v roce 2014/2015 již dosáhl počtu 76.
Níže komentovaná zjištění se vztahují k 132 školním družinám a 18 školním klubům, které byly ve školním roce 2014/2015 podrobeny inspekční činnosti.
Prostorové, materiální a bezpečnostní podmínky
Celkové prostorové podmínky vzdělávání ve školní družině a školním klubu nevykazují proti školnímu roku 2013/2014 zásadní změnu. Pouze mírně ubylo oddělení školních družin, které provozují svoji činnost v neupravených (kmenových) školních třídách. V nich žáci pracují převážně ve školních lavicích, které pro tuto činnost nejsou z antropometrického hlediska vhodné, třídy neskýtají možnost individuální relaxace (chybí oddechové plochy a odpočinkový nábytek). Třídy mají často minimální materiální zázemí s nedostatečnými úložnými prostory, které neumožňují zájemcům provozovat zejména sportovní, pracovní a estetické aktivity. Stav užívaných kmenových prostor školních družin a školních klubů ukazuje následující graf.
I když školní družina a školní klub svoji činnost realizují z jedné čtvrtiny v nevhodných prostorových podmínkách, naplňování obsahu ŠVP jim umožňuje využívání dalších školních a místních prostor, které jim nahrazují zejména chybějící speciální zázemí. Školská zařízení nejčastěji využívají tělocvičny (83,8 %), školní zahrady (72,5 %) a školní hřiště (71,8 %). Často také využívají počítačové učebny (58,5 %). Školní knihovnu využívá necelá třetina zařízení.
Podle celkového hodnocení má běžné materiální vybavení 87,8 % školních družin a klubů, slabou stránku představovaly materiální podmínky v 3,4 % zařízení a silnou stránkou byly v 8,8 % zařízení.
Vlastní prostory pro činnost má k dispozici 84,2 % středisek volného času. Všechna hodnocená střediska volného času používala ke svým aktivitám další prostory pronajaté od jiných subjektů pracujících s dětmi a mládeží (školy, sportovní jednoty, zájmové organizace). Prostorové podmínky sledovaných středisek umožňovaly poskytovat zájmové vzdělávání minimálně na požadované úrovni. Nabídku spontánních činností, především pro pohybové aktivity středisek volného času, limituje velikost zejména jejich venkovních prostor.
Finanční podmínky
Ekonomické podmínky zajištění činnosti školských zařízení jsou velmi rozdílné. Více možností získat další zdroje využívají střediska volného času, která často provozují doplňkovou činnost a mají širší spektrum sponzoringu. Důležitým zdrojem financování školských zařízení je zapojení do projektových a grantových řízení vyhlašovaných zřizovatelem, krajem, MŠMT, případně soukromým subjektem.
Úplata za školské služby a vzdělávání není vždy plně využívána na financování školních družin a klubů. Pro vybavení družiny nebo klubu využívá finance z úplat 93,3 % zařízení. Desetina je využívá pro vybavení školy a 7,6 % k financování odměn pedagogických pracovníků v zájmovém vzdělávání. Provoz školského zařízení zajišťuje finančním obnosem z úplat 5,9 % zařízení.
Při tvorbě výše úplaty za školské služby a vzdělávání reflektuje zřizovatel školní družiny a školního klubu regionální ekonomické podmínky. V menších obcích přetrvává tendence zřizovatele stanovit nízkou výši úplaty i za cenu dotování zařízení. Přibližně polovina škol stanovila měsíční poplatek za pobyt ve školní družině ve výši nepřesahující 100 Kč, ve dvou pětinách škol je výše úplaty škol do 200 Kč.
Více než polovina škol (54,8 %) získává další finanční prostředky, které jim umožňují zkvalitňovat činnost a provoz svého školského zařízení.
Nejčastěji finančně podporují činnost školní družiny a školního klubu různá sdružení rodičovské veřejnosti. Finanční zajištění 3 % hodnocených školních družin a klubů bylo označeno jako silná stránka zařízení, podmínky financování 97,3 % školních družin a klubů mají běžnou úroveň a u 0,7 % zařízení představuje finanční zajištění jejich slabou stránku.
Řízení zájmového vzdělávání
Velikost školy, jejíž součástí je školské zařízení, zpravidla ovlivňuje způsob jeho organizace a řízení. U menších škol řídí školní družinu a školní klub přímo ředitel školy (54,6 %), u větších subjektů bývá pověřen vedením zástupce ředitele školy (9,2 %) nebo je určen vedoucí vychovatel (36,2 %).
V 97,3 % navazuje školní vzdělávací program školní družiny a klubu na školní vzdělávací program základní školy. Jen nepatrná část školských zařízení (2,7 %) pracuje podle školního vzdělávacího programu pro zájmové vzdělávání, který nevychází ze ŠVP pro základní vzdělávání. U 7,2 % školních družin a klubů bylo zjištěno porušení v oblasti organizace činnosti školského zařízení. Nejčastější druhy porušení byly zjištěny v dodržování počtu zapsaných účastníků v jednom oddělení, v překročení nejvyššího povoleného počtu žáků v zařízení dle školského rejstříku, ve spojení provozu mateřské školy a školní družiny po celou dobu provozu školní družiny, v chybném určení provozní doby školní družiny a v překročení kapacity dané prostorovými podmínkami (plocha místnosti neodpovídala počtu žáků).
Většina školních družin a klubů (89,1 %) se aktivně podílí na životě obce, případně regionu a využívá k tomu spolupráce s místními partnery i zákonnými zástupci žáků. Spolupráci s vnějšími partnery školních družin a klubů uvádí následující graf.
Z celkového počtu hodnocených školních družin a klubů se do projektových řízení zapojilo 29% zařízení. Velmi často zařízení participovala na projektech v rámci obce či regionu (64,1 %) a třetina zařízení byla zapojena v projektech financovaných z ESF.
Česká školní inspekce hodnotila úroveň řízení školních družin a klubů u 2,1 % zařízení jako silnou stránku, u 1,4 % zařízení bylo řízení slabou stránkou, v ostatních zařízeních mělo požadovanou úroveň.
Personální podmínky
Ve školním roce 2014/2015 se ve srovnání s předchozím školním rokem zvýšil podíl kvalifikovaných vychovatelů školních družin a klubů z 81,8 % na 92,4 %. K porušení právních předpisů v oblasti personálního zajištění zájmového vzdělávání došlo u 4,2 % školních družin a klubů. Ve všech případech byl porušen § 3, resp. § 32 zákona č. 563/2004 Sb., tedy předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka. Personální zajištění provozu a činnosti školních družin a klubů vykazuje mírné zlepšení. Většina vychovatelů bez odborné kvalifikace studuje příslušný obor pro její získání. Personální podmínky byly silnou stránkou 4,9 % zařízení a slabou stránkou 3,5 % zařízení.
Formy a vzdělávací metody
Průběh vzdělávání pozitivně ovlivnily příznivé zlepšující se personální podmínky, systém a organizace řízení a kontrola vedoucími pracovníky. Při sledovaných aktivitách bylo patrné příznivé a bezpečné klima.
Využívané metody a formy práce ve školských zařízeních zjišťovali pracovníci České školní inspekce v rámci hospitací (ve školním roce 2014/2015 celkem 286 hospitací, z toho 176 ve školních družinách a 16 ve školních klubech, zbytek v domech dětí a mládeže).
Během hospitační činnosti pracovníci České školní inspekce hodnotili, jakými formami vzdělávání bylo zájmové vzdělávání uskutečňováno. Při některých hospitacích využili vychovatelé nebo pedagogové volného času více forem zájmového vzdělávání. Nejčastější sledovanou formou byla pravidelná zájmová činnost (zájmové kroužky, kurzy, semináře). Ostatní sledované činnosti zobrazuje následující graf.
Průměrný počet přítomných účastníků ve sledovaných aktivitách byl 19 ve školní družině a 15 ve školním klubu. Hodnocené aktivity vedli vychovatelé nebo pedagogové volného času, jejichž odborná kvalifikace dosáhla 91,5 %. Pomoc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci činnosti školní družiny poskytovali čtyři asistenti pedagoga a dva osobní asistenti. Úspěšnost aktivit je podmíněna jejich návštěvností (podíl přítomných účastníků z celkového počtu zapsaných účastníků).
Průměrnou účast více ovlivňuje u školní družiny a školního klubu nemocnost žáků a účast na jiných aktivitách školy v době provozu. Zjištění České školní inspekce z průběhu zájmového vzdělávání uvádí, že pedagogičtí pracovníci kladli největší důraz na budování příznivého a bezpečného klimatu. Průměrný počet (15,5) účastníků vzdělávání jim umožňoval uplatňovat individuální přístup. Pozitivním prvkem byla patrná snaha o inkluzivní vzdělávání účastníků ve skupinách s účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami. Negativním zjištěním je, že nejméně pozornosti věnovali pedagogičtí pracovníci, zejména ve školních družinách, rozvoji talentu a nadání žáků. Školní družiny a kluby uskutečňují příležitostnou výchovnou, vzdělávací, zájmovou a rekreační činnost, pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činnost a otevřenou nabídku spontánních aktivit. Při hospitacích inspektoři České školní inspekce konstatovali, že 81,2 % hodnocených činností mělo přiměřené časové rozvržení zájmových a relaxačních aktivit. Úvodní motivace podporovala představivost účastníků a vzbuzovala v nich zájem o činnost. Důležitý faktor pro organizaci práce školní družiny je kompenzace jednostranné zátěže ze školy, proto kromě relaxačních a spontánních činností měly největší zastoupení pohybové aktivity (46,1 %) a vycházky do přírody (32,5 %), teprve potom byla zařazována např. skupinová práce účastníků (53,9 %). Na žádost zákonných zástupců žáci také zpracovávali domácí úkoly a za pomoci vychovatelů se připravovali na vyučování. Komunikačně podnětné prostředí vytvářelo příležitost pro diskusi podle zájmu a potřeb účastníků. Kromě pravidelné zájmové činnosti (kroužky) hodnotili pracovníci České školní inspekce další, zejména příležitostné činnosti, některé aktivity během inspekční činnosti proběhly vícekrát (např. zábavné, kulturní a sportovní akce nebo soutěže).Výsledky sledované řízené činnosti ve školních družinách a klubech (výtvarná, pracovní, hudební, estetická) měly velmi dobrou úroveň. Účastníci pracovali se zaujetím, a pokud byl stanovený cíl zvolen reálně, dokázali v daném limitu splnit požadovaný úkol (obrázek, výrobek, hračku atd.). Prezentace a hodnocení probíhalo v závěru činnosti a kvalitní výtvory byly použity jako dekorace, výzdoba, dárek atd. Často byla u složitějších úkolů zvolena skupinová práce. Žáci při činnosti volně komunikovali, spolupracovali a učili se další dovednosti a znalosti.
Shrnutí
Mezi pozitivní zjištění patří fakt, že průběh vzdělávání pozitivně ovlivnily příznivé zlepšující se personální podmínky, systém a organizace řízení a kontrola vedoucími pracovníky. Personální podmínky vzdělávání doznaly ve srovnání se školním rokem 2013/2014 zlepšení, zvýšil se podíl odborně kvalifikovaných pedagogických pracovníků (vychovatelů, pedagogů volného času). Zjištěné výsledky zájmového vzdělávání odpovídaly očekávaným výstupům ŠVP jednotlivých typů školských zařízení.
Negativním zjištěním je pak skutečnost, že vzhledem k demografickému vývoji (vysoký počet žáků v 1. a 2. ročníku) nedostačuje kapacita školních družin, zejména pro zájemce ze 4. a 5. ročníků. Prostorové podmínky školních družin a klubů navíc neprošly velkou změnou, procento nevyhovujících prostor zůstalo v podstatě zachováno (čtvrtina školních družin a klubů nemá samostatné prostory nebo variabilní kmenové učebny). Přetrvává také absence bezbariérového přístupu do prostor určených pro zájmové vzdělávání (je zajištěn pouze v necelé čtvrtině zařízení). Ve školních družinách a klubech je také menší pozornost věnována rozvoji nadání žáků, naopak ve střediscích volného času je menší pozornost věnována přípravě a podmínkám otevřené nabídky spontánních činností.
S ohledem na svá zjištění Česká školní inspekce doporučuje, aby školní vzdělávací programy ve školní družině a školním klubu byly důsledně propojovány se vzdělávacím programem školy a u středisek volného času se školními vzdělávacími programy partnerských škol. Za vhodné také považujeme rozšíření variability kmenových tříd na herny a odpočinkové prostory pro činnost školních družin a klubů.